Reviews - Deklarace smrti

21. února 2013 v 18:56 | Snow Fairy |  Reviews

Deklarace smrti

Autor: Gemma Malley
Žánr: Dystopie, Sci - fi
Díl: 1.
Originální název: The Declaration
Počet stran: 256
Rok vydání: 2013 - 2. vydání (1. vydání 2007)
Nakladatelství: Fragment
Anotace:
Velká Británie, rok 2140.

Život na Zemi se změnil od základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika - největším z nich je přelidnění. Proto byla přijata Deklarace - každý obyvatel může mít jen jedno dítě... Kdo zákony poruší, bude potrestán.
Patnáctiletá Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za "Přebytečnou". Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?

Mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí knihy k recenzi!

Budoucnost. Grange Hall. Množství Přebytečných. Množství nespravedlnosti. Množství trestů za život. V roce 2140 se na nově narozené děti nepohlíží jako na zázrak přírody a jako na něco, co bychom měli za každou cenu chránit. Právě naopak, tady malé, ale i vetší, děti čeká za jejich nechtěný život trest a pravidla, která je donutí se nenávidět. Prebyteční jsou lovnou zvěří, které není dovoleno něco cítit, pouze zášť a nenávist k sobě samým. Anna do Grange Hallu přišla už jako dítě, od té doby se učí všechno potřebné, aby z ní jednou mohla být správní Vhodná, a učí se nenávidět své vlastní rodiče, nebýt jejichž sobecké lásky a Annina početí, byl by svět o jednu Přebytečnou čitší. Ale stačí trocha, zpočátku nevinného, vzdoru a oheň je doslova na střeše...

Je to už nějaký čas, co jsem přečetla poslední dystopii, ale jak jsem zjistila ještě jsem z této typicky dystopické tvrdé reality nečetla všechno. Což je jedině dobře, protože nebýt tohoto faktu, Deklarace smrti by mě nakonec nijak nepřekvapila. I když bych právě v případě Deklarace použila spíše slovo šokovala. Oči jsem kulila děsem, když jsem se dostala k pasážím tak typickým pro dystopii - zvířecí zacházení a netolerantní přístup k životu. Na příběh o Přebytečných jsem byla tudíž velmi zvědavá, vzhledem k tomu, že Deklarace by se dala označit za jednu z prvních dystopií, které jsou u nás k dostání.
Chápu zanícení privilegovaných Vyvolených vůči zbytečným Přebytečným, i když bych sama názor Vyvolených v žádním případě nezastávla, ale spůsob, jakým s touto společensky velmi nízkou vrstvou zacházejí, mě totálně šokoval a šokuje ještě teď. Doslova si z nich dělali hadry na umývání země a neustálým vštěpováním sebenenávistných manter jim do hlavy zasadili myšlneku, že jejich život jen otravuje Matku přírodu a její správný chod. Velice šokující a překvapivě velmi dobře promyšlený příběh i zápletka. Před čtením jsem samozřejmě měla nějaká očekávání. Říkala jsem si, jestli mě Malley ve své knize něčím překvapí. A k mé velké radosti se tak doopravdy stalo. Od prvního milého překvapní v podobě příjmení hlavního chlapce Petra (kdo knihu nečetl, snad vám příjmení Tomlinson vysvětlí, proč jsem byla mile překvapena) až po zjištění, že ve světě postaveného proti Přebytečným v roce 2140, se v té velké mase dlouhověkých, nepostihnutelným Vyvolených najde ještě nějaký soucit a porozumnění.

Děj knihy se točil okolo medializované dlouhověkosti, jíž zajišťovaly léky zastavující stárnutí, vynucené poslušnosti a tvrdého života hlavní hrdinky Přebytečné Anny, která náhle zjišťuje, že nemusí být otrokem krutých Vyvolených navždy. A to díky jednomu jedinému člověku; Petrovi. Zpočátku je Anna převelice zatvrzelá a nechce se vzdát naděje, že se z ní jednou díky poslušnosti stane nejlepší Přebytečná v historii Přebytečných. Annu přivedli do Grange Hallu už jako malou a od té doby se jí veškeré nevolnické myšlenky na svobodu zdají nepřípustné a nenávidí sebe za to, že je a po vzoru pravidel a zákonů pro Přebytečné nenávidí i své rodiče za to, že ji vůbec dovolili se narodit. Ale poté zjistí, že existuje lákavější, sladší a více osvobozující naděje na nový život. Život za hranicemi drsného Grange Hallu.
Jak už jsem se na začátku zmiňovala, Deklarace smrti mě poměrně šokovala, ale šokovat je myslím hlavním záměrem dystopií, což hádám, že se mi na tomto knižním žánru líbí ze všeho nejvíce. Navíc se text četl velice dobře, tudíž jste se za relativně krátkou dobu pročetli až ke konci, který skončil přakvapivě dobře. Nebudu sice hodnotit plným počtem bodů, protože chvilkami se mi děj zdál příliš nereálný, maličko přitažený za vlasy a tak nějak naivně nenaivní, ale čtení to rozhodně bylo špatné ani podprůměrné.

Moje Hodnocení
8/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 E_V_E E_V_E | E-mail | Web | 21. února 2013 v 23:41 | Reagovat

Práve čítam a náramne sa mi to lúbi! 8)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Get your own free Blogoversary button!