Knižní Chvilky (33)

13. srpna 2014 v 19:11 | Snow Fairy |  Knižní Chvilky
- meme, které pro nás vymyslela TerezZ.

Ahojte,

jak jste asi všimli, vytvořila jsem si pro knižní chvilky svou ikonku. Vždycky tam byl jenom nápis a mě to přišlo takové obyčejné. Ale Terezz vymyslela úžasné meme a říkala jsem si, že by si zasloužilo vlastní ikonu, tak tady je.

Myslela jsem si, že když jsou ty prázdniny, že bude více knižních chvilek, ale nakonec to prostě nevyšlo. Nějak mi to nevychází s časem a abych se také přiznala, tak jsem občas hodně líná a nechce se mi nic dělat. Jsem lenoch a nejsem na to pyšná, ale prostě prázdniny svádí k tomu jen tak ležet a nic moc nedělat. Jenom odpočívat a nabírat síly, protože přece jenom, i když si to sama nerada přiznávám, tak už se nám prázdniny pomalu blíží do "finiše". Ale o tom mluvit nebudu, budeme ještě chvíli dělat, že před sebou máme spoustu dní pohody a prázdnin a na to, že se blíží září zapomeneme.

Stejně jsem tady pro dnešek z úplně jiného důvodu, a to z toho, abych vám ukázala, jak budu trávit dnešní zbytek dne s knihou, kterou mám právě rozečtenou.


A tady už ta krasavice je v plné kráse. Právě rozečtenou mám Na hraně zapomnění od J. A. Redmerski a opravdu si nemám na co stěžovat. Posledních pár se mi děje takový ten zkrat, kdy se nemůžete pořádně začíst do žádné knihy, pořád vám myšlenky uletují jinam a nemůžete se soustředit, ale zároveň byste chtěli přečíst jednu knihu denně. Ale u mě je to ještě tak, že já jsem strašně pomalý čtenář, takže mi kniha někdy trvá i dva týdny než ji přečtu.
Takže jako teď, posledních pár dní, bylo pro mě začíst se do knihy prakticky nemožné, ale nakonec jsem zkusila otevřít a rozečíst právě Na hraně zapomnění a ejhle! Já jsem se začetla a nemohla jsem se od knihy odtrhnout.

























Pořád ji mám rozečtenou, protože od rána chodím do práce, kde jsem do půl druhé a když přijdu domů, jsem docela unavená, takže si na chvíli lehnu, abych načerpala trochu energie. Ale přece jenom chvíli odpočíváte a potom ten čas utíká strašně rychle a než udělám nějaký ten článek, aby blog jen tak neležel ladem, když jsou ty prázdniny, tak je zase večer a ještě když si doma rozvrhnete nějaké domácí práce... Prostě si ke knížce lehnete o půl osmé večer. Za chvíli se vám zavírají oči a vy stejně musíte, byť třeba nechcete, knížku odložit a jít psát.
Takže na to, že to takhle umě probíhá skoro každý den, jsem toho už přečetla docela dost. Ta kniha je vážně úžasná. Sice i z velké části plná bolesti, ale občas tam trochu toho pozitiva proběhne, ale tohle mě osobně vůbec nevadí. Strašně se mi líbí nápad i zpracování a já jsem se do celé knížky zamilovala.


Tentokrát mám založeno záložkou z Lednice. Byli jsme tam milnulý týden s mamkou a taťkou a bylo to tam perfektní, už jednou jsem tam byla se školou, ale to už je opravdu hodně, hodně dávno. Sice jsme nešli na prohlídky zámku, protože by to nás tři stálo dohromady strašně moc peněz, ale vyšli jsme si pěkně pár kilometrů pěšky k minaretu a spolu s taťkou jsme vyšlapali všech 302 schodů nahoru a dolů a já si nemůžu takový výlet vynachválit.
PS: Tu záložku jsem tam nemohla nechat, navíc je moc pěkná a do knížek ještě hezčí. :)


Nehledali lásku -
našla si je sama.
Tohle se mi moc líbí, jenom dvě věty, ale dávají takový dokonalý smysl i přesto, že většinou lásku hledáme, ale nenacházíme, snažíme se, ale prostě nám to nevychází. A když se snažit přestaneme, tak se ukáže, že celou dobu jsme ji měli skoro na dosah ruky. Nebo také o pár set kolimetrů dál od domova. Nicméně je to pro knihu naprosto právdivý výrok. Jestli jste knihu četli, tak určitě víte.
A pokud jste knihu ještě nečetli, tal vám určitě doporučuju to napravit. ;)

A jak, popřípadě s jakou knihou, bude trávit zbytek dnešního dne vy?

Snow Fairy
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Teres Teres | 14. srpna 2014 v 10:09 | Reagovat

Pěkný článek, Lednicko-Valtický areál také miluji, doporučuji toto místo i na delší dovolenou.:-)

Já jsem se chystala číst Alianci, ale hned jak jsem přečetla čtyři kapitoly, věděla jsem, že mám problém. Totálně jsem zapomněla děj prvního i druhého díly. S hrůzou jsem zjistila, že nevím, kde je kdo, a že vůbec nic nechápu. Zatím si tedy asi přečtu druhý díl PoloSvěta a pak mě patrně čeká re-reading celé divergentní série.

2 Tina Tina | Web | 14. srpna 2014 v 11:39 | Reagovat

Hezký článek, knížka vypadá pěkně a ten citát opravdu nemá chybu. Už jsem přemýšlela,že si ji v blízké době přečtu - vypadá nádherně a má zajímavou anotaci. :D

3 Snow Fairy Snow Fairy | E-mail | Web | 24. srpna 2014 v 19:45 | Reagovat

[1]: Jéé, tak to rozumím, že si chystáš oba předchozí díly znovu přečíst. Taky mi občas při čtení Alinace vypadlo něco z předchozích dílů, ale nakonec jsem to nějak dočetla, však ten konec mě úplně zabil, až mi všechno ostatní připadalo malicherné...

4 Snow Fairy Snow Fairy | E-mail | Web | 24. srpna 2014 v 19:45 | Reagovat

[2]: Děkuju moc! :)*
A určitě si knížku přečti, je naprosto ÚŽASNÁ!! :)) A doufám, že tobě se bude také líbit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Get your own free Blogoversary button!