Reviews - Návrat z temnoty

24. května 2013 v 21:50 | Snow Fairy |  Reviews

Návrat z temnoty

Autor: Liz Coley
Žánr: Psychothriller, psycholigický román
Díl: -
Originální název: Pretty Girl - 13
Počet stran: 304
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Fortuna libri
Anotace:
Bylo jí třináct, když se ztratila.

Zmizela své rodině, přátelům, světu. Když se zčistajasna objevila, zjistila, že jí chybí velký kus sebe samé.

Šestnáctiletá Angie Chapmanová se po třech letech od svého záhadného zmizení vrací domů. Z toho období si nic nepamatuje, jako by jí někdo vymazal všechny vzpomínky. Musí si poskládat příběh o všech hrůzách, které prožila, aby získala nazpět svůj život.

Mnohokrát děkuju nakladatelství Fortuna libri za poskytnutí knihy k recenzi!

Když bylo Angie třináct, její život byl stejný, jaký má každá druhá třináctiletá dívka. Byla spokojená, měla harmonickou rodinu, život, který jí vyhovoval a své nejlepší kamarády. Tehdy ji skautksý tábor připadal jako obyčejný tábor, kde si s přáteli užije k poučení i spousty zábavy. Nikdy by ji nenapdalo, jaký konec ji tam čeká. Jedna obyčejná noc v lese jí ale, a opravdu zásadním způsobem, změní navždy život.
Z dívky, která o svém životě věděla všechno, se stane dívka, která část svého života zapomněla. Tři roky života jí byly vymazány z hlavy hned potom, co byla tu osodnou noc unesena...


Jestli jste někdy viděli horor, thriller, drama nebo cokoli, co by mohlo být eventuélně děsivé a dle očekávání prodchnuté prožitkami lidské hrůzy a na první pohled tvářící se prudce strašidelně, ale nakonec z toho bohužel vyjde spíše hororová parodie, tak Angie Chapmanová, hlavní hrdinka Návratu z temnoty, vám povypráví svůj vlastní příběh, ze kterého vám budou hrůzou stát vlasy na hlavě i po celém těl po celou dobu čtení.
A to i přesto, že v autorčině verzi jsou specifické pasáže prosté o tu nejhrůzostrasnější stránku a podány tak, aby si příběh mohly přečíst i slabší povahy.
Angiin příběh pojednává o tematu disociace, mnohočetném rozštěpení osobnosti, v důsledky psychického a fyzického traumatu. Angie si byla nucena vytvořit několik různých vnitřích osobností, tzv. alterů, kteří ji ochránili před věškerou bolestí a nasilím na ní vykonávaných. Angiin případ se, dle vlastních slov autorky, řadí do velmi výjimečné kategorie psychiatrických pacinetů, jejichž mnohočetná dosociativní porucha skýtá i velké časové úseky, kdy o sobě oný pacient neví, nevnímá sebe ani svět kolem a jednoduše nechává převládnout nad vlastní dominancí jednoho z alterů.

Návrat z temnoty je i pro mě samotnou fascinujícím příběhem vyprávějícím o jedné z řady poruch osobnosti. I když je děj knihy z části fikce, je to nezpochybnitelně jeden z nejsilnějších a nejznepokojivějších psychologických příběhů, jaké jsem doposud četla. Stejně jako se Angie stalo, že celé tři roky prožila jako pasivní divák svého vlastního traumatu, jehož děsivý průběh prožívali její mnohočetně vytvoření alterové, se podobná událost může dít i v našem okolí, ne - li třeba dokonce nám. Do jisté míry, kdy je disociace osobnosti ještě fyziologická, se tohle "rozštěpování" děje nám všem. Tíživé, depresivní nebo emocionálně vypjaté situace mohou být pro mysl jednoho člověka příliš, a proto je v důsledku tohoto faktu v naších myslích jako by fyzicky, psychicky přítomný další alter, který se ujme žezla a přetrpí onu situace za nás. I přesto, že to zní znepokojivě, povětšinou se nám tento jev děje, aniž bychom si ho uvědomovali.
Musím se přiznat, že ani u některých hororů, v knížní podobě, jsem se neděsila tolik, jako příběhu Angie Chapmanové. Opravdu jsem se v některých částech přímo děsila informací, které byly postupně pomocí psychologických terapií a hypnóz odhalovány. Člověk si při čtení i uvědomí, jak strašně je důležité mít kolem sebe lidi, kteří vás podpoří a podrží, protože křehkost lidské mysli je jednou ze slabostí, kterých se mnohy nepoctivě využívá. Neskutečně obdivuju hlavní hrdinku v tom, co všechno prožila, obdivuju její odhodlání se vůbec do terapie pustit a riskovat tím odhalení i těch nejhrůznějších vzpomínek, které by jí mohly nakonec i více ublížit. Opravdu smekám autorce, že se do knihy vůbec pustil, tento počin chtěl neskutečnou dávku odvahy. Navíc celkový dojem z knihy i její věrohodnost podporoju to, že Liz Coleyová si před psaním prostudovala mnoho pramenů o disociační poruše osobnosti, k čemuž navíc přidala i jeden vědecký, pro budoucnost významný, poznatek, čímž se úroveň knihy dostává zase o level výš. Opravdu tleskám autorce a všem vřele doporučuju se do této knihy pustit. K perfektnímu čtenářskému zážitku vás kniha dokáže navíc i obohatit o informace z psychologie osobnosti a lidského života.

Moje Hodnocení
10/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Teres Teres | 25. května 2013 v 20:39 | Reagovat

Dost jsi mě na tuto knížku navnadila a asi si jí koupím. Tvoje recenze vždycky přesně sedí s mými pocity z dotyčných knížek, takže si knihy kupuji více-méně podle tvých recenzí.:-)

2 Lucinda Lucinda | Web | 26. května 2013 v 19:06 | Reagovat

Vypadá to zajimavě. Po tvé recenzi jsem dostala chuť si knížku přečíst :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Get your own free Blogoversary button!