Srpen 2015

"What if I fall?" Oh, but my darling, what if you fly?

30. srpna 2015 v 19:08 | Snow Fairy |  S hlavou v oblacích

"What if I fall?"

Oh, but my darling What if you fly?


Ahoj,

pro dnešek jsem si nepřichystala Inspiration, protože bych vám nebyla schopná zveřejnit alespoň trochu pěkné fotky. Bude to asi taky tím, že jsem žádné fotky nefotila. Přiznávám. A tak jsem si dnes připravila něco jiného. Něco, s čím jsem opět s hlavou v oblacích a nad čím občas sama usilovně přemýšlím. O tom, co se nám může stát denně.
Než jsem se rozhodla, o čem budu psát, neměla jsem v hlavě v podstatě nic. A tak jsem si rozklikla We Heart It, do vyhledávání napsala quotes (citáty) a projížděla stránky tak dlouho, dokud mi nějaký citát nepadl do oka. Nakonec mi padl do oka ten, který vidíte i v názvu článku. A myslím, že je perfektní.




Každý den se musíme rozhodovat, co uděláme, jak se zachováme, jak pomůžeme nebo nepomůžeme. Každý den se musíme rozhodnout, zda do něčeho jít nebo nejít. Zda zkusit něco nového nebo nechat věci při starých, takzvaně v zajetých kolejích. Musíme se rozhodnout, co je pro nás důležitější, jestli žít naplno nebo přežívat, jít s davem.
Jak se tak prázdniny chýlí ke svému konci, mám tendence vracet se k událostem letošního léta. Člověk si vždycky na konci školního roku řekne: "Tak, a letos zažiju to nejlepší léto v životě!"
Já si to kdysi říkala taky. Ne že bych všechna svá dosavadní léta strávila deprimovaná doma a nezažila nic, z čeho bych mohla mít radost. To vůbec. Já si na předchozí léta opravdu nemůžu a hlavně nechci stěžovat. Ale ať už jsem se o prázdninách měla jakkoli dobře, nikdy to nemělo tu pravou jiskru, to něco, z čeho budu až do konce života nadšená. Možná jsem příliš přemýšlela nad tím, že chci mít perfektní léto, že mi perfektní detaily unikaly. Nevím.
Nicméně letos jsem si nic neříkala. Abych se přiznala, zapomněla jsem cokoli si říkat. Po maturitě jsem byla tak ráda, že jsem si mohla konečně uklidit stůl zaházený učebnicemi, uschovat je na neurčito někam, kde na ně neuvidím a jenom odpočívat a říkat si, že to mám konečně za sebou a že na sebe můžu být i pyšná.
A ejhle. Můžu říct, že v životě jsem nezažila tolik úžasných věcí, co o letošním létě. Není to ale o tom, že bych se vám chtěla chlubit, co skvělého jsem zažila. Chtěla bych říct, že nebýt obav a pocitů, které mě držely zpátky, nikdy by se to nestalo.

V našich životech je tolik věcí, které máme tendence zavrhovat. Něco se nezdá být v pohodě, tak do toho nejdeme. Ale stále je tu nějaká část, která nám říká, že bychom mohli. Bude to sice krok do neznáma, ale třeba se to vyplatí. Letos jsem byla v situaci, kdy jsem měla předem v hlavě přichystanou odpověď ne. Velké, jednoznačné NE. Protože jsem si říkala, že kdybych něco pokazila, nestálo by to za to. Kdyby se něco stalo, mohla bych za to já a tolik zodpovědnosti nevím, jestli jsem schopná snést. Ale ne nadarmo říká jeden citát, že život začíná na konci naší pohodlné zóny. Život je to, co neznáme. A pro jednou jsem se rozhodla ne a obavy odsunout trošku stranou a říct: Ano, jdu do toho. Zkusím to a třeba mě to nakonec bude bavit.
A ono mě to nejenže bavilo, já nechtěla, aby to vůbec skončilo.
Nejsem to jenom já, kdo váhá. Nad různými věcmi váháme všichni. Ale někdy je to přesně tak, jak říká citát v názvu.

"Co když padnu?"
Oh, ale zlatíčko, co když poletíš?

Občas je to prostě tak, že když zariskujeme, vyhrajeme a vzlétneme přesně tak vysoko, jak jenom chceme a ještě mnohem dál. Vesmír není hranice a kdo říká, že nemůžeme stoupat dál a dál? Život není o gravitaci, i když bez ní bychom byli tak trochu ztracení, ale je to tom, jak beztížné dokáží být naše sny, jak povznášející a osvobozující mohou být. Když nemáme křídla my sami, musíme je dát našim snům. A risknout, že to bude ten nejlepší let !


Snow Fairy

Books of Life #5

29. srpna 2015 v 18:54 | Snow Fairy |  Books of Life

Ahoj,

dneska se vám chystám představit další knihu. Předtím jsem vám ukázala už jednu biografii a tři knihy zaměřené na citáty a fráze. Tentokrát vám představím knihu, která není jednoznačně biografie. Je to takový životní průvodce s prvky biografie.
Kniha se jmenuje If You Feel Too Much, autorem je Jamie Tworkowski. Jamie je asi nejvýraznější osobou pro mládež, která se hodně často potýká s nepříjemnými pocity méněcennosti, depresemi, myšlenkami na sebevraždu anebo obsedantně kompulzivními poruchami a dalšími podobnými mentálními problémy. Jamie je zakladatelem neziskové organizece s názvem To Write Love On Her Arms, která vznikla také díky Jamieho kamarádce, které měla s depresemi v minulosti velké potíže spojené ještě se závislostí na drogy. Jestli by vás příběh Renee Yohe zajímal podrobněji, můžete se podívat i na stejnojmenný film.




Renee je Jamieho velmi dobrá kamarádka, a tak jí neváhal pomoci v tom nejhorším. Jamie je velmi vnímavý a citlivý člověk se srdcem na pravém místě. Myslí si, že nikdo by neměl být ve svém trápení sám. A proto založil neziskovou organizaci, která by lidem s podobnými problémy zajistila, aby nikdy nemuseli být sami. Aby měli komunitu, která je podrží. Aby někdo alespoň nějak bojoval proti tomu, aby si mladí lidé chtěli sáhnout na život. Sice se jedná o zahraniční organizaci, ale mohou se připojit i lidé z celého světa, pokud mají zájem se v tomto tématu více orientovat.

Já myslím, že je to absolutně skvělý nápad, že nějaká taková organizace je, která se snaží pomáhat lidem s různými mentálními problémy. Snaží se jim pomoci, protože někdy je společnost spíše odsuzuje za to, že jsou tímto způsobem jiní.
Jamie se navíc zdá jako skvělý člověk a hned, jak jsem se o TWLOHA a o tom, že Jamie vydá knížku, dozvěděla, bylo mi jasné, že si ji jednou budu chtít pořídit. A jsem nesmírně ráda, že jsem si ji nakonec pořídila. Věřím, že If You Feel Too Much mě nezklame. Je to kniha plná životních příběhů lidí a Jamieho, jeho rad a inspirace a motivace, když se třeba nebudu cítit úplně nejlépe.












Reviews - Everything, Everything

26. srpna 2015 v 19:19 | Snow Fairy |  Reviews

Everything, Everything

Autorka: Nicola Yoon
Žánr: YA, Contemporary, Romance, Realistický, Fiction
Díl: -
Originální název: Everything, Everything
Počet stran (EN): 320
Rok vydání (EN): 1. září 2015
Nakladatelství: Delacorte Books for Young Readers
Anotace:
This innovative, heartfelt debut novel tells the story of a girl who's literally allergic to the outside world. When a new family moves in next door, she begins a complicated romance that challenges everything she's ever known. The narrative unfolds via vignettes, diary entries, texts, charts, lists, illustrations, and more.

My disease is as rare as it is famous. Basically, I'm allergic to the world. I don't leave my house, have not left my house in seventeen years. The only people I ever see are my mom and my nurse, Carla.

But then one day, a moving truck arrives next door. I look out my window, and I see him. He's tall, lean and wearing all black-black T-shirt, black jeans, black sneakers, and a black knit cap that covers his hair completely. He catches me looking and stares at me. I stare right back. His name is Olly.

Maybe we can't predict the future, but we can predict some things. For example, I am certainly going to fall in love with Olly. It's almost certainly going to be a disaster.

***


Madeline je velmi zvláštní dívka. Vážně nemocná. Prakticky alergická na celý svět. Jakýkoli kontakt se světem venku by jí mohl ublížit. A proto celý svůj život žije za zdmi sterilně bílého domu a pokoje, ve které má všechno, co potřebuje, především čerstvý vzduch, bezpečí a domácí výuku.
Ale Madeline je velmi mladá. Jako normální člověk by měla celý svět jako na dlani, jenom se rozletět. To si ale Madeline dovolit nemůže. Může si dovolit jenom to, co vidí z okna svého pokoje. A jednou ji ten výhled změní natolik, že veškerý zajetý stereotyp, na který si už za všechny ty roky zvykla, ji začne být příliš těsný. Madeline zatouží otevřít dveře a otevřít své srdce světu a hlavně Ollymu, klukovi od vedle, díky němuž začíná všechno získávat barvy duhy. Ale je jenom otázkou času, kdy konverzace přes skla oken a e-maily přestanou být dostačující...


Everything, Everything je velmi intenzivní kombinace lásky, života, tužeb, neobyčejného vztahu a přítomnosti velmi vzácné nemoci.

Kompozičně je Everything, Everything postaveno na velmi jednoduché bázi. Jednoduché, krátké kapitoly, doplněné o ukázky chatu, mailů, různé obrázky a další doplňky vztahující se k ději. Nádherná jednoduchá obálka.
Příběh je ale krásně rozvětvený. Avšak nijak přehnaně, tudíž se čtenář neztrácí mezi řádky. Autorka poukazuje nejen na svým způsobem zakázanou lásku a nádech young adult moderního čtení, ale také se dotýká rodinných tajemství a zápletek. Autorka ukazuje, jak jsou pro rodiče děti a jejich zdraví a bezpečí důležité. Stejně tak ale autorka ukazuje, že ne vždy je všechna ochrana potřeba. Madeline je krásným příkladem toho, že i dokud to nejde úplně nejjednodušeji, měli byste si jít vlastní cestou, okusit svět a poznat ho na vlastní kůži.
Myslím, že Nicola Yoon odvedla na Everything, Everything skvělou práci. Ne vždycky se prvotiny vydaří, ale Yoon se to podařilo neskutečným způsobem. Everything, Everything je spojením palčivosti života jako z knih podle Johna Greena a lásky, které osud na jednu stranu příliš nepřeje, ale na druhou stranu ji nechává nádherně kvést, něco jako láska v knihách Rainbow Rowell.

Madeline's Dictionary

Ocean - The endless part of yourself you never knew but always suspected was there.


Osobně jsem si celou knihu nesmírně užívala. Přečetla jsem ji během jednoho dne. A zamilovala jsem se do postav, do příběhu, který měl nečekaný spád a ještě nečekanější rozuzlení. Zamilovala jsem se do prostředí, které knize panovalo, zamilovala jsem do té "zaklíckované" svobody a lásky, která postupně roztahuje křídla. Zamilovala a užívala jsem si styl psaní autorky pro jeho citlivost, volnost a schopnost i přese všechno stát nohama na zemi. Téměř jako bych cítila přečištěný vzduch v nosních dírkách a okolní svět a vesmír na kůži.
Možná ne každý čtenář se do Everything, Everything zamiluje tak, jak se to povedlo mě, přece jenom znáte to, sto lidí, sto chutí. Ale Nicola Yoon svůj knižní záměr vybarvila jako profesionálka. Napsala to originální a nápadité. Nečekané, ale i očekávané. V závěru servíruje věc, kterou možná čekáte, možná ne, ale která má své důležité místo v příběhu. A možná taky v životě.


Mnohokrát děkuji internetovému portálu NetGalley, který mi poskytkl knihu k recenzi!

ARC Reviews - Všechny malé zázraky

24. srpna 2015 v 18:31 | Snow Fairy |  Reviews

Všechny malé zázraky

Autorka: Jennifer Niven
Žánr: YA, Contemporary, Romance, Realistický, Mentální zdraví, Fiction
Díl: -
Originální název: All The Bright Places
Počet stran: 360
Rok vydání: 2015 (17. září 2015)
Nakladatelství: YOLI
Anotace:
Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidských předsudcích a první lásce.

Theodora Finche fascinuje smrt. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost - těší se na den, kdy dokončí střední školu a bude moct opustit rodné městečko, které jí připomíná nedávnou tragickou smrt sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat.

Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde úplně neobyčejná. Ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat "krásy Indiany", a oba přitom učiní zajímavé objevy. Finch zjišťuje, že jen s Violet může být sám sebou, podivínským, přemýšlivým, ale zároveň zábavným a originálním, a že není až takový blázen, za jakého ho ostatní považují. Violet zase zapomene počítat dny do konce školy a konečně začíná znovu žít.

***


Každému se pohled z rozhledny, střechy nebo zvonice jeví úplně jinak. Někdo si možná řekne, jak nádherný má výhled na nádherné město. Někdo si možná, podobně jako Finch, říká, jaké by to bylo z toho vysokého bodu skočit dolů. Finch je tak trochu podivín. Chlapec fascinovaný smrtí. Možná byste to do něj neřekli (a nebo také ano), ale má tisíc důvodů, proč skočit.
Violet je dívka, která je naprosto schopná si splnit každý svůj sen. Nebo taková spíše bývala. Po smrti sestry, za kterou se cítí více než zodpovědná, se snaží ve svém životě především přežít. Přežít každý jeden den, aby se co nejrychleji přiblížila budoucnosti daleko ode všech bolestivých vzpomínek.
Jedno setkání Violet a Finche ale velmi neočekávaně všechno mění. A život najednou opět získává barvy...

"Nepamatujeme si dny, pamatujeme si momenty."



Někdy najít smysl života v celém širém světě, je to nejtěžší, když jste sami.

Ale Všechny malé zázraky nejsou jenom o tom, že jeden člověk najde druhého a díky němu najde nový smysl. Je to mnohem komplikovanější. A mnohem více srdcervoucí.
Finch a Violet zpočátku nemohou být odlišnější. Finch je sice schopný se z kde čeho vykecat, ale pro mnoho lidí je terčem šikany. Violet je úplný opak. Nicméně i přesto, že o pozornost nemá nouzi, nestojí o ni.

Autorka se nádherným způsobem pustila do odhalování mentálního zdraví obou postav. Odhaluje jejich nejtemnější myšlenky, a řeknu to naprosto na rovinu, i když se jedná o téma, které by mohlo někoho možná vyděsit, na sebevraždu. To je to, co čem Všechny malé zázraky jsou. O tom, že sebevražednost je opravdu problém. Jak jenom pomyšlení na to vzít si život, ovládá život (nejen) mladého člověka.

"V tu chvíli si uvědomuju, že není důležité to, co si vezmete, ale to, co zanecháte."


Příběh Violet a Finche je příběh, který ale není ve skutečnosti tak konečný, jak zní samotné slovo sebevražda. Je úplně jiný, velmi působivý, vyjímečný a brilantní ve své otevřenosti a přístupu. Ani láska v této knize není obyčejná. Komplikovaná, to je velmi, ale v žádném případě obyčejná. Autorčin styl psaní je upřímný a laskavý, přesto apeluje. Ukazuje, že jestli známe někoho se sklony k sebevraždě, neměli bychom jenom přihlížet. Měli bychom zakročit a pomoci. Při čtení se do vyprávění, ať už Finchova nebo Violetina, které se téměř pravidelně střídá, ponoříte. Jennifer Niven se sebevraždou blízké osoby setkala, o to je kniha ještě více autentická, intenzívní a upřímná.
Všechna pozornost upřená k této knize, všechna chvála i vysoké hodnocení, jsou zasloužené. Předem jsem nevěděla úplně, co očekávat, ale nic mě nezklamalo.


Jakmile jsem se dostala ke konci, nebyla jsem schopná si pořádně uvědomit, že žádná další stránka už nenásleduje. Nesmírně jsem se zamilovala do Finche i Violet, do jejich vztahu a do toho, jak odlišní od ostatních jsou. Na druhou stranu musím říct, že není mnoho postav, které by mi zlomily srdce tak, jako to udělal Finch. Musím se přiznat, že mi bylo potěšením si ho nechat zlomit právě od něj. Ať už to zní jakkoli divně. Protože ne každý se ho následně obtěžuje i znovu zahojit. Finch to ale i přes to přese všechno udělal.

Nebojte se tématu sebevraždy, a rozhodně se toho tématu nebojte v této knize. Když už jsem u toho, tak bohužel musím říct, že je to záležitost téměř každodenního života. Všechny malé zázraky jsou ale také o naději a o tom, že pohnout se v životě dál je to nejlepší, co můžeme udělat. A nejen pro nás samotné.


Mnohokrát děkuji nakladatelství YOLI za poskytnutí ARC recenzního výtisku knihy!

Inspiration (123) - Life is made from pieces

23. srpna 2015 v 18:56 | Snow Fairy |  Inspiration
-Meme od Nikki Finn.


Ahoj,

tak jsem tady. Já to vždycky nějak na začátku týdne zapíchnu a je se mnou amen. Vždycky si říkám, jo, tentokrát budu mít celý týden připravený článek. A potom prd. Alespoň, jak jsem už říkala, ten nedělní článek je v podstatě vždycky.

Nedávno při pohledu na plakát The Age of Adaline jsem si vuědomila, že obličej Blake Lively je poskládán z různě starých polaroidových fotek, známek a tak různě. Je to geniální nápad. K filmu se to nádherně hodí a taky díky tomu se mi The Age of Agaline líbí ještě o něco víc. Já ten film spíš miluju. A stejně jako jsem si uvědomila to o tom plakátu, jsem si uvědomila, že je to tak i v životě. Život je poskládaný z různě starých polaroidových fotek, z různě starých kousků nás samých. A je to tak správně. Nikdo z nás není každý den stejný. To, co bylo včera je daleká minulost a to, co je zítra je velká neznámá. Přítomnost je na cestě za obojím, i za minulostí, ale i k budoucnosti. A každý den se nám udělá jedna pomyslná polaroidová fotka. Zaznamená náš den, uchová vzpomínky i barvy, abychom se na ně mohly zpětně podívat s úsměvem nebo jinak. Ale je to přesně tak. A co tím chci vlastně ještě říct? Abychom si každý den užívali se všemi maličkosti a každou naši milovanou věc nebo činnost milovali ještě o něco víc, aby jsme nemuseli ničeho litovat a všechno si užívat tak, jak jen to jde.















Quote of the Week #6

18. srpna 2015 v 16:28 | Snow Fairy |  S hlavou v oblacích

Quote of the Week



Ahoj,

konečně se nám úmorná horka trochu umoudřila. Teď tu sice máme skoro přívalové vytrvalé deště, ale dokud opravdu nehrozí vyloženě masivní povodně, je déšť mým nejoblíbenějším aspektem počasí. Úplně vidím ten obraz; vezmete si svůj nejoblíbenější hrnek. uděláte si do něj čaj nebo kávu, zabalíte se do deky (což teď ještě asi po těch vedrech není úplně potřeba, ale i tak), v klidu se posadíte do pohodlného křesla a s sebou vezmete tu nejkrásnější knihu, kterou máte právě rozečtenou. Podíváte se z okna a uvidíte kapky deště, slyšíte kapky deště, tak nádherně a uklidňující (až z toho možná usnete). Nádhera. Pro mě? Absolutní ideál, to současné počasí.

Ale dnes jsem vám chtěla ukázat citát z knihy, kterou mám právě rozečtou a která má naprosto unikátní příběh. příběh dvou lidí, kteří v životě bojují nejne za to, aby dosáhli alespoň nějakých výsledků, ale kteří hlavně bojují za to, aby přežili každý jeden den svého života. Na jejich příběh se těšte. Je to stejná nádhera jako když dýcháte čistý vzduch plný vůně.


"Při plném jasu se stáváš všemi barvami v jedné."

- Jennifer Niven , Všechny malé zázraky



Reviews - Holubí mambo

17. srpna 2015 v 16:05 | Snow Fairy |  Reviews

Holubí mambo

Autor: C. D. Payne
Žánr: Humor, Adult, Animals, Fiction
Díl: -
Originální název: Frisco Pigeon Mambo
Počet stran: 224
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Jota
Anotace:
To si tak v klidu sedíte, pijete kvalitní sherry, kouříte, plkáte o životě a najednou se rozrazí dveře, do místnosti vtrhne banda ochránců přírody a vykopne vás na mráz. Hrozná představa! Zvlášť, když jste holub a nevíte o tom…

S vypuštěním "na svobodu" se holubům od základu změní život a chvíli se zdá, že rozhodně nehodlají hrát roli hodných hochů. Pak se ale zapojí sokoli, andulky a vůbec vznikne neuvěřitelný kolotoč náhod a vtipných situací. Nemáte rádi holuby? Pak věřte, že po Holubím mambu změníte názor a začnete jim fandit.

Příběh o laboratorních holubech? Bajka? Nuda? Ne, pokud se tématu a formy chopí autor Mládí v hajzlu! Čekejte jednu z nejvtipnějších knih, která se vám kdy dostala do ruky, a zároveň namnoze šokující pohled na nás samé.

***


Jaké je to být holubem? To pravděpodobně nikdo nechce vědět. Naši hlavní hrdinové se také za holuby v žádném případě nepovažují. Vnímají se jako lidé a za nic na světě byste je při jejich holubím štěbetání nepřesvědčili, že mají do lidí dál něž daleko.
Holubí mambo aneb Cesta do hlubin holubí duše plné sherry a cigaretového kouře. Jako lidé naprosto přesně víme, co cítíme, dokážeme své pocity vyjádřit, dát jim tvar. Jak to ale chodí s ptáky? Je to stejné jako s lidmi nebo pohled do holubího mozku je pohledem, který už nemůže být odlišnější?
Holubímu (pardon, lidskému) cvrlikání nazdar! Zdar!


Pokud se vám někdy naskytne pohled na holuba s cigaretovým vajglem v zobáku, nepanikařte. To jenom představy mistra humoru C. D. Payna nabírají na reálnosti a jeho holubí postavy, Petřík, Robin a Gadža, se zhmotňují v tom nejreálnějším 3D obraze.

Holubí mambo je úplně první setkání se C. D. Paynem. Předtím jsem se do jeho knihy ještě nikdy nepustila. Víte ale, jak se to říká? Lepší pozdě než později. Čekala jsem každou stranu tak plnou humoru, že bych z toho byla celou dobu na zemi a válela se smíchy. Onoho pověstného paynovského humoru se mi nicméně pravděpodobně dostalo, ale v takové míře, že jsem z toho úplně neslintala smíchy.

Bylo to fajn čtení. Holubí mambo je pro mě velice zajímavá kniha, protože dosud jsem knihu z pohledu holubů opravdu nečetla. Ani by mě nenapadlo, že nějaká taková kniha existuje. I když po knize z pohledu včel se není čemu divit, že se do popředí dostávají další zvířata. Většinou tedy okřídlená. A v tom případě i ta, která všeobecně (s prominutím) serou na všechno z výšky a s radostí.

Musím se přiznat, že občas mi význam humoru unikal. Možná nejsem dost humorně založená. Ale o to nejde. Jde o to, že i když jsem se opravdu zasmála nad myšlenkovými procesy našich holubích přátel, kteří nevěří, že by byli holuby, nijak více mě knížka neohromila. Řekla bych, že je to ten styl knih, co neohromí, ale ani neurazí.
Po Holubím mambu se mi nabízejí další knihy, které bych mohla od C. D. Payna zkusit. A myslím, že do toho půjdu. Payne je autor, který se nezabývá hlubokou psychologií ani logikou. Jeho humor je čirý a konkrétně Holubí mambo je velice oddechová kniha. Stává se, že ne vždy máme ten nejlepší den, že? C. D. Payne a jeho kniha, nebo také všechny knihy, se snaží trochu odlehčit život. Přivést člověka na jiné myšlenky a ze dne blbec udělat alespoň trochu humorný den. Vždyť nic by se nemělo brát až tolik vážně, no ne?


Mnohokrát děkuji Knihcentru za poskytnutí knihy k recenzi!

Inspiration (122) - Make a masterpiece from your life !

16. srpna 2015 v 18:20 | Snow Fairy |  Inspiration
-Meme od Nikki Finn.


Ahoj,

jak vidno, celý týden jsem zazdila. Doslova. To horko, dusno a lenost si vybírá svou daň. Nicméně se budu snažit trochu zabrat. Napsat recenze, které potřebují být napsány, články, které by bylo záhodno napsat. A tak. Plánuji také projekt, který by měl propuknout někdy v říjnu. Zatím vám neřeknu o čem bude, ani knihu, která v něm bude figurovat, protože zatím ještě ani moc nevím, co přesně uvidíte.
Nicméně dnes jsem tady opět s Inspiration. Poslední dobou mým nejoblíbenějším typem článků.

Posledních pár týdnu, berte cca 2, se mi toho v životě nahromadilo povícero. A jsou to věci, které mě fakt dosti matou a ze kterých mi není úplně nejlíp, když o nich přemýšlím. Trvalo mi než jsem si uvědomila, co vlastně chci. A jediné, co naopak nechci, je se trápit, moc řešit věcí, na které se řešení nabízí přímo. Chci být šťastná a spokojená přesně tak, jak jsem a jak si to zařídím, s tím, co v životě mám a s těmi, které v životě mám. Občas se ukáže, že někteří přátelé možná nejsou úplně přátelé, jak jste si mysleli. Ale jak se v Argentině říká, nebo vlastně na celém světě, jednostranné přátelství se za přátelství ani nedá počítat.
Proto bych vám chtěla říct, abyste ze svého života udělali umělecké dílo, na které bude radost pohledět. Ukažte všem, že dokážete být šťastní i s málem, s maličkostmi a detaily, které jsou jindy lidé schopni přehlídnout. Nikdy si nenechejte od ostatních namluvit, že něco musíte, když to tak v žádném případě nechcete nebo necítíte. Buďte to vy a buďte pyšní na to, že jste něčí zázrak, protože určitě jste. Uspořádejte si věci tak, abyste se dokázali každý den života probouzet s úsměvem na rtech, s jiskrami v očích a nekonečnou silnou žít každý den naplno.
















Monthly Kindle #5

10. srpna 2015 v 17:38 | Snow Fairy |  Mé Knihy

Ahoj,

tak jsem tady dnes s dalším článek o e-knihách, které mi přistály v Kindle čtečce. A musím říct, že všechny, které vám ukážu byly zdarma.
A proto bez dlouhého protahování. Jdu na to.


Insanity - Cameron Jace

Jsem velmi překvapená, že jsem tuto knihu našla na Amazonu zdarma. A protože je to kniha vychvalovaná, neváhala jsem. A vy neváhejte také, Amazon drží tuhle skvělou nabídku, tak se jí rozhodně nebojte využít. Takové Alenky v Říši divů není nikdy dost.


Torn Hearts - Claire Contreras

Torn Hearts je novela ke Kaleidoscope Hearts. Což je sice kniha, která mě kdoví jak neohromila, ale byla celkem pěkná, pěkně napsaná a zajímavá. Autorka k vydání této novely má akci, kdy je kniha na Amazonu zdarma. Takže pokud jste četli Kaleidoscope Hearts a líbilo se vám, tohle by se vám také mohlo líbit. Já osobně jsem přinejmenším zvědavá.


Shattered Promises - Jessica Sorensen

Tohle byla vyloženě zvědavost. Jessicu Sorensen mám ráda, pár knih od ní už mám a ty, které jsem dosud četla se mi líbily. Tímto si sice nejsem tak jistá, ale za tu cenu (zdarma) už jsem ji tam víc nechávat nechtěla.


Talented - Sophie Davis

O této knize jsem do té doby, dokud jsem na ni před cca týdnem a něco narazila, neslyšela ani slovo. Zaujala mě samozřejmě ta cena (žádná) a potom taky anotace. Uvidíme, co se bude v Talented dít, třeba mě to překvapí.


The Iron Butterfly - Chanda Hahn

The Iron Butterfly je něco podobného jako Talented. Nevím o ní nic kromě anotace. Ale ta mě také velmi zaujala, takže je to třeba další kandidátka na překvapní.


A jaké knihy jste si pořídily nově pro svůj Kindle vy? :)

Snow Fairy

Inspiration (121) - The memories of being alive

9. srpna 2015 v 21:14 | Snow Fairy |  Inspiration
-Meme od Nikki Finn.


Ahoj,

jelikož je vedro k zbláznění, takové, že se mi z toho rozpouští vnitří orgány, tak to se mnou a focením a i čtením není zas tak slavné. Proto jsem se pro dnenší článek rozhodla trochu zavzpomínat.
Každý máme své vzpomínky, chvíle, které si držíme v srdci, které nás těší a které nám dodávají odvahu i sílu i ve chvílích, kdy ztrácíme veškeré iluze i snění. Každý máme vysoké okamžiky života, které nevyblednou. Mám taky pár takových a většina z nich se odehrála letos. Měsíc a něco málo zpět. Některé jsou doby minulý rok či před dvěma roky a některé jsou dokonce z dneška. Jsou to okamžiky, které miluji a na které budu vždycky ráda vzpomínat. Které si budu navždy chovat v srdci. A které budu milovat stejně jako jsem milovala je prožívat.
Některé fotky jste na blogu už možná viděly, ale nemám lepší fotky, které by okamžiky, o kterých mluvím vystihly.
Doufám, že si je užijete, že se vám budou líbit a když budete chtít, můžete se se mnou podělit o vaše okamžiky, které jsou vašemu srdci neblíže. :3
















Get your own free Blogoversary button!