Prosinec 2014

The Most Beautiful Christmas - Rozhovor #8 - Nakladatelství

18. prosince 2014 v 21:13 | Snow Fairy |  Projekty

Ahoj,

a jsem tady. Dnes opět trochu pozdě, ale dnes je pro mě velmi výjímečný den, který bych označila jako den, kdy mi začaly vánoční prázdniny. A věřte, že opravdu vím, že dnes je čtvrtek. :D
Nicméně, ano, konečně už tady skoro jsou, vysněné Vánoce. Mluví se o tom neustále a teď, ještě stále v období adventu, to platí minimálně třikrát tolik. Sháníme poslední dárky, chystáme se na Vánoce. Ale je tu jedna věc a na tu jsme se s Táňou rozhodly zeptat lidí z nakladatelství.


O Vánocích by si měli lidé pomáhat, protože....



Míša (nakladatelství Knižní klub/YOLI)

"Měli by si pomáhat asi pořád, ale je fakt, že na to často zapomínáme, takže vůbec neuškodí, když nám to Vánoce připomenou. To samé ostatně platí pro dárky. Přinejmenším mámě bychom všichni měli občas přinést kytku nebo něco malého jen tak pro radost. Tohle se třeba snažím dodržovat. A doporučuji - stojí to za ten pocit. :)"


"K druhé otázce: Kdyby jste se mě zeptala, proč by si lidé měli pomáhat, napsala bych Vám, že by to měla být pro všechny samozřejmost, že by tak měly být vychovávány děti od malinka (pomoci druhým, být k sobě ohleduplní, tolerantní, všímaví atd.). Je mi z chování druhých kolikrát špatně, to bych se akorát zase rozčílila :-). Takže, buďme k sobě uctiví, milý a všímaví po celý rok !!! :-), o Vánocích , stejně jako každý jiný všední den.."

paní Kateřina (Knihcentrum)

"Nejen o Vánocích :o), měli by si pomáhat vždy."


Já také souhlasím s názorem, že by si lidé měli pomáhat nejen o Vánocích, ale všichni víme, že to tak ne vždycky chodí. A proto se mi zdá, že když už jsou ty Vánoce, svátky klidu, lásky, oslavy života, že by to mohlo být pro lidi více motuívující a to pomáhám by možná šlo lépe. Navíc si myslím, že o Vánocích má každý dobrý skutek větší váhu.

Co vy si myslíte? Proč by si měli na Vánoce lidé pomáhat?


Snow Fairy

The Most Beautiful Christmas - Rozhovor #7 - Blogeři

16. prosince 2014 v 19:47 | Snow Fairy |  Projekty

Ahoj,

opět jsem tu maličko pozdě, ale opět jsem tu. Projekt postupuje stejně jako prosinec a Vánoce. Asi to zní divně. Nevadí, každopádně každým dnem jsme blíž Štědrému dnu, pohodě, klidu a nádherné vánoční atmosféře. A to je asi to nejdůležitější, ne?
Dnes jsme se ale rozhodly s Táňou zeptat blogerů na tak trochu obecnější téma, které není ani tak vánoční.


Jaký je tvůj názor na tématické články?




"O letních prázdninách jsem začala s projektem Sobota na téma, ve kterém se vždy zamýšlým nad nejrůznějšími tématy týkajícími se čtení a knih. Na mém blogu se tyto články staly těmi vůbec nejvíce komentovanými. Myslím, že je to skvělá forma debaty. Já vyjádřím své pocity a názory do článku a čtenáři se k němu vyjádří v komentářích. Navzájem se tak můžeme obohocovat svými odlišnými přístupy..."

Lucinda (Lucinda's Books)

"Tématické články si moc ráda čtu. Líbí se mi na nich to, že se každý k danému tématu může vyjádřit jinak. Každý má možnost projevit se a být při nich originální, protože každý názor je nějakým způsobem originální a jiný, ne? :)."


"Tématické články mám rada a to z toho důvodu, že se většinou dozvím něco nového o autorovi blogu a také proto, že se na určitá témata ráda dívám z různých úhlů pohledu"

Andy Zaphir (Wonderbooks)

"Tématické články vždy potěší, ale musí přijít v hodnou dobu. Nedá se koukat na to, jak někdo píše v červenci článek o tom, co chce mít pod stromečkem. Myslím, že my blogeři těmito tématickými články přispíváme na dodání sváteční atmosféry :)."

Stephanie G. (Stephanie G. Books)

"Na tématických článcích záleží, čeho se týkají. Já sama je čtu opravdu jen tehdy, když mě jejich název zaujme. A nejspíš je to taky tím, že mi na to už nezbývá moc času. Z čehož vyplývá, že ani já sama moc tématicky zaměřené články nepíšu. Dřív jsem se snažila, ale teď jsem ráda, když za víkend stihnu napsat alespoň recenzi."


"Sama tématické články nepíšu, ale přijdou mi zajímavé a ráda je čtu. Díky nim se dozvím, jaký mají na danou věc názor ostatní a občas se díky nim dozvím něco nového"


"Tématické články mám ráda. Vždycky se perfektně hodí k danému období, takže jsou všichni v náladě, naladění na stejné vlně (tady je to třeba vlna vánoční) a rádi čtou o věcech týkajících se např. Vánoc. A hlavně když se hodlá zapojit ještě někdo další, nemusí zkoumavě hloubat, co napsat, jde to od srdce a jde to samo. U mně to tak alespoň je, tak neříkejte, že u Vás ne! :)."
Annie Reprobate (Annie's Diary)
"Zbožňuju je! Vždycky se nemůžu dočkat, až je začnou lidi psát nebo natáčet vánoční videa (nebo třeba Halloweenské apod.). Sama jsem v říjnu psala Halloweenské články a začala jsem psát vánoční články na web. Bude jich 12 + 3 pak kolem Silvestra. Moc si je užívám. ♥"

* SOUTĚŽ *

Tohle je to překvapení, o kterém jsem tak trochu mluvila v úvodním článku. Původně nemělo být jenom jedno, ale nakonec jsem musela udělat rozhodnutí o tom, že bude jenom jedno. I tak ale doufám, že za takovou soutěžku budete rádi.
Nebudu toho po vás chtít vůbec moc. Stačí - když budete chcít vyhrát - abyste mi dole do komentářů napsali vaše jméno nebo přezdívku - jméno, pod kterým budete v soutěži vystupovat. A váš e-mail, ať vás mám jak kontaktovat, když vyhrajete. A nakonec jenom odpovíte na jednoduchoučkou otázku:

Máte rádi raději Hunger Games knihy nebo Hunger Games filmy?

Myslím, že tohle opravdu není tak těžká otázka, jsem na každou vaši odpověď moc zvědavá a těším se, kolik se vás přihlásí. Můžete mi k odpovědi napsat také důvod, proč to tak máte.
Tuhle soutěž vyhodnotím potom zároveň i s velkou soutěží, kterou zveřejníme na Štědrý den - tudíž bude vyhodnocení obou soutěží 29. 12. 2014.

Tak soutěžte, soutěžte, mějte se krásně a těšte se na Vánoce. :)




Snow Fairy

The Most Beautiful Christmas - Rozhovor s Táňou

15. prosince 2014 v 18:04 | Snow Fairy |  Projekty

Ahoj,

tak jsem opět, opět, opět tady. Omlouvám se, že skoro se všemi projektovými články přicházím takhle pozdě, ale když nejsou nějaké ty prázdniny, tak to se školou moc nestíhám.
Je zvláštní, jak se jeden den přelévá do druhého. Vánoce už jsou za dveřmi a každým dnem se víc blíž a i když je dnes už 15. prosince, tak já nemám absolutně žádný pocit, který by mi připomínal, že se Vánoce blíží. Tedy, dokud nepřijdu domů, tady už se to Vánocemi skoro otřásá a jak píšu každý vánčoční článek, všechny milé pocity se mi vracejí. Jaká úúleva. :D

Dnešní článek bych také označila za speciální. Rozhodly jsme se s Táňou se nazvájem vánočně vyzpovídat. Musím říct, že to byl skvělý nápad, odpovídat na otázky mě moc bavilo, i když vymyslet ty, které položím Táni, to už mi dalo trochu víc práce.
Nicméně otázky byly poslány a i zodpovězeny a vy si ty Tániny teď budete moci tady u mě přečíst. :)


1.) Co plánuješ na Vánoce?
Jíst, užívat vánoční pohodu a strávit tyto svátky s mojí rodinou. A samozřejmě budu číst.

2.) Je nějaké místo ve světě, které bys ráda navštívila o Vánocích?
Paříž! Hrozně ráda bych se podívala na Eiffelovku právě v tomhle ročním období. Musí to být naprosto úžasný zážitek!

3.) Čteš na Vánoce raději nějaké odddechovější, romantické nebo sváteční knížky nebo ti nevadí si přečíst i nějakou drsnou, akční nebo hororovou knížku?
Popravdě? Je mi to docela jedno, čtu to, co chci. I když mám raději romantické až pohádkové knížky, i nějakou knížkou narvanou akcí bych nepohrdla.

4.) Pečete na Vánoce cukroví?
Ano, pečeme. Tedy spíš mamka, já se v kuchyně tolik o vánocích nemotám, mohla bych přijít k úrazu, jak rodiče často říkávají, když mě vidí s nožem v ruce :D

5.) Máš nějakou knížku, kterou by sis moc přála najít pod stromečkem?
Harryho Pottra!


6.) Sleduješ o Vánocích více televizi nebo si raději místo toho čteš?
Mám ráda pohádky, takže to je asi jediné období v roce, kdy se raději koukám na pohádky.

7.) Je nějaká vánoční tradice, kterou každoročně dodržuješ?
Myslím si, že ne. Nebo teď mě alespoň žádná nenapadá.

8.) Co ti na Vánocích přijde nejkouzelnější?
Děti. Myslím ti tou dětskou naivitou a vírou v Ježíška, chybí mi ty časy, kdy jsem netrpělivě čekala na chodbě, zatímco "Ježíšek" dával dálky pod stromeček.

9.) Jen čistě teoreticky - bavilo by tě být Ježískem/Santou Clausem a rozdávat dárky lidem po světě? :D
Ne :D Asi bych všem koupila knihy a napsala jim k tomu krátký dopis, že jestli nebudou číst, příští rok nic nedostanou, jo byla bych evil Ježíšek.


10.) Jaká tři slova podle tebe vystihují Vánoce?
Pohádky, rodina, jídlo :)
Já jsem za to, že jsme tento projekt daly s Táňou dohromady, moc a moc ráda, protože nejen, že jsem na další vánoční projekt nebyla sama, ale také jsme si toho s těmito rozhovory užily docela srandy. Děkuju moc Táňi, že ses ozvala, jsem moc ráda.
A jestli si chcete přečíst ještě i rozhovor se mnou, tak určitě navštivte Táňu. :)

Zatím se mějte krásně.

Snow Fairy

The Most Beautiful Christmas - Rozhovor #6 - Čtenáři

14. prosince 2014 v 21:02 | Snow Fairy |  Projekty

Ahoj,

dnes jsem sice trošinku pozadu s článkem, ale přece jenom jsem tu.
A jsem tady s dalším článkem zasvěceným jenom čtenářům a jejich odpovědím, tedy vaším odpovědím. Musím se přiznat, že zveřejňovat tyto rozhovororové články mě baví čím dál více. Doufám, že i vás.
Jste zvědaví na otázku číslo dva, kterou jsme pokládaly vám? Ano? Tak ta zní přesně takhle:


Jaká knížka ti připomíná zimu - ať obálkou, dějem nebo jen proto, že si ji četl/la v zimě?



Kikizubik

"Prožila jsem něco neuvěřitelného od V.Řeháčkové - Tahle kniha mi připomíná zimu, jak obálkou tak i dějem :-)."

Monika Pleskačová

"Rozhodně Vánoční koleda od Dickense ;). Stalo se to takovou naší tradicí se ségrou, kdy si to na Vánoce čteme, ale vzhledem k tomu, že je odjetá, tak si dám asi re-reading sama :/ Anebo jí to budu skypeovat :DD."

Lenča Š.

"Žádná, protože když je škola nestíhám moc číst, takže se mi všechny nahromadí, a tak se snažím je všechny přečíst o Vánocích."

Aneta B.

"Harry Potter (není dílu, snad jenom tajemná komnata, kdy by v Harrym Potterovi nebyly Vánoce, navíc je to jediná knížka u které si vzpomenu na Vánoce, hlavně na zasněžené Prasinky)."

Naty Little

"Obálkou mi pripomína zimu kniha V pasci, ktorú som ešte nečítala :) a dejom vždy Harry Potter, pretože tam sú Vianoce jednoducho absolútne krásne :3."

Míša Pokorná

"Je to zvláštní, ale zimu mi připomíná série Harry Potter. Každou zimu ho začnu číst, málokdy ji sice stihnu přečíst celou, ale jindy než v zimě Harryho nečtu. Nevím proč, párkrát už jsem slyšela, že jsem vážně divná, ale pro mě to tak prostě je :D."

Roman Dolníček

"Nejvíc zimu mi připomíná asi Krvavý slib od Richelle Mead (Rosiny příhody v Sibiři jsou nezapomenutelné) a Ten, kdo stojí v koutě."

Niky H.

"Zavržený. Dostala jsem ho před několika lety pod stromeček a s ním začala moje čtecí mánie :D Ale obálkou by to zřejmě byla kniha Dash a Lily - Kniha přání, kterou jsem zatím neměla možnost ještě přečíst :."

DominikaCouf.

"Při minulém položení stejné otázky mi automaticky naskočila Vánoční koleda od Charlese Dickense. Jednak se děj odehrává během období Vánoc, ale také dochází k napravení charakteru nabručeného staříka. A dobré skutky se během Vánoc přece mají dělat :))."

Maruška Hoangová

"Hmm... vůbec nemám promyšlenou odpověď, jelikož žádná, byť jedna vyhovující věta, není ani žádnou ze sebe nedostanu. Možná Deváté nebe? Už ani nevím, o čem to přesně bylo, ale padal tam sníh. Jsem primitiv, no."


Pro mě je na tuto otázku hodně těžké odpovědět. Určitě jsem četla minimálně jednu knihu, která by mi Vánoce a zimu měla připomínat, pokud bych tedy neměla jmenovat Harryho Pottera, ale to asi jasné. Ale kromě Harryho mě ještě napadá Dash a Lily. A pokud bych měla říct knihu, která mi Vánoce připomíná obálkou, tak řeknu V pasti, ale to jenom vyloženě obálkou, protože je na ní spousta a spousta sněhu. Ale jinak pochybuju, že děj V Pasti je jakkoli vánoční, zimní až mrazivé, to ano, ale vánoční asi ne. :D

Uvidíme se zase brzy.
Zatím si ještě užijte tento stříbrný víkend a Třetí adventní neděli. :)

Snow Fairy

Reviews - Eleanor a Park

13. prosince 2014 v 21:09 | Snow Fairy |  Reviews

Eleanor a Park

Autorka: Rainbow Rowell
Žánr: YA, Romance, Realistický, Moderní, Fiction
Díl: -
Originální název: Eleanor and Park
Počet stran: 328
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: YOLI
Anotace:
Romance ze školního prostředí, neobvyklá je v tom, že hlavní hrdinka není nejkrásnější holka na škole a její milý není nejúžasnější borec; ona je obyčejná, trochu při těle, on nenápadný kluk s částečně asijskými předky. Jejich zvolna se vyvíjející vztah překvapí je samotné a je líčený tak, že když se poprvé vezmou za ruku, připraví to o dech je i čtenáře. Celosvětový fenomén ve stylu Hvězdy nám nepřály.

Mnohokrát děkuji YOLI za poskytnutí knihy k recenzi!

Všechno to začalo obyčejnou, jako obvykle trochu otravnou, jízdou autobusem. Ale od začátku to nebyla žádná love story. Setkání Eleanor a Parka proběhlo za zcela neklišoidních okolností, kdy nebylo možné jakkoli uvažovat o lásce.
Park je vášnivý milovník komiksů a hudby. Má kompletní rodinu, která se o něj stará, někdy možná až příliš.
Eleanořina rodina se skládá se spousty mladších sourozenců, které Eleanor miluje. Potom je tu její máma a nevlastní otec, které ho Eleanor naopak ze srdce nenávidí. A bůh ví, že ta nenávist je oboustranná. Tak jako tak, Eleanořina rodina není nic ve srovnání s tou Parkovou. Eleanor žije z toho mála, co mají doma a snaží si ve svém životě udělat pořádek. A Park je prostě Eleanořin úplný opak.
Zpočátku jako kočka a myš, ale postupně se rodí láska, která je schopná osvobodit celé generace.

"Držet Eleanor za ruku bylo jako držet motýla. Nebo bijící srdce. Jako držet něco dokonalého a dokonale živého."


"Celosvětový fenomén ve stylu Hvězdy nám nepřály." Úžasné na těchto dvou knihách je to, že vás chytnou a nepustí. U Hvězd už si to ověřil téměř každý. Její kvalitu a hlavně schopnost, díky které se vám pohrnou z očí slzy.
Eleanor a Park je nádherně realistická kniha. Autorka se nesnaží své postavy dělat jakkoli nereálné, nedělá z nich symboly krásy. Vykresluje je takové, jací opravdu jsou, se všemi jejich chybami.
V mnohých knihách si můžete přečíst tuny romantických scén. Neříkám, že ty scény nejsou krásné a příjemné ke čtení i k představení. Ale Rainbow to udělala jinak. Držení rukou v podaní Eleanor a Parka je ztělesněním čisté lásky bez postraních úmyslů. Polibky tak nesmělé, ale zároveň tak uvěřitelně krásně jako se to jiným postavám v knihách nikdy nepovede.

Veškerá chvála, která je z celého světa dávána Rainbow Rowell je jednoznačně zasloužená. Eleanor a Park je krásná, vyjímečně něžná a realistická romantická kniha. Dýchá životem, dává duši svým postavám, které prožívají všechno to, co prožívají obyčejní lidé. Stejně úžasný je i způsob, jakým si Eleanor i Park užívají obyčejné věci. Mají ve svém vztahu tolik překážek, které asi nikdy nebudou mít možnost úplně odstranit i přes snahu, kterou oba vynakládají. Jejich postupně se rozvíjející láska je zářivější než hvězdy a přesto tak nádherně nesmělá, že vás to nutí číst dál.
Rainbow vsadila na maličkosti, na životní příběhy, které na sto procent vezmou za srdce každého čtenáře. Povedlo se jí i z těch nejobyčejnějších věcí udělat klenoty pravé lásky, kdy hudba najednou hraje čistěji.

Musím říct, že způsob, jakým Rowell píše je naprosto fantastický. Stejně tak i originální a sugestivní. Volila postavy tak, že jsou na první pohled obyčejní, nijak zvláštní. Ale když se s nimi začnete poznávat, uvědomíte si, že jsou to hlavně bojovníci bojující za to, co mají rádi. Jsou si vědomi svých chyb a nedostatků, ale ukazují, že se s nimi dá žít a někdy, že čím nedokonalejší jste, tím dokonalejší věci se vám mohou stát.

"Eleanor měla pravdu. Nikdy nevypadala hezky. Vypadala jako umělecké dílo, a umění nemá být hezké, má v člověku vyvolat nějakou emoci."


Eleanor a Park však není jenom o štěstí z lásky a radosti, kterou poznáte ve chvíli, kdy ji čekáte nejméně. Je to kniha bezpodmíněčně upřímná, ale také nemilosrdná, asi jako život, když vám klade klacky pod nohy, jenom aby si ověřil, že jste ochotni dál bojovat.
Rowell popisuje příběh z pohledu Eleanor i Parka. Popisuje krutou situaci, ve které žije Eleanořina rodina i všechno, čím musí Eleanor denně procházet. Do mozaiky jednoduchosti tak zařazuje komplikace lidských údělů i důležitost pomyslných záchranných lan, která jsou pro každého člověka naprosto specifické.

Rainbow Rowell se podařilo vytvořit skvělou knihu, která chytne za srdce i za duši. Avšak si s námi i hezky hraje, jelikož konec, který měl knihu ukončit je paradoxně takovým koncem, u kterého doufáte v další, třeba i půlstránkovou, kapitolu, která ale bohužel nenásleduje. V tomto je příběh Eleanor a Parka opravdu krutě nevyzpytatelný, ale stejně tak i dojemný. Lhala bych, kdybych řekla, že mě to nedostalo. Kdybych řekla, že celá kniha mě dostala. Protože dostala a nepřeháním když říkám, že je to jedna z nejúžasnějších knih, jaké jsem si kdy přečetla a popsat ji slovy je jedna z nejtěžších věcí.

The Most Beautiful Christmas - Střípky z dětství

12. prosince 2014 v 18:23 | Snow Fairy |  Projekty

Střípky z dětství


Mít dětskou radost z Vánoc, když už jste dospělí, je jedna z nejlepších věcí, které znám. Ale když jste ještě malí, věříte na Ježíška, je to ještě o něco kouzelnější.
Když jsem byla malá, na Vánoce jsem se tak těšila, že jsem už od konce října počítala dny do Štědrého dne a pravidelně poctivě jsem zapalovala svíčky na adventním věnci (samozřejmě s dopomocí mamky nebo taťky). Těšila jsem na světla vánočního stromečku odrážejících se mi v očích, na mouku na mamčině tváři při pečení vánčního cukroví a těšila jsem na všechny ty dárky, ze kterých se mi bude chítít vyskočit do nebes. Vzpomínám si naprosto jasně na to, jak jsem byla celou štědrovečerní večeři nervózní, většinou jsem všechno jídlo snědla jako první a potom už jsem jenom poklepávala nohou o zem nebo jsem netrpělivě přešlapovala z jedné strany kuchyně na druhou a čekala jsem, až konečně uslyším cinkání vánočního zvonečku. Musím se přiznat, že to byly úžasné časy. Kouzlo Vánoc pro mě bylo obestřeno tajemstvími, kterým jsem naslouchala pod stromečkem, a které jsem jako dítě slyšela jenom já.
Dokonce jsem jednu dobu vážně věřila, že když nebudu celý den "papat", že opravdu uvidím zlaté prasátko. A jasně, představovala jsem si ho jako to kofolové z reklam.

Všechno to, co s sebou Vánoce od nepaměti nesou, to pro mě bylo v dětství něco obrovského. Samozřejmě jsem odrůstala na amerických filmech a po každém vánočním jsem si představovala, jak se takový tlustý mužík snaží protlačit naším konímen s obřím pytlem dárků a přesto se neumaže od sazí, kterých je v našem komíně opravdu hooodně. Potom mi bylo samozřemě vysvětleno, že my tady Santu nemáme. U nás je to Ježíšek. A samozřejmě, že jsem v něj věřila. Věřila jsem, že to on nám pod stromeček přinese dárečky. Rozhodně nechci říct, že teď v něj nevěřím. Jsem už sice dost stará na to, abych věděla své, ale když jsme děti, je to s Ježíškem o tolik kouzelnější a krásnější, že si to nedovolíme nijak pokazit zbytečnými slovy.

Co se u nás tradovalo už od dob, kdy jsem byla malá, je to, že jsem nestydatě ujídala mamčino těsto na perníčky. Sice mi bylo vždycky řečeno, že to nesmím jíst, že mi z toho bude špatně a podobně, ale já to dělala dál. Kdo to taky nedělal, že?
Pro Vánoce je to úplně nejspecifičtější samozřejmě vánoční stromeček. Světýlka, zářivé řetězy, kulaté třpytivé baňky, všechno zelené jehličí popadané na zemi a na úplném vrcholku hvězda. Nedokážu si moc představit, že by to probíhalo jinak. Jenom když jsem byla malá, dbala jsem na to, abych rodiče přemluvila ke zbodení stromečku minimálně tři týdny předem. Musela jsem ho zbodit co nejdřív, abychom si ho mohli užívat co nejdéle a samozřejmě, jak to někdy bývá u dětí zvykem, udělali za mě většinu práce rodiče a já se dívala komíhajíc nohama, jak se z obyčejného stromečku stává kouzelný vánoční.
Vzpomínám si, že jednou jsem si vzala polštář a pod stromeček si lehla, vedle mě si spokojena hověla kočka, která mi vrněla do ucha a jenom jsem pokojně koukala na všechna ta světýlka. Páááni, bylo to okouzlující.
Postupně jsem také zjistila, že některé věci se prostě s věkem nemění. V dětství jsem tu vánoční atmosféru milovala, užívala si ji plnými doušky a všechno. Ale byla jsem malá a jako malá jsem některé věci prostě nechávala bez povšimnutí. Čím starší jsem, tím krásnější mi Vánoce přijdou. Když je vám necelých deset, přijde vám rodina večeřící pohromadě jako samozřejmost i v dny, kdy nejsou Vánoce ani svátky. S přibývajícími léty jsme všichni ale starší, snažíme se žít po svém, učíme se být samostatní. Starší sourozenci si začínají budovat nový život jinde, ve svém. Nakonec si zvyknete, že celý rok nejste tak úplně spolu. Ale když přijdou Vánoce a vy se konečně zase sejdete u vynikající večeře za nezapomenutelné vánoční atmosféry, začnete si povídat o všem možném a nemožném nebo se začnete dávit kapří kostičkou (to není tak kouzelné, uznávám :D), tak je to všechno, Vánoce, atmosféra, radost, láska a soudržnost, zase o něco větší, vzácnější a kouzelnější, příjemnější.
Mluvím jako bych už měla sto let a ležela na smrtelné posteli a jenom zmateně vzpomínala na časy minulé. Vážně, není to pravda, sto mi není ani zdaleka. Ale jak určitě sami víte, ne každý den máte pomyslně ustláno na růžích, a čím více starostí, tím více stresu, a čím více stresu, tím méně máte času se trochu pozastavit a porozhlédnout se okolo. O Vánocích máme sice také starosti, musíme uvařit večeři, koupit dárky a dalších milion věcí, ale Vánoce nejsou jenom mechanický svátek, kdy děláte všechno jako roboti. Vánoce jsou o tom zpomalit. Uvolnit se s hrkem kávy nebo čaje, hezky u krbu s knížkou. Oddechnout si a říct si, i když je to někdy trochu složité: "Ale vždyť na světě přece není tak špatně."
Je krasné mít dětskou radost v jakémkoli věku. Je krásné si Vánoce užít, ať už jako dítě nebo jako dospělý. Není zločin si přát nemožné. Rozhodně ne o Vánocích. Co jsem se naučila od svého dětského já, které mělo občas možnost pozorovat padající vločky za oknem, je to, že přání a sny jsou jenom tak nedosažitelné, jak moc jim dovolíte žít ve vašich srdcích.
Odvažte se snít víc.
Protože každý v sobě máme kousek toho malého dítěte, které věří, že možné je úplně všechno.

Pojala jsem to tak, jak mi to v hlavě plynulo. I tak ale doufám, že se vám to líbilo.
Já jsem ale nejzvědavější na vás. Jaké jsou ty vaše střípky z dětství, hmm? :)

Snow Fairy

The Most Beautiful Christmas - Rozhovor #5 - Knižní autoři

11. prosince 2014 v 18:32 | Snow Fairy |  Projekty

Ahoj,

jsme zpět, další den, další článek, další rozhovor.
Už jenom 13 dní, ale zase už mi nepřijde, že by měly být Vánoce. To už jsem měla o příchozích Vánocích větší přehled někdy v listopadu. Divné, moc divné, ale bohužel pravdivé. :D
Nebudu se tu ale věnovat schopnosti vnímat Vánoce, ale budu se věnovat další otázce, kterou jsme s Táňou pokládali autorům. Mě se osobně se tato otázka líbí opravdu hodně a na odpovědi jsem čekala se zvědavostí větší než Empire State Building. A proč jsem se tak těšila? Protože otázka zní:

Co se chystáš dělat o Vánocích?



Susan Thomas
- česká autorka knihy Nenávidím a miluji


"Rozhodně lenošit, sledovat pohádky v televizi, listovat stránkami, ochutnávat dobroty, uždibovat čokoládovou kolekci z vánočního stromečku a přemýšlet třeba nad zápletkou další knížky. Také chci navštívit své vzdálenější příbuzné a kamarády, se kterými nejsem tolik v kontaktu. Také si chci užít pořádnou koulovačku a postavit sněhuláka, nebo i dva. :) Zkrátka relaxovat po náročném semestru a duševně se připravit na nadcházející zkouškové."

A. T. Jurasek
- český autor knihy Urban Games


"Den před Vánoci většinou zdobím stromek, abych udělal malýmu bráchovi ráno menší překvápko :) Jinak budeme jako každý rok smažit a vařit. A taky obcházet všechny známé. Z lestošního salátu mám docela strach, protože mamka našla nějaké zdravé recepty, které si na nás chce otestovat..."

Wendy Higgins
- americká autorka knih Svůdné zlo, Svůdné nebezpečí a Svůdné zúčtování


"Letos nás přijde na Vánoce navštívit celá rodina - můj táta, nevlastní mamka a sestřička. Mám dvě děti, kterým je osm a šest let a ti jsou nadšené, že uvidí své prarodiče. Na Štědrý den potom připravím v obýváku stromeček i se všemi dárky, které děti dostanou od Santy a ráno je nechám si nadšeně všechny dárečky rozbalit. Potom si dáme velkou večeři a přesuneme se ke krbu."

Kendare Blake
- americká autorka série Anna krví oděná a Antibohyně


"Uvařím dobrou večeři a potom už nebudu dělat nic. Dobrá omluva proto si vzít den volna!"


O tom, co budu dělat na Vánoce já, o tom tady na blogu ještě pár slov rozhodně padne, takže to nechám na jiný článek. Za to se zeptám vás.
Co vy plánujete na Vánoce? :)

Uvidíme se zítra, zatím se mějte krásně!
Snow Fairy

The Most Beautiful Christmas - Rozhovor #4 - Nakladatelství

10. prosince 2014 v 18:07 | Snow Fairy |  Projekty

Ahoj,

a dnes tedy s vánočním projektem znovu. Doufám, že vás stále všechny články zajímají a že se vám doposud líbily. Dnes vám totiž s Táňou zveřejníme odpovědi lidiček z našich českých nakladatelství. To opravdu zní zajímavě, že?
Jsou to odpovědi lidí, díky kterým si můžeme v českém překladu přečíst ty nejlepší knížky. Řekla bych, že těmto lidem, kteří hodně tvrdě pracují v nakladatelstvích, dohlíží na to, abychom vůbec měli co číst, vděčíme za opravdu hodně.
A proto jsem moc ráda, že jsem i já dala nějaké ty odpovědi dohromady. Přece jenom je to okolo Vánoc právě i v nakladatelstvích nejhektičtější, a přesto se najdou dobré duše, kterou i přes všechnu práci, mile odpoví.
Doufám, že si to dnes užijete a že vás odpovědi na následující otázku potěší.

Jak u Vás v nakladatelství/redakci vypadají Vánoce?


Míša (nakladatelství Knižní klub/YOLI)

"Hekticky! Ale to asi v každém. A i to má své kouzlo. :) Těsně před Vánocemi si pak vždycky rozdělíme služby a ve skupinkách chodíme vypomáhat do skladu. Odeslat všechny balíčky by tam asi s pomocí brigádníků stíhali, ale je to hezčí, když si pomůžeme mezi sebou. A taky na chvíli vylézt z kanceláře a proběhnout se v těch obrovských prostorách plných knížek... Do toho pak samozřejmě vánoční pečivo, co každý přinese k ochutnání, a to už se člověk pomalu začíná těšit na leden :)."


"Na první otázku jsme se s kolegy shodli jednoslovnou odpovědí - chaos :-)."

paní Kateřina (Knihcentrum)

"Letos jsme se v dubnu stěhovali do Domu knihy na Smetanově náměstí v Ostravě a v nové redakci jsme tedy ještě Vánoce neslavili. Ale asi budou vypadat klasicky. Přineseme si nějaký stromeček, ozdobíme, předáme dárečky a popřejeme si hezké svátky."


Na tuhle otázku já samozřejmě odpovídat nebudu. Ale rozhodla jsem si ji malilinko předělat tak, abyste na ni mohli odpovídat VY! Takže se ptám:
Chtěli byste pracovat v nakladatelství?
Moc se na vaše odpovědi těším.
Zatím se mějte krásně a těšte se na Vánoce. Už jenom 14 dní. :)

See you very soon!
Snow Fairy

The Most Beautiful Christmas - Rozhovor #3 - Blogeři

9. prosince 2014 v 18:32 | Snow Fairy |  Projekty

Ahoj,

tak, a máme tady pro vás další články, teda dnes samozřejmě jenom jeden článek.
Dnes bude věnován odpovědím blogerů, kterých jsme taktéž ptaly na tři vánoční/sváteční otázky. Jelikož už jsou tady Vánoce, a teď už jsou opravdu, opravdu hodně blízko, je jedním z hodně důležitých témat sníh. Bude sněžit na Vánoce, nebude? Budou konečně letos bílé Vánoce nebo nám na Štědrý den bude pod okny strašit blátivá brečka a Vánoce budou opět trochu ušpiněné místo krásně bílých?
Spekulací je dost a stále jich přibývá. Tou ale úplně nejzásadnější otázkou na začátek je, jestli vůbec máte rádi sníh.
A přesně takhle jsme se ptaly i blogerů:

Máš rád/a sníh?




"Sníh opravdu miluji. Bohužel Vánoce na sněhu jsem zažila naposledy jako malá holka. A od té doby, co žiji v Brně se pro mě sníh stal ještě mnohem vzácnějším. Přesto každý rok doufám, že napadne..."

Lucinda (Lucinda's Books):

"Sníh zbožňuji! Když jsem byla malá, byla jsem venku hlavně kvůli sněhu. Proto mě mrzí, že už u nás sníh skoro není. Je to velká škoda"


"Řeknu to takhle - Nemám ráda zimu. Já jsem strašná "zmrzlina" a i když si na sebe navléknu několik vrstev, tak se stále klepu. Je ale chvíle, kdy mi to nevadí. A to je když napadne sníh. Já sníh naprosto zbožňuju, hlavně teda když v něm můžu blbnou spolu s naším hafanem, který je z něho mimochodem taky unešený! Tento rok se ale na sníh těším o to víc, protože si v něm nebudu užívat jen já a můj pes, ale i můj malý bratranec :)."

Andy Zaphir (Wonderbooks):

"Ano sníh mám rád, ale za krkem moc ne. Už jsem zažil několik Vánoc bez sněhu a musím říct, že je to na plopák. Sníh k Vánocům neodmyslitelně patří."


Stephanie G. (Stephanie G. Books):

"Sníh ráda mám, ale musí být opravdu všude bílo. Taková ta pořádná zima, ne ty, co máme poslední léta u nás. Vždycky jsem měla ráda, když jsem si mohla postavit pořádného sněhuláka z toho pevného, těžkého, bílého sněhu a docela mi to chybí."


"Ano, ano a ano. Miluji sníh, ale takový ten pěkný, běloučký, nadýchaný (a ne městskou hnědou břečku :D). Mám ráda, když je ta pravá zima se sněhem, do kterého se můžu zabořit, můžeme se s kamarády zkoulovat a pořádně vyblbnout. V tomto období jsem hodně infantilní a sníh je něco úžasného pro mou dětskou stránku."

Lenča (Favour at Books):

"Miluju sníh. Sníh dává význam celému jednomu ročnímu období a navíc dotváří Vánoce (alias jeden z nejnádhernějších období roku). Jak by řekla Lorelei z Gilmorek, první sníh v sobě má zvláštní nádech. U mě je to tak, že když napadne první sníh, okamžitě a střelhbitě chytím vánoční náladu a vrhnu se na sepisování (a nedejbože nakupování) vánočních dárků. Minulý rok to začalo v říjnu, ten letošní.... no.. asi ušetřím za vánoční dárky. :D."

Annie Reprobate (Annie's Diary):

"Mám sníh moc ráda, ale jen když jsem doma a sleduji ho z okna zabalená v dece s hrnkem horké kávy.Doufám, že bude sníh alespoň týden kolem těch Vánoc. Všechno je pak víc sváteční."


Všem moc a moc děkuju za krásné odpovědi, nejen do tohoto samostatného články, ale do všech článků. Nevím, jestli jsem to už říkala, ale strašně mě baví si ty všechny odpovědi číst. Je super znát váš názor na věc a člověk se u toho ještě občas i docela pobaví.
Jestli byste i zde rádi věděli, jestli mám ráda sníh, tak na to mám jenom jedno: MILUJU SNÍH! A stejně jako většina z vás si myslím, že je škoda, že už hodně let pořádně nesněží. Aspoň o těch Vánocích si trochu té bílé ledové krásy zasloužíme. Nejen pro to kouzlo, ale také - a hlavně - proto, abychom si mohli ze snížku postavit krásné Olafy. :)

A co vy, jak jste na to se snížkem?

Opět se velmi brzy uvidíme. Zatím se mějte krásně. :)
Snow Fairy

The Most Beautiful Christmas - Přípravy na Vánoce

7. prosince 2014 v 14:38 | Snow Fairy |  Projekty

Přípravy na Vánoce


Přípravy na se někdy, hlavně u nás, podobají nepovedené komedii. Docela dobrý začátek, ne? Ne, opravdu. Jakou dobu se u nás nic nechystá, na všechno je ještě dost času. Nakonec se ale jednoho rána probudíme, je 23. prosince a my nemáme nachystané v podstatě nic. :D
Dobře, tal takhle to úplně doslova není, ale s tím, že nic moc dopředu nechystáme je pravda. U nás se to doma moc nezdobí, co ale děláme každý rok, tak je to, že do oken pověsíme svítící vánoční hvězdičky a samoztřejmě na Štědrý den si, nebo den předem, si ozdobíme stromeček. Jako nějaké další dekorace to s mamkou řešíme spíše vánočními hvězdami, andělíčky a samozřejmě adventním věncem. Tudíž můžu říci, že některé prvotní přípravy máme splněny. Třeba adventní věnec. Letos takový trochu netradiční, ale nám se líbí a abych pravdu řekla, tak se k nám i docela hodí.


Já osobně hodně dekorace řeším svíčkami. Nejen proto, že vypadají na první pohled vánočně, ale třeba moje milované Yankee Candle mají polaždé na Vánoce naprosto úžasné vůně, které ještě úžasněji doplňují atmosféru Vánoc. Ty nejvánočnější si šetřím právě na Štědrý den, ale některé teplější vůně a svátečnější si už zapalujeme teď, abychom se po škole, po práci, trochu uvolnili a udělali si takovou malou domácí aromaterapii.


Co dalšího bych mohla u nás zařadit mezi přípravy na Vánoce, je i kupování dárků. Musím říct, že je to snad ta nejsložitější část celého procesu, pro mě určitě. Víte, jako člověk, který miluje knihy, bych je ráda věnovala i lidem ve své rodině. Ale k mé smůle kromě mě nikdo nečte až tolik, že by potřeboval samotatnou knihovnu nebo jenom obyčejnou malou poličku, natož vlastní knížky. Taťka si knížku otevře jenom za přepokladu, že je obrázková, brácha už bydlí ve svém a na čtení tak jako tak nemá moc času, i kdyby chtěl. Mamka také na knihy nemá moc čas, ale když ten čas chvíli má a má náladu, tak si nějakou knížku půjčí z mojí knihovničky. Takže tím pádem nejlepší dárky, knižní dárky, ve kterých se vyznám nejvíce, jdou stranou. Ale potom je to složité, protože většinou nevím, co by se rodičům, bratrovi nebo kamarádkám líbilo a zásadně platí, že co se líbí mě, se nemusí líbit odbarovaným. Takže tahle moje příprava na Vánoce, jedna z nejdůležitějších, je zároveň jedna z nejtěžších.
Co je u nás na Vánoce už tradice, a co většinou chystám pár týdnů dopředu, jsou perníčky. U nás je peču už jenom já. Od té doby, co jsem se naučila je péct bez mamčiny pomoci, je nikdo jiný nedělá. Občas je možná trochu připeču, ale sníst, třeba ke kafíčku, se dají všechny.
Když jsem ještě u toho pečení, tak se s mamkou na Vánoce chystáme ještě i tím, že pečeme domácí vánočku. Pár dní před Štědrým dnem si ji upečeme a pak ji mám na snídani nebo, když na ni dostaneme chuť.

Ale jinak se toho u nás předem opravdu moc neřeší. Všichni chodíme do práce, já samozřejmě do školy, a potom toho zbývajícího času moc není. Dokud nejsme doma na prázdninách, tak to moc neřešíme. Vánoce jsou pro mě takový speciální svátek, který toho s sebou nese více než by mohla kdy udělat výzdoba, i přesto, že vánočně nazdobené domy a obchoďáky miluju a strašně se mi to líbí. Tak přece jenom to, co jde s Vánocemi ruku v ruce je pro mě ještě maličko kouzelnější. Možná to zní všelijak, já miluju tradice, pečení, výzdobu, bez toho by to nebyly Vánoce, ale s příchodem Štědrého dne je to už o něčem větším. Je to o těšení, o lásce, radosti, pohodě a klidu, který si všichni zasloužíme bez ohledu na to, jací jsme. Teď v období adventu už mám takové vánoční myšlenky, už se vidím doma, jak sedíme pod stromečkem i s rodiči, babičkou a všemi, co k nám na Štědrý den chodí. Protože, i když se mi to v některé dny ani nezdá, tak Vánoce už máme opravdu za dveřmi. Stačí se už jenom párkrát vyspat, s dneškem, ještě třikrát zapálit svíčku na adventním věnci a stačí myslet na to, že o Vánocích se i zázraky dějí. :)






Nádherný 2. advent vám všem přeji.
A mějte se zatím krásně.
Snow Fairy
Get your own free Blogoversary button!