Říjen 2015

Halloween Bookish Pumpkin

31. října 2015 v 18:15 | Snow Fairy |  S hlavou v oblacích

Halloween Bookish Pumpkin



Ahoj,


možná si říkáte, co to tady pro vás mám. Ale není to nic extra vyjímečného nebo originálního. Jelikož jsem teď poslední dobou absolutně bez nápadů, věčně totálně odrovnaná z práce a jednání s (halloweenskéými) monstry převtělenými do obyčejných lidí a když mám volno, cítím se asi nějak takto (gif níže), rozhodla jsem se sepsat článek o deseti knihách, které se dle mého názoru nádhnerně hodí na čtení o Halloweenu a našich dušičkách.
Halloween rozhodnění není šálek čaje každého. Já osobně tento svátek mám velmi ráda. Sice nechodím na party ani koledovat, neoblékám se do crazy kostýmů, ale líbí se mi ta atmosféra, vyřezané dýně, kterými prosvítají svíčky. Navíc to znamená, že se jsou i Dušičky, která já osobně zbožňuju. Tradice uctívání lidí, kteří již nejsou mezi námi. Zní to možná trochu děsivě, ale taková tradice je krásná a důstojná.


Takže dnes to budou knihy, které bych vám doporučila číst v těchto dnech, tedy, o tomto víkendu. Vyloženě hororové knížky doma nemám nebo takové, které by se k Halloweenu hodily ještě třeba o něco víc. Ale snažila jsem se vybrat tituly, u kterých mi běhal mráz po zádech a u kterých se jsem měla husí kůži hrůzou.
Takže bez dalšího protahování jdu na to.



Anna krví oděná - Kendare Blake


Anotace:
Cas Lowood zdědil vzácné poslání: zabíjí mrtvé. Před ním to dělal jeho otec, dokud nebyl hrůzně zavražděn duchem, kterého měl zabít.
Vyzbrojen otcovým tajemným a smrtícím athame, Cas cestuje po zemi se svou čarodějnickou matkou a kocourem, který větří duchy. Společně se vydávají po stopách legend a místního folklóru a snaží se držet krok s mrtvými zabijáky. Otravné věci jako budoucnost neřeší a přátele si drží od těla.
Když přijedou do nového města, aby našli ducha, jemuž místní říkají Anna krví oděná, nečeká Cas nic než obvyklou rutinu: nastěhovat se, vypátrat a zabít. Místo toho ale najde běsnící prokletou dívku, přízrak, s jakým se dosud nesetkal. Stále nosí šaty, které měla na sobě v den své brutální vraždy roku 1958. Tehdy byly bílé, ale teď jsou rudě potřísněné a kape z nich krev.
Od své smrti Anna zabíjí každého, kdo se opováží vstoupit do jejího opuštěného viktoriánského domu, kterému kdysi říkala domov.
Avšak z nějakého důvodu Casův život ušetří.

***


Anna krví oděná je jako první na mém seznamu. Ještě než kniha vyšla v Česku, neskutečně jsem se na ti těšila. Je to příběh duchařský, temný a autorka se nepáře, píše otevřeně a absolutně nebere ohledy. Na nikoho. Morbidní scény, kam se podívám a krve až za ušima. Anna krví oděná je pravé halloweenské čtení.




Čistý (trilogie) - Julianna Baggott


Anotace:
Pressia si toho z Explozí ani ze života Předtím moc nepamatuje. Přespává ukrytá ve skříňce v ruinách starého holičství, kde žije se svým dědečkem, a myslí na to všechno, co je pro ni nenávratně ztraceno - jak ze světa zábavních parků, kin, narozeninových oslav, tatínků a maminek zbyl jen popel a prach, jizvy, trvalé popáleniny a zdeformovaná lidská těla. Jenže teď, když dospěla do věku, kdy se musí všichni hlásit k milici, kde z nich buď vycvičí vojáky, nebo je, jsou-li příliš postižení a slabí, využijí jako živé cíle, už Pressia nemůže dál předstírat, že je malé dítě. A rozhodne se pro útěk.
Existují ovšem i takoví, kteří apokalypsu přečkali bez postižení. Čistí. Přežívají v bezpečném úkrytu za zdmi Dómu, který chrání jejich zdravá, uměle zdokonalovaná těla. Jenže Partridge, jehož otec je jedním z nejvlivnějších lidí v Dómu, si připadá izolovaný a osamělý. Jiný. I jeho trápí pocit ztráty - možná proto, že se jeho rodina rozpadla, otec je emocionálně odtažitý, bratr spáchal sebevraždu a matce se do tohoto útočiště vůbec dostat nepodařilo. Nebo za to snad může jeho klaustrofobie: pocit, že tenhle Dóm se stává kolébkou mimořádně bezohledného režimu. Takže když z jedné nechtěně prohozené poznámky vyvodí, že jeho matka možná stále ještě žije, rozhodne se Partridge dát svůj život v sázku a uprchnout z Dómu, aby ji našel.

***


Co se knihy Čistý týká, tak stejně jako u Anny krví oděné, si autorka opravdu dává záležet na tom, aby atmosféra byla pořádně prokvetlá žilkami krve. A vlastně nejen krve, ale také různých strašných znetvoření a zrůd, které byste rozhodně nechtěli potkat na ulici ve dne, natožpak v noci. Upřímně říkám, že u této knihy mi žaludek dělal docela kotrmelce, ale zážitek je to pořádný.




Městečko Pines - Blake Crough


Anotace: Wayward Pines je poklidné malé americké město, jakých najdete v Idahu desítky. Ale jen na první pohled.....
Agent tajné služby Ethan Burke do něj přijíždí hledat dva pohřešované federální agenty. Úkol je jasný a zcela odpovídá práci, na jakou je Burke zvyklý. Netuší však, že ho ve zdánlivě idylickém městečku čeká řada nepříjemných překvapení. Po vážné automobilové nehodě skončí v nemocnici. Od místního psychiatra se dozví, že utrpěl poranění mozku a že rozhodně nemůže opustit nemocnici.
Ethan ho neuposlechne a bez peněz a bez dokladů vyráží do města, aby se pustil do vyšetřování. Naráží na neochotu místního šerifa a řadu podivných osob, z nichž žádná není tím, kým se zdá. Nemůže se spojit se svými nadřízenými ani s manželkou a stále jasněji si uvědomuje, že se ocitl ve světě, jemuž nerozumí a v němž se necítí ani trochu bezpečně.
Vše se ještě víc zkomplikuje, když konečně nalezne znetvořené tělo jednoho z agentů. Burke ví, že je načase zmizet, ale současně tuší, že na útěk je už pozdě. Nezbývá než bojovat a snažit se zachránit alespoň holý život.

***


Městečko Pines bych tady snad ani nemohla nezmínit. Toto je kniha, u které jsem při čtení nepřestávala vycházet z údivu. Tohle je titul, který je neskutečně dobře promyšlený a hlavně šokující a děsivý. Protože, když si v konečném závěru uvědomíte, že by se to doopravdy mohlo stát...




Labyrint: Útěk - James Dashner


Anotace:
Všechno se změní...
Když se Thomas probudí ve výtahu, nepamatuje si nic než své křestní jméno. Nemá žádné vzpomínky na rodiče ani na domov a netuší, jak se dostal tam, kde je. Jeho paměť je prázdná.
Není však sám. Když se výtah otevře, Thomas zjistí, že má kolem sebe chlapce, kteří ho uvítají na Place, širokém prostranství uzavřeném vysokými kamennými zdmi.
Placeři, jak si jeho obyvatelé říkají, nevědí, proč nebo jak se tam ocitli. Kam jejich paměť sahá, vědí jen to, že každý den se otevřou kamenné brány do labyrintu, jenž je obklopuje. A stejně tak se každou noc pevně zavřou. Jednou za měsíc přiveze výtah nového chlapce. A nikdo nechce zůstat v labyrintu po setmění.
Thomasův příchod Placeři očekávali. Ale další den se objeví dívka - vůbec první, která na Plac dorazila. A ještě překvapivější je zpráva, kterou jim doručí. Placeři byli vždy přesvědčení, že když se jim podaří labyrint kolem Placu vyřešit, najdou cestu domů... ať je to kdekoli. Ale čím dál víc se zdá, že Labyrint řešení nemá.
Dívčin příchod nevysvětlitelně způsobí, že si Thomas začně připadat jiný. Něco mu říká, že by mohl znát některé odpovědi - kdyby našel způsob, jak se dostat k temným tajemstvím uzamčeným v jeho mysli.

***


Dashnerův Labyrint sice není až tolik strašidelný jako spíš napínavý. Zařazuji ho sem, protože nápad, jak mnozí z vás jistě ví, je sám o sobě dost nepředstavitelný, ale zároveň až příliš možný jako případná budoucí realita. Někdy si říkám, jak člověk dokázal přijít na něco takhle zvláštního a přitom se z toho sám nezbláznit.



Vampýrská akademie - Richelle Mead


Anotace:
Morojská princezna Lissa a její nejlepší kamarádka Rose uprchly ve smrtelném strachu z vampýrské akademie, ale po dvou letech byly vypátrány tajemnými strážci a odvlečeny zpět. Znovu se tak ocitají v obrovském nebezpečí, protože na akademii se mohou pohybovat nebezpeční Strigojové.Ti chtějí Lissu zničit, protože jako jediná dcera urozeného morojského rodu je překážkou jejich plánu na ovládnutí světa vampýrů.
Naštěstí je tady ale dhampýrka Rose, v jejichž žilách se smísila krev vampýrů a lidí, takže dokáže zlým Strigojům lépe čelit. V tajemném a ponurém světě akademie ale nebude snadné odolat všem nástrahám a zradám: Lissa bude muset opatrněji využívat svých nadpřirozených schopností, aby nepadla do strigojské pasti, a Rose se musí vzdát velké lásky, aby mohla kamarádku ochránit a za žádných okolností ji nezklamat. Jediné, nač se totiž mohou obě spolehnout, je jejich vzájemné pouto, jejich přátelství…

***


K Vampýrské akademii vám toho příliš neřeknu. Protože takový titul i autorka mluví sami za sebe a jelikož už to většina lidí v celé republice a na celém světě četla, tak ani není nutní cokoli dodávat. Vampýrská akademie je povinná četba a rozhodně ne jenom na Halloween!




Šepotání - A. G. Howard


Anotace:
Alyssa slyší šepotání květin a hmyzu, je to dar, který připravil o rozum už její matku. Pocházejí totiž z rodiny Alice Liddelové, lépe známé coby Alenky z Říše divů, skutečné inspirace Lewise Carrolla, podle níž stvořil svůj proslulý fantaskní svět. Když se matčin stav zhorší, nemůže Alyssa už svoje dědictví dál popírat a zjistí, že na těch fascinujících pohádkách, které zná z dětství, je pravdy víc, než by se mohlo zdát. Vydá se na útěk, který zavinila už kdysi dávno právě Alice. Trhlinou v zrcadle se dostane do Říše divů, jež je mnohem ponuřejší, než jak ji zná z knížek, a stáhne s sebou i svého nejlepšího kamaráda a tajnou lásku Zacha. Na druhé straně už na ně čeká podezřelý, ale svůdný Morpheus a provází je při jejich hledání. Ale dá se mu opravdu věřit? Připravte se na příběh ze skutečné Říše divů!

***


Šepotání je taky svým způsobem už specifická kniha. Jako převyprávění klasiky od Lewise Carrola je Šepotání velice imponující kniha. Nicméně Říše divů je v Šepotání naprosto odlišná. Absolutně halloweenská, temná, nebezpečná a tak akorát pro halloweenský večer s teplým čajem.



Ostrov lhářů - E. Lockhart


Anotace:
Přečtěte si to. A jestli se vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě LŽETE!
Báječná rodina Sinclairových.
Soukromý ostrov.
Velice bystrá dívka, se kterou je něco v nepořádku.
Skupina čtyř přátel - Lhářů -, jejichž přátelství začne být destruktivní.
Revoluce. Nehoda. Tajemství.
Lži a další lži.
Pravá láska.
Pravda.

***


Možná se divíte, proč sem zařazuji Ostrov lhářů. Vůbec to není strašidelná kniha a celkově se k Halloweenu až tolik nehodí. Nicméně maličko si myslím, že i ano. Protože i přesto, že se vám nebude chtít schovávat pod peřinu po přečtení každé jedné kapitoly, je Ostrov lhářů stále kniha, kterou čtete se zatajeným dechem a vykulenýma očima. Všehno, co se na první pohled zdá jasné, je v končném závěru úplně, ale opravdu úplně jinak...




Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti - Ransom Riggs


Anotace:
Tajemný ostrov. Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií.
To vše čeká na odhalení v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, nezapomenutelném románu, kde děj a děsivé fotografie přináší jedinečný čtenářský zážitek. Náš příběh začíná strašnou rodinnou tragédií, která přivede šestnáctiletého Jacoba k cestě na vzdálený ostrov u břehů Walesu, kde objevuje rozpadající se trosky sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. Když Jacob bloumá jeho opuštěnými ložnicemi a chodbami, ukazuje se postupně, že děti slečny Peregrinové byly víc než podivné. Byly možná nebezpečné. Možná byly na opuštěném ostrově drženy v jakési karanténě z velmi dobrých důvodů. A nějak - i když to zní jako něco nemožného - jsou možná stále naživu.

***


Na začátek vám musím říct, že tuto knihu jsem ještě nečetla. Jsem ostuda, já vím, ale i když jsem Sirotčinec nečetla, nemyslím si, že by se k Halloweenu nehodil. Mě osobně například stačí, když si jen tak procházím doplňující fotky v knížce. Jenom z toho mi běhá mráz po zádech.




Reset - Amy Tintera


Anotace:Před pěti lety byla dvanáctiletá Wren Connollyová třikrát střelena do prsou. Po 178 minutách vstala z mrtvých jako resetka: silnější, rychlejší, odolnější a bez emocí. Čím déle jsou totiž reseti mrtví, tím méně v nich zůstává po oživení lidského. Wren 178 je nejnebezpečnější reset v Texaské republice. Nyní ve svých sedmnácti letech slouží v polovojenské jednotce společnosti KLEZ(Korporace pro lidskou evoluci a zalidnění).
Wren je jako zkušená bojovnice pověřena výcvikem nových resetů, ale její poslední nováček - Callum Reyes - je nejhorší, jakého kdy viděla. Callum byl oživen 22 minut po své smrti, a tak prakticky zůstal člověkem. Má příliš pomalé reflexy a nepatřičné otázky a jeho nikdy neuvadající úsměv vyvádí Wren z miry. Pořád však odpovídá za jeho výcvik. Když Callum odmítne splnit rozkaz, dostane Wren poslední šanci ho srovnat - jinak ho bude muset zlikvidovat. Wren dosud vždy uposlechla každý rozkaz a ví, že když se vzepře, bude také zlikvidována. Ale zároveň se nikdy necítila tak živá jako s Callumem…

***


Reset je Reset. Taková velmi zajímavá kniha s velmi zajímavým námět, který je ale ve své podstatě docela dost strašlivý a schopný nahnat vám hrůzu. Já jsem si knihu užívala, protože mi nějaké trochu ošklivější věci, popisy a takové věci nevadí, ale rozhodně si myslím, že Reset je .... jak to říct... creepy. Crazy.


Doufám, že se vám takový malý seznam kniha na tento víkend líbí. Určitě mi napište, jaké knihy byste na Halloween doporučili vy. Já znám v ještě v angličtně několik knih, které by se k Halloweenu hodily, taže kdybyste chtěli článek o takových knihách, určitě mi i to dejte vědět.

Mějte se krásně a běžte se trochu bát.


Snow Fairy

Season of Falling Leaves

27. října 2015 v 20:05 | Snow Fairy |  Thinking About...

Season of Falling Leaves



Ahoj,

co vám to tady zase vymýšlím? No, začalo asi takhle. Cestou, kterou bych jinak a za normálních okolností vážila do školy jsem vážila trochu jinou cestou, jsem si všimla popadaného listí. Nic neobvyklého v tomto období. Sama se divím, že jsem tomu zatím nevěnovala až tolik pozornosti. Jelikož jsem podzimní dítě, tak mi všechna ta podzimní, barevná atmosféra imponuje. Koukla jsem na tu hromadu pod nohama a nemohla jsem přestat přemýšlet o tom, jak je tohle období prostě nádherné. Kouzelné a krásné.
Všechny ty barvy, studený, trochu vlezlý, vítr a vůně tlejících listů. I život umí být někdy pohodový. A říkám si, jak málo stačí, aby bylo pohodových i víc dní za sebou.

Počasí a podzim/zima pro každého znamená něco jiného. Někomu přijde zima otravná a nevlídná. Já to vnímám přesně naopak. Zima umí být krutá, to ano, ale není lepšího období na hrníček s úžasným čajem a posezení s knížkou.
Padajícími listy na podzim to začíná a pokračuje sněhem v zimě, který se letos doufám objeví, hlavně na Štědrý den. To jsem ale už u Vánoc. Ach jo, strašně předbíhám.
Mám pro vás jeden krátký návod.


- Teple se oblečte a vyrazte na procházku někam, kde je klid. Do lesa nebo do parku. Jak budete sami chtít.

- Vezměte si s sebou nějakou knížku a foťák, popřípadě mobil nebo cokoli, čím můžete fotit.

- Sedněte si na lavičku a chvíli jenom zhluboka dýchejte a nechte podzim, ať vás obklopí.

- Potom přijdete na to, že podzim není jenom otrava a rozhodně není tak depresivní, jak se o něm říká.

- Čtěte si a hodně foťte. Listy, okolí, stromy, nebe. Cokoli budete chtít z několika různých úhlů pohledu. Čím více úhlů světa vidíte, tím hmotnější vám i přijde.


Nakonec bych vám možná poradila nebýt venku příliš dlouho, pokud jako třeba já, nemáte dost teplé oblečení. Takový zmrzlý zadek asi nebude nejpříjemnější. ;)

Nakonec ke knize, kterou vidíte na fotkách. Ari a Dante. Neskutečně úžasní společníci, které si nemůžu vynachválit. Jsou to lidé, kteří mě nepřestanou překvapovat. A to ještě nejsem ani v polovině. Asi jsem našla dva nové, úžasné přátele.

























Project about... Everything, Everything - Life Is a Gift

26. října 2015 v 19:36 | Snow Fairy |  Projekty

Life Is a Gift



Ahoj,

a jsem u konce. Projekt s knihou Všechno, úplně všechno dnešním článkem končí a já jsem si říkala, co vám tedy na konec vlastně napsat. Já jsem takový typ člověka, který když má čas, tak opravdu hodně přemýšlí. Což není vždycky úplně dobře, ale někdy se to naopak hodí. Však to myslím znáte. Asi si říkáte, co to má společné s touto knihou.
Asi to, že Všechno, úplně všechno je příběh Madeline, která má na přemýšlení až příliš mnoho času. Až příliš mnoho času o samotě ji mění v holku, která kromě toho svého světa jiný nezná. Ale to neznamená, že ho nechce poznat. Jenom nemůže.


Neustále bych mohla opakovat, jak celou knihu Nicola Yoon, dle mého názoru, pojala geniálně, citlivě, otevřeně a originálně. To všechno udělala, ale už je čas, bych to přestala opakovat, a abyste to mohli odhalit sami. Nicméně já, jakožto milovník citátů, mouder a frází, které mi nejdou lépe popsat než anglickým slovíčkem "moving", jsem vždycky úplně na větvi radostí, když v jedné knize objevím bezpočet slov, která mi ještě dlouho potom, co je přečtu, leží v hlavě.
Všechno, úplně všechno je plné citátů, které stojí za to si pamatovat. Nicola Yoon dala svým postavám velké hlasy, které mají důležitý a inspirující obsah.
Na závěr tohoto projektu bych vám tady moc ráda některé z těch citátů a frází ukázala, nasdílela, prostě se o ně s vámi podělila. Jak už jsem se možná někdy zmínila, citáty jsou pro mě srdcová záležitost, i záležitost, která mi vždy nějakým způsobem dodá sílu. Často se dostávám do situací, kdy si nevím rady a jsem taková, jako přejetá parním válcem a celý svět se mi jeví černě. S takovou náladou sahám po knihách, které se mi líbily a kde jsem si založila desítky řádků s citáty. Jakmile si trochu takových slov přečtu, hned je mi líp. A tak doufám, že i vy si mezi citáty z této knihy najdete své oblíbence. A taky doufám, že Nicole Yoon a její knize dáte šanci. Kolikrát jsem to řekla nevím, ale nakonec to zopakuji ještě jednou: opravdu stojí za to. :)




"Vidíš, to je ten tvůj úsměv," prohodí a poklepe mi zlehka na nohu. "Život je těžký, zlato. Každý si svou cestu ale najde."


"Všechno je riziko. Neudělat nic je také riziko. Záleží na tobě."


"Jenomže ten rozdíl mezi něčím, co víte, a tím, co vidíte na vlastní oči, je rozdíl mezi sněním o létání a letem samotným."



"Každou chvilku, co jsme spolu, se naučím něco nového. Stávám se někým novým."


"Sometimes you do things for right reasons and sometimes for the wrong ones and sometimes it's impossible to tell the difference."


"You're not living if you're not regretting."


"Teorie chaosu praví, že dokonce i nepatrné změny původních podmínek mohou vést k naprosto nepředvídatelným následkům. Motýl nyní zatřepotá křídly a v budoucnosti tím vytvoří silný hurikán."




Tohle je jenom zlomek frází, která dělají Všechno, úplně všechno knihou poměrně jedinečnou. Teď už je jenom na vás, abyste odhalili zbytek, se všemi detaily. A také, abyste odhalili, že některá slova nemají jenom jeden nebo dva významy. Ukazuje se, že význam slov se mění s každým jedním člověkem. Madeline vám ukáže svůj slovník plný významů. Neřeknu vám víc, snad jenom to, že slovo slib nebo oceán (a další) dostanou s Madeline úplně nový význam.

Tak doufám, že se vám projekt líbil, že jsem vám trochu přiblížila Všechno, úplně všechno i Nicolu Yoon a že si knihu přečtete. Na konci budete možná překvapení. Protože znáte to, nic není tak, jak se na první pohled zdá. :)

Mějte se krásně.


Snow Fairy

Project about... Everything, Everything - Inspiration

25. října 2015 v 16:04 | Snow Fairy |  Projekty

Inspiration



Ahoj,


mám pocit, že o Všechno, úplně všechno jsem vám toho řekla dost. Pro někoho možná až moc o jedné knize. I tak ale doufám, že se vám články líbí.
Dnes jsem tady s Inspiration, kde už víte, jak to chodí. Myslím, že Všechno, úplně všechno je mimořádně inspirativní kniha. Může vám lecos ukázat, lecos vás naučit. A taky vás donutí přemýšlet nad tím, jak moc jste ochotní pro jednu osobu riskovat.
Myslím, že Madeline je hrdinka, která vás svým světem i příběhem provede se ctí. A stejně tak, jako ona provází nás, její čtenáře, my, její čtenáři, se musíme provést našimi světy. Nikdo nám neudělá lepší průvodce než my sami. Můžeme se zastavit a udělat, co uznáme za vhodné. Můžeme se přemluvit k dalším krkokům a stále více se přibližovat cílům, kterým se přiblížit chceme. Je jenom na nás, jak to v životě půjde. Ale taky se potřebujeme něčím, popřípadě někým, inspirovat. Tak co byste řekli na to, že se necháme inspirovat Madeline a půjdeme prozkoumat okolní vesmír? :)























Snow Fairy

Project about... Everything, Everything - (Mini)recenze

24. října 2015 v 21:11 | Snow Fairy |  Projekty

(Mini)recenze



Ahoj,

já to tady na začátku nebudu moc rozmazávat. Moje úvodní kecy dnes nejsou důležité, důležité je to, co se skrývá uvnitř knihy Všechno, úplně všechno.
Chtěla jsem vás ale na úvod dalšího článku alespoň pozdravit. Tak vás zdravím. :D


Všechno, úplně všechno

Autorka: Nicola Yoon
Žánr: YA, Realistic, Contemporary, Romance,
Díl: -
Originální název: Everything, Everything
Počet stran: 296
Rok vydání: 16. 10. 2015
Nakladatelství: Jota
Anotace:
Tato originální prvotina vypráví o dívce, která je doslova a do písmene alergická na celý svět. Je zavřená doma, nikam nesmí a skoro nikdo nesmí k ní. Když se ale do sousedního domu přistěhuje nová rodina a s ní i kluk jménem Olly, začíná se odvíjet komplikovaná "lovestory", která obrátí naruby všechno, úplně všechno, co osmnáctiletá Madeline dosud znala. Neotřelý milostný příběh je zajímavý i svým zpracováním - obsahuje Madelininy deníkové záznamy, poznámky, tabulky, seznamy či ilustrace. Ahoj. Jmenuji se Madeline Whittierová a jsem nemocná. Moje nemoc je vzácná a málo známá. Jsem totiž alergická na celý svět. Vůbec nevycházím z domu, nebyla jsem venku celých sedmnáct let. Jediní lidé, které vídám, jsou moje máma a ošetřovatelka Carla. Ale pak se jednoho dne u vedlejšího domu objevilo stěhovací auto. Vykoukla jsem z okna a uviděla ho. Byl vysoký, štíhlý a celý v černém - černé triko, černé džíny, černé tenisky a černá pletená čepice, která mu zakrývala vlasy. Zachytil můj pohled a upřeně se na mě zadíval.


***



Vzhledem k tomu, že veškeré mé myšlenky o ději knihy si můžete přečíst v recenzi na originální vydání, jsem se rozhodla tuto mini recenzi věnovat spíše celkové úpravě a vizuálnímu vzhledu české verze. Nicméně, aby to byla aspoň trochu recenze a aspoň trochu smysluplná, řeknu vám ještě jednou, zjednodušeně, co se na knize líbí a proč byste si ji rozhodně měli přečíst.


"Není to tvoje chyba. Život je dar. Nezapomeň ho žít naplno."



Všechno, úplně všechno je kniha, která s sebou nese velké odhalení. Možná se dá očekávat, možná ne. Jde o to, jak na celou knihu během čtení pohlížíte.
Nicméně není to jenom obsah, co zaručuje originální, neotřelý a vyjímečný čtenářský zážitek. Mladá Maddie, jakožto hlavní hrdinka celé knihy, je osoba, která knihu nesmírně půvabným, avšak neobvyklým způsobem oživuje. Ona ani Olly, další hlavní postava, ale stále ještě nejsou všechno. Všechno, úplně všechno skrývá kromě textu různé přílohy. Jednoduché obrázky, tabulky, speciální Maddiin slovník, který je svým vlastním způsobem realisticky brilantní a další detaily, které čtení velmi příjemně obohacují.




Obálku nakladatelství sice nenechalo originální, což je trochu škoda, ale na tom, jakou bude mít kniha finální obálku, závisí spousta věcí, které mnohdy není možné nijak ovlivnit. Já osobně jsem opravdu fanoušek originální obálky, více v ní tak nějak vidím Maddiin svět v porovnání se světem okolo, mimo dům, ve kterém bydlí. Ale česká obálka je podle mě taky povedená. Myslím, že není nijak iritující nebo něco podobného. Má svou vlastní atmosféru a je stejně tak je originální. Pravděpodobně to nebude šálek čajek každého čtenáře, ale můžu říct, že na světě jsou opravdu tisíckrát horší obálky. A tato mezi ně nepatří ani náhodou. Za mě palec nahoru za obálku.
O hodně důležitější je to, co se odehrává uvnitř a to si stojí za to přečíst, ať by obálka byla i úplně holá. Věřte mi, že Všechno, úplně všechno má letos opravdu všechnu podporu. Zahraničí Maddie a její příběh miluje a já jsem se už přidala k ovacím dříve tohoto roku, při jejím vydávání v září, také. Myslím si, že tato kniha si veškerou náklonnost a podporu opravdu zaslouží. Letos je rok Nicoly Yoon. Zaslouženě, oprávněně. Přečtěte si ji a uvidíte sami.

Doufám, že i taková verze recenze se vám trochu líbí. Jesliže budete chtít vědet víc, co si myslím o ději a o tom, jak na mě Maddie a její svět působí, recenzi na Všechno, úplně všechno z trochu jiného úhlu si přečtete ZDE.


Uvidíme se brzy ! :)


Snow Fairy

Project about... Everything, Everything - Nicola Yoon

22. října 2015 v 22:30 | Snow Fairy |  Projekty

Nicola Yoon



Ahoj,

dnes, jak jsem slíbila, budu mluvit o autoce knihy Všechno, úplně všechno. Jelikož je Nicola Yoon velmi zajímavý člověk, doufám, že se vám o ní bude číst s radostí.

Až povím něco o autorce, ráda bych vám nasdílela i základní informace o knize. Najdete zde info o knize v českém překladu, ale i o knize v originále. Tudíž, ať už preferujete více angličtinu nebo češtionu, vyberete si.


Nicola Yoon


"I believe in love. Really. Trully."
Takhle začíná Nicola Yoon svou stručnou biografii na své oficiální webové stránce, kterou najdete ZDE.
Nicola Yoon strávila dětství na Jamaice. Později žila také v Brooklynu. V současnosti ji můžete navštívit v Los Angeles, kde žije se svou dcerou a manželem. Nicola Yoon je velmi vášnivá autorka, což je jasně patrné z její prvotiny Všechno, úplně všechno.
Stejně jako většina autorů/autorek věří v lásku a (možná ne jako většina autorů/autorek) si nechává všechny své vypsané propisky.
Je také pyšnou členkou We Need Diverse Books teamu.


Beznadějná romatička, jak o sobě Nicola říká, udělala svou první knihou do světa obrovský skok. Každý autor, který jde poprvé se svou knihou jako s kůží na trh, je nejistý. Neví, co se bude dít, jestli se kniha bude čtenářům líbit. Jestli bude dostatečně dobrá, aby udělala pořádný dojem. Nicméně ať už se Nicola bála čehokoli, žádná vyloženě negativné věc se nestala. Řekla bych, že naopak. Everything, Everything je kniha mimořádná. Pro každéhio jiná, a přesto v ní každý najde něco pro sebe. Pro každého je v něčem unikátní. A stejně realistická jako sám život, i když trochu netradiční.


Jestli byste chtěli s Nicolou polemizovat o životě nebo o její skvělé knize, můžete ji kontaktovat:
Na webových stránkách Nicola Yoon
Na Twitteru pod jménem @NicolaYoon
Dále také na Instagramu, Tumbrlu a Facebooku pod stejným jménem: @nicolayoon





Všechno, úplně všechno


Autorka: Nicola Yoon
Žánr: YA, Realistic, Contemporary, Romance,
Díl: -
Originální název: Everything, Everything
Počet stran: 296
Rok vydání: 16. 10. 2015
Nakladatelství: Jota
Anotace:
Tato originální prvotina vypráví o dívce, která je doslova a do písmene alergická na celý svět. Je zavřená doma, nikam nesmí a skoro nikdo nesmí k ní. Když se ale do sousedního domu přistěhuje nová rodina a s ní i kluk jménem Olly, začíná se odvíjet komplikovaná "lovestory", která obrátí naruby všechno, úplně všechno, co osmnáctiletá Madeline dosud znala. Neotřelý milostný příběh je zajímavý i svým zpracováním - obsahuje Madelininy deníkové záznamy, poznámky, tabulky, seznamy či ilustrace. Ahoj. Jmenuji se Madeline Whittierová a jsem nemocná. Moje nemoc je vzácná a málo známá. Jsem totiž alergická na celý svět. Vůbec nevycházím z domu, nebyla jsem venku celých sedmnáct let. Jediní lidé, které vídám, jsou moje máma a ošetřovatelka Carla. Ale pak se jednoho dne u vedlejšího domu objevilo stěhovací auto. Vykoukla jsem z okna a uviděla ho. Byl vysoký, štíhlý a celý v černém - černé triko, černé džíny, černé tenisky a černá pletená čepice, která mu zakrývala vlasy. Zachytil můj pohled a upřeně se na mě zadíval.


Proč byste si měli přečíst tuto knihu v češtině?
Protože mateřský jazyk je mateřský jazyk. Čtenáři, kteří neumí anglicky nebo nechtějí číst v originále je neskutečná výhoda, že český překlad už mohou držet pohodlně v rukou a číst. A rozhodně bych to doporučila, pokud jste již neučinili.
Co se estetické stránky týká, já osobně jsem obrovský fanoušek obálky originální, ale česká obálka rozhodně upoutá. A v žádném případě něřkíáám, že se mi nelíbí. Líbí, ale originální se mi líbí víc. Ale čím častěji se na českou obálku díváte, tím je hezčí.





Everything, Everything

Autorka: Nicola Yoon
Žánr: YA, Realistic, Contemporary, Romance
Díl: -
Originální název: Everything, Everything
Počet stran (EN): 320
Rok vydání (EN): 3. září 2015
Nakladatelství: CORGI Childrens
Anotace:
Madeline Whittier is allergic to the outside world. So allergic, in fact, that she has never left the house in all of her seventeen years. But when Olly moves in next door, and wants to talk to Maddie, tiny holes start to appear in the protective bubble her mother has built around her. Olly writes his IM address on a piece of paper, shows it at her window, and suddenly, a door opens. But does Maddie dare to step outside her comfort zone?

Everything, Everything is about the thrill and heartbreak that happens when we break out of our shell to do crazy, sometimes death-defying things for love.


Pro byste si měli přečíst Everything, Everything v originále?
Tady je to vlastně jednoduché. Proč číst v originále? Zlepšíte a procvičíte si cizí jazyk. A vzhledem k tomu, že angličtina v této knize není nijak extrémně komplikovaná, užijete si ji alespoň tak dobře jako českou verzi. Já jsem Everything, Everything četla právě angličtině a můžu vás ujistit, že to opravdu stojí za to.
Je jenom na vás, po které verzi sáhnete, nejlepší, co vám můžu říct je, ať sáhnete po obou verzích. Vyhnete se tak dilematům a nekonečnému rozhodování. :D


Prozatím se s vámi loučím. Ale samozřejmě jenom, dokud vám neuvařím další článek.
Do té doby se mějte krásně. :)


Snow Fairy

Project about... Everything, Everything - Úvodní článek

21. října 2015 v 21:33 | Snow Fairy |  Projekty

Úvodní článek


Ahoj,

už se na blogu dlouho žádný knižní projekt neobjevil. Nebo alespoň já mám pocit, že už jsem dlouho žádný projekt pro nějakou konkrétní knihu nedělala. Takže jsem tady, abych to napravila. A jelikož jsem se nedávno a úplně náhodně dozvěděla o vydání knihy Everything, Everything od Nicoly Yoon, knihy, která mě letos jako jedna z několika totálně dostala a do které jsem se hned zamilovala, řekla jsem si, že projekt pro tuto knihu se zdá jako ideální nápad.


Chtěla bych tady ještě na začátku poděkovat nakladatelství Jota za to neskutenčě milé překvapení. Já opravdu neměla tušení, že se tato kniha chystá vydávat. A najednou je venku. A já tomu pořád nějak nemůžu uvěřit.
Třeba se nakonec přestanu přesvědčovat a konečně opravdu uvěřím. Zdá se to totiž jako sen. Dobře, to už jsem asi i trochu (trochu víc) teatrální, a proto toho nechám, je nevyjšší čas.

Stejně jako je nejvyšší čas, abych vám v tomto úvodním článku řekla, o čem budu v rámci projektu mluvit. Projekt bude probíhat ode dneška do přístího pondělí.



21. 10. 2015 - Úvodní článek
22. 10. 2015 - Nicola Yoon - Udělám to jednoduše a sepíšu vám pár věcí o autorce knihy, Nicole Yoon. Simple. A taky vám povím něco základního o samotné knize, ať je trochu kompletní.
24. 10. 2015 - Minirecenze na Všechno, úplně všechno - a protože recenzi na tuto knihu si už na blogu přečíst můžete, bude tento článek spíše jako malé shrnutí toho, co se mi líbilo, proč jsem se do knihy zamilovala atd. A samozřejmě vás nakonec odkážu na celou recenzi. Typical. :D
25. 10. 2015 - Inspiration s Everything, Everything a její českou verzí Všechno, úplně všechno. Princip Inspiration znáte, takže v podstatě víte, co čekat.
26. 10. 2015 - Všechno, úplně všechno... a ještě mnohem víc - abych pravdu řekla, na tento článek se velmi těším. Sepíšu vám některé moje oblíbené úryvky z knihy, napíšu vám pár ukázek a celkově se pokusím projít všechno, úplně všechno a ještě víc. Protože tato kniha nemá hranice a kromě všeho s sebou nese spoustu věcí, které jsou nádherně skryté mezi řádky.



Asi jste si všimli, že součástí projektu není giveaway. Opravdu není, ale nebojte. Já jsem se jenom rozhodla to udělat trochu jinak. Ne jako součást tohoto projektu, ale později jako součást vánočního projektu. Chtěla bych se vám nějak pořádně odvděčit za vaši podporu, za každou vaši návštěvu, a proto bych chtěla cenu, o kterou bych normálně vyhlásila soutěž už za pár dní, nechat do vánoční soutěže spolu s dalšími knihami a cenami. Doufám tedy, že se budete těšit i na nějakou tu letošní vánoční věc tady na blogu. Teda pokud se mi podaří nějakou vymyslet. :D

Takže, takový je plán. Doufám, že se vám bude celý projekt líbit, že si některé věci rádi přečtete a celkově, že se vám o této knize bude hezky číst. A hlavně doufám, že vás na knihu nalákám, protože (a to neříkám poprvé a upřímně, ani naposledy) Všechno, úplně všechno opravdu, opravdu stojí za to. Ta kniha je jiná a je prostě nádherná.

Tak se zatím mějte.
Já se (skoro) hned vrátím s dalším článkem.


Snow Fairy

Quote of the Week #9

20. října 2015 v 20:30 | Snow Fairy |  S hlavou v oblacích

Quote of the Week



Ahoj,

Líbali jsme se. Ne já, pochopitelně. Ale Harry a Craig v nové knize Davida Levithana.
Tato kniha má neskutečné kouzlo. Je jiná, je originální a ukazuje homosexuály jako obyčejné lidi, kterými taky jsou. Já osobně jsem velkým fanouškem homosexuálů. Mnohdy jsou tito lidé komunikativnější, příjemnější, empatičtější a jednouše upřímnější a lepší přátelé než heterosexuálně orientovaní lidé. Nechci ale ani jednu ze skupin jakkoli shazovat. Ani heterosexuály, protože se sama do této skupiny řadím, ani homosesxuály, která já naprosto zbožňuju. Jenom si myslím, že nějaká diskriminace lidí, kteří jsou orientovaní na stejné pohlaví je prostě blbost. Jsou to lidé? Jednoznačně jsou! Tak proč je pořád na světě tolik lidí, kteří je vnímají jako bytosti z jiného světa?
Líbali jsme David Levithana je útlá knížečka s velkým poselstvím i příběhem. Velmi ráda se vám o knížce více rozepíšu v recenzi, kterou si pro vás chystám. Nicméně záložek s oblíbenými frázemi mám v celé knize nepočítaně, ale rozhodla jsem se vybrat jeden, který je podle mě naprosto perfekní.


"Svoboda není jen o volení a sňatcích a líbání se na ulici, i když to všechno je důležité. Svoboda je taky o tom, co si sami sobě dovolíte."


- David Levithan (Líbali jsme se)



Recenze - Vražedná léčba

19. října 2015 v 20:44 | Snow Fairy |  Recenze

Vražebná léčba

Autor: James Dashner
Žánr: Dystopie, Fantasy, Sci-fi, Postapokalyptický
Díl: 3.
Originální název: The Death Cure
Počet stran: 312
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Yoli
Anotace:
Thomas a hrstka jeho přátel unikli z nástrah Labyrintu. Přežili náročnou pouť Spáleništěm. Mnohokrát si mysleli, že už je konec, že to nemůže být horší. Přesto mají ty nejtěžší chvíle a nejbolestivější rozhodnutí teprve před sebou.

Ve světě, který se pod tíhou zákeřné nemoci hroutí před očima, mezi šílenci na straně jedné a nevyzpytatelným ZLOSINem na straně druhé, se musejí poprat o naději.

Ale mohou vůbec ještě někomu věřit?


***



Obsahuje lehké spoilery na předchozí díly!




Thomas už se svými přáteli přežil hrůzy Labyrintu i Spáleniště. Jeho život byl v ohrožení, na pokraji smrti tolikrát, že už to sám nedokáže spočítat. Na své cestě ztratil tolik přátel, viděl umírat tolik lidí. Už se zdá, že by se mohlo všechno v lepší obrátit. Je možné najít lék. Zabránit zlověstné erupci, aby zabíjela další lidi, další Thomasovy přátele. Ale jakákoli, i minimální, spojitost se ZLOSINEM, nikdy nic dobrého představovat nemůže.

Postupně se veškeré vyhlídky na lék vzdalují a vracejí se opět jen noční můry. Všem hrozí ohromné nebezpečí. A Thomas je zároveň ten, který může všechny zachránit, ale který může taky všechno ztratit.


Dashnerovo dobrodružství napříč záludným a nebezpečným Labyintem, krutým a nepředvídatelným Spáleništěm a celkově světem, který nezná nic jiného než zkázu, se přiblížil svému konci. Nebo snad tímto všechno teprve začíná?

James Dashner začal s prvním dílem opravdu obdivuhodně. Celá koncepce Labyrintu je nadmíru dobře popsaná, geniálně vymyšlená a co víc, Dashner se nebojí jít i do morbidních scén, ze kterých vás mrazí po zádech. Toho všeho se držel po celou série, a stejně tak i při jejím konci. Když nad tím tak přemýšlím, zaplavují mě vlny nostalgie. Labyrint je moje velmi oblíbená série a ani se mi nechce věřit, že je konce. Ještě nedávno jsem četla teprve první díl a dva díly byly ještě na dlouhé cestě z vydavatelství.
Dashner to ale ukončil, no jednoduše dashnerovsky. Tak, jak je to pro něj typické. Přesně tak, že to jako konec nevypadá a místo, aby na konec udělal pár vyjímek v případě některých postav, tak byl ještě méně milosrdný než obvykle. Čímž se dostávám k faktu, že už dlouhou dobu mě žádná kniha nerozbrečela takovým způsobem jako Vražedná léčba. Dočítala jsem v autě při cestě na týdenní nákup a nemohla jsem ovládnou slzy. Brečela jsem jako želva a nešlo to zastavit.

Vražedná léčba dosahuje kvalit celé série. Dashner si celou dobu krásně drží úroveň, nikam nepadá a svůj nápad rozvíjí stále produktivněji, akčněji, nepředvídatelně, čtenáře nechává zmatené a nejisté, v neustálém napětí. U Jamese Dashnera a Labyrintu platí jedno pravidlo; to, co se na první pohled zdá jako pravda, je ve většině případů právě naopak. Nic není tak, jak se na první pohled zdá. Vražedná léčba je neskutečná jízda. Odehrává se tolik věcí, u kterých se celou dobu modlíte, aby se nestaly.
Jakožto pokračování Labyrintu i Spáleniště je Vražedná léčba další skvělý dashnerovský počin. Autor má svou vlastní taktiku, jak příběhy popisovat se naprostou otevřeností, upřímností bez ohledu na to, jak moc kruté to, co se děje vlastně je. Dashner je originální a všechno, co píše má velmi dopodrobna promyšlené.
A Vražedná léčba vás prostě dostane.



Before The Most Wonderful Time Of The Year

18. října 2015 v 20:37 | Snow Fairy |  S hlavou v oblacích


Ahoj,


už dlouho jsem se do tohoto článku nepustila. Asi jsem nějak neměla myšlenky. Nebo čas. Nebo nevím. Asi jsem do teď byla prostě moc líná na to, abych si sedla a trochu myslela. A nepřehnala to. Chvíli jsem si říkala, nad čím bych tak mohla přemýšlet dlouho, jak chci a nepřehnat to? Potom mě to napadlo.
Vzpomínky. Ty dobré. Ty, které mi do teď dělají radost. Ty, které vím už teď, že do konce života nezapomenu.


Víte, říkám si, jak je možné, že každý rok je úplně jiný než ten předchozí. Proč se každý rok musí přihodit něco tak dobrého a zároveň něco hrozného. Snad aby všechno zůstalo v rovnováze? Já vám vážně nevím.
Názvem článku odkazuju na Vánoce. Ano, i já už teď a to jsem nedávno říkala, jak mi přijde nesmyslné, že v obchoďácích mají už od půlky září vánoční zboží. No jo, jsem teď, nebo vlastně poslední dobou, jako na horské dráze. Nedokážu dost dobře vysvětlit, ale věřím, že si to dokážete představit.
Nicméně, proč odkazuju na Vánoce. Jsem šílená, ale už teď, v říjnu, jak se blíží dušičky a jak každé video každého ze zahraničním youtuberů (a nejen zahraničních youtuberů) odkazuje na haloween (vím, ne každý tady má tento trochu komerční svátek rád) koledování, kostýmy, líčení, se cítím čím dál slavnostněji. Čím dál víc mám pocit, že s příchodem hezkých svátků by se některé věci mohly obrátit k lepšímu. Podle mě to tak je, prostě je, že na Vánoce je možné všechno. Vánoce nám dávají naději.
Ale o kouzle Vánoc si chystám nějaké články až tak za měsíc a půl. Chci říct, že na mě ten podzim a ta atmosféra vyřezaných dýní působí prostě nějak uklidňujícím dojmem. Je mi dobře, i když jsou teď věci, které bych nejraději měla už konečně za sebou.


A teď spojím podzim s těmi vzpomínkami, o kterých jsem mluvila výše. Myslím, že už jsem někde říkala, že zbožňuju podzim, sychravé počasí, zimu. Hlavně takovou, kdy si můžeme doma zatopit v kamnech. Miluju, když si můžu uvařit velký hrnek čaje, vzít si knížku do ruky a číst. Ale kromě čtení knih v takovém počasí miluju vzpomínat. Odborně se to dá nazvat reminiscence. Vracíte se to vzpomínek, které vám dělají radost a ze kterých jste šťastní.
Já vzpomínám na léto. Bylo jiné, než všechny předtím. A nikdy bych nečekala, že bude nějaké vyjímečné. Protože já jsem prostě zimní člověk. :D
Většinou zažiju v pohodě léto, kdy si odpočinu do školy, sejdu se s několika kamarádkami a hlavně hodně čtu.
Ale letos to bylo jiné a já už jsem o tom hodně mluvila. Měla jsem hodně práce, ale stejně tak jsem zažila hodně zážitků. Takových, které se nebudou opakovat, ale které rozhodně stály za to.

Tento článek ale nechci věnovat jenom sobě, nechci to udělat tak, abych z toho měla jenom něco já.
Chtěla bych vám sepsat pár bodů, jak se uvolnit v tomto podzimním počasí, jak se trochu naladit, zklidnit, i když máte přes den spousty starostí, školy, učení a práce. Pokud nemáte čas přes den, udělejte si čas večer, stačí pár minut. Kolik budete chtít.


1. Vypněte.

Prostě jen tak. Jakmile se vrátíte ze školy nebo z práce nebo odkudkoli domů, sedněte si a prostě se uvolněte. Sedněte si na gauč, do křesla, do postele a buďte to jenom vy. Nemyslete na nic, vydýchejte se a relaxujte.

2. Oblečte si teplé oblečení (hlavně ponožky)

Znáte to rčení, že to chce klid a nohy v teple? Většinou jsem si říkala, že se to jen tak říká. Ale na mou duši je ale pravda, že když si dáte nohy do tepla, nejlépe v kombinaci s huňatýma ponožkama a teplem z krbu, je všechno tak nějak trochu jednodušší.

3. Čaj je nutnost

Tak dobře, čaj a káva. Jak máte rádi. Uvařte si oblíbený čaj/oblíbenou kávu. Stačí jeden lok a hned ucítíte, jak vámi to teplo prostupuje. Neumím si představit lepší pocit. Hned po tom pocitu, když držím rukou knihu.




4. Biblioterapie

Nejsem si jistá, jestli tento druh terapie se používá jako oficiální název, ale rozhodně si myslím, že by měl. Stačí se na knihy totiž jenom podívat a hned mám pocit, že je mi líp. V tomto bodíku vám neporadím nic nového. Jenom vezmete do rukou knihu, jakoukoli, kterou čtete nebo chcete číst a prostě se začtete. Ztratíte se ve světě, který je tak odlišný od našeho a který vás odvede od každodenní rutiny, od každodenních problémů a strastí. Terapie knihou je podle mě jedna z nejlepších, nejúčinějších terapií.

5. Mějte svou rodinu a němé tváře co nejbíž

Rodina a zvířata. A knihy. Ale knihy počítám jako součást rodiny, takže rodina a zvířata. Přátelé jsou samozřejmě také důležití, ale myslím, že rodina je důležitější. Dává vám zázemí, klid (a někdy i opak klidu) a měli by tady být vždy pro vás. A zvířátka? O těch se myslím nemusím moc rozepisovat. Jsem si jistá, že každý z vás ví, jak velkou moc mají zvířátka. Stačí pohled na ně a hned je všechno jiné.



6. Mějte své vzpomínky vždy u sebe

V hlavě. V srdci. Na fotkách. Kdekoli. Kdekoli kolem sebe. Ale vždy blízko. Vždy s sebou. Ať vám dělají jenom radost, každý den, každou chvíli. Jenoduše pořád.


Snow Fairy
Get your own free Blogoversary button!