Reviews - Inheritance

5. října 2012 v 17:07 | Snow Fairy |  Reviews

Inheritance

Autor: Christopher Paolini
Žánr: Fantasy, Dobrodružství
Díl: 4.
Originální název: Inheritance
Počet stran: 672
Rok vydání: 2012
Nakladatelství: Fragment
Anotace:
Není tomu tak dávno, co byl Dračí jezdec Eragon obyčejným chudým farmářským chlapcem a jeho dračice Safira pouhým modrým kamenem v lese. Nyní právě na nich závisí osud celé civilizace!
Dlouhé měsíce výcviku a bojů přinesly mnohá vítězství a naději, ale také srdcervoucí ztrátu. A ta nejtěžší bitva je přitom teprve čeká: musí se postavit samotnému Galbatorixovi. Aby zvítězili, potřebují být neskutečně silní a odvážní. Pokud to nedokážou oni, neporazí Galbatorixe nikdo. Druhá šance neexistuje.
Jezdec a jeho drak došli dál, než se odvážil kdokoli jiný. Ale podaří se jim porazit samotného krále zla a obnovit v Alagaësii spravedlnost? A pokud ano, co budou muset obětovat?

Mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!

Od doby, kdy byl Eragon pouze obyčejným farmářem, ve vodních stružkách protekla už spousta vody. Záchranná mise a poslaní Dračího Jezdce stálo Eragona se Safirou spoustu sil a v průběhu jejich rozsáhlé výpravy se naučili důležité věci, které by jim mohly pomoci v posledním boji proti současnému vládci Galbatorixovi. Eragon a jeho dračice Safira už mají za sebou spoustu let a velký kus cesty. Ale také je ještě velmi mnoho nástrah života čeká. Ale teď není čas na otálení, ani na pohodu či započnutí nového a spokojenějšího života. Přímo v centru dění, Uru' beanu, z něhož Galbatorix vydává rozkazy k ničení vardenského vojska, to začíná být vážné, neboť i samotní Vardenové v čele se svojí vůdkyní Nasuadou a jejich největší možnou nadějí, Eragonem a Safirou, se už pomalu, ale jistě blíží k branám Galbatorixova panství. S trochou štěstí se už taková a ani žádná jiná bitva konat nebude. Ale do doby než si budou moci všichni odddechnout úlevou je nutné probojovat se městy až ke zmiňovanému Uru' beanu.
Je vůbec možné bitvu takových rozměrů vyhrát a nezemřít přitom? Je vůbec možné porazit někoho tak krutého, mocného a nevyzpytatelného jako Galbatorix bez větších následků? Navíc, když i on má na své straně Dračího Jezdce a spousty, spousty moci? Bitva začíná a nic není jisté. Konec se velmi rychle blíží a nikdo neví, jak tohle všechno dopadne...

Inheritance, jakožto čtvrtý díl Odkazu dračích jezdců, napínal před svým vydáním všechny své fanoušky, kteří se už nemohli dočkat toho dne, kdy se i v jejich nejbližším knihkupectví objeví první výtisky této knihy. Nakonec se mezi tyto fanoušky musím zařadit také, protože onen opěvovaný brilatní děj a nádherný styl používání slov a slovních obratů opravdu nedávají člověku jinou možnost než číst a číst a číst.
Christopher Paolini, jehož Odkaz dračích jezdců se stal jeho životním dílem a hitem, bestsellerem a sérií, která se vyhoupla, a stále drží, na tom pomyslném vrcholu fantasy příběhů, které si čtenář opravdu a nepochybně zamiluje, oplývá neskutečnou srdečností a vyjímečným darem v podobě psaní. Všechna čest a sláva, která je tomuto mladičkému a naprosto geniálnímu spisovateli přisuzována je více než oprávněná a zasloužená. Fantasy příběh, který svému čtenáři dá vše, po čem touží je velmi težké, ale Paolinimu se to opravdu famózně povedlo a taky je to na výsledku ihned patrné. Celou tuto sérii jsem si opravdu velmi, velmi užívala a celkový děj, všechny postavy, ať už dobré, či špatné, jsem si zamilovala nebo jsem je kvůli jejich krutosti začala nenávidět. Absolutně nic mě na Inheritance nepohoršovalo, všechno bylo velmi hezky promyšleno a zaznamenáno tou nejlpeší psanou formou. To, co vytvořil Paolini v těchto čtyřek knihách, je dílo hodné opravdu velkému obdivu.

Krvavé boje a všudypřítomná smrt při záchraně Alagaësie je opravdu smutný a nezvratný fakt, který se neobešel bez smutného výrazu a nělikola slziček.
Nejvíce ze všeho mě však rozesmutnil konce knihy, ale ne proto, že by se v něm stalo něco špatného, ale proto, že celé tohle dvanáctileté dobrodružství a putování po Alagaësii, kdy jsem s Eragonem a Safirou prožívala všecho, co oni, končilo. Najednou jsem nalistovala poslední stránku a přečetla si poslední větu. I když bylo dobrodružné putování najednou pryč, já jsem chtěla i nadále pokračovat ve čtení. Nikoho myslím nepřekvapím, když řeknu, že mými nejoblíbenějšími postavami jsou Eragon a Safira, kteří od prvního dílu dospěli natolik, že už jim nikdo nemůže připsat na účet nedospělost. Ovšem i všechny ostatní postavy si našly místo v mém srdci, ze kterého jen tak neodejdou. I když se mi ve dvou předchozím dílech začínal trochu zajídat Murtagh, a myslela jsem si, že všechno dobrou, co v něm bylo je už nezávratně ztraceno, tak jsem se v tomto posledním díle mohla přesvědčit o opaku, ze kterého jsem měla opravdu velkou radost.
O této knize mohu směle prohlásit, že je to nejdůstojnější, nejsmířlivější, nejkrásnější závěrečná kniha jedné série, byť s kapkou hořkosti. Zakončení knihy tak, jak má být. Dokonalé a krásné. Trpké ale nezbytné. Ale hlavně to pro mě bylo to nejsmutnější loučení s oblíbenou knižní sérií, jaké jsem u fantasy tohoto typu zažila. Tuto knihu, a stejně tak celou sérii, mohu jedině doporučit. Na příběh Eragona a Safiry jen tak nezapomenete. A... Ať jsou vaše meče stále ostré!

Moje Hodnocení:
10/10
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rodaw Rodaw | E-mail | Web | 6. října 2012 v 16:21 | Reagovat

Těším se, až si tuto knížku přečtu :))

2 eliška987654321 eliška987654321 | Web | 20. února 2013 v 20:14 | Reagovat

Tuto knihu jsem přečetla, je booží :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Get your own free Blogoversary button!