Říjen 2013

On My Wishlist (58)

19. října 2013 v 20:08 | Snow Fairy |  On My Wishlist
-Meme z dílny Book Chick City.
- Cílem je každou SOBOTU zveřejnit knihy,které bychom si chtěli pořídit. Mohou to být novější, starší i knihy, které ještě nevyšly.

Teardrop - Lauren Kate (GoodReads)

Knižní chvilky (26)

18. října 2013 v 19:45 | Snow Fairy |  Knižní Chvilky

Knižní chvilky

- meme, které pro nás vymyslela TerezZ.


Ahojte,

jak se tak dívám, tak poslední knižní chvilky byly ještě někdy před koncem prázdnin. Což už je docela dlouhá doba. Nejvyšší čas to napravit, nemyslíte?
Na začátek ale pár malých oznámení. V pondělí končí Blog Tour aneb Zeptej se na cokoliv!, kde soutěžíte o knižní ceny od autorů, takže máte stále ještě stále trochu času se dopřihlašovat....

TADY

A jakmile se mi podaří sehnat nějaké další pěkné ceny, které mám pro vás vyhlídnuté, tak se můžete těšit na další giveaway, tentokrát Thank you Giveaway za 200 následovatelů na facebooku. Moc vám děkuju všem za přízeň, kterou mi dáváte, hned mám větší chuť něco dělat, když vidím to krásné číselko.
Takže myslím, že je na co se těšit.
A nakonec bude od 20. října na mém blogu, a dalších pár blozích, probíhat BLOG TOUR s knihou Moře klidu od Katjy Millay, která vyjde koncem října.
Toť menší ochutnávka, co se bude na blogu dál dít. Vzhledem k tomu, že je škola a zase tu máme ten nevypočitatelný čas, tak trochu abstinuju v psaní recenzí, ale to bych taky chtěla brzo napravit, takže nějaké další recenze čekejte. Například na:
- Nahou
- Městečko Pines
.
.
.

No, je toho hodně. Ale jsem ráda, že se zase chvíli můžu věnovat něčemu, co mě baví, byť na to mám jenom víkend, který, přiznejme si to upřímně, absolutně nestačí.
Ale alespoň mám tři pomocníky, kteří mi pomohou si trochu odpočinout a oddechnout si....






Hrníček horkého čokoládového kafíčka...





..... misku kuřecích instantních nudlí














A druhý díl Dokonalého páru - Dokonalý svět od Ally Condie.
Perfektní kombinace na začátek pěkně lenivého víkendu. :D

A jak vy strávíte dnešek nebo víkend? Ve společnosti jaké knížky?

Snow Fairy

Reviews - Moře klidu

17. října 2013 v 19:33 | Snow Fairy |  Reviews

Moře klidu

Autor: Katja Millay
Žánr: Román, Psychologický román
Díl: -
Originální název: The Sea of Tranquality
Počet stran: 368
Rok vydání (datum): 30. 10. 2013
Nakladatelství: Domino
Anotace:
Osamělý kluk. Citově křehká holka. A zázračná síla druhých šancí.

Dva a půl roku. Tolik času uplynulo od té hrozné tragédie. Po ní už nic nebylo jako dřív. I z Nastyi Kashnikové zbyl jen stín holky, kterou byla před tím. Teď je rozhodnuta nechat temnou minulost za sebou a držet si všechny lidi pěkně daleko od těla. Tenhle úmysl jí ale vydrží jen do chvíle, kdy se potká s Joshem Bennettem. Je osamělý stejně jako ona. A neuvěřitelně přitažlivý.

Joshův příběh zná kdekdo: všichni lidé, které miloval, zmizeli z jeho života. Teď má sedmnáct roků a zůstal úplně sám. A když je vaše jméno synonymem pro smrt, lidi se s vámi moc nebaví. Až na Nastyu. Ta se naopak Joshe drží jako klíště a postupně se stává součástí každé stránky jeho života.

Táhne je to k sobě, jiskří to mezi nimi stále silněji. Ale zároveň se Josh začíná zamýšlet nad tím, jestli se někdy dozví všechna tajemství, která před ním Nastya skrývá. A vlastně ani sám neví, jestli se je dozvědět chce.

Za ARC recenzní výtisk knihy mnohokrát děkuji nakladatelství Domino!

Být zraněný a dávat všem najevo, že se raději nemají přibližovat, není zločin. Každý řeší svou bolest jinak, jiným způsobem a každý hledáme nějaký podpůrný bod, který by nám pomohl se nepropadnout ještě níž než jsme.
Ale co když se bolest, ztráta a osamělost hlásí denně, celé dny, a vy už ji nedokážete dál nevnímat a snažit se ji zapudit. Co když je bolest tak velká, že jakákoli šance na zlepšení už téměř neexistuje. Najednou se stáhnete do svého vlastního světa, se sebou samým, bez lidí, bez názorů okolí, beze světa. Jenom vy....

Nastya si prožila tolik emocionálního utrpení, které neche v žádném případě vystavovat na světlo ještě víc. Bylo to tehdy strašná náhoda a tragédie, že si ten člověk vybral právě ji. Jenom se snažila být milá a přežít.
Ale příliš velké trauma se na Nastye podepsalo a ona se od lidí, nejen ze svého okolí, ale i od své vlastní rodiny odřízla, přestala s nima jakkoli komunikovat a přestala dělat věci, které pro ni tehdy byly vším.
Je tedy na světě vůbec něco, co by dokázalo vrátit Nastye její pravé já a vytáhnout ji z té všepohlcující hluboké tmy zpátky do světla a začít hojit všechny její rány na duši i na těle? Bude někdo schopen pomoct jí najít opravdové moře klidu a dát jejímu životu druhou šanci?


Na tisíce kousků roztříštěná duše, nejistota doprovázející vás na každém kroku a vzpomínky, které vás potápí tím níž, čím se snažíte se spravit. Ale zároveň i znovunalezení smyslu života, jenž by mohl otevřít dveře lepší budoucnosti.
Moře klidu je studnice nejrůznějších smíšených pocitů, afektů a beznaděje, která přepadne jednou za život třeba i každého z nás. Pokaždé ale z úplně jiných důvodů.
Rámcové uspořádání děje přidává knize o úroveň větší zajímavost, protože místo, aby jste se hned na první stránce dočetli, proč je hlavní hrdinka tak rozhořčená, proč má takové pocity stísněnosti a odporu k lidem a téměř i k životu, se k tomu dostáváte po maličkých kousíčcích a tak nějak v šifrách, jimž porozumíte, jakmile se naladíte na tu vlnu, která proplouvá celou knihou. Nutno podotknout, že tento proces začítání se není něco, by trvalo moc dlouho.

"Bylo devět večer a první boty, které jsem našla, byly tenisky. Nazula jsem si je bez ponožek, seběhla ze schodů, rozrazila dveře a ani se neobtěžovala je za sebou zavřít. Byla to má velmi nesofistikovaná a doslovná verze útěku. Vlastně žádné tempo ani cíl. Jen směr pryč."

Nastya je hned od začátku velice vzpurná, výrazná osobnost, která měla jednoho dne velkou smůlu. Předtím žila život, kdy vzpurná nebyla a už vůbec neměla potřebu se před lidmi schovávat do úplného ústraní. Dávala lidem to, za co ji milovali. A pak o to prostě přišla.
Bylo velice těžké sledovat, jak moc se to životní trauma na Nastye podepisuje, ale na druhou stranu si z toho člověk něco odnese. A sice to, že nejsilnější je síla druhých šancí.

***

Takovým velkým a zásadním přelomem byl moment, kdy se Nastyina povaha rebelky a styl pseudo lehké holky setkala s povahou kluka, který byl úznán předčasně dospělým a lidé se ho prakticky bojí. Josh není tak úplně Nastyiným opakem, protože by se dalo najít hned několikero společných jmenovatelů, které byste připsali oběma. Ale nemůžete o nich ani říct, že jsou na chloupek stejní.

Každopádně největší záhadou pro ně oba je vztah, který mezi sebou mají. I když na nich každý na první pohled pozná, že si nejsou lhostejní, navzájem nepřipustí, že by se mohlo stát něco víc. Ale...

"Byl to zdravý způsob ventilace vzteku. Mým rodičům by se výraz zdravý moc líbil."

Nemůže být nejmenšího sporu o tom, že Moře klidu je kniha plná silných emocí, citů, které se promítají a působí na čtenáře skrz celý osobitý a propracovaný příběh. Navíc má i něco, co nutí čtenáře přemýšlet i dlouho po přečtení. Autorčin přístup i styl psaní jsou sugestivně přizpůsobené, aby čtenáři připadalo uveřitelé, nenáročné a zároveň smysluplné všechno, co si přečte.
Nejsem si úplně jistá, jestli by se výrazem "spokojená" dalo jednodušeji popsat, že se mi kniha líbila. Je to příliš slabé slovo. Protože Moře klidu se, po zařazenín systémem škatulkování, zařazujeme mezi ty knihy, které vám k už tak brilantnímu čtenářskému zážitku přidají ještě trochu moudrosti a uvědomění do života. Celou tu emocionální dráhu stojí za to si projet s Nastyou i Joshem od začátku do konce. Hned vám bude jasné, proč má Moře klidu tak výborné ohlasy. Je to totiž dokonalá směsice nedokonalosti a hořkosladné reality vzhledem k křehkosti lidského života.


Sail je dle mého názor píseň, která perfektním způspobem vystihuje onu nejistotu a rozbouření Nastyina života i jejího počínání.

Inspiration (51)

13. října 2013 v 19:22 | Snow Fairy |  Inspiration

Inspiration

-Meme od Nikki Finn.


Život je krutá hra, jenž nás děla ztracenými a před kterou musíme občas schovat obličej za krásnější masku.


Každý míříme svým vlastním směrem. Někdo se vrací do reality, jiní zůstavají snít své sny.


Každá kniha má svá tajemství, která nám odhaluje. Ale krása je v tom, že každému odhalí jen ta tajemství, která potřebuje odhalit.

On My Wishlist (57)

12. října 2013 v 20:57 | Snow Fairy |  On My Wishlist
-Meme z dílny Book Chick City.
- Cílem je každou SOBOTU zveřejnit knihy,které bychom si chtěli pořídit. Mohou to být novější, starší i knihy, které ještě nevyšly.

Elixír - Alma Katsu (GoodReads) | Tahle píseň ti změní život - Leila Sales (GoodReads)

Reviews - Indigové kouzlo

11. října 2013 v 19:01 | Snow Fairy |  Reviews

Indigové kouzlo

Autor: Richelle Mead
Žánr: Fantasy, YA, Vampýři
Díl: 3.
Originální název: The Indigo Spell
Počet stran: 328
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Domino
Anotace:
Povinnost je jedna věc. A láska druhá. Co když ale jdou proti sobě?

Mladá alchymistka Sydney chrání královninu sestru Jill před zabijáky a spolu s ostatními přáteli v utajení studuje na elitní škole v Palm Springs.

Není to ale zdaleka vše, čím se její mysl zaobírá: nedokáže v sobě potlačit city k Adrianovi. Ví sice, že je naprosto nepřípustné, aby jakožto člověk chodila s vampýrem, ale copak si může v něčem takovém poručit?

Zároveň Sydney pátrá po zběhlém alchymistovi Marcusi Finchovi, který zřejmě střeží veliké tajemství indigového kouzla. A možná má i informace o tom, že alchymisté Sydney celý život lhali a jen ji využívali...

Mnohokrát děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí knihy k recenzi!

Život je příliš komplikovaný na to, abychom ho zanedbávali, ale zároveň příliš jednoduchý, abychom se v něm denně nepřestali vrtali. Sydney Sageová by mohla povídat. Je jednou z nejlepších a nejvěrnější alchymistek, zastánkyně pravidel a priorit vzdělání a racionality jsou pro ni na prvním místě.
Jenže i přes všechno své nerozbitné odhodlání je Sydney jenom holka, která má i své vlastní touhy. Touhy po kterých prahne, ale nemůže si je dovolit vystavovat na obdiv.

Od té doby, co začala ochraňovat Jill, členku královské morojské rodiny, se její život točí okolo úplně jiných věcí, než kolem kterých se do teď stereotypně točil. Změnil její pohled na moroje a dhampýry a jejich způsob života, který jí už nepřipadá tak nepatričný a zavrženíhodný. Změnil její pohled na ni samotnou, na její utajené touhy a vášně. Změnil celou její bytost jenom tím, že poprvé uviděla jeho zakázanou krásu a vampýrskou drzost.
Všechno, čím si právě prochází jí převrátilo dosud neposkvrněnou pověst alchymistky a sama Sydney začíná zjišťovat, že věci, které pro ni byly celý život jako svaté, se najednou zdají pokroucené lží, kterou by od lidí jí nejbližších čekala snad úplně naposledy, respektive vůbec...


Kniha, kterou Richelle věnovala svému synovi, jenž se narodil přesně v den, kdy Indigové kouzlo dopsala, je nejen stejným způsobem "vyšperkovaná" jako všechny Richelliny knihy, ale hlavně šíleně návyková.
Jestli se tyhle pocity emocí, bouřících se hormonů, vytřeštěných očí a šíleně bušícího srdce objevují už při třetím díle Pokrevních pout, pak si ani netroufám předpovídat, jaké afekty budou následovat u dalších dílů.

Richelle má přirozený smysl pro utnutí věci ve správném okamžiku, který drásá nervy všem přiznivcům a čtenářům. Takže ať si člověk slibuje, že si dočte už jenom jednu kapitolu a s očim červenýma jako angorský králíček se hned potom spokojeně odklidí do peřin, tak se velice plete.
V tom je ono kouzlo. Nikdy neskončíte jenom u jedné kapitoly.

Všechny aspekty, rébusy a zákoutí příběhu jsou natolik přitažlivé, neotřelé a lidské, že všechen vzdor jde automaticky stranou. Těžko říci, kde se to bere, ale i Indigové kouzlo je dost silné na to, aby vás jednou na začátku nekompromisně vtáhlo dovnitř a až na konci vás až bizarně rychle propustilo.
Sydneyin příběh se s každým dalším dílem mění různými nepředvídatelnými směry. Ale narozdíl od jiných příběhů, kde je hlavní hrdinka tak trochu podobná Sydney, je to příběh zároveň i vtipný a svěží, u kterého se zasmějete přesně tu chvíli, kdy se to nejvíce hodí. Hlášky našeho pana lamače dívčích srdcí, a nejvíce Sydneyina, doslova přetekají sarkasmem a jeho ivaškovským humorem, který jen tak někdo nenapodobí a který dokáže nejednu holku dostat okamžitě do kolen.

Richelle si dokáže neuvěřitelným způsobem promyslet, co všechno čtenářům řekne, aby neprozdradila mnoho, ale aby čtenář zároveň netápal v různých tajnostech a temných zákoutí. Mead přesně ví, když zabrat a kdy zase přibrzdit.
O Indigovém kouzle by se dalo různě polemizovat dlouhé hodiny, různě se zaplétat do děje a předem hádat, co se stane dál, i přesto, že tohle nikdo na světe kromě Richelle Mead neví.
Ale je to opět počin, který se nedá ohodnotit jinak než pěti zlatými hvězdičkami a po přečtení si už jenom trhat vlasy nedočkavostí a odpočítavat dny v kalendáři než vyjde Ohnivé srdce.

Bylo nebylo (54)

10. října 2013 v 18:26 | Snow Fairy |  Bylo nebylo...
-Meme z dílny Kath.
-Čtvrteční meme, jehož cílem je zveřejnit první větu z knihy, kterou čtete.

Název: Moře klidu
Autor: Katja Millay







První Věta:
- "Nenávidím svoji levou ruku."

Inspiration (50)

6. října 2013 v 19:02 | Snow Fairy |  Inspiration

Inspiration

-Meme od Nikki Finn.


Když ono to někdy trvá až příliš dlouho...


Nezáleží na tom, jak malí jsme, ale na tom, jak jsme odvážní.


Některé sny nikdy nezmizí, jednoduše s námi zůstanou navěky.

Knižní Zúčtování - Září

4. října 2013 v 20:51 | Snow Fairy |  Mé Knihy

Září


Zdravím,

první školní měsíc je za námi. Škoda, že si ještě nemůžu oddechnout. Možná právě proto, že to byl teprve první měsíc. Už teď si připadám jako bych chodila do školy tak půl roku. Co já budu dělat před Vánoci.... :D
Ale teď ke knižnímu zúčtování. Zaplnila jsem jenom dvě kategorie, tak ty ostatní ani zmiňovat nebudu. Nejdůležitější jsou ty dvě, které vám teď hned ukážu.
Takže...

Knihy, které jsem si koupila

V září jsem hodně doplnila sbírku knížek od CooBoo, protože těm kouskům se prostě nedá odolat. V šedých tónech už máte na blogu i zrecenzovanou, takže určitě víte, že jsem z té knihy opravdu unešená. Všechny další knihy od CooBoo jsou v pořadí, ale myslím, že po další sáhnu po Anně. Na tu jsem se těšila snad úplně nejvíc na světě. Balet je součást mého života, i když už se jí nevěnuju, jak bych sama chtěla. Stále je to pro mě to nejkrásnější taneční umění a číst o tom příběh, knihu, to snad nejde popsat slovy.
Už jste se mi někteří zmiňovali, že vás knihy s 1D dokáží pokaždé trochu vyděsit. No... myslím, že hned tak vás děsit asi nepřestanu. Oni jsou moje závislost, které se ani nechci zbavit a tahle kniha je v mém srdci obrovský skvost a další důvod, proč mám být na kluky tak neskutečně pyšná.






Knihy, které jsem dostala ke zrecenzování

Že se s recenzáky roztrhne pomyslný pytel právě v době, kdy člověk musí denně vstávat za "zpívání" kohoutů do školy. :)
Ale i tak jsem za všechny tyhle knížky tak strašně ráda, protože všechny jsem si všechny strašně chtěla přečíst.
Na (Ne)obyčejného kluka už máte také recenzi na blogu a na Indigové kouzlo ji čekejte co nejdříve, začátkem dalšího týdne nedo ještě přes víkend. Nahá si teď hezky beze studu hoví v mé knihovničce z čisté zvědavosti, ale zatím můžu říct, že se mi to opravdu zamlouvá, ne jako těch několik románů jí podobným, které jsem četla...
Za knihy Zmizelá, (Ne)obyčejný kluk a Dokonalý svět moc děkuju nakladatelství Knižní klub.
Za Nahou mom děkuju nakladatelství Baronet.
Za Indigové kouzlo mnohokrát děkuju nakladatelství Domino.






Všechny knížečky pěkně pohromadě


A jaké knižní brilianty vám nově "sedí" v knihovnách? Pochlubte se. :)

Snow Fairy

Reviews - (Ne)obyčejný kluk

3. října 2013 v 19:46 | Snow Fairy |  Reviews

(Ne)obyčejný kluk

Autor: R. J. Palacio
Žánr: Román, YA
Díl: -
Originální název: Wonder
Počet stran: 320
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Knižní klub
Anotace:
August se narodil s deformovaným obličejem, který většině lidí z jeho okolí brání dostat se v kontaktu s ním za hranice této nedobrovolné masky. Nyní nastupuje poprvé do školy, rovnou do páté třídy.
Kniha je dokonale sestaveným kaleidoskopem pohledů samotného Augusta, jeho sestry Vii a jejích kamarádů i Augustových spolužáků na jednu a touž situaci, na to, jak na tuto velkou změnu reaguje on sám, jeho rodina i spolužáci. Celou knihou prostupuje laskavý humor, který usnadňuje mladým čtenářům se s tak náročnou tematikou vyrovnat.

Mnohokrát děkuji nakladatelství Knižní klub za poskytnutí knihy k recenzi!

Někdy má člověk pocit, že svět je postaven na kráse. Na kráse lidí kolem nás. Čím krásnější jsou lidé, tím je svět lepší. Nedokonlosti jsou hned víc vidět, hned jsou odsuzovány a komentovány a jestli je to taktní nebo ne, je už druhá věc.
August by mohl o odsuzování a posměšcích, ne za rožkem, ale přímo před ním mluvit celé hodiny. Narodil se s vážnou deformací obličeje a rozštěpem horního patra, takže jeho obličej je na první pohled poutavý, bohužel ne vždycky v pozitívním smyslu.

Vycházet ven mezi lidi je pro Augusta těžké, i když tohle všechno už svým způsobem překonal, zvykl si na to. Ale vstoupí do jeho života nová výzva. Větší než cokoli předtím. Do teď se August učil doma s mámou, všechno mu krásně vyhovovalo a nic mu nechybělo. Ale je načase, aby se začal i on stavět na vlastní nohy a začala se učit mezi svými vrstevníky, mezi dětmi jeho věku. Aby objevil život, který se odehrává za zdmi domova, ve skutečném světě.
Augustům život se v mžiku změní, už nikdy nebude stejný. Objeví kouzlo pomíjivosti, nové přátele na celý život, ale i komplikované strasti života, které musí nést na svých bedrech. Síla a rytířská odvaha by se dala vyjádřit jedním slovem, možná dvěma: August Pullman.


Románů, které by popisovaly a vyprávěly silný, emocionální a rozumný príběh ze života, jenž by mohl žít každý z nás, je podle mě na světě pomálu. Neříkám, že nejsou vůbec, spíše se o nich moc neví. A to je v některých případech velká škoda.
Ale naštěstí (Ne)obyčejný kluk vzbudil pozornost všude po světě. A zaslouženě.

R. J. Palaciová si s takovým poměrně vážným tématem postižení poradila nad očekávání krásně. Vypráví Augustův příběh, jeho život, s takovou lehkostí, že máte pocit, že jste členem Auggieho rodiny a všechny vzestupy i pády překonáváte společně. Že máte pocit, že Auggieho znáte a že jste svým způsobem jedním z těch, kterým důvěřuje a má ve vás velkého přítele.

Myslím, že nejpovedenější je, jak autorka přidala, případně ubrala, kdy měla. Harmonie smíšená s těžkou realitou se jako zlatá nit táhne celou knihou. Všechny askepty příběhu tak měly pevné základy, které jen tak někdo neporuší. Jsou plné emocí, které čtenáře nenechají ani trochu chladným. Auggieho zápal a odvaha je v mnoha směrech inspirující, imponující. Člověku vlije do žil novou krev, s jejíž pomocí je schopen se pustit do věcí, na které by jinak ani odvahu nenašel.

"Každému na světě by se mělo jednou za život dostat ovací vestoje, protože my všichni jsme vítězi." Auggie

I přesto, že je (Ne)obyčejný kluk fiktivní příběh, inspirace, která byla autorce při psaní je nádherná a reálná. Čtenář si čtení nesmírně užije a ani si neuvědomí, že se tím vlastně i učí. Jak být laskavý k lidem, kteří se od nás trochu odlišují. Jak se chovat v přitomnosti lidí, kteří na sebe sice nechtěji strhávat přílišnou pozornost, ale zároveň se tomu nevyhnou. Pochopíte, že soudit podle vzhledu je ta nejpovrchnější strana mince, ta největší malichernost, protože ze vzhledu nikdy nemůžete poznat, jaký je člověk doopravdy uvnitř.
Naučíte se chápat, jak moc je křehký lidský život, a jak moc stojí, když vám ten nahoře vezme až příliš mnoho bez ohledu na to jestli si to zasloužíte.

Skladba knihy, nejen její příběh, je velmi jednoduše řešený, ale opět jako v případě obsahu poutavý a lákavý. Kapitoly jsou tak akorát dlouhé. Některé naopak krátké, ale za to k věci a výstižné. Velmi těžko se pocity z této knihy popisují vlastními slovy. Ty moje jsou jenom pseudo slova, doopravdy vlastně nic neznamenají, protože nejsou součástí samotné knihy. Teprve tam mají slova nějakou váhu, zapamatovatelný význam, který rezonuje celým světem. Teprve tam vám mohou postavy, v čele s Auggiem, ukázat, že za každou chvilku v životě stojí bojovat do posledního dechu, i přesto, že život je jako horská dráha plná nerovností. Že spravedlnost příchází v ten nejlepší čas a i Auggieho příběh, stejně jako příběh, který drží každý z nás v rukou, má smysl.


Get your own free Blogoversary button!