Září 2015

Reviews - Modré hlubiny

30. září 2015 v 18:47 | Snow Fairy |  Reviews

Modré hlubiny

Autorka: Jennifer Donnelly
Žánr: YA, Fantasy, Moderní, Mytologie, Paranormal, Romance
Díl: 1.
Originální název: Deep Blue
Počet stran: 336
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Egmont
Anotace:
Hluboko pod vodou, ve světě ne nepodobném našemu, žijí mořští lidé. Obývají oceány, moře i sladké vody po celé zeměkouli.
Serafina, dcera královny Miromaru, vyrůstá s neochvějnou jistotou - a zároveň celoživotním břemenem - že se jednoho dne stane vládkyní nejstarší podmořské říše. Zároveň ji však pronásledují podivné sny, které předpovídají návrat starého zla. Temné předtuchy se potvrdí, když Serafininu matku zasáhne vražedný šíp. Celá říše se ocitá v chaosu a Serafina na sebe musí vzít nelehký úkol: najít toho, kdo velí útočníkům, a zabránit válce mezi podmořskými národy. Pátrání ji zavede mezi další mořské panny, které pocházejí ze šesti různých vod. Uzavřou spolu neporušitelnou sesterskou dohodu a vydají se do boje proti temným silám, jež ohrožují existenci celého světa.

***


Serafina má svůj život předem určený. Je jasný a Serafina si na to, jak to v jejím životě chodí musí pořádně zvyknout. Její poslaní je důležité, což si už nemůže více uvědomovat. Stále je to ale dívka, sice dívka s rybím ocasem a královskou budoucností, ale pořád dívka, která má své vlastní touhy i starosti.
Jak jsou ale některé věci jasné, jiné spějí k opaku. Zlé sny ukazují, že se co nevidět stane něco neočekávaného, co zcela změní podobu světa tak, jak ho Serafina zná.
Z dívky, jejíž život je na cestě k vládě, se najednou bez matky a bez jistoty ocitá v nebezpečí. A nejen Serafinin život je smrtelně ohrožen. Ohroženy jsou životy celých podmořských národů.


Nikdy nevíme, kdo jsme, dokud nejsme zkoušeni.
Ve světě plném vody, tam, kam už naše oči nedohlédnou, do hloubky moře, kde je voda tak hluboká, že nevidíme na dno, se dějí věci, které si možná jenom představujeme. A ani na to, co se doopravdy děje, naše představivost nestačí.

Zbožňuji mořské panny! Nevím, jestli jsem se někdy zmínila, ale mořské panny mě neskutečně fascinují. Veškerá mytologie týkající se těchto stvoření. Knih s mořskými pannami je na světě už opravdu požehnaně, nečetla jsem sice ani třetinu, ale můžu říct, že pokud vás tohle téma taky zajímá, začít Modrými hlubinami je dobrý nápad.
Jennifer Donnelly spojila aspekty fantasy a mytologie, což v celkovém závěru působí velmi atraktivně. Rámec celého příběhu je také lákavý, sice mi přijde, že takový klasický, nijak převratně novátorský, ale příjemným způsobem pojatý a také zpracovaný.


S Modrými hlubina jsem velké problémy neměla. Ze začátku jsem si si musela trochu zvykat na příběh, ale to je čistě proto, že jsem poslední dobou četla hodně realistických románů za sebou a méně fantasy, a tak mi trvalo, než jsem si dokonale uvědomila, že jsem se přesunula tak trochu pod vodu. Mezi stvoření napůl lidská a napůl rybí.
Jinak se ale Modré hlubiny velmi příjemně čtou. Příběh má spád i dobrý nápad, jak už jsem řekla, klasický, trochu předvídatelný, kdy alespoň minimálně tušíte, co se bude dít, ale i přes to byl v něčem originální. Donnelly má zvláštní, nicméně atraktivní, styl psaní. Přijde mi, že vyprávěním se snažila Serafinu trochu "oživit." Serafina jako mořská panna už nemůže být odlišnější od normální lidské holky, ale autorka jí vtiskla rysy obyčejné teenagerky, se vší vzpurností a tvrdohlavostí. Ale jako pořádná fantasy protagonistka je Serafina taky trochu drsňačka, i když drsňačka je možná trochu silné slovo. Jednoduše je to postava, která se nebojí vzít věci pevně do svých rukou a zakročit, když je to třeba. Což si myslím, že se do konceptu celé knihy rozhodně hodí.
Modré hlubiny bych rozhodně doporučila, je to čtení na jednu stranu pohodové, nezklame vás, ale na druhou stranu si užijete i napětí a spoustu krásné podmořské scenerie.


Mnohokrát děkuji Knihcentru za poskytnutí knihy k recenzi!

Looking Forwards #2

29. září 2015 v 20:57 | Snow Fairy |  Thinking About...

Looking Forwards



Ahoj,

tak jsem tady opět s dalším vydáním Looking Forwards. Mám pro vás další pětku knih, na které se do konce roku velmi, velmi těším. Těch knih, na které se těším je samozřejmě stále moc a moc, ale jak už jsem říkala, najednou by toho bylo příliš. Tak jsem tady podruhé. První článek si můžete prohlídnout ZDE.
Dnes se tedy bez dlouhého protahování pouštím do dalších pěti knih. Na konci článku budete moci opět zahlasovat, která kniha je pro vás jedna z nejočekávanějších z následující pětice. :)



Název: Dívka ve vlaku
Autorka: Paula Hawkins
Datum vydání: 22. 10. 2015
Nakladatelství: Ikar
Anotace: ZDE


Dívka ve vlaku je kniha s velkým K. Rozhodně tedy podle celého světa ano. Velký bestseller, který je označován jako druhá Zmizelá a ještě údajně o něco lepší. Já jsem Zmizelou ještě nečetla, ale chystám se. Mám ji už nějakou dobu doma a moc se těším na to, co se mi dostane za mysteriózní příběh. Ale na Dívku ve vlaku se také hodně těším. Možná ještě maličko víc než na Zmizelou. Já vám nevím. Celkově ten námět zní skvěle, napínavě. Jedno vydání Dívky ve vlaku v originále mám doma. Nicméně mám trochu obavy, že je moje angličtina spíše nedostatečná pro takový typ knihy. Proto se už velmi těším na český překlad.




Název: India Place
Autorka: Samantha Young
Datum vydání: 3. 12. 2015
Nakladatelství: Ikar
Anotace: ZDE


Z India Place jsem nadšená ! Samantha Young je jedna z mála autorek erotických románů, které si více než užívám. Její příběhy se mi velmi líbí a co víc, i když jsou to erotické romány, velkou a možná větší roli než sex, hraje příběh. Hodně se zaměřuje na pocity postav, na jejich emocionální rozpoložení, na jejich chování a celkově nepřikládá sexu až takový velký, obrovský význam. Zase ale nemůžu říct, že se s peprnějšími scénami drží zpět. To vůbec, ale když už na ně přijde, není to jako by si právě vzala inspiraci z lehkého porna. Samantha Young a její knihy jsou jedny z mých neoblíbenějších, a proto se na India Place moc těším. Stejně jako na další knihy, které se ještě chystají vydat v českém překladu. (Knihu Hero už teď s očekáváním vyhlížím.)



Název: Rudá královna
Autorka: Victoria Aveyard
Datum vydání: 16. 11. 2015
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: ZDE


Rudá královna je jedna z mých velmi očekávaných kniha. Stejně jako v případě Aristotela a Danta je to kniha, kterou jsem už několikrát měla v košíku na Book Depository. Už několikrát mohla být moje. Ale opět si moc ráda počkám na český překlad, který vychází už opravdu velmi, velmi brzy. Rudá královna je světově proslulá a není snad jediný čtenář, který by si tento příběh nějak neužil. Rudá královna rozpoutala velkou show po celém světě a já jsem natěšená a zvědavá, co očekávat. Námět zní skvostně a jsem si jistá, že autorka udělala co jenom mohla, by čtenáře opravdu pořádně rozparádila. Neskutečně se těším !




Název: Zmizelé dívky
Autorka: Lauren Oliver
Datum vydání: 9. 11. 2015
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: ZDE


Zmizelé dívky je další kniha autorky Lauren Oliver, která je v Česku už celkem proslulou, zaběhnutou autorkou. Já osobně její knihy zbožňuji. Totálně jsem šílená z Paniky, z Deliria jsem tak trochu nemocná láskou neláskou a z Chvíle před koncem jsem zmatená, ale taktéž nadšená. Knihy Lauren Oliver mají v mojí knihovně čestné místo. Oliverová umí popsat široké spektrum různých témat velmi osobitým způsobem, a to se mi líbí asi nejvíce. Zatím mě žádná její kniha vysloveně nezklamala. Paniku jsem si užila asi nejvíce, společně s Deliriem. Na Zmizelé dívky jsem tak zvědavá, už nějakou dobu na ně koukám na zahraničních obchodech, ale velmi ráda si počkám právě na nádherné české vydání. Moc se těším, Oliverová má všechna má očekávání a doufám, že mě nezklame. Ale něco mi říká, že pravděpodobně ne.



Název: Důvod dýchat
Autorka: Rebecca Donovan
Datum vydání: 22. 10. 2015
Nakladatelství: Lucka Bohemia
Anotace: ZDE


Na konec dnešního článku tady mám knihu s názvem Důvod dýchat. Musím říct, že jsem se o této knize dozvěděla teprve nedávno. V originále jsem o ní už něco slyšela, ale nic příliš velkého. Nejde o nízké hodnocení, Důvod dýchat má hodnocení naopak vysoké, ale spíše jsem tomuto dílečku nevěnovala přílišnou pozornost. Nedávno jsem se u této knihy zarazila díky mě absolutně neznámému nakladatelství. Ale abych pravdu řekla, hned potom mě zaujala i samotná kniha. Po přečtení anotace jsem si řekla: "ANO! Tohle by mohla být skvělá kniha." A od té doby je Důvod dýchat věc, kterou do konce roku potřebuji zaplnit nějaké místo v knihovničce. Jsem zvědavá, mám romány ráda a Důvod dýchat zní skvěle. Hádám, že se uvidí, až se mi knížka dostane do rukou. Ale těším se moc.




Na další článek se opět můžete už těšit. Rozhodně další plánuji, protože buď se mi to zdá nebo to tak doopravdy je, ale všechna nakladatelství se nás snaží připravit o všechny celoživotní zásoby. Nicméně, jak asi všichni tušíte, moc ráda finance na knihy věnuji.
Takže asi tak.
Napište mi zase Vy, na jakou knihu nebo knihy se do konce roku těšíte a v anketě můžete opět zahlasovat.
Těším se příště !


Snow Fairy

Reviews - Pod vodou

28. září 2015 v 18:15 | Snow Fairy |  Reviews

Pod vodou

Autorka: Juli Zeh
Žánr: Moderní, Thriller, Psychologický thriller, Drama
Díl: -
Originální název: Nullzeit
Počet stran: 216
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: HOST
Anotace:
Když se z pravdy stane lež a z útočníků jsou náhle oběti.

Herečka Jola přijela se svým partnerem Theem na ostrov, aby se připravila na další roli. Když pozná Svena, nevinný flirt se promění ve smrtonosný milostný trojúhelník, který zboří všechna pravidla.

Sven opustil Německo, žije na ostrově a pracuje jako instruktor potápění. Jeho heslo zní: nepleť se do problémů jiných lidí. Teď zjistí, jaké to je změnit se ze svědka ve spoluviníka. A pochopí, že se stal součástí vražedné hry, ve které téměř neměl šanci uspět.

Román Pod vodou je mistrně zkonstruovaný psychologický thriller, v němž čtenář stejně jako Sven ztrácí veškeré jistoty. Juli Zeh se podařilo napsat skvostné, střízlivé komorní drama o svobodné vůli, odsuzování druhých, vině a moci.

***


Člověk si postupem času uvědomí, co chce. Někdy se rozhodne nechat věci tak, jak jsou. Někdy se ale rozhodne utéct, někam, kde je klid a pohoda. Sven si takhle jednou sbalil svých pět švestek a odjel na ostrov, kde v současnosti dělá instruktora potápění.
Jak ideální. Na ostrově se většinu času nic moc neděje. Jednoduše klid a pohoda, prostě opravdu ideál.
Ale jednou se má všechno změnit takovým způsobem, že to Svenovi doslova vyrazí dech...


Spousta slov má jednotný a srozumitelný význam. Jiná slova ale už nemohou být větším opakem. To, co se zdá na první pohled jako ta nejnevinnější věc, se v konečném závěru stává tou, která nese vinnu největší.

Musím říct, že už hodně dlouho jsem se nepustila do nějakého detektivně-psychologického thrilleru. Do knihy, která je záhadná, ale ne fantasy. Nebo dystopie. Pod vodou mě zaujala, a to vám říkám naprosto upřímně, na první pohled obálkou. Obálka Pod vodou je tak velmi krásná. A tak trochu klame tělem. Pokud by si člověk nepřečetl anotaci nebo krátkou větu na přední obálce, snad by si ani neuvědomil, že se jedná o psychologický thriller. Nicméně hned po obálce mě zaujala i anotace. A když vás zaujme anotace, dál to jde všechno skoro samo.

Ale opravdu jenom skoro. Mě osobně příliš nesedí styl psaní Juli Zeh. S největší pravdě podobností jsem zvyklá na tuYA četbu, na něco, co jde rychle, kde je styl psaní nekoplikovaný a čtivý. Neříkám, že se mi Pod vodou nějak vyloženě špatně četlo. Jenom mi o hodně déle trvalo, než jsem všechno pobrala, přečetla a vlastně také pochopila. Tím se dostávám k tomu, co se mi na knize líbilo opravdu maximálně. A to je to, jak autorka mlží. Jak to všechno natahuje a natahuje, aby nakonec mohla udělat velké odhalení a totálně čtenáře dostat. Jak se v anotaci píše, že je to mistrně zkonstruovaný psychologický thriller, tak to nemůžu více souhlasit. Mám velmi ráda psychologické romány, thrillery, jednoduše věci, které mají něco společného s psychologií. Juli Zeh to pojala opravdu autenticky a skvěle. Povedlo se jí vytvořit také poměrně mrazivou atmosféru, což u knihy je většinou jenom dobře.
Pod vodou je opravdu tenoučká knížka, ale skrývá víc než by se mohlo na první pohled zdát. A i přesto, že jsem si na autorčin styl psaní úplně nezvykla, příběh jsem si užila.


Mnohokrát děkuji nakladatelství HOST za poskytnutí recenzního e-booku knihy!

Recenze - Krycí jméno Verity

27. září 2015 v 17:20 | Snow Fairy |  Recenze

Krycí jméno Verity

Autorka: Elizabeth Wein
Žánr: Historický román, YA, War, Thriller,
Díl: 1.
Originální název: Code Name Verity
Počet stran: 312
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: CooBoo
Anotace:
11. října 1943 se nedaleko Paříže, v okupované Francii, zřítilo britské špionážní letadlo. Jeho pilotka a pasažérka byly nejlepší přítelkyně. Jedna z dívek má naději, že přežije. Druhá hru o život prohrála dříve, než začala.
Když Verity chytne Gestapo, myslí si, že nemá žádnou šanci na přežití. Jako tajný agent chycený na nepřátelském území zažívá nejhorší noční můru jakéhokoliv špióna. Nacisté ji ale ihned nezabijí, dají jí na výběr: Buď jim odhalí svou misi, anebo ji strašlivým způsobem popraví.
A ona se rozhodne říct jim pravdu. Avšak ne takovou, jakou očekávají.
Na každém kousku papíru bojuje Verity o svůj život. Odhaluje svou minulost, vypráví, jak se skamarádila s pilotkou Maddie. Lituje svého selhání a ukazuje svou kuráž a zoufalou touhu dostat se domů. Ale budou její odhalení stačit SS? Pomohou jí její tajemství přežít?
Krycí jméno Verity vypráví trýznivý a zároveň nádherný příběh o silném přátelství, které je zkoušeno děsivým nepřítelem.

***


Ať už si dva lidé jsou jakkoli blízcí, jejich osudy už nemohou být rozdílnější. Nejlepší přítelkyně rozděleny nebezpečným a všudypřítomným nepřítelem, který si nedá pokoj, dokud nebude po všem.
Hrůzy druhé světové války nešetřily rodiny, ani dospělé, ani děti. Ani nejlepší přátele. Jak je přátelství vzácné, válka je i proti takové vzácnosti příliš silným protivníkem. Bombardéry ničí všechno ze země i ze vzduchu a není nikdo, kdo by dokázal uniknout. Ne úplně.
Když se Verity a Maddie snaží zachránit si život, okolnosti je bohužel rozdělí. Maddie jako pilotka letadla má šanci si život zachránit. Těsně, ale šanci má.
Verity se dostane do rukou nepřítele, který s jejím životem nemá velké plány. Ať už udělá, co se po ní chce nebo ne, její osud je téměř zpečetěn.


Někdy přátelství překoná všechny překážky. Ale někdy je předem už všechno ztraceno. Někdy ani přátelství nestačí, když stojí tváří tvář válce.

Období Druhé světové války je plné nevyřčených příběhů, které před vším ostatním lámou srdce. Krycí jméno Verity je příběh založen na několika skutečnostech, které autorka svým čtenářům sama vysvětlí. Ale i přesto je to příběh smyšlený. Ale netváří se tak. Působí opravdově, autenticky, až děsivě reálně. Svou podstatou je stejně tak krutý, nemilosrdný a brutální jako by byla i pravda. Ve druhé světové válce nikdo nebyl ušetřen. Nikdo nedělal rozdíly ve věku, postavení. Více nebo méně, válka ovlivnila všechny a taky všechno.
Elizabeth Weinová ukazuje, že velké přátelství, kvůli kterému obě strany obětují skoro všechno, stojí za to, bez ohledu na to, jak velké jsou šance, že skutečně přežije. Autorka ukazuje, že i v té době šlo být přáteli. Bylo možné poznat člověka, kterému můžete ve všem věřit. Stejně tak ukazuje, že vnitřní nepřítel dokáže být o dost silnější.


"Najít nejlepšího přítele je jako zamilovat se."



Jestliže se vám líbí knihy Ruty Sepetys (které vám mimochodem vřele, vřele doporučuji !), Krycí jméno Verity je kniha, kterou rozhodně do poslední stránky neodložíte. Autorka sice vypráví o přátelství, ale to nic nemění na tom, že je to stále příběh z druhé světové války. Všechny válečné hrůzy jsou v příběhu znát. Autorka je podává jasně a čistě, nesnaží se je nijak eufemizovat. O válce je třeba mluvit, je třeba nezapomínat na to, co se stalo, aby se alespoň trochu zabránilo tomu, aby se odehrávalo znovu. Důležité téma pojala Elizabet Weinová naprosto brilantním a srdcervoucím způsobem. Takovým způsobem, který nejednoho člověka hluboce dojme a rozbrečí. Krycí jméno Verity není plochý příběh. Je to důležitý, hluboký, brutálně krutý a upřímný příběh plný emocí. Krycí jméno Verity je příběh, který zůstává.



Read Me 2015

26. září 2015 v 17:06 | Snow Fairy |  Meme a výzvy



Ahoj,

včera mi přistál v mailové schránce mail se soutěží týkající se knih. Celá natěšená jsem si mail rozbalila s tím, že si ráda zasoutěžím, a tak si myslím dokáže představit mě v situace, když jsem zjistila, že celá soutěž je určená pro čtenáře do 15 let. Tolik mi už opravdu není, i přesto, že hodně lidí, co mě neznají by mi tolik i řekli. Nicméně i když se nemůžu sama za sebe přihlásit, dám o tom vědět alespoň vám, možná se někdo z vás bude chtít přihlásit. Nebo možná budete chtít přihlásit mladšího sourozence?
Co říkáte? Na konci této dobrodružné soutěže můžete vyhrát čtečku knih. A to je docela dobrá cena.

Nechci, aby tohle byl nějaký dlouhý a prvoplánově propagační článek. Nic z napsání tohoto článku nemám, jenom vám to říkám. Chtěla jsem o soutěži něco napsat dobrovolně, protože si myslím, že čím dřív dítě začne číst, tím líp. Sama jsem jako malá tolik nečetla a než jsem před několika lety číst začala, nevěděla jsem o co přicházím. A pravdou je, že bez knih člověk přichází opravdu o hodně.
Čtení není jenom o tom, že nic neděláte. Čtení je činnost, která podporuje život, představivost a celkově podporuje schopno samostatného učení. Člověk má potom ze života i větší radost. Znáte ten citát, "člověk, který nečte, žije jen jeden život, ale člověk, který čte jich žije tisíce."
Což si myslím, že je krása a pravda.


Read Me je tedy čtenářská soutěž určená pro děti a mládež do 15 let. Soutěž začíná 1. října a pokračuje každý den po dobu dvou týdnů.
Každý den se na webové stránce iklubovna.cz/readme, na které se můžete také přihlásit, zobrazí nový úkol. Něco společného s knihami, něco, díky čemu budete ten konkrétní příběh žít. Na jeho splnění potom máte přesně 24 hodin.
Přesnější a celá pravidla najdete na stejné webové stránce, kterou jsem vám napsala výše.

Jestli vás tato soutěž zaujala a odpovídáte věku, přihlaste se, určitě by to mohla být skvělá zábava. Pokud jste ale starší, ale naštěstí máte mladší sourozence, tak neváhejte přihlásit je. Někdy je čtení to nejmenší, abychom žili příběhem, ale konkrétní situace si vyzkoušet doopravdy je také velká příležitost, třeba v sobě poznáte kus opravdového Harryho Pottera.

Doufám, že se vám tato soutěž aspoň trochu líbí. A že i můj článek vás trochu naláká. Myslím, že je to vážně skvělý nápad a že vás třeba i zaujal.
Mějte se krásně a brzy se zase uvidíme u nějakého dalšího článku.


Snow Fairy

Looking Forwards #1

22. září 2015 v 18:53 | Snow Fairy |  Thinking About...

Looking Forwards



Ahoj,

pro dnešek jsem se rozhodla pro jiný článek. Už jsem vám zveřejňovala článek s TOP pěti knihami, které vychází letos v originále, většinou na podzim, a na které se absolutně nejvíc těším.
A jelikož těch knih, na které se moc těším, až budou vydané, přibývá i v češtině, rozhodla jsem se vám udělat pár článků právě s knihami, na které se v nejbližších měsících strašně moc těším a o kterých si myslím, že se mi budou rozhodně líbit, takže by se třeba mohly líbit i vám. Ale jelikož už o většině knih stejně víte, že vyjdou, budou tyto moje články takové spíše orientační. Ale i tak doufám, že se vám budou líbit.


Název: Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru
Autor: Benjamin Alire Sáenz
Datum vydání: 19. 10. 2015
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: ZDE


Tak tohle je můj favorit !! Já jsem si s touto knížkou už tolikrát hrála na BookDepository. Tolikrát jsem ji už měla skoro zaplacenou a maličko chybělo a mohla být moje. Ale nakonec jsem moc a moc ráda za český překlad. Věřím této knize velice. Věřím, že ji budu zbožňovat, že si ji užiji a že mě dostane. Něco mi prostě říká, že přesně tak to bude.
Všechno na ní vypadá tak krásně, obálka, anotace, takže by mě překvapilo, kdyby to nebyla dobrá kniha. Ve světě už nějakou dobu vzbuzuje velké emoce a ovace a jsem velmi ráda, že stejné ovace i emoce budou moci projevovat i čtenáři v Česku. Já budu skákat radostí až do stropu, až se mi dostane do rukou.



Název: Mezi dvěma světy
Autor: Scott Westerfeld
Datum vydání: 5. 10. 2015
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: ZDE


Scott Westerfeld je na druhou stranu už nějakou dobu mezi čtenáři i v Česku. Můžete ho znát ze série Oškliví, kterou vydalo nakladatelství Trifid. Já osobně jsem se s jeho knihou už setkala, konkrétně s Ošklivými a strašně se mi to zamlouvalo. Další díly sice doma mám, ale ještě jsem je nečetla. Nicméně po tom, jak se mi líbit díl první se rozhodně chystám na další.
Mezi dvěma světy je také kniha, o které jsem také dost slyšela od zahraničních čtenářů. Musím říct, že já se na ten příběh šíleně těším, zní to všechno skvěle a nějakou tu další dystopii určitě moc ráda uvítám.





Název: Audrey se vrací
Autorka: Sophie Kinsella
Datum vydání: 14. 10. 2015
Nakladatelství: BB art
Anotace: ZDE


Tak na tento kousek se těším. Finding Audrey je v knižním světě co se zahraničí týká velmi, velmi populární. Novinka od slavné bestsellerové autorky Sophie Kinselly vzbuzuje také velké emoce, všude se o ní mluví a já si myslím, že i oprávněně. Sophie jakožto autorka série Báječný svět shopaholiků si ve světě své jméno už udělala a od Audrey čekám opravdu hodně, abych se vám přiznala. Podle anotace to vypadá na skvělý realistický román, který nebudu moct odložit.
Co si o nové Kinsellové myslíte vy?




Název: Sněží, sněží...
Autoři: John Green, Lauren Myracle, Maureen Johnson
Datum vydání: 22. 10. 2015
Nakladatelství: YOLI
Anotace: ZDE


Nový Green a já jsem natěšená jako děcko. Abych neutiskovala i další spoluautorky, tak se na jejich povídky taky strašně moc těším. Celkově se mi líbí nápad, když je více autorů nebo autorek jedné společné knihy. Přijde mi to, jakože se autoři tímto způsobem více přátelí, projevují si náklonnost a oceňují navzájem své umění. Vážně se mi tento nápad líbí. Sněží, sněží se mi také líbí moc proto, že se jedná o vánoční povídky. Svátky vánoční jsou pro mě ty nejkrásnější svátky z celého roku a já se moc těším, jak si budu moci tuto knihu vzít na Štědrý den do křesla a před večeří si z ní trochu přečíst. Nesmírně jsem zvědavá, jak bude sněžit, nejen v této knize, ale třeba i za okny.


Název: Není co ztratit
Autorka: Rowan Coleman
Datum vydání: 19. 10. 2015
Nakladatelství: Domino
Anotace: ZDE


A do pětice se moc těším na Není co ztratit, druhou knihu, která v Česku vyjde od autorky Knihy vzpomínek, Rowan Coleman. Já mám Knihu vzpomínek rozečtenou, ještě jsem ji nedočetla, nicméně velmi se mi líbí autorčin styl psaní i vyprávění, líbí se mi, že se věnuje velmi aktuálnímu tématu Alzheimerovy choroby a podává ji svým vlastním příjemným způsobem. Knihu vzpomínek si dokonce přečetla i moje mamka, z velké části proto, že s lidmi s touto chorobou pracuje v podstatě celý svůj život a knihy s takovou tematikou ji zajímají.
Věřím, že Není co ztratit bude také skvělá kniha, kterou si s radostí přečte i mamka.



Na další knihy se samozřejmě těšte, vychází jich do konce roku ještě tolik, že už jsem snad pomalu zapomněla, které všechny bych si chtěla nějakým způsobem pořídit. Proto taky sestavuji tyto článku, aspoň se já sama vyznám v knihách, kterými plánuji doplnit knihovničku.

Tak mi zatím povězte, na jaké knihy se těšíte vy, zahlasujte v anketě a těšte se na další článek. :)


Snow Fairy

Reviews - Kdybychom se neviděli

21. září 2015 v 18:54 | Snow Fairy |  Reviews

Kdybychom se neviděli

Autorka: Cynthia hand
Žánr: YA, Realistický, Drama, Mentální zdraví, Romance, Contemporary
Díl: -
Originální název: The Last Time We Say Goodbye
Počet stran: 320
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: CooBoo
Anotace:
Smrt je všude kolem nás.
Jen si jí nevšímáme.
Dokud nemusíme.


Lex byla šťastná. Měla kompletní rodinu. Kluka, co milovala. Kamarády, kteří se na ni nedívali, jako by se měla každou chvíli zhroutit.
Teď je z ní holka, jejíž bratr spáchal sebevraždu. A vypadá to, že už taková bude navždycky.
Lex se teď pokouší poskládat si život dohromady a snaží se vytěsnit, co se stalo té noci, kdy Tyler zemřel. Ale je tu tajemství, které nikomu neprozradila, esemeska, kterou Tyler poslal, co mohla změnit všechno.
Lexin bratr je pryč. A ona zjišťuje, že duchové nemusí být skuteční, aby vám nedovolili jít dál.

***


Kdyby se dal vrátit čas, Lex by všechno udělala jinak. Kdyby se dal vrátit čas, možná by mohla odvrátit to, k čemu se schylovalo. K tragédii, která poznamená celý její život i život její matky. Otočí ho vzhůru nohama a nenechá kámen na kameni.
Lex po sebevraždě bratra musí začít úplně od začátku. Ona a Tyler byli nejen sourozenci, ale také velcí přátelé. Po jeho odchodu všechno zešedlo, změnilo barvu, vytratilo se. A stejně jako se cítí mizerně, se také cítí vinna za to, že kdyby tehdy při čtení té sms udělala něco jiného, všechno by mohlo být jinak.
Jenže jak se s celou situací vyrovnat? Jak se vyrovnat s tím, když vám ze života odejde milovaný, blízký člověk způsobem jakým se rozhodl odejít Tyler? Přijde Lex vůbec někdy na to, proč to Tyler udělal?


Kdybychom se neviděli je kniha, které vyloženě sedí slovo smutná. Cynthia Hand do této knihy vložila doslova kus sebe a svého života. A všechen smutek, který z knihy vyzařuje je naprosto přirozený.

Abych vás neděsila. Kdybychom se neviděli je velmi smutná kniha. O tom žádná. Sama věc, že se Lex zabil vlastní bratr je tragicky smutná. Ono by to bylo tak jako tak smutné, ať už by o tom psal kdokoli. Cynthia má ale s tímto tématem osobní zkušenost. Což z celé knihy dělá autentičtější a osobnější dílo.
Celkově knihy, které obsahují takovou osobní autorovu nebo autorčinu zkušenost mají něco navíc. Vyzařují z nich emoce, které vás jednoznačně zasáhnou a Kdybychom se neviděli je přesně jedna z těch knih. Další kniha, do které autor vložil vlastní smutnou zkušenost je například První láska od Jamese Pattersona, kterou taktéž vřele doporučuji. A opět i přesto, že se jedná o velmi útlou knihu, z ní vyzařují ryzí a hluboké emoce.

"Odpuštění je složitá věc, Alexis, protože nakonec jde víc o tebe než o člověka, kterému je odpuštěno."


Cynthia Hand celé knize dodala duši. Je to sice velmi smutné, že její vlastní zkušenost jí posloužila jako poklad pro tuto knihu. Nicméně jakožto bestsellerová autorka přidala do celé smutné stránky i racionalitu. Samozřejmě zastřené a deprimované chování Lex je oprávněné vzhledem k tomu, co prožila, Hand ale do toho krásně zaplétá stav člověka, kdy bojuje sám se sebou a hledá nejlogičtější důvod, proč. Velmi očividným způsobem poukazuje na to, jak dokáže být život hořkosladký.

Jelikož Cynthii Hand znám už ze série Nadpozemská, do které jsem se absolutně zamilovala, Kdybychom se neviděli jsem tím pádem chtěla číst co nejdřív. Těšila jsem se a věřila jsem, že Cynthia svým skvělým stylem psaní neklesne a nezklame. Nezklamala. Naopak, několikrát mi svým vyprávěním rozbila srdce. Rozbila ho tak jednoduše, protože všechno, o čem píše se prostě stalo. Líbí se mi velmi ta okatá přímočarost, která dodává knize na uvěřitelnosti.
Člověk v takové situaci jako je Lex hledá kdejaké vysvětlení, omluvy, rozřešení, odpuštění. Nakonec společně s Lex stejně docházíme k závěru, že to, co se stalo, už nevrátíme a že jediní, komu bychom měli odpustit jsme my sami.


Mnohokrát děkuji databázi knih za poskytnutí knihy k recenzi!

Knižní Chvilky (36)

20. září 2015 v 18:27 | Snow Fairy |  Knižní Chvilky
meme, které pro nás vymyslela TerezZ.


Ahoj,

jelikož mám dneska trochu prázdnou hlavu, rozhodla jsem se místo Inspiration zveřejnit Knižní chvilky. Přece jenom jsem teď v takové situaci, kdy se snažím využít jakoukoli volnou chvíli a číst si.
Jak už jste si někdy dřív možná všimli, většinou mám rozečteno víc knih než jednu. Ale i přesto, že mám rozečtené třeba knihy dvě, tak se nakonec stejně věnuji jenom jedné a po dočtení té první se věnuji přečtení druhé. Ale už jsem si tak nějak zvykla číst knih víc.

Knihy, které mám právě teď rozečtené, jsou knihy, které se svým tématem hodně přibližují. Obě mají vážnější historické téma. Ale zatím, co jsem ve čtení pokročila, jsou obě knihy ukázkovým přikladem toho, že psaní knih je opravdu víc než vysoké umění.




Krycí jméno Verity a Jsou světla, která nevidíme. Jeden název větší než druhý. Jedno téma hlubší a vážnější než druhé. Přesto jsou to příběhy o lidech, emocích a něčem, na co nezapomeneme.
Myslím, že ke knihám jako jsou tyto se toho takto okolo nedá moc říct, snad jen, že si je musíte přečíst. Není to jenom o čtení knihy, ale i tom, že si spoutu věcí uvědomíte. Nebo je přinejmenším uvidíte jinak.








Snow Fairy

Filmová recenze - The Scorch Trials / Zkoušky ohněm

19. září 2015 v 10:39 | Snow Fairy |  Filmové recenze

The Scorch Trials / Zkoušky ohněm

Režie: Wes Ball
Žánr: Dystopie, Postapkalyptický, Fantasy, Akční. Thriller, Sci-fi
Datum české premiéry: 17. žáří 2015
Díl: 2.
Délka filmu: 129 minut
Název knižní předlohy: The Maze Runner: The Scorch Trials
Autor knižní předlohy: James Dashner

Hrají:
Dylan O'Brien, Thomas Brodie-Sangster, Ki Hong Lee, Kaya Scodelario, Dexter Darden, Alexander Flores, Jacob Lofland, Rosa Salazar, Patricia Clarkson, Lili Taylor, Giancarlo Esposito, Aidan Gillen, Barry Pepper, Matthew Page a daší.

O filmu:
Když Thomas a jeho kamarádi dokázali uniknout z vražedného labyrintu, doufali, že se dokážou vrátit ke svým starým životům. Nemohli se ale splést víc. Místo svobody je čekal pouhý postup do druhé fáze zkoušky připravené organizací Z.L.S.N. Pro Thomase a ostatní přeživší Placery z labyrintu tak běhání zdaleka nekončí. Jejich další útěk je zavede na Spáleniště, nejvíce sežehnutou část planety, krajinu plnou nepředstavitelných překážek. Sluneční erupce sežehly Zemi na popel a proměnily ji v pustinu. Světové vlády se zhroutily - a s nimi i řád a právo. Rozpadajícími se troskami měst teď bloudí takzvaní "raplové", lidé pokrytí hnisajícími ranami, které nakažlivý virus dohnal za hranu příčetnosti. Jejich jediným cílem je najít cokoliv živého, aby se nasytili. Thomas a jeho přátelé musí rychle najít bezpečné útočiště a organizace Z.L.S.N. se stará o hlavně to, aby jim šance na přežití nastavila v jejich neprospěch. Placeři se ale dokáží spojit s bojovníky odporu, zasáhnout vrchní velení Z.L.S.N. a odhalit tak další šokující plány, které si pro ně společnost přichystala. Thomase čeká tvrdá zkouška ohněm. Skutečně se někde uvnitř v jeho hlavě skrývá tajemství, které je zachrání?(CinemArt)


Trailer:



Druhý Labyrint. Druhý film z dashnerovského prostředí, ve kterém se mi Dylan O'Brien se skupinou přátel pořádně vaří na písečných dunách pronásledován raply. Jak už dokázala kniha, Spáleniště je kruté místo. Film následně ukazuje, jak mnohem horší to je, když to vidíte na vlastní oči.

Abych začala tím nejmenším. Tím, co mají filmové a knižní zpracování společné. Vlastně skoro nic. Postavy, okrajové hranice Dashnerovy knižní verze a možná tak nestvůrné raply. Jinak kniha a film jsou nesrovnatelně odlišné. Což jsem si zpočátku, ještě před filmem, myslela, že bude docela problém. Většinou je čtenář drtivě zklamaný celkovým vyzněním filmu, který s knižní předlohou nemá mnoho společné.
Ovšem a naštěstí mě Wes Ball a celá filmová výprava krásně vyvedla z omylu. Kniha je neskutečná, na celou série nedám dopustit, na Dashnera nedám dopustit, a filmové Spáleniště mě velmi mile překvapilo.

Ball si dal na celkovém zpracování hodně záležet. Vytvořil docela dechberoucí scénu zničené metropole. Všechno, co znáte krásně lesklé a velkolepé, je zničené, zdevastované a jediné, co zbylo jsou zbytky. Myslím, že tento aspekt se velmi povedl, vytváří důmyslnou atmosféru celému filmu a přidává mu na autentičnosti i na profesionalitě.
Wes Ball se také nebál jít i do ohavnějších končin. Co se týká vzhledu raplů, kdysi normálních lidí, na kterých se krutě podepsala Erupce, vsadil na hororové masky, spoustu krve (a jiného biologického materiálu) a hrůzu nahánějící skřeky. Neměla jsem jinou možnost než koukat s vyvalenýma očima. V knižní podobě jsem si je předstatovala značně znetvořené, to ano, tohle mě nadchlo, ale taky trochu vyděsilo. Nicméně ne tolik jako některé jiné mé spolusledovatele v kině, kteří si po scénách s raply raději sbalili svých pět švestek a odešli.

Jako velká obdivovatelka Dylana O'Briena a dalších herců (Thomas Brodie-Sangster, Ki Hong Lee) jsem co týká postav neměla žádné obavy. Z prvního dílu všichni předvedly, že zahrát umí i tu nejšílenější scénu a jako protagonisti knižních Placerů se náramně osvědčili. Proto, i kdyby byly Zkoušky Ohněm totální propadák, herecké obsazení a výkony by to zahraňovaly. Jelikož ale Zkoušky ohněm propadák nejsou, herci a herečky celkově dojem příjemně dokreslovali a ucelovali. Já jsem sice milovník romantiky, ve filmech mi většinou láskyplné scény nevadí, ale co obou Labyrintů týká, neskutečně se mi líbí, že se nikdo se ani nesnaží lásku nějak vyzdvihovat. O tu v těchto filmech jde opravdu jenom nepatrně. A ono nepatrné množství, tak, jak to je, úplně a bohatě stačí.
Velmi se mi líbí, jak dává Ball místo nejen Dylanovi, ale také dalším hlavním postavám. Dohromady tvoří takové menší bratrstvo, které vzhledem k obsazení působí opravdu přirozeně.
A to bych nebyla já, abych se nezmínila, že na Dylana O'Briena, na ty jeho oči, a celkově na něj, bych se mohla dívat celé hodiny. Stejně jako na Newta, který ve Zkouškách ohněm vypadá dospělejší a hodně zocelenější.

Nakonec bych řekla, že než se do kina vydáte, nebo než se jindy rozhodnete se podívat na Labyrint nebo Zkoušky ohněm, doporučuji mít zmáknuté knižní předlohy. Ball se sice snaží to divákovi malilinko usnadnit, ale nějaké jasnosti nečekejte. Čtení knižní předlohy hodně pomůže v porozumění a pochopení určitých věcí, které se do filmů třeba ani nedostaly. Co víc, knižní předlohy jsou bombastické, a tak je čtení nejen dobrá příprava, ale taky dobrý čtenářský zážitek
Jak už jsem říkala, myslela jsem, že Zkoušky ohněm dopadnou špatně. Děsila jsem se té nespojitosti s knihou a jednoduše jsem se trochu bála, jak celý koncept filmu nakonec vyzní. Jsem ale ráda, že je film takový, jaký je. Sice opravdu s knihou velká spojitost není, což je na jednu stranu trochu škoda, ale na stranu druhou výprava, herecké výkony a všechny náležitosti od grafického zpracování po hudební stránku, jsou velmi povedené. Avšak doporučuji rozhodně vidět po přečtení knižní předlohy.

Hodnocení

85%


Quote of the Week #7

18. září 2015 v 19:37 | Snow Fairy |  S hlavou v oblacích

Quote of the Week #7



Ahoj,

jelikož se mi opět podařilo pár dní v týdnu celkem zabít, a stejně dobře se mi povedlo skoro zabít i sebe, tak jsem se pro dnešní páteční večer rozhodla pro další citát.
Mám rozečtenou nejnovější knihu od Cynthie Hand, Kdybychom se neviděli. Já jsem velká obdivovatelka knih Cynthie Hand. Zbožňuji její Nadpozemskou a na Kdybychom se neviděli jsem se neskutečně těšila a hned jakmile mi přišla domů, začala jsem číst. Nejsem ještě úplně na konci, ale i tak. Nesmírně si ji užívám i přes ponurejší a o hodně citlivější téma.
Cynthia je skvělá, všechno to, co píše, má smysl. Je to upřímné, taky hodně díky tomu, že je to kniha složená z jejích vlastních zkušeností.
Není to jediný úryvek, který se v této knize líbí, ale vybrala jsem ho, protože si myslím, že s sebou nese víc než pár slov složených do věty.


"Líbí se mi, že je odvozené od slovesa," odpoví El. "Statečný není něco, čím člověk je. Je to něco, co dělá. Vychází to z činu. To se mi zamlouvá."


- Cynthia Hand, Kdybychom se neviděli


Get your own free Blogoversary button!