Recenze - Než jsem tě poznala

22. srpna 2014 v 13:55 | Snow Fairy |  Recenze

Než jsem tě poznala

Autorka: Jojo Moyes
Žánr: Romance, Realisticý, Adult, Moderní, Drama
Díl: -
Originální název: Me Before You
Počet stran: 408
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Ikar (Knižní klub)
Anotace:
Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud.
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivní Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise…

Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.

Lou si každý den svěho života užívá, i když si nežije jako královna v bohaté rodině, kde všichni uznávají její hodnotu jenom podle peněz v kapse. Takhle to Lou nikdy neměla a vlastně po tom ani nikdy netoužila. Žije v malém domečku s rodiči a sestrou, která je považována za génia celé rodiny a zároveň i tak trochu potížistu, kdežto Lou je ta, ze které si dělají většinou srandičky. Ale ani tohle Lou nevadí, přijímá život tak, jak plyne, má ráda svou práci v kavárně, miluje svého přítele a nic by neměnila. Ale až do dne, kdy musí majitel kavárny, ve které Lou tak ráda pracuje, svůj podnik zavřít a ona ztratí práci, kterou vážně potřebuje.
Navíc Lou neumí nepracovat. Neumí sedět na zadku a nic nedělat. Ale práce je málo a té, kterou by dokázala a mohla vykonávat je ještě méně. Potom se ale dostane k práci jako ošetřovatelka a společně s poznáním toho, kdo William Traynor je a co se děje s jeho životem, se celý její svět rázem mění z téměř nekomplikovaného na absolutně a nenavratitelně složitý...


Poslední dobou jsem četla hodně knihy, které poukazují na složitost života, na všechny jeho nástrahy, bolesti, starosti, ale i radosti a všechno ty maličkosti, na které se člověk může těšit. Musím říct, že to byly všechno knihy moc povedené a pokaždé jsem v nich našla něco nového, co mi pomohlo trochu pochopit, proč se některé věci, které ani moc nechceme prostě dějí a dít budou.
Než jsem tě poznala mi ale ukázala ještě něco dalšího. Jojo Moyes odhaluje dvě strany života, z pohledu dvou úplně odlišných lidí, kteří svou odlišnost nemusejí dávat převelice najevo - je na nich patrná dostatečně i bez přetvářek.

Louise je úžasná postava, má mimořádný charakter a osobnost, i když je to na první pohled obyčejná holka. Má ráda život, ale v mezích, užívá si tak, aby nepřekročila hranicé své vlastní bezpečné zóny, ale jí to přesně tak vyhovuje.
William Traynor vzdal žít svůj život naplno moc brzy a ne vlastní vinou. Když se mu to stalo, spěchal prostě do práce, užít si každý jednotlivý doušek dalšího dne, který se mu nabízí. Ale jeden okamžik ho stál všechno a on teď už nemá dost síly ani odhodlání se postavit nepřízni osudu.
Tak odlišné životy, povahy, světy, že to už ani slova nedokáží popsat. Oba už dávno nejsou teenageři, svá takzvaná bezstarostná mladická léta mají už za sebou, takže celý příběh je o to silnější a reálnější, protože se děje dospělým, rozummným lidem, kteří už neřeší maličkosti, jež by se řešit nemusely.
Já osobně fakt, že obě hlavní postavy jsou starší - Lou je přes dvacet let a Willovi je něco málo přes třicet - dospělí lidé velmi vítám. Mě při čtení ani pořádně nepřišlo, že mezi mnou a Lou nebo Williamem je nějaký věkový rozdíl.


Jojo Moyes nádherně popisuje hořkosladkost života, dopad rozhodnutí jednotlivce na celou rodinu i ten nekonečný pocit méněcennosti, se kterou někteří lidé žijí. Zaměřila se opravdu jenom na to reálné, drsné, ale co přesně patří k životu, co to vůbec obnáší žít s těžkým postižením.
Velkou částí je i to, jak se jeden člověk dokáže rozhodovat. Tvrdohlavě a neústupně a jestliže už sám pro sebe nevidí naději, tak neustoupí, i když třeba v životě našel něco - nebo někoho - pro co stojí za to žít i se stále přitomným faktem, že je navždy těžce postižený.

Než jsem tě poznala je velice silný příběh, u kterého se rozhodně nejedy oči naplní slzami. Já se přiznám, že to, jak příběh Louise a Williama dopadl, mě aboslutně zdrtilo. Stále doufáte, ale nakonec se nevyhnete tomu, k čemu celá kniha od začátku směřuje. Jojo Moyes tím příběhem chtěla poukázat na to, že každý má ve svém životě tolik maličkostí, byť třeba na první pohled neviditelných, kvůli kterým stojí za to žít, obzvlášť, když můžete denně dělat, co vás baví. Moyes říká, že si máme užívat každý den tak, jako by to měl být náš poslední a že za svá rozhodnutí bychom se neměli omlouvat. Jsme tady každý za sebe a pokud se neodvážíme žít život po svém a na plno a to i s tím, co nám bylo dáno, bude pro nás tisíkrát těžší, bolestnější a složitější řešit problémy, které se nám jako překážky v životě objeví.
Příběh je to srdcervoucí, ale stojí za každou minutu, kdy ho čtete. Takže všem, kdo jste ještě Než jsem tě poznala nečetli, doporučuji vřele to co nejdřív napravit.

Moje Hodnocení
10/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tina Tina | Web | 22. srpna 2014 v 14:24 | Reagovat

Souhlasím s tvou recenzí, příběh přesně vyjadřuje hořko-sladkost života. Knihu jsem četla a líbila se mi, není to sice knížka s happyendem, ale i přesto byla úžasná.

2 Míša Míša | Web | 24. srpna 2014 v 18:59 | Reagovat

Taky mě tahle knížka chytla, sice jsem u ní brečela, ale zároveň musím podotknout, že byla i dost vtipná. Pořád na tuhle knížku myslím a to už jsem po ní přečetla několik dalších knih, o kterých si už teď pomalu nic nepamatuju, ale tohle se nedá zapomenout.
Taky jsem psala recenzi, budu ráda když se koukneš na můj blog -http://mis-room.blogspot.cz/2014/08/nez-jsem-te-poznala-recenze.html

3 Snow Fairy Snow Fairy | E-mail | Web | 24. srpna 2014 v 19:35 | Reagovat

[1]: Souhlasím, sice nebyl happyend, ale takovou knihu napsat, klobouk dolů. Úžasné!

4 Snow Fairy Snow Fairy | E-mail | Web | 24. srpna 2014 v 19:36 | Reagovat

[2]: Taky jsem u knížky brečela, ale také souhlasím s tebou, že jsem se několikrát zasmála. Ale tak to je i v životě. A to se mi na knížce strašně moc líbí. A naprosto s tebou souhlasím, na něco takového se nedá zapomenout!  
Děkuju moc ještě za odkaz na tvou recenzi, velmi ráda si ji přečtu. :)

5 Petra Petra | 2. září 2017 v 23:11 | Reagovat

To je skvělá recenze a souhlasím s tvým názorem :-) je to pro mě nejúžasnější kniha, co jsem v poslední době četla. Napsala jsem o ní také recenzi a budu ráda i za tvůj názor - http://datafi.cz/nez-jsem-te-poznala/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Get your own free Blogoversary button!