Recenze - Na hraně zapomnění

17. října 2014 v 19:05 | Snow Fairy |  Recenze

Na hraně zapomnění

Autorka: J. A. Redmerski
Žánr: YA, Romance, Moderní, Psychologický, New Adult, Fiction, Realistický
Díl: 1.
Originální název: The Edge of Never
Počet stran: 400
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: YOLI
Anotace:
Camryn Bennettovou zkouší osud jako nikoho druhého. Rodina se jí rozpadla, když se otec matkou rozvedli a bratra zavřeli do vězení. Její přítel tragicky zahynul při autonehodě a nejlepší kamarádka Camryn zrovna obvinila, že jí chce přebrat kluka. Pak už stačí jediný den práce v obchodě s oblečením, aby se definitivně rozhodla - tohle není život, který by chtěla žít.
Camryn tedy hodí všechno za hlavu a vydává se na cestu napříč Amerikou. V autobuse se seznamuje se sympatickým, i když trochu tajemným Andrejem Parrishem, který má vlastní důvody, aby dal svému předchozímu životu vale. Oba mladí lidé si rychle padnou do noty a dohodnou se, že budou cestovat spolu - ale jen cestovat. Byť se oba dva tvrdohlavě brání vzájemným sympatiím, dodržet slib, který si dali, se ukazuje stále jako těžší a těžší….

***

Život roztříštěný na tísíce kousíčků je velice těžké poskládat zpět do původního stavu. Někdy se to nemusí povést vůbec. V každém případě člověk, který si zažil svoje, už nikdy nebude takový jako předtím. A Camryn tohle ví lépe než kdokoli jiný. Život jí nejenže nadělil spousty strašných věcí, prožila si hrůzy, na které by raději zapomněla, ale nejde to, ale život jí stále naděluje, i po tom všem, z čeho je už tak dost těžké se vyhrabat. Camryn hledá různá východiska, různé způsoby, ale všechno vždycky skončí fiaskem. Nakonec měla vždycky pocit, že když zůstane tam, kde se to všechno stalo a kde s z její duše stala jenom hromádka prachu, nikdy se nebud moci dát aspoň trochu dohromady. Proto jí změna prostředí připadá jako nejlepší možná volba, jak pro ni, tak pro ostatní a na vlastní pěst se vydá odejít z domu protě někam jinam.













Andrew se kvůli všemu, co se v jeho životě dělo a děje, obrnil železem a své pomyslné brnění prakticky nikdy nesundává. Na první pohled by se mohl zdát jako obyčejný kluk, jak se tam prochází ulicemi se sluchátky v uších. Uvnitř je to ale válečný veterán, který schovává všechno v sobě a nikomu nic neukazuje. Ve svém nitru si nese strach, bolest a skoro hmatatelnou nejistotu svého života. Andrew ale ve sobě nosí i vášeň, jenž je mu ve tváří znát a možná proto by mohl mít na každém prstu jednu holku. Jenomže bez ohledu na to, jak moc mu holky padají k nohám, to pro něj nic neznamená.

Dva lidé s podobnými osudy, kteří ale nehledají lásku ani vztahy ze strachu, že by se mohlo stát opět to, čemu se snaží každý den tolik vyhýbat. Jenomže láska se nikoho neptá, láska prostě zasáhne, ať už chceme nebo ne...


Svým způsobem by se celá zápletka, dějová linka i všechny události mohly zdát klišoidní. Mohli byste mít pocit, že podobné věci už jste četli a možná i lepší. Ale u této knihy i klišé zní přitažlivě a ne tak otřepaně, jak by se mohlo zdát. J. A. Redmerski tomu dává něco, co dělá z obyčejného příběhu jeden z nejlepších.

Opravdu velmi se mi líbí ta reálnost celého příběhu. Nejedná se o žádnou fantasy, sci-fi nebo dystopii a je to na první pohled patrné. A stejně tak je na první pohled patrné, že přesně tento žánr knížce maximálně lichotí. Redmerski mistrně popisuje nespravedlnost života, která je všudypřítomná a zasahuje vždy, když si to přejeme nejméně. Snaží se najít určité řešení, které by mohlo lidem, k nimž je život absolutně nespravedlivý, ukázat, že i přese všechno špatné v jejich životě, je naděje, že to lepší je teprve čeká. Nádherně k celé této knize sedí citát, že než se dostaneme k těm nejlepším věcem, musíme si projít peklem.

A že se Redmerski se svými hlavními hrdiny opravdu nepáře. Ukázuje je jako příklady, kdy život zasahuje přímo do srdce, opakovaně a v tom nejhorším smyslu, jakým lze být zasažen. Na druhou stranu ale i tohle bylo k něčemu. Na obou postavách, Camryn i Andrewovi krásně popisuje jejich psychologické stránky, jejich prožívání všech situací a také to, jak se mohou ze dvou cizinců stát spřízněné duše.

Jestliže se vám pořád zdá, že to není dost napínavé nebo čtivé, tak doufám, že vám to pomůžu trochu vyvrátit. Autorka píše opravdu velice čtivě. Sugestivě a přesto nevtíravě se dostává čtenáři do hlavy. A to také proto, že obě postavy jsou mladí lidé, kteří mají hodně životních zkušeností, jimiž si museli projít. Nicméně i přesto, že Andrew i Camryn jsou mladí, tak si nepředstavujte šestnáctileté teenagery, kterým se právě vzbouřili hormony. Oběma hlavním postavám je přes dvacet let, což opět považuju za skvělý tah, který u čtenářů určitě zaboduje.

Co vnímám jako další velké pozitivum je, že kromě všech těch nespravedlností, je kniha také o tom, že je možné dát si život dohromady, postupně a pomalu, ale přece jenom to jde, z čehož je možné vzít si určitě ponaučení nebo radu, či motivaci pro sebe samotného.
V knize také velice důležitou roli hraje hudba a muzikálnost, a to svým vlastním originálním a skvělým způsobem, který se vám na sto procent zalíbí a myslím, že ho oceníte.
Na hraně zapomnění je skvělá kniha. Je napívaná, na konec je i hodně nepředvídatelná a má naprosto perfektně vymyšlené rozuzlení, které rozhodně překvapí a navnadí na další díl.

Moje Hodnocení
10/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rachel roo rachel roo | 18. října 2014 v 9:52 | Reagovat

On ma byt dalsi dil? To jsem vubec nevedela :)

2 Sabča Sabča | E-mail | Web | 20. října 2014 v 9:01 | Reagovat

Knihu mám na svém seznamu, které si chci přečíst :-) Ale asi se do ní pustím až v lednu ;-)
tvá recenze je moc zajímavá a skvěle napsaná :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Get your own free Blogoversary button!