Březen 2014

Minirecenze - Archiv

31. března 2014 v 18:10 | Snow Fairy |  Reviews

Archiv

Autor: Victorie Schwab
Žánr: Dystopie, YA, Mystery, Fantasy, Sci-fi
Díl: 1.
Originální název: The Archived
Počet stran: 334
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: CooBoo
Anotace:
Představte si místo, kde mrtví odpočívají na policích jako knihy. Každé tělo má svůj příběh, život uspořádaný v sérii vzpomínek, do kterých může nahlédnout jen Knihovník. Těm tělům se říká Historie.

Šestnáctiletá Mackenzie Bishopová pracuje pro Archiv jako Správce. Jejím úkolem je chytat a vracet Historie, které se sem tam probudí a utečou, Historie, které jsou často zmatené a agresivní. To všechno dělá s vědomím, že někde v Archivu odpočívá i tělo jejího dědy, který ji sem před čtyřmi lety přivedl, a mladšího bratra, s jehož ztrátou se zatím nevyrovnala.
Jedním z mnoha pravidel Archivu je, že v něm musí být naprosté ticho. Některé Historie totiž mají lehký spánek a stačí málo, aby se vzbudily. Ale teď jako by někdo neklidné mrtvé budil záměrně, z Archivu jich uniká víc a víc, a někteří mají dokonce pozměněné vzpomínky. A je na Mac, aby vypátrala, proč se to všechno vlastně děje a kdo za tím stojí, pokud možno dřív, než celý Archiv padne a ona přijde i o to málo, co z jejích blízkých zbylo…

Námět:
Archiv je už na první pohled zajímavá kniha. Nejen obálkou, ale hlavně tím, co si o ní přečtete v anotaci.
Jelikož jsem začala teprve číst, můžu jenom hádat co se bude dít dál, ale už jenom to, co vím, je slušný základ pro úžasně napínavou knihu, kterou si užiju nejen já, ale i nejeden nadšený čtenář a milovník fantasy záhad.

Pocity:
Během čtení je na této knize úžasné, že nikdy nevíte na čem jste. Z každé stránky na vás dýchá jedna záhada za druhou a přímo cítíte, jak z ní sálá tajemnost, záhadnost. To, že se Archiv zařazuje mezi paranormální a mystery knihy není jen tak. Těším, až mi začně běhat po zádech pořádný mráz.
A tohle je sice takové zvláštní, ale k celé atmosféře knihy a námětu a tak všemu okolo se mi neskutečně líbí jméno hlavní hrdinky. Mackenzie. Je to takové nezvyklé, imponující jméno. Takové, že samo o sobě ve vás probouzí zvědavost a tajmeno. Což je k celému nápadu knihy jenom skvělý bonus navíc.

Prozatimní hodnocení:
I když tohle ještě není celá recenze, protože Atrchiv celý ještě přečtený nemám, tak už teď můžu s radostí říct, že se mi kniha velmi zamlouvá. Zatímco poslední dobou jsem četla hodně romatické knihy, u kterých se člověk krásně uvolní, udělá čtenáři radost svým sladkým happy-endem nebo příjemně pohladí i mou romantickou část, Archiv je úplný opak. A to se mi po tom pomyslném fantasy-dystopicko- sci-fi "půstu" vážně hodně líbí.
Jenom doufám, že to v tom záhadném a napínavém duchu bude Archiv pokračovat až do poslední stránky.

Inspiration (68)

30. března 2014 v 19:36 | Snow Fairy |  Inspiration

Inspiration

-Meme od Nikki Finn.

















On My Wishlist (74)

29. března 2014 v 19:50 | Snow Fairy |  On My Wishlist
-Meme z dílny Book Chick City.
- Cílem je každou SOBOTU zveřejnit knihy,které bychom si chtěli pořídit. Mohou to být novější, starší i knihy, které ještě nevyšly.

What Happens Next - Colleen Clayton


Knižní chivlky (30)

28. března 2014 v 19:10 | Snow Fairy |  Knižní Chvilky

Knižní chvilky

- meme, které pro nás vymyslela TerezZ.


Poslední knižní chvilky 23. ledna? :O
Tak to už je opravdu hodně dlouho. A tak nejvyšší čas to napravit.
Každý jeden školní týden je neskutečně vyčerpávající. To každodenní ranní vstávání mě zabíjí a z toho, jak to ráno a vlastně celý probíhá všechno stejně a zároveň uplně jinak, nepředvídatelně, nervózně a upjatě, začínám šílet. Myslím, že nejvyšší čas je nejen na nové knižní chvilky, ale hlavně na další prázdniny, které budou trvat déle než jeden den.
No, už, aby to bylo. Jinak budu nucena použít nějaké kouzlo, které by v mém případě, s mojí šikovností a mým štěstím stejně skončila tak akorát obří ekologickou katastrofou.
Aneb ze mě asi Harry Potter bohužel nikdy nevyroste. A to ne že bych nechtěla. Nějaké to (doslova) kouzelné slovíčko by se vážně občas hodilo, nemyslíte? :)






















No, některá kouzla by se opravdu v praxi dala užitěčně využít...
Ale jak že teda budeme chvilkovat dneska u nás? Já si budu dneska rozhodně číst. A doufám, že to vydržím co nejdéle a neusnu u toho, jako poslední dobou usínám skoro úplně u všeho. A opravdu to není tím, že by mě nějaká knížka nebavila. Prostě se nějak uvelebím, udělám si pohodlí a potom se o půl paté ráno probudím s knížkou na obličeji. Aniž bych si byla vědoma toho, že jsem zavřela oči, samozřejmě.
Snad (budu hodně doufat), že dneska se mi to nestane. :D



















A tohle už je knížka, která se mnou stráví dnešní večer. Knížka je to na první pohled zajímavá a uvnitř... Zatím toho moc neprozradím, protože ani pořádně nemůžu, ale už jsem se na další takový lehoučký román, krásnou romantiku v cizině a kapku dobrodružství těšila.











A kromě čtení budu dneska ještě chvíli pracovat na mém Wreck This Journal. Co mám za úkol pro dnešek vidíte na dvojstraně, kterou jsem si pro začátek víkendu vybrala. Nic se nevyrovná tomu, když věnujete čas Wreck This Journal. <3

Jak strávím dnešní zbytek dne, už víte.
Ale jak ho budete trávit vy? S knihou? Venku s přáteli nebo jen tak si lehnete a budete odpočívat? :)
Ať tak či onak, přeju vám všem krásný víkend, hodně si odpočiňtě, čtěte nejvíc jak můžete a hlavně se mějte krásně.

Snow Fairy

Inspiration (67)

23. března 2014 v 19:42 | Snow Fairy |  Inspiration

Inspiration

-Meme od Nikki Finn.















Recenze - Panika

23. března 2014 v 16:00 | Snow Fairy |  Recenze

Panika

Autor: Lauren Oliver
Žánr: YA, Moderní, Sci - fi, Romance
Díl: -
Originální název: Panic
Počet stran: 312
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: CooBoo
Anotace:
Panika začala jako spousta věcí v Carpu, nudném malém městečku uprostřed ničeho - protože bylo léto a nebylo co dělat. O co v téhle hře jde? Je to prosté. Nemít strach.

Heather nejdřív ani nenapadlo, že by se do Paniky pouštěla. Nikdy by si nepomyslela, že je nebojácná a že by chtěla vyčnívat. Ale pak zjistí, že je tu něco a někdo, pro koho stojí za to bojovat, a je statečnější než kdy dřív. V sázce je příliš mnoho, ovšem výhra je vysoká, tolik peněz by jí umožnilo navždy opustit nenáviděné město a nechat starou Heather za sebou, pohřbenou v prachu.
Dodge se Paniky nikdy nebál, právě naopak. Pohání ho jeho tajemství, díky němu hladce prochází každým dalším kolem a je si sám sebou jistý. Ví, že vyhraje. Ale netuší, že není sám, kdo má tajemství. Všichni mají nějaký důvod proč hrát.
Heather a Dodgovi přinese hra nová spojenectví, překvapivá zjištění a možná i nějakou tu první lásku - a vědomí, že někdy nejvíc potřebujeme právě to, čeho se k smrti obáváme.

***

V jiných městech je stále co dělat. Je tam dost možností, jak se zabavit, jak se pobavit. V Carpu se neděje nic. Tedy až na jednu hru, která je nechvalně známá, ale o které je lepší, aby zároveň nevědělo příliš mnoho nevhodných lidí.
Maturanti se každý rok nechávají unášet na vlnách adrenalinu a nebezpečí v hře jménem Panika, kde pravidla jsou jednoduchá - až pár těch významějších, nedotknutelných, žádná nejsou. Má ale jedno, které se nesmí porušit a které ti zároveň zajišťuje účast ve hře na co nejdelší dobu.
Nesmíš se v žádném případě bát. A na křičení o pomoc raději hned zapomeň.

Heather začala s Panikou i přesto, že její smýšlení o hře není právě nejelpší. Ale jak se ukáže, člověk má někdy v životě mnohem vyšší priority než touhu předsvést se před lidmi, kteří si zase nemyslí nic extra dobrého o vás. A možná odhodlání, motivace, možná něco jiného, je pro Heather to co potřebuje, aby to letos byla ona, kdo porazí všechny a jako jediná stane na konci soutěže s nejvyšší výhrou v kapse. Ale i Heather je jenom člověk. A jako každý člověk, tak ani ona se občas strachu nevyhne...


Nejdříve se dostaneme do deliria. Potom propadáme pandemoniu. A nakonec nám dají rekviem. A chvíli před koncem ze všeho zpanikaříme.

Panika jde ruku v ruce se strachem. A strach nás nutí dělat občas věci, které možná ani sami nechceme. Byly byste například ochotni, ať už pro pocit v duši, pro vyřešení svých problémů nebo kvůli pomstě, nasadit i svůj život v úkolech, které jsou součástí Paniky? Byly byste schopni odolat adrenalinu a nesoutěžit?

Hlavní hrdinka Heather nikdy s myšlenkou účasti v Panice příliš nekoketovala. Vlastně na to nikdy ani nepomyslela. Její život sice není ideální, to ani zdaleka ne, ale má milovanou sestru, nejlepší kamarádku Nat a nejlepšího kamaráda Bishopa, který je pro ni jako její bratr, a možná i něco víc. A dokud se všechno nějak nepokazilo, měla i kluka, kterého milovala a o kterém si myslela, že ji taky miluje. Ale život je nepředvídatelný. Klacky pod nohy nám hází vždycky, když to nejméně čekáme. A právě o tom ví Heather své.

Na druhou stranu Dodge nikdy neměl dokonalý život, ani takový, který by mu připdala dostatečně snesitelný na to, aby s ním denně nebojoval. Jeho sestra skončila na invadlidním vozíku, jeho matka nemá peníze a sám Dodge touží po jediném. Po pomstě, kterou by vrátil člověku, jež může za zničený život a zdraví jeho sestry a svým způsobem i za zničení jeho života. Za ta léta se už naučil nikomu pořádně nevěřit. Jediný, komu Dodge věří a v koho vkládá naděje, že by život jeho rodiny mohl vráti alespoň částečně do starých kolejí, je on sám.

Pokaždé, když se Lauren Oliver pustí do nějaké knihy, nikdy nevíte dopředu, co přesně očekávat. Bude to romantické? Nevíte, ale doufáte v to. Bude to akční? Nevíte, ale myslíte si, že bude. Bude to tak nepředvídatelné, až mi z toho poběží mráz po zádech? Nevíte, ale očekáváte to.
Panika je energizujícím spojením akce a nebezpečí. I když knihu "jenom" čtete, máte pocit, jako by vlny adrenalinu narážely i do vás. Srdce se vám rozbuší rychleji, zorničky se rozšíří a vy napjatě čekáte další vlnu. Díky tomu, jak je příběh napsaný, jak je realistický, neidealizovaný, se čtenář dokáže úžasně vtělit do mentalit všech svých oblíbených i neoblíbených postav. Prožít všechny jejich vzlety a pády naplno a se vším všudy.


Panika je spíše akční a zaměřená na pocity jistoty, nejistoty, naděje či naopak strachu. Proto romantiky moc nečekejte. Sem tam nějaký letmý náznak romantiky tam je, ale to je opravdu jenom závan. Zmizí stejně rychle jako se objevil. Ale o to si více užijí fanoušci, kterým nevadí právě to napětí a nejistota. Drsné a velice nebezpečné úkoly, které soutěžící plní během Paniky.

Ono totiž nejde jenom o ten samotný zážitek a pocit ze hry, ať už pro čtenáře nebo pro postavy v knize. Jde o to, že to, co je na začátku hra se postupně mění v něco mnohem vážnějšího. Tak jako se to může různě měnit v životě každého člověka, akorát pokaždé v jiném měřítku. Není to španost, tužit svůj strach a bojovat s ním. Otázka zní, jak moc je člověk ochotný je se svým strachem doopravdy bojovat. Protože, jestli se rozhodnete bojovat se strachem, musíte bojovat hlavně sami se sebou.

On My Wishlist (73)

22. března 2014 v 22:54 | Snow Fairy |  On My Wishlist
-Meme z dílny Book Chick City.
- Cílem je každou SOBOTU zveřejnit knihy,které bychom si chtěli pořídit. Mohou to být novější, starší i knihy, které ještě nevyšly.


Astonish Me - Maggie Shipstead

Bylo nebylo (68)

20. března 2014 v 19:04 | Snow Fairy |  Bylo nebylo...
-Meme z dílny Kath.
-Čtvrteční meme, jehož cílem je zveřejnit první větu z knihy, kterou čtete

Název: Fenomén (Legenda #2)
Autor: Marie Lu







První Věta:
- "Day se s trhnutím probudí vedle mě."

Inspiration (66)

16. března 2014 v 18:08 | Snow Fairy |  Inspiration

Inspiration

-Meme od Nikki Finn.











Reviews - Ohnivé srdce

16. března 2014 v 17:44 | Snow Fairy |  Reviews

Ohnivé srdce

Autor: Richelle Mead
Žánr: YA, Fantasy, Vampýři, Romance, Moderní, Paranormalní
Díl: 4.
Originální název: The Fiery Heart
Počet stran: 352
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Domino
Anotace:
Alchymistka Sydney Sageová už velmi dlouho balancovala mezi tím, co jí bylo odjakživa vštěpováno jako její povinnost, a mezi tím, co sama cítila. A teď se v jediném okamžiku, na který fanoušci Richelle Mead nikdy nezapomenou, odhodlá k rozhodnutí tak odvážnému, že jím překvapí i sama sebe...

Ani pak ale nemá vyhráno. Jako by nestačilo, že musí proplouvat mezi důsledky činu, kterým obrátila svůj život vzhůru nohama! Do toho se navíc snaží sblížit se svou sestrou Zoe, i když jí nikdy nemůže svěřit své největší tajemství. Nadále spolupracuje s legendárním Marcusem, díky němuž úplně změnila svůj názor na alchymisty. A v neposlední řadě se Sydney snaží uplatnit své neobyčejné magické schopnosti - pokud se jí totiž podaří to, co má v úmyslu, zničí vědomě vše, k čemu byla zrozena a vychovávána...

Mnohokrát děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí knihy k recenzi!
Obsahuje lehčí spoilery!

Alchymistický život, který Sydney považovala za ten správný a bezpečný, se jí pomalu rozpustil před očima v moři lží skrývaných za intelekt a racionalitu. Porušila snad všechna pravidla, aby se dostala k tomu, co potřebuje, aby dokázala, že to, co každý považuje ua správné, je naopak to špatné, ale ukáže se, že to, co už do teď obětovala, není poslední, o co by měla ještě přijít.

Říká se, že činy mluví hlasitěji než slova. Sydneyina alchymistická logika nabrala úplně jiný směr a sama Sydney se konečně odtrhla od vědění a dala svému srdci a svým citům volný průchod. Přiznala sama sobě, že pro ni Adrian není jen obyčejný vampýr, kterého zahrnuje její úkol. Ale tím, že se sobě i Adrianovi přiznala ke své lásce se pouští do nebezpečného boje. Společně s osobní misí na záchranů alchymistů ze spárů jejich vlastního druhu pomocí magického tetovacího inkoustu a samotným provozováním magie se dostává do problémů, které se nesmí nikdo dozvědět, alchymiské především.
Protože potom už by ji nečekalo nic dobrého. Přišla by o své přátele, o všechny na kterých jí záleží, o svou lásku i o sebe samotnou.
A i když zná ta rizika a ví, že ji nesmí přistihnout, a i když také ví, že za nalezením řešení bude muset udělat velmi nebezpečné věci, jde do toho. Ale s tím přichází i nědůvěra a všudypřítomná lež. Potom už nemůže na sto procent věřit téměř nikomu. Ani těm, kterým věřila vždycky...


Všude tam, kde se mluví ve spojistosti s knihami Richelle Mead, tam je zaručena kvalita. Celý svět se z jejích knih těší, je z nich nadšený a Ohnivé srdce není vyjímkou. Už po čtvrté se vydáváme s hlavními postavami, Sydney, Adrianem a dalšími, na nebezpečné dobrodružství za ochranou královské morojské princezny Jill. Ale jak už to bývá u všech dobrý příběhů, tak jednoduché to nebude.

Richelle to tentokrát vzala z toho klidnějšího začátku. Což byla první věc, která mě potěšila. Od prvního slova v první kapitole se hezky pomalu a podrobně znovu shledáváme s oblíbenými hrdiny a sledujeme, jak se jejích život na univezitě za účelem ochrany Jill, den co den víc a víc komplikuje.

Kromě té úžasné schopnosti Mead udělat z normální fantasy knihy o vampýrech úžasnou a strhující, epickou a nepředvídatelnou knihu, se zaměřila tentokrát hodně na pocity, emocionální stránku postav, čímž tak trošku vyjela z té fantastické a nadpřirozené koleje. Svůj potenciál a taky potenciál samotné knihy také zvýšila tím, že kromě pohledu Sydney, ze kterých byly do teď všechy knihy vyprávěny, se na scénu podívala i z té mužské stránky, ze které srší testosteron a sex-apeell. Ze strany Adriana Ivashkova. Čímž jsem si jistá, že potěšila tisíce a tisíce fanoušků Adriana a nejen jeho. A to je věc, ze které se nelze netěšit.

Není pochyb o tom, že Mead si umí se svými posatvami pěkně pohrávat a nebojí se s nimi jít i do risktaních situací. Ale taky není pochyb o tom, že kniha není jenom napínavá a triviálně založená na obyčejné fantasy zápletce s kapkou romatniky. Kniha je to všestranná a dalo by se říct i poučná. Věděcky, dle vlastních představ Richelle, je dotažená k dokonalosti, až z toho čtenář žasne. Taky se mi velmi líbí, že i když je každá díl komplikovanější, člověk se věšinou v událostech a faktech neztratí. V jednoduchých připomínkách, které jsou chytře zapleteny do děje, si jednoduše můžete připomenout předcházející události.


A jak to na začátku vypadalo na poklidné vody, postupně se odhalovala tajemství, která měnila všechno v chaos a napětí. Chvílemi máte pocit, že řešení už máte na dosah ruky a že se nemůže nic stát a potom bum. Objeví se další věc, kterou jste nečekali a která s vámi pěkně zámává.
A to ani nemluvím o tom, jakým způsobem každý jededn díl skončí. Ty konce jsou vždycky nejnapínavější, nenečekanější a nejvíce nervydrásající. Protože to Richelle vždycky usekne v takovém momentu, po kterém vám zůstane pusa otevřená a oči vykulené a jediné, co chcete, je číst dál, ale není kam. A to jsem si myslela, že to u Ohnivé srdce bude jinak. Nebylo. Ale v závěru nemám co vytknout. Richelle se drží toho, co její čtenáři zbožňují. Drží se toho, co umí nejlépe, ale zároveň to není monotónní ani nesmyslné. Naopak. Je to úžasné.
Get your own free Blogoversary button!