Prosinec 2013

Šťastný Nový rok 2014

31. prosince 2013 v 11:36 | Snow Fairy |  Christmas Days 2013

Ahojte,

tak letos společně naposledy. Uvidíme se zase příští rok. Naštěstí to už opravdu není za dlouho.

Jen těžko můžu tento rok hodnotit. Staly se některé věci, které bych nejraději z celého mého života vymazala a už nikdy si ani na jedinou vteřinku z nich ani nevzpomněla. Ale na druhou stranu jsem zažila naprosto úžasné věci, které pro mě hodně znamenají a které si jednoduše budu pamatovat do konce života.
Určitě znáte ten pocit, když se na vás něco opravdu podepíše a nějakým způsobem prostě cítíte, že tohle zapomenout nemůžete? Tak přesně takhle vnímám tyhle věci. I když součástí těch dobrých věcí jsou i ty horší.
Potom už je to jenom o pocitech.
O tom, jak člověk vnímá a proč vnímá některé věci jinak než někdo jiný. Ale jsou to city, pocity a tohle všechno, co nás poznamenává, co dělá naše životy barevnější, šťastnější a zapamatovatejnější, ale někdy i bolestnější a černější.
Ale bát se jich nemusíme. Vlastně bychom ani neměli. City, afekty a různé události nám připomínají, že jsem lidé a že žijeme. Bez trochy vlnek v jinak poklidném životě by to nebyl opravdový život. Byla by to nuda.


Je naprosto šílené, jak ten rok uběhl. Můj druhý blogový rok a další rok mého života. Je také šílené pomyslet na to, co se a jak moc změnilo, protože toho bylo hodně. Důležité je těch změn nelitovat. Každý máme nějaké silné a slabé stránky, každý se upínáme k něčemu jinému, co nás drží nad vodou. A o to právě jde. Ať už jsou ty věci a důvody jakkoli neobvyklé, zvláštní a takové, že by je lidé kolem nejspíš ani v nejmenším nepochopili, je krásné v ně opravdu věřit a starat se o ně. Hýčkat si je a vždy je následovat a nikdy se jich nevzdát.

A taky je tu ten Nový rok. Kdo chce, může si dát předsevzetí. Ale já bych vám poradila jedno:
Vykašlete se na předsevzetí!
Pokud je nemyslíte vážně a víte o sobě, že se jich nedokážete držet, jsou to jenom prázdná slova. Předsevzetí se změnit nebo udělat něco jinak není nutné si dávat symbolicky na začátku nového roku a dodad tak heslu Nový rok, nové já, nový význam. Nikdy není pozdě se změnit, ať už se pro to rozhodnete o půlnoci 1. ledna nebo na oběd 20. července.
Každý den celého roku se můžete rozhodnout začít znovu a udělat něco jiného, neobvyklého. Změna má zelenou a rozhodně ne jenom na začátku nového roku.


Chtěla bych vám za celý tento rok moc poděkovat. Všem. Kdyby mi někdo před rokem, nebo rovnou před dvěma, když jsem s blogem začínala, řekl, že jednou budu psát články a recenze, dělat tematické projekty a potkávat ty nejlepší lidi, asi bych se tomu člověku vysmála do obličeje. Ale ani nevíte, jak moc jsem ráda, že jsem tam, kde jsem, s věcma v mém srdci, které tam jsou a se všemi zkušenosti, které jsem nasbírala, ačkoli vím, že jich na mě v životě čeká ještě hodně a že život si se mnou ještě pořádně pohraje, kolikrát mě zase srazí na úplné dno.
Ale také vím, že potom mi pomůže vstát. Každému nám pomůže, i když to tak na první pohled možná nevypadá, a když tomu dáme něco i my, ze srdce budeme následovat své sny, tak se nám může splnit všechno po čem toužíme velmi hluboko v duši, ale bojíme se to říct nahlas.
Potkala jsem spoustu úžasných přátel, jak z knižní blogosféry, tak i z naší milované fanouškovské komunity. A za to všechno... nemám slov, jak poděkovat všem těm lidem a nejen těm, které znám, ale i těm, které neznám, ale vím, že naše společné zájmy a láska k určitým věcem, lidem, budou znamenat vždy něco víc, díky čemu se mezi obyčejnými lidmi vždycky poznáme, aby to doopravdy vyjádřilo, jak moc jsem ráda, že jsem tam, kde jsem s těmi lidmi, se kterými tu opravdu jsem.


Trochu jsem se vám na konec toho roku 2013 rozepsala, ale chtěla jsem vám hlavně říct, že já určitě s blogem nekončím, užijete si se mnou ještě spoustu soutěží, článků, recezní a všeho možného i nemožného a já jenom doufám, že se vám to bude líbit a že se ke mě rádi vrátíte.
Tak přeji VÁM všem co neúžasnější Nový rok 2014, ať je ještě tisíckrát, nekonečněkrát, lepší než tento a ať se vám splní opravdu všechna přání, která si na světě přejete z celého srdce nejvíce.
Protože VY si to prostě zasloužíte!!

Mám Vás všechny moc a moc ráda a Nashledanou příští rok!

Snow Fairy
Nick

Tak to dneska pořádně oslavte. :)
Buďtě šílení a pořáááááádně si to užijte!

















Inspiration (55)

30. prosince 2013 v 10:43 | Snow Fairy |  Inspiration

Inspiration

-Meme od Nikki Finn.


Někdy je lepší vytvořit si něco vlastního, něco krásného, co nikdo nevidí, a starat se o tom, jako by to viděl každý.



Když zavřeme oči a otevřeme mysl, je život barevnější.


Normálnost vnímá každý jinak a přesto stejně.

On My Wishlist (63)

28. prosince 2013 v 20:22 | Snow Fairy |  On My Wishlist
-Meme z dílny Book Chick City.
- Cílem je každou SOBOTU zveřejnit knihy,které bychom si chtěli pořídit. Mohou to být novější, starší i knihy, které ještě nevyšly.
Aliance (Divergence 3) - Veronica Roth

Reviews - Dublin Street

27. prosince 2013 v 19:18 | Snow Fairy |  Reviews

Dublin Street

Autor: Samantha Young
Žánr: New Adult, Erotická romance
Díl: 1.
Originální název: On Dublin Street
Počet stran: 336
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Ikar
Anotace:
Joss se snaží utéct před svou tragickou minulostí, a tak se přestěhuje z USA do Skotska. Protože se zatvrzele vyhýbá jakýmkoliv vztahům, nikdo nemůže ani tušit, jak velký žal v sobě dusí a s jakými démony musí denně bojovat.

Pak ale potkává Bradena, úspěšného a pekelně přitažlivého muže, který vždy dostane, co chce. A Braden chce Joss. Když však zjistí, že tu představa vztahu děsí, navrhne jí dohodu, která by uspokojila jejich vzájemnou spalující přitažlivost. Tvrdohlavý Skot však chce brzy víc než jen sex a Joss zpanikaří. Představa, že by někdo pronikl do útrob její duše, je pro ní totiž naprosto nepřípustná.

Mnohokrát děkuji nakladatelství Knižní klub a Ikar za poskytnutí knihy k recenzi!

Po tragické ztrátě v minulosti se Jocelyn Butlerová, která si už nenechá říkat jinak než Joss, stěhuje z rodných Spojených států do Skotska. Kde jak doufá, najde klid, na nový život i na nějakou tu malou práci.
Joss se v minulosti hodně spálila, ztratila ty njebližší, kteří dělali její život lepší a jednodušší. Teď ale nemá téměř nikoho, komu by mohla věřit na 100%, kromě jedné kamarádky, které ale také nevěří natolik, aby jí svěřila úplně celou pravdu, všechno, co ji v životě tíží.

Ze začátku to všechno vypadalo naprosto dokonale, našla spolubydlící, která se jí hodně zamlouvá a je jí sympatická, což Joss jenom vítá po několika fiascích s jinými dívkami.
A pak potká krásného, rozpustilého Bradena, s nímž po nějaké době dohadů, přemlouvání, téměř nesmyslné žárlivosti a neurčitém kamarádství naváže velmi nezávazný vztah zahrnující pouze sex a nic víc. Žádné city.
Ale jak se časem ukáže, nejde ani jednomu jenom vyhradně o sex...


Občas mám pocit, že těch erotických románů je tolik, že každý další už musí být jenom napodobenina toho posledního nebo toho prvního. Neustále se nám zjevují další a dlaší díla a u tohoto žánru se nikdy nemůžeme úplně vyhnout zklamání. Neskutečně vás povzdubí, když zjistíte, že ne všechny musí být předem zklamání.

Než jsem si Dublin Street rozečetla, čekala jsem něco úplně jiného, něco, co už jsem v předchozích románech Dublin Street podobných zažila. Bylo to ale jako závan čerstvého vzduchu, protože mě čekalo docela překvapení. A ještě větší překvapení byl samotný začátek.

Samantha Youngová se maličko nechala inspirovat tím kancelářským stereotypen, kdy je muž bohatý, úspěšný podnikatel v na míru šitém obleku od Armaniho. Řekla bych, že tady ta podobnost končí.
Věškerý děj potom se odehrávající má už svou vlastní hlavu, svůj vlastní a opravdu velice originální spád. Od začátku do konce se nejedná jenom o peprné a do podrobna popsané sexuální scény, i když takových si později čtenář užije tak akorát. Hrdinové Dublin Street se musejí potýkat s problémy, které mají i obyčejní smrtelníci v dnešní době.

Mají také své vlastní problémy a spory, které se snaží co nejrozumněji vyřešit. Na jednu stranu jde z příběhu hodně cítit, že lidé v ní jsou dospělí lidé, kteří mají rozum a pár hodně těžkých a drtivých chvil za sebou, ale občasná teenagerovská nerozvážnost a popichování harmonizují a stahují všechno, co by se mohlo jevit jako upjaté nebo nudné.
Co je bonus, opět velmi překvapující, je fakt, že Dublin Street je i svým vlastním specifickým způsobem akční. Stále se něco děje a některé věci jsou opravdu napínavé a nepředvídatelné.

S radostí mohu říci, že jsem po dlouhé době objevila erotický román, který není jenom o sexu a takových těch primitivních věcech kolem. Erotiky je tam opravdu s rozmyslem a takové, která není všeobecně medializovaná z jiných knih a která po nějakém čase začne být spíše otravná.
Celý nápad s tím, že se obě hlavní postavy staví ke svému vztahu čistě živočišně je velmi dobře vymyšlený a postupem času a s každou další stránkou se stává stále více romantickým a možná maličko předvídatelným, ale to je jenom zanedbatelný detail. A i když se mi konec zdál chvíli maličko uspěchaný, tak pořád je to konec, nad kterým by se šťastně pousmál skoro každý, obzvlášť potom příznivec tohoto knihžního žánru.

Recenze - Mé sladké šestnácté století

26. prosince 2013 v 17:58 | Snow Fairy |  Recenze

Mé sladké šestnácté století

Autor: Rachell Harris
Žánr: YA, Romance, Cestování časem
Díl: 1.
Originální název: My Super Sweet Sixteenth Century
Počet stran: 250
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: CooBoo
Anotace:
Cat Crawfordová má za pár dní oslavit své sladké šestnácté narozeniny. Ovšem to poslední, co si Cat přeje, je extravagantní narozeninová party organizovaná její temperamentní nevlastní matkou. Alespoň malou útěchou jí je plánovaný rodinný výlet do magické Florencie. A když ji při prohlídce tohoto úžasného města zavede zvědavost do cikánského stanu, ocitne se přímo… v renesanční Florencii.

Na tomto výletu do šestnáctého století, vyzbrojena pouze batohem plným věcí z budoucnosti, se Cat setká se svými předky. A nejen s nimi, vždyť v této době je Florencie plná známých umělců, kteří právě tvoří svá vrcholná díla. A samozřejmě není nouze ani o pohledné renesanční ctitele… Avšak podaří se Cat najít cestu zpět do moderní doby, nebo se její italské dobrodružství promění v italské navždy?

***

Vydat se na místa, která na světě milujete ze všeho nejvíce a projít si všechny kouty, prozkoumat každou skulinku a zapamatovat si každičký záhyb každičké budovy na každém místě, o tom sní téměř každý, i když se různě liší místa.
Ale Cat Crawfordová a její trochu nestabilní a rozrůzněný názor na ne úplně dokonalou rodinu a její současnou situaci před svými sladkými šestnáctinami, vám ukáže, jak se může stát osudným na první pohled skoro nevinná tužba.

Cat odjakživa miluje renesanční Itálii a umění té doby, které se tak neskutečně liší od toho dnešního moderního. Florencie jí ale vždycky fascinovala nejvíce. Zná místa, kde stojí ty nejsvětovější kousky největších umělců. Zná minulost budov, které zbodí ulice Florenci. Ale už tak dobře nezná všechna zákoutí.
Její nevlastní matka Jenna, alias zlá macecha, jakožto slavná pořadatelka úžasných narozeninový večírků, se rozhodla nalinkovat večírek i Cat, přestože ta o to nestojí. Jenna jí leze pořádně na nervy a celá atmosféra doma Cat začíná dusit.
Proto když se vydají všichni tři společně na vysněnou dovolenou do Florencie, chce si Cat užít pár chvil sama ve městě, které se jí stalo modlou.

Jak to ale může padnout, když navštívíte pochybnou cikánku, jež vám slibuje dobrodružství, o kterém jste nesněli ani v těch nejdivočejších snech? O tom, zažít si Florencii v renesančním 16. století na vlastní kůži.
A navíc, co když se z takového dobrodružství, které se na první pohled zdá jako vrušující nápad, nemusíte nikdy vrátit zpátky do současnosti?


Mezi všemi romány, ve kterých najdete klasickou letní lásku trvající jenom přes prázdniny, romantiku s příměsí nebezpečí nebo romatickým fantasy čí dalšími, se skví jedno úžasné historicko-moderní romantické dobrodružství.
Příběh jako stvořený pro studené zimní dny.

Autorka románu, Rachel Harris, společně se svou dívčí postavou Cat Crawfordovou tvoří opravdu velmi efektivní tým.
Příběh je současný, moderní, zároveň však historický, svěží a velmi, velmi povedený po mnoha stránkách.
Čtenář se u knížky nenudí, dozví se z ní spoustu zajímavých informací o italské renesanci a naskytne se mu jedinčný náhled na historii z pohledu současné mladé dívky.

Myslím, že dalším velkým pozitivem je i motiv cestování časem a rafinovaně zamaskovaný fakt, že každá holka by si přála být princeznou.
Příběh celkově je moc hezky promyšlený, má pevné základy vystavěné na efektech a poměrech mezi moderním a historickým románem.
Sama za sebe bych možná uvítala o maliličko více toho všeobecného italského umění, které je svým způsobem jedním z priorit tohoto románu. Nemůžu si ale ztěžovat na to, co jsem všechno v knize objevila.

Chvílemi jsem možná měla chuť Cat proplesknout, ale nakonec to byla přece jenom jedna z těch příjemných hrdinek, které nemáte chuť zabít hned od první stránky. Nicméně celý proces změny ze znechucené moderní holky až po holku, která konečně dostatečně chápe, že narozeninová párty pořádaná nevlastní matkou, není to nejhorší, co by se jí mohlo v životě stát, je další kousíčkem velké skládanky, který nelze nepochválit.
Prvek ponaučení, po rozuzlení všech spletitostí, kterými se musí čtenář dostat napříč celou knihou, příběhu hodně pomáhá a dává mu mnohem větší smysl. Protože je možné, že se běhěm čtení trochu zamotáte.

Ať už bylo řečeno všechno nebo jsem možná na něco zapomněla, ale jestli se chystáte číst tuto knihu, tak vám ji vřele doporučuji. Nejenže se u ní zasmějete, hlavně vás ale potěší, pohladí, představí vám nové úžasné knižní hrdiny a i když je decentně předvídatelná, v těchto studených vánočních dnech vás příjemně zahřeje. Ideálně s vaším oblíbeným hrnkem plným vaší oblíbené kávy/čaje.

Veselé Vánoce

24. prosince 2013 v 7:56 | Snow Fairy |  Christmas Days 2013

Zdravím.

Dnešek je den, na který jsme všichni opravdu hodně dlouho a přesto trpělivě čekali. Připravovali jsme se na něj. Věnovali mu většinu myšlenek.
Vánoce jsou pro nás dny radosti, kterou jsou označovány za výjimečné kvůli tomu, co všichni milujeme nejvíce. Jenomže nejlepší na nich je, že jde o mnohem, mnohem více.

Chtěla jsem vám dnes popřát jenom to nejkrásnější a nejmilejší. Dneska je den, kdy se splní mnoho různých přání, nad kterými si v normální dny roku nedovolujeme tak úplně přemýšlet.
Celý dnešek je o významu. Každý vnímá Vánoce sice maličko odlišně, ale všechny myšlenky nakonec vedou ke stejnému cíli. Být chvíli s rodinou, udělat si čas na své milované a na všechno, co je nám drahé.
Věřím, že dnešek je pro každého z vás výjímečný. Pro každého v něčem jiném, ale v tom to kouzlo Vánoc spočívá.


Jestli je nějaký den v roce, kdy můžeme říct, že zázraky se dějí, pak je to právě dnešek.
Nezapomeňte, že to nejcennější, co svým známým a přátelům můžete dát, je kus sebe sama. Kousek své duše a svého klidu a pohody, který v nás je, i když to tak na první pohled třeba nevypadá.
Nechci vám tady vykládat věci, kterou stejně sami v sobě cítíte. O kouzlu Vánoce a jejich atmosféře, jsme se už také hodněkrát bavili.

Prostě vám všem přeji překrásně strávený dnešní Štědrý den a celé vánoční svátky. Neřešte, co bude zítra, na to se dneska vykašlete. Dneska buďte se svou rodinou, příbuznými, popřípadě přáteli a prožijte sny, která si na světě přejete nejvíce. Uskutečněte všechno, po čem sníte.
Přeji Vám všem, aby jste prožili ten nejkrásnější den v roce a jakmile si rozdáte i všechny dárky, běžte spát a sněte dál o věcech, které ožívají jenom se ve vaší hlavě, žijte svým světem a žijte pro okamžiky, které se rychle vytrácejí.
Mějte se jednoduše přenádherně. A užijte si co nejkrásnější Vánoce plné rodinné lásky, vzájemné blízkosti, kouzelné atmosféry, klidu, pohody a knih.


Snow Fairy

Vánoční Chvilky 2013

23. prosince 2013 v 20:09 | Snow Fairy |  Knižní Chvilky

Ahojte,

jak jsem slibovala včera, letošní první a zároveň také poslední vánoční chvilky. Minulý rok jsem to měla lépe rozvrstvené do několika článků, možná si to i pamatujete. Letos to bylo maličko jinak, ale i tak doufám, že se vám budou tyto vánoční
chvilky líbit a že vám zase umožní maličko nahlédnout do zákulisí mého blogu, tedy k nám domů, když se chystáme na Vánoce.

Letos toho máme napečeno tak s rozmyslem. Hřebíčkové rohlíčky a perníčky, které bohužel na fotkách nebudou, a mandlové makronky, které jsem nakonec ani neslepovala krémem, protože už je jich povolina snězených. Tím líp pro mě, aspoň vím, že napoprvé se mi to jakž takž povedlo a že se to dá vůbec jíst.
Tak tady to máte:

Tahle jsem začínala při pečení madlových makronek...


Takhle to pokračovalo...


Nakonec jsem je přece jenom v pořádku dopravila na plech...


A takhle skončily na talířy skoro snězeny. :D


Nick tomu samozřejmě s obrovským zájmem přihlížel z pohodlí vánočně osvětleného okna. :D


A nakonec jsme u nás doma toho pozdně předvánočního shonu skončili u pečení domácí vánočky na zítřejí snídani a štědrovečerní stůl.

Co se tradic týká...
no u nás je to jednoduché. Zdobíme stromeček, rozřezáváme jablíčka, pouštíme si koledy, večeříme kapra a rozdáváme si dárky. Přibližně v tomto pořadí. U mě s vyjímkou toho kapra, já mám místo něj kuřecí řízky. Kapra nejím ne protože bych ho neměla ráda nebo mi nechutnal , ale protože nemám to srdce ho potom, co jsme ho pracně dopravili domů, sníst na vánoční hostinu. :D

Takhle to, kromě toho naprosto šíleného úklidu, probíhalo u nás doma před Vánocemi. A co u vás? KOlik druhů cukroví maté napečeno? A pekli jste vůbec?
Jak se těšíte na zítřek?


Snow Fairy

1 Day Until Christmas

23. prosince 2013 v 19:46 | Snow Fairy |  Christmas Days 2013

Ahojte,

tak dneska s tímto projektem naposledy. Loučíme se hned na několika frontách. Loučíte se se mnou, teda jenom s tímto mým letošním projektem a taky se loučíte s čekáním. Protože tomu už prakticky odzvonilo. Zítra jak se ráno probudíte budete muset počkat už jenom na večer na večeři a potom na rozbalování dárečků.


Možná to máte teď ten den před Vánoci takové hektické, uspěchané a unavené ze všeho toho uklízení a chystání všeho, tak jak je to třeba dneska u nás, naprosto šílené.
Ale Vánoce se svou atmosférou a svým posláním se už o všechno postarají. Udělají z obyčejného všedního dne něco nádherného, v co budeme všichni rádi vzpomínat. Možná nás některé rozpláče, ale určitě to nebude pláč z neštětí, ale jenom z radosti. Některé z nás možná dostanou do nemocnice, ale to se určitě nikomu nestane, kvůli zapíchnuté kostičce od karpa v krku.
Vánoce nám toho dávají hodně, lásku, štěstí a radost, pohodu, klid a vzpomínky.
Jestli u nás všech není něco dokonalé teď, tak zítra bude. Možná se vám stane nějaká vtipná příhoda, u které se zasmějete, ale to už k tomu taky patří. Nebrat zítra věci příliš vážně. Jednoduše proplouvat...

Mohou se samozřejmě stát i horší věci, Vánoce nevánoce. Ale budeme věřit, že se nestanou, zítra na to není ten správný den.


(Ne)obyčejný kluk - R. J. Pallacio

1. strana (9.strana), 1. řádek

"Dobře vím, že nejsem obyčejný desetiletý kluk, i když dělám obyčejné věci."

Tuhle větu jste už ode mě mohli slyšet, ale myslím, že je jenom dobré si ji přečíst vícekrát. (Ne)obyčejný kluk je kniha, ve které je kus moudrosti a života navzdory všem protivenstvím, která jsou Auggiemu v knize přisouzena. Takhle to v životě chodí a číst o tom, jak to lidé zvládají je nejen poučné, ale hodně věci si přitom uvědomíte.
Jestli jste se do této knihy ještě nepustili, určitě to napravte. Stojí to za to.

Losovali jste i vy v poslední den tohoto projektu i poslední den před Vánoce?

Snow Fairy

(Před)Vánoční Inspiration (4)

22. prosince 2013 v 20:59 | Snow Fairy |  Inspiration

Inspiration

-Meme od Nikki Finn.


Na některé věci zapomeneme, ale ty, které se stanou o Vánocích nezapomeneme nikdy.



Nejcennější vzpomínky jsou ty, které nosíme v srdci.


Když už máme pocit, že se nestane to, na co nejvíce čekáme, nás dokáže život překvapit.

2 Days Until Christmas

22. prosince 2013 v 20:56 | Snow Fairy |  Christmas Days 2013

Ahojte,

těch dní nám už opravdu moc nezbývá.
Připadá mi to jako včera, co jsem vám zveřejnila první článek Christmas Days a to bylo terpve 22 dní před Vánocemi. Teď tu máme Štědrý den za dva dny. Je to neskutečné.
A já mám pořád nějakým záhadným způsobem pocit, že je šest hodin večer.


Ono, abych pravdu řekla, se ale nic nevyrovná tomu, když si pořádně máknete s houbičkou v ruce a kýblem horké vody. Vím, že to zní naprosto šíleně, jak se někomu může líbit uklízet. Sama bych vám to nedokázala popsat, ale prostě jde o ten pocit. Že jste nějak užiteční. Že jste nějak pomohli, že se udělali i malilinkatý dobrý skutek, už kvůli Vánocům.
Udělali jsme dneska doma sice o maličko víc než jsme si plánovali, ale myslím, že výsledek bych mohla nazvat dokonce triumfálním. Vtip, ale ono je to vážně teď docela jiné.
Zítra mě toho taky čeká celkem hodně, ještě můj pokoj neprošel pořádnou očistou, má se teda do zítra na co těšit. Myslím ale, že mi za to potom poděkuje. :D

Stejně jako knížky, když je trochu provětrám a trochu si s nimi pohraju při uklízení poliček.


Nadpozemská - Cynthia Hand

2. strana (7. strana), 2. řádek

"Cítím kouř."

Opět jsem si maličko pozměnila větu, teda spíš řádek, ale berte to s rezervou.
Jinak k této knize nemám slov, vyjádřila jsem se v recenzi, kterou jsem psala a jestli se mě někdo bude někdy ptát, jestli tahle kniha stojí za přečtení, tak vykřičím do celého světa, že ano, STOJÍ. Možná za předpokladu, že vám v knížkách nevadí přítomnost andělů.
Nadpozemská je opravdu doslova výstižný název. Já se do této série jednoduše zamilovala na první mávnutí křídel.

A jakou knihu jste, pokud jste dnes losovali, vytáhli z knihovničky vy?

Snow Fairy
Get your own free Blogoversary button!