Reviews - Marina

5. srpna 2013 v 16:37 | Snow Fairy |  Reviews

Marina

Autor: Carlos Ruiz Zafón
Žánr: Román, Mystery
Díl: -
Originální název: Marina
Počet stran: 256
Rok vydání: 2012
Nakladatelství: CooBoo
Anotace:
"Po patnácti letech se mi vrátila vzpomínka na ten den. Viděl jsem toho mladíka, jak se potuluje mlhou kolem nádraží Estación de Francia, a jméno Mariny mě znovu zasáhlo jako čerstvá rána. Každý z nás má ve své duši zamčené nějaké tajemství. A tohle je to moje."
Oskar Drai studuje v Barceloně roku 1980 a zasnívá se v obklopení oslnivých modernistických domů. Při jedné ze svých toulek poznává odvážnou dívku Marinu, která se s ním vydává odhalit taje historie města. Potkávají záhadnou postavu, za jejíž příběh ještě někdo musí zaplatit

Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za recenzní výtisk knihy!

"Malovat znamená psát světlem," prohlašoval Salvat. "Nejprve se musíš naučit jeho abecedu. Potom gramatiku. Jen tak můžeš dosáhnout stylu a kouzla."


Mlhavá Barcelona. Rok 1980. A celé město, které přímo svádí k prozkoumání. Oskar Drai je studentem na barcelonské škole a jelikož jsou jeho rodiče často pryč, nemá pořádně ani domov. Zůstává tedy bydlet na školním internátě spolu dalšími jeho spolužáky a nejlepším kamarádem. Avšak ani to, že je stále ve škole, sedí znuděně za lavicí a často přemýšlí nad úplně odlišnými věcmi, než o kterých je řeč na hodinách, prozkoumávat zvláštní a tajemná místa ho bavilo vždycky.


Jako by tomu chtěl sám osud, Oskar se ocitne u velmi starého, na první pohled téměř zchátralého domu. Jeho hudba i zvláštnost mu nedá spát, stejně jako průšvih, ze kterého nemá tušení, jak se dostat. Navíc další den potká dívku, o níž hned pochopí, že je velice statečná a odvážná. Ale na zjištění, co všechno je ona dívka odvážná udělat dalšího, bude mít spousta času později.
Říká se, že cesty boží jsou nevyzpytatlené. Pod křídly tohoto přísloví se oba hrdinové vydají na cestu plnou nástrah a překážek, ale než se jim povede odhalit všechna tajemství tajemného černého motýla i jeho minulost, musejí projít spoustou mlhy i složitou životní zkušeností, jejíž vliv se nedá jen tak smazat, přehlédnout nebo zjednodušit...

"Mohl bych malovat třeba i tisíc let," mumlal Slavat na smrtelné posteli, "a barbarství, nevědomost a bestialitu lidí bych nezměnil ani o žbibíček. Krása je jako fouknutí proti větru reality. Moje umění nemá smysl. K ničemu není..."


Nejtěžší na světě je najít slova k popsání něčeho, co pro nás mělo/má nějaký význam. Co se na začátku zdá černobílé postupem času a změnou našeho myšelní a chápání začíná naopak získavát spoustu barev. Celé spektrum duhy a ještě něčeho mnohem mocnějšího.

A takhle nějak se chápu vnímat Marinu já. Příběh, jenž už v počátcích skrývá neodhalené tajmeství, které jakoby jenom čekalo, až ho sama odhalím. Postavy, které jakoby vypadly z knihy, v níž vystupují už jako dospělí lidé a ne jenom děti. Knihu, která dokáže pomoci lidem pochopit složitost světa a jejich bezmoc změnit něco špatného v něco lepšího. Protože každý si stojí za svým životem, rozhodnutími a svými činy, které dělají život přijatelnější, sám a nikdo nemá právo snažit se to změnit, kromě nás samotných.

"Někdy k těm nejskutečnějším věcem dochází jen v naší představivosti, Oskare," pravila. "Vzpomínáme jen na to, co se nikdy nestalo."


Zafón popisuje příběh, který dýchá autenticitou Barcelony roku 1980 a který jako by mávnutím kouzelného proutku je schopen vás odnést do krajin nám tak dalekých. Ze začátku se seznamujeme s prostředím Barcelony, s lidmi, kteří tady žijí i s kulturou tehdejšího Katalánska.
Postavy jsou podobné svým čtenářům, jsou zvídaví, chytří, vynalézaví a občas i trochu netrpěliví, takže není vůbec složité se jakkoli vcítit do psychiky Mariny nebo Oskara, čímž opět knížka získává něco navíc.


Navíc příběh samotný je tak spletitý a výjimečný, že to kouzlo, které začíná působit již na začátku, vás doprovází po celou dobu čtení. Je to také příběh, ze kterého je jasně patrná zkušenost a velká spousta moudrosti, kterou hodně často postrádáme. Během čtení si uvědomujete, že ne vždy je život tak jednoduchý jako se zdá a že i samotáři, kteří se celý život dušují, že si vystačí sami, potřebují přátele, kteří tady pro ně budou, až bude nejhůř nebo nejpozději.
I když jsem osobně nekterým částem knihy pořádně nerozumněla a občas jsem se nemohla začíst, a i kvůli tomu jsem nejdříve uvažovala o čtyřech hvězdičkách, tak všechno ostatní mi to krásně vynahradilo. Napětí, vypjatá atmosféra s příměsí hororu doplněná o jemnou a moudrou emocionální stránku mění kontroverzní knihu v knihu, kterou je velice dobré si bezpečně uchovat někde při sobě. A i když se v případě Mariny jedná pouze o samostatnou knihu, byla bych nadšením bez sebe, kdyby vzniklo pokračování, i když to je vzhledem k ději knihy i jejímu konci nemožné.

Moje Hodnocení
9,7/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Infinity Infinity | Web | 6. srpna 2013 v 15:19 | Reagovat

Už jsem četla jednu kladnou recenzi na tuto knihu a teď tuhle tvojí krásnou recenzi a je mi úplně jasné, že si Marinu prostě musím přečíst. :-)

2 Snow Fairy Snow Fairy | E-mail | Web | 6. srpna 2013 v 16:37 | Reagovat

[1]: Jé, strašně moc děkuju. Jsem neskutečně ráda, že se ti recenze líbí a že tě na Marinu trochu navnadila. Já jsem na Marinu četla právě i ne příliš kladné ohlasy, ale pro mě je to prostě kniha s obrovským K. Tak jenom doufám, že se ti bude líbit. :) A ještě jednou moc děkuju, za krásnou pochvalu, opravdu moc mě potěšila, i  za komentář. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Get your own free Blogoversary button!