Listopad 2015

Recenze - November 9

22. listopadu 2015 v 19:37 | Snow Fairy |  Recenze

November 9

Autorka: Colleen Hoover
Žánr: YA, Romance, Realistic Fiction, Contemporary
Díl: -
Originální název: November 9
Počet stran (EN): 320
Rok vydání (EN): 2015
Nakladatelství: Atria Books
Anotace:
Beloved #1 New York Times bestselling author Colleen Hoover returns with an unforgettable love story between a writer and his unexpected muse.

Fallon meets Ben, an aspiring novelist, the day before her scheduled cross-country move. Their untimely attraction leads them to spend Fallon's last day in L.A. together, and her eventful life becomes the creative inspiration Ben has always sought for his novel. Over time and amidst the various relationships and tribulations of their own separate lives, they continue to meet on the same date every year. Until one day Fallon becomes unsure if Ben has been telling her the truth or fabricating a perfect reality for the sake of the ultimate plot twist.


***


Po dvou letech má Fallon konečně sílu vzít život opět do vlastních rukou. Celé dva roky žije ve vzpomínkách na den, kdy se jí změnil od základů celý život. Kdy jí jedna událost vzala vše, včetně kariéry a života. 9. listopad je den výročí té nehody. Do teď byl 9. listopad v jejím životě černé datum, den, kdy si dovoluje truchlit za to, co se jí stalo. Fallon ale potká, velmi okázalým způsobem, člověka, který tohle datum obrátí úplně vzhůru nohama.
Benton James Kessler je pro Fallon jako čerstvý vzduch. Bohužel ho ale potkala v den, kdy odjíždí začít nový život jinde. Daleko od minulosti i jejího otce. Ale Fallon a Ben to k sobě tak táhne, takže si stanoví pravidlo.
Budou se setkávat po následujících pět let v jeden den v roce, 9. listopadu...



Colleen Hoover November 9 vydala oficiálně 10. listopadu, což se krásně hodí k celému konceptu knihy.
A jak jsem očekávala, November 9 mě jako i předchozí Colleeniny knihy, totálně dostal. Opět udělala něco, z čeho čtenáři, včetně mě, visí na větvích.

November 9 má neuvěřitelně zajímavý nápad. Pár, který se zná sotva půl dne, se dohodne, že se budou scházet jednou za rok. Ale po zbytek celého roku budou žít vlastní životy, budou dělat cokoli bez ohledu na toho druhého. Budou riskovat a budou si užívat. Ale jeden den v roce bude patřit vždy výhradně jenom jim, Fallon a Benovi.
To mi přijde nádherně originální a samo o sobě poměrně dojemné. Sice jsem zpočátku přemýšlela, jak to chce autorka celé pojmout, protože osobně bych neměla nejmenší tušení, jak všechno vymyslet, abych se v tom sama neztratila a čtenář pochopil. Ale to by nebyla Colleen Hoover, kdyby to nakonec všechno nedalo perfektní smysl.


"We don't get to choose our parents, and parents don't get to choose their children. But we do get to choose how hard we're willing to work in order to make the best of what we're given."



Já jsem velkou Colleeninou obdivovatelkou, ale to vy už víte. A na November 9 jsem byla nesmírně zvědavá, očekávala jsem, jaký příběh vymyslela pro Bena a Fallon a abych se přiznala, tento pár mi byl velmi sympatický už z anotace, předtím než kniha vůbec vyšla. Možná to bude taky tím, že Ben je spisovatel. Ale taky tím, že je to prostě všechno Colleenina práce. U Colleen je kontrast mezi ní samotnou jako osobností a jejími knihami hluboce propastný. Myslím to tak, že Colleen je příjemná, milá, optimistická osoba, která dělá vtípky. její knihy jsou pravý opak, jsou vážné, srdce rvoucí, dojemné a psychicky a emocionálně vyčerpávající. Nicméně je to něco, co u Hoover zbožňuji. Její schopnost psát tak emocionální příběhy. Novermber 9 je dalším takovým příběh, u kterého budete mít slzy v očích. Hoover je jednou z odbornic na cliffhagery a řeknu vám, že v November 9 jeden takový je. Při čtení mě absolutně připravil o slova. Jednoduše jsem ho nečekala, i když zpětně se mi zdá, že se to dalo čekat. Colleen Hoover ale umí mistrně zaplétat nitky okolo jádra celého příběhu, kterými vás zabaví, takže, když přijde na pointu celé knihy, jste v šoku.
November 9 jsem čekala, že bude skvělý, ale tohle předčilo všechna má očekávání. Colleen Hoover je brilantní autorka. A touto knihou to opět jenom potvrzuje.



My Year In Cinema Photos

21. listopadu 2015 v 19:06 | Snow Fairy |  Filmové recenze

My Year in Cinema Photos



Ahoj,

Asi si říkáte, co tady šaškuji s rokem a nějakým "zúčtováním". Rozhodla jsem se ale zrekapitulovat můj rok, co se týká návštěv kina. Předpokládám, že do konce roku už do kina na nic nepůjdu, takže myslím, že je bezpečné "zúčtovat" už teď.
Tento článek sice nebude až tolik knižní. Ale protože vám ukážu filmy podle knižní předlohy, tak by se dalo říct, že jde i o knižní článek. Navíc hned po knihách zbožňuji filmy a seriály asi nejvíce, takže asi tak.

Letošní rok byl pro mě na návštěvy kina velmi bohatý. Tolik filmů podle knih, které jsem si absolutně nechtěla nechat ujít. Většina z nich jsou jednoznačně bombastické filmy, na které hodně dlouho nezapomenu. A taky proto, že jsem z nich nadšená ještě teď bych vám je i ráda ukázala.

Seznam filmů půjde podle toho, kdy jsem je viděla. Od začátku roku až do teď.


Březen

The Theory of Everything / Teorie všeho




O Teorii Všeho jsem řekla už hodně. Je to můj absolutně nejvíc oblíbený film. Nemám film, který bych milovala víc. Je to film založen na knižní předloze od Jane Hawking a já jsem se na první pohled zamilovala. Rozhodně doporučuji všem, co jste ještě film neviděli, se podívat. Stojí to za to. Ten Oscar je prostě a jednoduše zasloužený.


Insurgent / Rezistence




Rezistenci jsem nemohla vynechat. Jsem velká milovnice knižní série a Veronicy Roth, takže tyhle filmy beru jako automatickou věc. Na Rezistenci jsem byla velmi zvědavá. Dobře, nejvíc jsem se těšila asi na Thea, Čtyřku, ale opravdu i na celý film. Zbožňuji ty dystopické scenerie, je to jako koukat na úplně jiný svět, i když je to v podstatě náš svět jenom o několik desítek let v budoucnu. Rezistence je povedená, sice na knihy to rozhodně nemá, ale vidět to všechno takhle zvěčněné je fakt super.


Duben

Still Alice / Pořád jsem to já




Still Alice je opět velký, obrovský, úžasný a realistický příběh o životě, který bych rozhodně doporučovala vidět. O mě už dávno víte, že jsem sentimentální až hanba a brečím skoro u každého romantičtějšího nebo smutnějšího filmu nebo knihy, ale u tohoto filmu brečela hodně moje mamka, což je žena, kterou hned tak něco nerozhází. A ne že by filmy neměla ráda, má a hodně, ale nebrečí u nich, nikdy. Ale u tohoto si mohla vyplakat oči. Já taky. Rozhodně stojí za to. Úžasný zážitek.


Avengers: Age of Ultron




Ach, moji milovaní Avengers. Mám je na domácích kalhotách, na tričkách, na talismanu na klíče a kdo ví, kde ještě. Já je nemohla nevidět. Nevidět Kapitána Americu by bylo šílené. A tak jsem šla. A byla to bombáá !
Obecně jsem nadšenec Marvelu, jak filmů, tak seriálů i komiksů, i když doma v podstatě žádné nemám.
Ale zpět k Age of Ultron... řeknu k tomu vlastně jenom jediné... jak mám jako tak dlouho vydržet na další díl??????


Červenec

Magic Mike XXL / Bez Kalhot XXL




Teď vám něco řeknu, ale prosím, nesmějte se mi. Jednou jsem měla možnost vidět pánský striptýz. Panebože, zní to tak divně, když to píšu, ale jo, viděla jsem takovou akci. A byla to KATASTROFA !!!!!!!! Kristova noho, to bylo tak strašný, že se tomu ještě teď musím smát. :D
Bez Kalhot, to vám je úplně jiný level. Jak by taky ne. Channing Tatum, Mat Bomer a další bez trička? Dokonce bez kalhot? Jenom ve spoďárách, ještě tak sporých??? HELL, YES !!! Magic Mike XXL bylo o hodně lepší než první díl, a to první díl mám velmi ráda. Na tomto druhém jsem byla v kině taky s mamkou a věřte, že ta z toho byla rozparáděná ještě druhý den. Nedělám si srandu, bylo to skvělé. A teď pokud na striptýz, tak jedině na ten, kde se přede mnou bude svlékat Channing. :D


Ant - Man




Ant - Man je jeden z nejlepších Marvel filmů. Bylo to jiné a skvělé. Bavila jsem se nesmírně. Mravenčí muž úžasným způsobem vládl celému filmu, tak malý a přitom tak velký, navíc to byl, mimo akci a vážné problémy, film humorný, takže to je takový bonus navíc. Pro mě ještě větší bonus byl, že jsem film viděla s Haiskou, kamarádkou, kterou jsem měla to velké štěstí před několika lety potkat přes blog. A teprve letos jsme se pořádně viděly osobně. A byla to velká, velká věc! Nezapomenutelná.


Paper Towns / Papírová Města




Paper Towns a John Green. Jak já toho chlapa obdivuji a zbožňuji. Někdo to tak nemá, ale podle mě je v těch knihách něco jiného, zajímavého, realistického a krásného. A ve filmech taky. Je v nich něco, co ve vás zůstane. Takový pocit, který neumím úplně dobře popsat. Mě se Papírová Města velmi líbila, užila jsem si je, užila jsem si to malé překvápko za pultem a celkově, jak se mi zpočátku Cara tolik na Margo nezdála, nakonec mě přesvědčila.


Srpen

The Age of Adaline / Věčně mladá




U tohoto filmu vám taky nebudu schopná popsat, jak úžasný je. Taková nádhera snad ani popsat slovy nejde. Romantika, ale střízlivá, nádherná a okouzlující, láska jiná než v jakémkoli jiném filmu a Blake Lively skvostná jako královna. Věčně mladá je film, který bych vám z celého srdce doporučila, není to jenom romantika, je to i něco navíc, co prostě musíte vidět.


Fantastic 4 / Fantastická 4




Co k nové předělávce Fantastic 4 říct? Je to film od Marvelu, který jsem chtěla vidět, ale který se prostě nepovedl tak, jak se pravděpodobně očekávalo. Původní filmy s Chrisem Evansem a Jessicou Albou jsou o hodně lepší a nedám na ně dopustit. Tohle nebylo zlé a jsem ráda, že jsem to viděla, ale až tak, tak, tak moc nadšená z toho nejsem.


Září

Tha Maze Runner: The Scorch Trials / Labyrint 2: Zkoušky ohněm





Druhý Labyrint jsem plánovala hned po prvním díle, ale samozřejmě, musela jsem si počkat. :D
A že to čekání opravdu stálo za to. S knihou to sice má společného pramálo, ale celkově je to film opravdu hodně dobře sestavený a natočený. Jsem z něj nadšená a moc ráda se na něj jednou podívám znovu. Kolikrát jsem to už řekla, ale v těch Dylanových hnědých očích je tak jednoduché se ztratit. :3


Říjen

The Martian / Marťan





Světově proslulý marťan, a jediný obyvatel Marsu na nějakou dobu, Mark Watney mi opravdu učaroval už v knize, ze které jsem nadšená opravdu hodně. Na film jsem se nesmírně těšila, byla jsem zvědavá, jak se filmaři poperou se skladnou knihy a jak všechno dají dohromady. Ale dopadlo se jim to perfektně, jsem nesmírně ráda, že je film takový, jaký je. Novátorské a skvělé. Marťan se opravdu hodně povedl.


Listopad

The Hunger Games: Mockingjay Part 2 / Hunger Games: Síla vzdoru 2. část




A nakonec je tady samozřejmě Hunger Games. Toho čekání, očekávání, promo fotek, trialerů, ukázek, než to svět mohl opravdu na vlastní oči vidět. A byla to B. O. M. B. A. !
Neskutečný díl a neskutečný závěr série, což je na jednu stranu smutné, ale obsazení Hunger Games se touto částí rozloučili s dystopickým světem Suzanne Collins opravdu důstojně a se ctí. Velmi povedený díl, srdcervoucí, brečela jsem u něj přesně, jak jsem očekávala. Ale stojí za to, opravdu, opravdu stojí za to!


A jsem na konci. Takový byl můj rok v kině. Musím říct, že za celý život jsem nebyla tolikrát v kině jako letos. Nelituji ale ani jednoho filmu, spíš lituji, že jsem víc filmů neviděla už v kině, jako třeba The Imitation Game s Benedictem Cumberbatchem, kterou už jsem naštěstí viděla, ale se zpožděním, je taky velká bomba. Taky jsem hodně chtěla vidět film Eda Sheerana, live concert a animák Inside Out (V hlavě, kterou mám u sebe právě teď na DVD, takže to hodlám napravit) a taky by se mi strašně líbilo jít ještě letos na nového Victora Frankensteina, ale k tomu už se s největší pravděpodobností asi nedostanu.

Na některé z těchto filmů jsem zatím filmovou recenzi nepsala, ale kdybyste rádi, určitě mi to dejte vědět.
Taky mi napište, na jakých filmech jste letos byli v kině vy a na které se třeba ještě chystáte.

Mějte se krásně brzy se zase uvidíme u jiného článku.


Snow Fairy

Quote of the Week #11

19. listopadu 2015 v 15:16 | Snow Fairy |  S hlavou v oblacích

Quote of the Week



Ahoj,

dnes jsem tady opět s tímto citátovým článkem. Protože jak jinak, na nic většího se nějak nevzmůžu. Obzvlášť dnes je nějaký velice unavený den. Skoro jsem usnula v autobuse a to se mi až tak často nestává. Alespoň dnešní kino s Hunger Games: Mockingjay Part 2 mě na 100% probere.

Dnešní citát je z knihy, který vyšla oficálně 10. listopadu letošního roku. Je to novinka od fenomenální Colleen Hoover a jmenuje se November 9. Hned, jakmile mi přišla, jsem sepustila do čtení. N9 už jsem i přečetla a Colleen mi opět přinesla příběh, o kterém musím přemýšlet. Opět do toho dala všechno a opět je to kniha, která se mi zapsala do srdce. Někdy si říkám, jak to Colleen dělá. Vlastně se ptám pořád, jak to dělá. Vždycky přijde s příběhem, který skrývá mnohem více než by se mohlo na první pohled zdát. Po každé knize od Colleen mi nějakou dobu trvá než se pořádně vzapamatuju. U November 9 to platí také. Ještě teď toho mám plnou hlavu. A knížku plnou záložek mých nejmilejších řádků, citátů a věcí, které je dobré si pamatovat.


"You"ll never be able to find yourself If you're lost in someone else."


- Colleen Hoover (November 9)



Festive Shaking

17. listopadu 2015 v 19:49 | Snow Fairy |  Thinking About...

Festive Shaking



Ahoj,

vítám vás tady v dnešní slavnostní den. Do konce roku zbývá 44 dnů a v tento den v roce 1989 třásli lidé na Václavském náměstí klíči v probíhající Sametové revoluci. Dnes je den, kdy se bojovalo za demokracii a hlavně za svobodu. Jo, kamarád Google za mě vždycky odvede polovinu práce.
Já tady dneska nebudu třást klíči. Bylo by to nesmyslné, protože byste to stejně neslyšeli a nejspíš to ani nemá takový význam jako tehdy. Budu tady "třást" nějaké knihy.
A jaké knihy? No, nejlepší asi bude, když řeknu, že jsou to knížky z mého to-read listu. Ale taky jsou to knihy, které mě opravdu neskutečným způsobem zaujaly. Ať už námětem, nebo obálkou nebo čímkoli. Dnes vám je ukážu. Třeba některé taky znáte a chcete číst.


George

Název: George
Autor: Alex Gino
Žánr: Middle Grade, Contemporary, Realistin Fiction, Transgender Literature
Série: -
Anotace: ZDE


Proč George?

Protože první větu, kterou vidíte v anotaci, je BE WHO YOU ARE.
Tím bych mohla skončit a ostatní nechat na vás. Ale něco málo k tomu ještě napíšu.
George je chlapec, který se ale jako chlapec necítí. Necítí že by byl klukem, i když to je první, čeho si na něm všimnete. Že je kluk.
Myslím, že ostatní už musíme odhalit sami, ale samo o sobě transgenred téma je něco, o čem až tak často neslyšíte. A celkově si o této knize myslím, že bude skvělá. Originální a i když je žánrově zařazena do middle grade literatury, což je čtení spíše pro mladší čtenáře, tak si myslím, že toto zařazení dalece přesahuje.


The Rest of Us Just Live Here

Název: The Rest of Us Just Live Here
Autor: Patrick Ness
Žánr: YA, Contemporary, Fantasy, Realistic fiction
Série: -
Anotace: ZDE


Proč The Rest of Us Just Live Here?

Knihu, kterou jsem od Nesse četla, bylo Volání netvora. A nemůžu si tu knížku více vynachválit. Je tak krásná a realistická a Ness všechno pokládá tak neuvěřitelným spisovatelským způsobem, ve vší grácií a se vším umem. Tato Nessova nejnovější kniha mě zaujala už svým názvem. Zní to přesně jako něco, co bych ráda četla. Jaké to je být ten obyčejný člověk. Mikey není ani neoblíbený, ale ani není nejpopulárnější kluk na škole. Mikey musí objevit, že jeho život je neobyčejný, něčím, co nikdo jiný nemá.
Jednoduše tato kniha vypadá jako velká příběh. I autorem a vlastně vším.




Every Last Word

Název: Every last Word
Autorka: Tamara Ireland Stone
Žánr: YA, Contemporary, Romance, Mental Health,
Série: -
Anotace: ZDE


Proč Every Last Word?

Protože hlavní aktérkou je tady OCD. Nebo jinak řečeno obsedantně kompulzivní porucha, která mladou Samanthu McAlister stravuje jako temnota.
Já zbožňuju příběhy s nějakou takovou poruchou, nemocí nebo tak. Zní to sice strašně depresivně, smutně a tak, že mě to emociánílně totálně zničí, ale i tak je tohle kniha jedna z těch nejvýše na mém to-read listu.
Tamara Ireland Stone je autorka knihy, která u nás vyšla pod názvem Čas mezi námi. A ta se mi mimochodem taky hodně, hodně líbí, i když jsem ji ještě nečetla. Nicméně Every Last Word zní samo o sobě neuvěřitelně. Plné emocí. To pravé pro mě.



Paperweight

Název: Paperweight
Autorka: Meg Haston
Žánr: YA, Contemporary, Realistic Fiction, Mental Health
Série: -
Anotace: ZDE


Proč Paperweight?

Další kniah s tématem mentálního zdraví. Já toto téma opravdu zbožňuju. Nicméně o co jde v této knize, je dost depresivní. Stevie se ve svém vlastním životě cítí jako vězeň. Její bratr je mrtvý a jeho smrt má možná za následek sama Stevie.
Se vším, co Stevie ve svém životě cítí špatně, což je v podstatě všechno, se chystá vzít život i sama sobě.
Šílené a depresivní. Ale já tak nějak tuším, že tato kniha bude bombová. Absolutně mě emocionálně zničí a zdevastuje, ale čtení bude stát za to.
Moc jsem na tuto knihu zvědavá a opravdu, opravdu doufám, že se mi brzy dostaně nějak do rukou.



Skyscraping

Název: Skyscraping
Autorka: Cordelia Jensen
Žánr: YA, Contemporary, Realistic Fiction, Family
Série: -
Anotace: ZDE


Proč Skyscraping?

Na první pohled musím říct, že za to může obálka. Potom za to ale rozhodně může anotace a námět.
Celý Miřin život je roztříštěn na kousky, když zjistí, že její otec má milence mužského pohlaví. Samo o sobě to není nic špatného, ale Mira v momentě ztrácí život, který nikdy neměla, ale o kterém si myslela, že je opravdový.
Celkově má tato kniha dál ještě hlubší smysl a význam a to se mi velmi líbí. Jenom se trochu bojím, že to, co mě zaujalo v anotaci se potom v knížce nějak vytratí. Ale předem nemůžu soudit. Tak jako tak bych si Skyscraping chtěla moc a moc přečíst.


My Name Is Memory

Název: My Name Is Memory
Autorka: Ann Brashares
Žánr: YA, Fiction, Fantasy, Romance,
Série: -
Anotace: ZDE


Proč My Name Is Memory?

Protože Daniel cestuje napřič životy a stoletími za jednou jedinou dívkou. A potom je nutné to přečíst, hádám.
Tohle zní tak neskutenčně dobře, taková romance všech století. Přijde mi to jako opravdu dobý nápad přijít s takovým příběhem. I když ani nijak extrémně přelomový nápad to není, připadá mi, že něco podobného jsem už někde slyšela. Ale ani to mi nezabrání v tom se na tuto knihu těšit a těšit.





A jaké knihy byste si chtěli hodně přečíst VY? :)
Znáte nějakou z těch, které jsem zmínila nebo vás alespoň některá zaujala?

Zatím se mějte krásně.


Snow Fairy

You Already Know The Answer

15. listopadu 2015 v 18:13 | Snow Fairy |  Thinking About...


Ahoj,

jednoduše mi to nejde. Blog jen tak leží ladem a já nemám čas. Když jsem v práci, nadřu se jak koza, ale uznávám, že jsem se tím alespoň něco naučila. Ale potom už nemám čas na to, co mám ráda a vlastně ani na to, co ráda nemám.
Pokud vám tento článek zatím nedává smysl, tak to bude možná tím, že melu z posledního a vlastně nevím, o čem psát. Tak píšu o tom, jak to se mnou teď je. Už jsem naznačovala, že mám od půlky září nějakou brigádu v nejmenovaném supermarketu. Řeknu vám v jakém. V Kauflandu. A taky vám řeknu, že je to hodně drahá zkušenost. Nemyslím to tak, že bych dostávala nějak moc velkou výplatu. To vůbec ne. Na to, co tam dělám si připadám trochu jako otrok, ale nechci si takhle stěžovat, i když právě stěžování mi v tomto případě jde úplně nejlíp. Je to tam strašné, hrůza, a já jsem z toho pokaždé absolutně zničená. Strašně mi chybí trocha toho osobního prostoru, ticha, klidu, čtení a pohody s hrníčkem čaje. Chybí mi ten čas, který mi každý den zbývá, když se vrátím ze školy. Chybí mi, jak dobře jsem se cítila než tohle to celé šílenství začalo. Já neříkám, že bych si třeba ráda nenašla nějakou slušnou, příjemnou brigádu. To ano, to bych vážně moc ráda. Ale nějakou, kde po mě nebudou chtít, abych otročila od půl jedné až do zavíračky v deset hodin. Jsem hrozná, jak si stěžuju, protože lidi na světě jsou na tom hůř než já. Jsem líná a pohodlná a nejsem na to pyšná. Ale probůh, jak já zbožňuju teplo krbu a ještě víc zbožňuju, když si to teplo můžu úžívat naprosto v klidu, bez nějakých zbytečných starostí o tom, co se bude další den zase dít.

A tak jsem se i kamarádkou, se kterou tohle všechno prožíváme společně, rozhodly (vlastně už před nějakou dobou), že konec listopadu bude taky konec této naší brigády. Ani nevíte, jak se moc se těším. Bude Advent, budou Vánoce a já si ten čas chci absolutně vychutnat. Tak, jak jen to půjde.
Určitě jste to zažili v životě, že jste něco začínali, ale nějak podvědomě jste tušili, že to není nic pro vás. Že to musí být jinak, než jak je to v té či oné situaci. Že víte, že něco musíte změnit. Chvíli ale trvá než uděláte ten krok, který vás dovede ke správné odpovědi. Ale jakmile ho uděláte, pocítíte tu úlevu.

Dneska jsem si vám, přiznávám, chtěla trochu postěžovat. Prostě mi chybí psát recenze, články, různé věci na blog, trochu o nich přemýšlet. A hlavně mi chybí čtení, na které taky moc času nemám. A když už čtu, tak se snažím být co nejrychlejší, abych věděla, jak co skončí a nějak si potom nemůžu vychutnat příběh, což mě štve asi ze všeho nejvíc. Velmi se těším na prosinec, na Vánoce, na tu krásnou atmosféru. Těším se, až si pustím můj milovaný vánoční film, Stella, a trochu si u toho pobrečím.
Tak moc se těším, snad to jenom všechno vyjde a snad to všechno bude okay.

A abych nepřicházela jenom se svou maličkou "zpovědí" a stížnostmi, přidávám pár fotek, které jsem pořídila během cca uplynulého měsíce nebo dvou.





















Recenze - Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru

10. listopadu 2015 v 18:32 | Snow Fairy |  Recenze

Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru

Autor: Benjamin Alire Sáenz
Žánr: YA, Realistic Fiction, Contemporary, Fiction, Romance, Coming of age
Díl: -
Originální název: Aristotle and Dante Discover the Secrets of the Universe
Počet stran: 368
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: CooBoo
Anotace:
Aristoteles je naštvaný teenager, který má bratra ve vězení. Dante je všeználek s nezvyklým pohledem na svět. Tihle dva kluci se potkají na koupališti a zdá se, že nemají zhola nic společného.
Ale protože jsou oba samotáři, začnou spolu trávit čas a zjistí, že jejich přátelství je opravdu neobyčejné - takové to, které změní životy a vydrží navždycky. A díky němu také Ari i Dante zjistí ty
nejdůležitější pravdy o sobě samých a o tom, jakými lidmi by se chtěli stát.

***


Přátelství je vzácné v jakémkoli věku. Pravé přátelství je ještě vzácnější. A přátelství je také to, co mladý Aristoteles, řečený Ari, v podstatě nepoznal. Ari je spíše samotář, který se příliš neprojevuje. Raději si přečte dobrou knížku, místo, aby někde vymetal večírky. Ari je tak trochu jako jeho jmenovec. Sám pozná jaké to je, když se celý svět změní díky jednomu člověku. Nic nebylo tak komplikované, jiné, nové a k nepoznání, dokud se v Ariho životě neobjevil Dante. Chlapec, který je za všech okolností okouzlující, svým vlastním způsobem a bez přehnané snahy okouzlující.
Dokud člověk nepozná jaké to je nemít přátele, nemůže poznat ani cenu přátelství.


Přátelství Ariho a Danta je opravdu vyjímečné a enigmatické. Slovo přítel má nádech něčeho mnohem většího a všechny záhady, které vesmír skrývá se zdají v rukou dvou chlapců o něco více rozluštitelné a smysluplné. A jak to bývá i v životě, pokud jsou na odhalování pomyslných záhad vesmíru dva, je vždycky možné najít způsob. I skrz ty nejhorší chvíle.


Kniha Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru je opravdu mimořádná. Nese s sebou velké poslání a význam. Ono to možná zní trochu příliš jako vychvalování, ale Benjamin Alire Sáenz příběh dvou mladých chlapců pojal vyspěle. Myslím to tak, že v dnešní době hodně dospělých bere teenagery trochu na lehkou váhu. Starší lidé často mladé lidi odmávnou s tím, že toho v životě ještě pořádně nic nezažili, neberou je tolik vážně a celkově rovnocennost mladých a starších lidí je trochu vyhrocená. Chci říct, že Sáenz vložil do postav Ariho a Danta velké osobnosti, už jako mladičké chlapce je zároveň vykreslil jako moudré muže, samozřejmě trochu s ohledem na věk. A nejsou to jenom jména, co je oba dělá moudré a vyspělé. Autor prostřednictvím těchto dvou postav vyjímečně komunikuje se čtenáři, nenásilně jim ukazuje cenu přátelství se všemi výhodami a nevýhodami.

"Ptáci existujou, aby nás naučili něco o nebi."


Aristoles a Dante odhalují záhady vesmíru je nesmírně realistická kniha. Ve skutečnosti není nic růžové a nic nám nespadne jen tak do klína. Autor vede své postavy k zodpovědnosti, ale zároveň jim nechává povolenou uzdu představivosti a kreativity. Jako mladí kluci se Ari a Dante snaží poznat život takový, jaký je, snaží se přijít na to, proč se dějí některé věci, z jakého důvodu věci přetrvávají a proč se některé, za normálních okolností nemyslitelné věci, začínají přetvářet ve skutečnost. Ari a Dante je opravdu brilantně napsaný příběh, sestavený a inspirovaný životem a zkušenostmi, vyprávěný s něhou i naléhavostí. S radostí i smutkem, protože ať už je to klišé nebo ne, je pravda, že dokud člověk nepozná bolest, nemůže poznat radost.
Po světě se o příběhu Aristotela a Danta hodně mluví a já si myslím, že naprosto zaslouženě. Benjamin Alire Sáenz napsal nádherný coming of age román o pravém přátelství, rodině, o životě a jak může přátelství být někdy i víc. Úžasná a mistrovská práce se slovy. Tohle by si měl přečíst co největší počet lidí, protože poznat Ariho a Danta je jako dívat se a doslova potkat okouzlující západ slunce. Nádhera.



Knižní Zúčtování - Říjen

8. listopadu 2015 v 14:20 | Snow Fairy |  Mé Knihy


Ahoj,


tak jsem konečně tady. Po celém týdnu, který nějakým způsobem strašně rychle utekl, jsem tady s knižním zúčtováním, které jsem plánovala už na minulý týden, ale nějak mi to nevyšlo. Klasika. Ale jsem tady teď. Očividně.
Musím říct, že říjen byl docela úspěšný měsíc, co se knih týká. Ale ono je to hodně tím, že jsem měla narozeniny. A taky tím, že jsem asi měla i trochu štěstí. Protože se mi podařilo zaplnit všechny kategorie zúčtování, které většinou zaplněné nemám.
Jdu raději na knížky nebo by se za pár slov mohla moje úvodní promluvla zvrhnout v něco, co by se nikomu z vás nelíbilo. Ani mě by se to nelíbilo. :D


Knihy, které jsem si koupila


Není to tak dávno, co jsem si řekla, že si budu kupovat knihy, které jenom doopravdy, doopravdy fakt hodně, hodně chci. O jiných knihách bych možná popřemýšlela, ale nekupovala bych je jen tak, hned. Trochu jsem to porušila, ale upřímně se snažím tohle moje "pravidlo" dodržovat. Možná tento měsíc, možná bude listopad trochu víc o dodržování pravidel a ne o jejich porušování. Uvidíme na začátku prosince.





No surprise ! A je moje. Toto nové ilustrované vydání Harryho Pottera je jednoduše magické. A nejenže Harry Potter je příběh sám o sobě magický, což každý ví, tato kniha je kouzelná i bez čtení nebo re-readingu. Takovou nádheru jsem už dlouho neviděla. Jsem z toho ještě teď unešená, stejně jako když jsem ji poprvé držla v rukou v knihkupectví. Už teď se nemůžu dočkat těch dalších dílů.



Krása. A moje velká oblíbenkyně. Ari a Dante jsou úžasné postavy. Úžasné postavy v úžasném příběhu. Na této knížce není nic, co by nebylo skvělé. Jsem na ni pyšná.





Ali a Nino je jedna z knih, které jsem rozhodně neplánovala. Ale příběh, který nechal inspirovat fenomenální pohybující se sousoší mileců - "Statue of Love" - v Gruzii, mi neskutečně učaroval. A jsem neskutečně ráda, že ho mám konečně doma. A taky jsem neskutečně ráda, že jsem ho našla na Better World Books za opravdu nádhernou cenu. A nakonec se neskutečně těším, až si tento příběh jednou přečtu. Příběh tak velké lásky.





Tohle je kniha, kterou jsem si objednala úplně neplánovaně. Byla jsem rozhodnutá si ji nekupovat, když vím, že vyjde příští rok i u nás. Ale jak vidíte, tak nakonec se mi do rukou dostala i originální verze. A to jenom proto, že tato je od jiného nakladatelství než dražší verze, kterou můžete koupit pod nakladatelstvím Penguin. Nakonec jsem ale docela ráda, že ji mám, sice obálka se mi nelíbí, je taková trochu.... psychedelická, plná detialů, které by tam vůbec nemusely být, ale první díl Girl Online se mi líbil, tak jsem zvědavá, co si Zoe přichystala On Tour.


Knihy, které jsem vyhrála


Světe div se, já jsem něco vyhrála ! Po takové době jsem nemohla uvěřit, že jsem nějakou knížku vyhrála. Navíc knížku od YOLI, jednoho z nejlepších nakladatelství, jaké dneska v Česku máme. A ne jenom knížku. Nádhernou roztomilou, sloníkovou propisku, samolepky se sovičkami a lepící papírky se sloníky. Podívejte se ZDE na fotku i se všemi maličkosti. Jinak na knihu se podívejte tady. Je nádherná.




Knihy, které jsem dostala jako dárek


Jednou za rok se opravdu vyplatí mít ty narozeniny. A rodinu a ty nejmilovanější přátele, kteří na ně nezapomenou.



Nad normální cenou této knížky se člověk fakt zarazí, ale když je trochu slevněná a když máte pár procent slevu navíc, tak ani koupení knihy Binge od zlatého Tylera Oakleyho není problém.
Moc děkuju mami a tatí. Moc vás miluju !



Moje kamarádka Lenička mi tímto udělala tak neskutečnou radost. Deníček s Malým princem jsem chtěla od té doby, co jsem věděla, že vyjde. Je tak krásný. Ty citáty jsou jednoduše mimořádné. Stejně jako celý Malý princ.
Děkuju moc, Leni, ještě jednou. Mám tě moc ráda.



A další kniha, nebo spíše komiks, který ke mě přišel nečekaně. Kamarádka Aneta stojí za ním a nemůžu být více překvapená. A taky nadšená. I když bych kolikrát chtěla, sama bych si komiks asi nekoupila, protože vím, že takový komiks není vůbec levná záležitost. Tohle mi udělalo velkou radost. Batman je prostě nejlepší !
Děkuju moc ještě i tady, Any.


Knihy, které jsem dostala ke zrecenzování




Za Umění předstírat moc děkuji databázi knih.



Mechanický anděl je kniha, ze které mám fakt obrovitánskou radost. A ta obálka ! Moc děkuji databázi knih.



Ano, vidíte správně. Sempre jsem vyhrála u YOLI a k recenzi dostala od databáze knih, které mimochodem moc děkuji.
Ale byla bych ráda, kdybyste z jedné z knih měli radost i vy, takže se těšte na Vánoce. :)



Všechno, úplně všechno jsem dostala od nakladatelství Jota, kterému moc a moc děkuji. Ale teoreticky to není tak úplně recenzák. I když tak trochu je. No, co je důležitější, je projekt, který jste mohli na blogu v říjnu vidět. Takže kdybyste ještě o této knize moc nevěděli a chtěli byste vědět, klikněte SEM.



Za OTKU moc děkuji také databázi knih !



A za Vyvolenou bohy mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment.

Všechny knihy pohromadě

+ Harry Potter a druhý výtisk Sempre





A jaké novinky a nové knížky se přes říjen objevily v knihovničkách Vám?
A za jaké knihy jste nejvíce rádi?

Mějte se nádherně. Brzy se zase uvidíme u nějakého článku.



Snow Fairy

Quote of the Week #10

3. listopadu 2015 v 20:35 | Snow Fairy |  S hlavou v oblacích

Quote of the Week



Ahoj,

vypadá to, že tento týden zase takt rochu propásnu. Nebo možná propásnu není správné slovo. Ale článků bude málo. Myslím, že jste na to docela zvyklí. Mrzí mě, že na blog nemám víc času, nemám pořádně čas ani na čtení. Doufám ale, že všechno vyjde a už brzy bych měla mít zase pořádně čas. Hlavně na Vánoce plánuji nějaký projekt a tomu bych se chtěla věnovat tolik, kolik to půjde. Prostě co nejvíc. A tak celkově, před Vánoci chci mít čas a klid si tu atsmoféru vychutnávat.

Pro dnešek bych vám ráda ukázala jeden z citátů z jedné velmi pozoruhodné knihy, kterou jsem nedávno dočetla a ze které jsem opravdu nesmírně nadšená.
Jedná se o knihu Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru od Benjamina Alire Sáenz. Tato kniha je jednoduše mimořádná. Jiná a krásná a já vám ji z celého srdce doporučuji.


"Někdy byla bolest jako bouře, která se žene odnikud. I to nejslunečnější letní ráno může přinést pořádnou průtrž mračen. Může přinést hromy a blesky."


- Benjamin Alire Sáenz (Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru)



Inspiration (125) - All Saints Day

1. listopadu 2015 v 19:39 | Snow Fairy |  Inspiration
-Meme od Nikki Finn.



Ahoj,

musím říct, že dnes byl neobvykle krásný den. Slunce krásně svítilo, i když paprsky už neměly takovou sílu, aby dokázaly zahřát. Nicméně bylo velmi příjemné, když i to studené teplo dosáhlo až k mému obličeji. Taky jsem dnes dočetla Aristotela a Danta a musím říct, že je mimořádná kniha.
Možná je to i dnešním dnem Všech svatých. Kolem je taková zvláštní atmosféra. Miluju tento čas. Miluju všechna ta světla na hřbitově, všechnu tu přítomnost, která je v těchto dnech vždy ještě intezivnějších než normálně. A taky si pokaždé uvědomím, že už se blíží Vánoce. Mám pocit, jakoby se ve vzduchu už vznášela taková ta poklidná sváteční atmosféra, i přesto, že do Vánoc zbývá ještě víc jak měsíc.

Snad nejsem jediná, kdo má Dušičky rád. A kdo se už teď těší na Vánoce.
Fotky jsou takové spíše náhodné, nefotila jsem nic konkrétního. Jen tak jsem fotila, co mě napadlo. I tak ale doufám, že se vám budou líbit.






















Get your own free Blogoversary button!