Recenze -Solitaire

30. listopadu 2014 v 15:50 | Snow Fairy |  Recenze

Solitaire

Autorka: Alice Oseman
Žánr: YA, Moderní, Romance, Realistický, Fiction
Díl: -
Originální název: Solitaire
Počet stran: 332
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: CooBoo
Anotace:
Pokud by vás to napadlo, tak tohle není žádná love story.
Jmenuju se Tori Springová. Ráda spím a ráda bloguju. Minulý rok - před tím vším, co se stalo s Charliem, a předtím, než jsem se musela vypořádat s maturitou, přihláškou na vysokou a faktem, že jednoho dne opravdu budu muset začít s lidmi mluvit - jsem měla kamarády. Všechno bylo úplně jinak, řekla bych, ale to teď skončilo.
Teď je tady Solitaire. A Michael Holden.
Vím, o co se Solitaire pokouší, a Michael Holden je mi ukradenej.
Fakt jo.

Solitaire je výborný debut devatenáctileté Alice Osemanové, ideální pro všechny, kteří se nadchli pro příběhy Johna Greena či Rainbow Rowellové. Její hlavní hrdinka Tori je cynická až do morku kostí a autentická středoškolačka stejně jako její autorka.

Být teenagerem je jedna z nejšílenějších věcí v životě. Jste věčně naštvaní, netrpěliví, velmi často protivní a nikdy ne dost dospělí. Tori Springová a její teenagerovské období by se dalo přirovnat k horské dráze. Jednu chvíli je to jak tak a vzápští je to s Tori jako na nože. Stačí málo a z dobrého přítele jste nepřítelé na život na smrt.
Tori nesnáší knížky a pohrdá čtením. Nenávidí také polovinu všech hudebních žánrů a hlavně nenávidí, když si připadá slabá. Nenávidí školu, nenávidí učitele a sarkastické poznámky jí odkapávají od úst jako jed.
Ale potom přijde Solitaire a Tori sama na sobě pozoruje, že není jenom cynická a nepřátelská, zjišťuje, že má city a že záhadný Michael Holden není její zkázonosný nepřítel.


Solitaire slibuje naprosto dokonale autentický pohled na život jedné mladé střdedoškolačky. A co se autenticity týká, je to výstižná kniha tak, že vás to bude děsit.

Na střední škole má každý pocit, že být "cool" a oblíbený, za každou cenu, je jednou z nejdůležitějších věcí, které vás v "teen období" udrží naživu. A že svět ležící vám u nohou je ještě mnohem lepší způsob, jak se pomstít svým největším nepřátelům. Tori má ráda filmy, svůj blog, o kterém čím míň lidí ví, tím líp. Alice Osemanová dala Tori duši cynickou a sarkastickou až to bolí a život tak rozházený, že si v něm sama nedokáže udělat pořádek.
Ono to s mladými lidmi mimo knihy není jinak. Naštve je každá maličkost, řeší každou a jsou mistři světa ve hře "Když ty budeš mrcha, já budu větší". Musím říct, že ačkoli je to naprosto příšerné příznání, tak s Tori se v některých věcech tak trochu ztotožňuju. Rozhodně je to knižní hrdinka, která chytne svou povahou spoustu mladých, protože její věk i teenageorvská povaha jí dává určitý hlas, který nejde přeslechnout. Hlas takového člověka, který dospívá a snaží se najít sám sebe ve velkém světě plném zmatku.

V tomto má Alice Oseman úžasnou výhodu, sama je totiž teenager, je jí devatenáct a nesmírně skvělým způsobem se jí povedlo oživit středoškoláky, aniž by z nich udělala andílky. Vykreslila je tak, jak jsou, nač jim přidávat milou povahu, když ve skutečnosti milí nejsou? Tori se k veškeré kritice staví stoicky s pomyslným "I don't care!" na čele a snaží se dělat, že ji nic moc nezajímá a rozhodně ji nic nerozhází. Láska jí přijde nereálná, nepříjemná, jenom se kvůli ní cítíte mizerně, a proto jakékoli známky vyznání lásky nevidí.
Ale ať už si Tori o svém příběhu myslí cokoli, v jenom rozhodně nemá pravdu. Předtím než se poprvé potkala s nevýrazným brejlounem Michaelem, její život možná nebyl lovestory, ale potom už to rozhodně lovestory je. Decentní, teenagerovská, plná zádrhelů, háčků, mráčků a nesrovnalostí, ale rozhodně lovestory.


Solitaire je velmi příjemné čtení a velký palec nahoru patří za originální téma. Alice se svou postavou nijak nesnažila zalíbit se čtenářům, naopak, Tori je na nejlepší cestě za označením nejnepříjemnější a nejprotivnější postava roku. Ale i tohle má své kouzlo a ať už chceme nebo ne, jedno nás s Tori spojuje všechny, každý věk i povahu - nejistota.
Alice Oseman je brilatní autorka už ve svých devatenácti letech. Ne každému se tohle povede s takovým nápadem, s jakým přišla Alice, jehož hlavním mottem by mohlo být i to, že nejlepší obranou je útok.
Mě osobně se Solitaire velmi líbil, i když jsem v závěru neskákala radostí do stropu, jako jsem spíše žasla nad tím, jak je kniha autentická, tak i přesto si myslím, že to není příběh pro každého. Je to sice kniha, která si na nic nehraje, je upřímná a provokativní, novátorská i zralá na pár facek. Je prostě jaká je, nic víc, nic míň, maličko depresivní, Tori občas působí ve svém životě žalostně a naštvaně na celý svět. Ale důležitou roli zde má i přátelství, hrající v životě teenagera až nebezepečně důležitou roli, a o tom, že i ten nejnespokojenější člověk má něco, čím nádherně obohacuje svět.

Moje Hodnocení
9/10
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Milujeme knihy Milujeme knihy | Web | 2. prosince 2014 v 18:28 | Reagovat

Ahoj, založila jsem nový knižní blog a chtěla bych tě poprosit o jeho shlédnutí, jsem ve světě blogování nová a moc nevím, jak svůj blog zviditelnit, budu moc ráda, za jakoukoliv radu, komentář atd. předem moc děkuji :) http://milujemekihy.blogspot.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Get your own free Blogoversary button!