Vánoce jsou zase tady (4)

15. prosince 2012 v 16:58 | Snow Fairy |  Vánoce jsou zase tady
Vánoční projekt, který pro vás pořáda Niklaus.

Pečení a vánoční cukroví

Vánoční pochoutky k Vánocím jednoznačně patří. Už ve Vánočních chvilkách jsem vám ukazovala, jak a co pečeme, ale myslím, že tady bych se mohla pečení věnovat trochu hlouběji. Přece jenom je to totiž taková kouzelnická záležitost. Teda občas a mé schopnosti jsou v jistých případech velmi, ale velmi nedostatečné. :)))
Já sama osobně miluji na cukroví ten proces, kdy se ještě syrové dává se do trouby, kde postupně dostává svou typickou barvu. Proč zrovna tohle? Protože během pečení z trouby jde tak neodolatelná vůně, že jsem schopná tu vůni vdechovat a obdivovat i celou tu dobu, co se cukroví peče a stejně tak i potom. Za takové aroma může většinou perníkové koření, ale někdy je to i tajná přísada. Tak tajná, že ani já sama nevím, co do toho cukroví mamka dává. Každopádně pečení je jedna z mých nejoblíbenějších vánočních tradic a záležitostí. Mám moc ráda to, když se můžu pořádně umazat těstem a mouka je všude kolem včetně mých vlasů a oblečení. Když jsem byla menší, mamce jsem s curokvím sice pomáhala, ale většinou ho jenom ujídat, jak před upečením tak i potom. Dnes o asi sto let později vidím to, co jsem kdysi neviděla. To, že mi pečení dělá vážně radost. Jsem nadšená, když vidím, že mi jde například vytvořit dobré těsto, nebo se mi povede nepřipálit cukroví v troubě. Je to úplně jiné než v dětství a také mnohem lepší. Nezní to tak trochu, jako bych byla tisíce let stará? A upřímně? Občas si tak připadám, ale u pečení jako bych opět omládla. Ne, až tak stará nejsem, ale co je pravda, tak to, že mě pečení opravdu baví. Nejde jen o "povinnost" něco na Vánoce připravit, ale jde i pocit z dobře a chutně odvedené práce. A jde také o potěšení z toho, že opět po roce pečete pro své milované něco speciálního, něco jenom pro tento čas. A z toho plyne i to, že cukroví na Vánoce pečeme doma. Kupované sice nemusí být nijak špatné a vyloženě že bych je nesnášela, to ne, ale jsem radši, když si pečeme doma. :)

Perníčky, kam se podíváš

Každý rok pečeme úplně odlišné cukroví než loni. Ale co zůstává každá rok, jsou perníčky. Perníčky beru jako to nejvánočnější cukroví. I když se perníkové pochoutky ve tvaru srdíček a jiných všemožných tvarů dají koupit i na poutích během celého roku, tak je pořád nevnímám jako ty upečené na Vánoce. Já jsem si perníčky rozdělila do dvou skupin; perníčky pouťové a perníčky vánoční. A myslím, že je úplně jasné, co zbožňuju více. Ano, ty vánoční. Ne že bych ty z poutí neměla ráda, ale většinou je nekupuju, občas mě trochu nudí všechny ty nápisy typu: "Pro mou lásku" "Z lásky tvůj..." nebo dokonce "Miluji tě". Tohle všechno je sice krásné, ale nikdo nezabrání tomu, aby se onen ze srdce věnovaný perníček nezkazil a poleva ze s lesklé krásy nepromenila v rozprášenou padrť. Toť můj názor na takové ty "pouťovky". Ale pravý, doma upečený, vánoční perníček se povede vždy jen na Vánoce. Možná to zní divně nebo upjatě, ale takhle to vnímám. Vánoce = vánoční perníčky. Tohoto cukroví bych se mohla i přejíst a chutnat mi nepřestanou. V tomhle mi můžete věřit, zažila jsem to. :)))) Ale mám také jednu historku z pečení vánočních perníčku několik let zpět. Jako obvykle, pár týdnů před Vánoci jsem si usmyslela, že budou perníčky. Zas a znova. Tak jsem do nich pustila. Jeden večer jsem si udělala perníkové těsto a nechala ho den odležet. Na druhý den jsem se s chutí pustila do pečení. Jeden plech hotový a připravený na cestu do trouby. Začala jsem tedy vykrajovat další perníčky. Nevím, co se přesně stalo, ale asi jsem se natolik zabrala do vykrajování a zarytého koukání a uždibování těsta, že jsem na svůj první plech zapomněla. Místo té krásné perníkové vůně z trouby letěl šílený pach spáleniny. Myslím, že by jste raději nechtěli vidět tu spoušť. Perníčky černé jako uhel, téměř shořené a jednoznačně určené k vyhazovu. Na to, že náš pejsek občas sní i to spálené, tak tentokrát by je nesnědl ani on. :)))))
Jinak, co pečene dál? Tento rok jsou to i šlehačkové sušenky, o kterých jsem také mluvila ve Vánočních chvilkách, nebo dál je to i Rakouský pertikus, něco mezi lineckým a třeným těstem s vlašskými ořechy. Mimojiné i tradičné linecké cukroví, ořechové banánky, jejichž název je odvozen čistě od tvaru cukroví, Americké pečivo - rozemleté piškoty, ořechy, lískové ořechy, nasekaná čokoláda a kokos a to všechno zalité salkem. A co dál? Jako obvykle nějaké ty kuličky, úly a další. Tento rok je toho poměrně hodně a já vás budu informovat o tom, do čeho, že jsme se to tentokrát s mamkou pustily. :)))))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Get your own free Blogoversary button!