Leden 2016

Inspiration (129) - Exploring the World

24. ledna 2016 v 19:41 | Snow Fairy |  Inspiration
-Meme od Nikki Finn.



Ahoj,

od začátku roku se to se mnou moc nezlepšilo. Chtěla jsem přidávat víc článků, psát víc recenzí a tak všechno jsem chtěla, aby bylo hezky na svém místě. Ale ukázalo se mi v průběhu tohoto měsíce tolik, že je tu jedna věc, kterou si nejvíc uvědomuji jako ponaučení. Že stačí tak maličko a stačí chvilka, ve které vám někdo opravdu ošklivým způsobem vrazí kudlu do zad. Říkám si, proč taky ne, že? Ten člověk nad tím přece nepřemýšlel.
Chtěla bych sama sobě dát několik rad, ponaučení, najít zase tu osobu, kterou jsem se nějak snažila posledních několik měsíců, možná už rok, postavit, zlepšit. Určitě ji najdu, ale abych pravdu řekla, tak jsem poslední měsíc tak trochu ztratila směr. Ale na stranu druhou už taky cítím, že té osobě začínám být zase blízko.

Nechtěla bych tady házet nějaké negativní zážitky, ale myslím, že někdy se prostě stanou, jako součást objevování toho, kde žijeme, jak žijeme a kým jsme. Cítím se, jako bych to do teď nevěděla. Možná věděla, ale nebrala jsem to na vědomí. Mít v životě nějakou jistotu, je vážně krása a požehnání, ale mít v životě onu nejistotu, která nás může kdykoli přivést tam, kam necheme, je nejspíš taky důležité. Je to něco jako lekce, abychom se měli občas na pozoru. Stojí to za to, objevit nové věci, poznat nové lidi, vytvořit si nezapomenutelné vzpomínky.
Jak moc pozitivní celý tento týden nebyl, tak dokážu najít i pár momentů a chvil, které stály za to a které jsem si užívala i přese všechno, co se dělo. A jsem za ně tak nesmírně vděčná.



























Recenze - Dánská dívka | Když v sobě najdeš odvahu být sám sebou

20. ledna 2016 v 17:19 | Snow Fairy |  Recenze

Dánská dívka


Autor: David Ebershoff
Žánr: Fiction, Real event, Historical fiction, Realistic
Díl: -
Originální název: The Danish Girl
Počet stran: 376
Rok vydání: 2011 / 2016
Nakladatelství: Domino









***



Jeho život se doposud skládal z krajinek rodné vesnice, barev z palety, krásné Grety, se kterou se i po šesti letech manželství cítí jako poprvé zamilovaný chlapec. Ale i přesto všechno dobré, co se v jeho životě děje, bez ohledu na to, jak moc úspěšných a oblíbený je malíř, je Einar Wegener uvnitř napůl prázdný. Cítí, že je tu nějaká jeho část, které úplně nerozumí, která ještě nebyla ani probuzena, ale onu přítomnost lze jenom velmi těžce ignorovat.
Dokud se Gretě jednoho dne nedostaví modelka na dokončení obrazu, který musí být nutně dokončen včas.
Seznamte se s Lili, dívkou, která se zrodila z malířského plátna a do světa poslala barvy odvahy, respektu a loajality.


I přesto, že slova Davida Ebershoffa v této knize jsou převážně vymyšlené, život mezi řádky dánské dívky, Lily, je tak pravdivý, jako sám život. Je stejně tak opravdový, jako každý jeden přítel, který vás zradí.

Dánská dívka je nesmírně upřímný příběh muže, který se nadále necítí býti mužem. Je to pochopitelné z našeho úhlu pohledu a pohledu dnešní doby, ale v době Einara Wegenera je všechno od homosexuality k trans gender problematice jedna velká nestoudnost, kterou každý člověk, včetně lékařů, považoval za ohavnou. V této knize nejenže nahlédnete do života prvního muže, který se nebál najít odvahu ve světě plném křivd, ale také příběh rozkvětu jedné umělkyně, která se do příchodu Lili neúmyslně skrývala ve stínu slavného manžela.
Neskutečným způsobem Ebershoff popisuje rozkvět jak samotného Einara, tak i jeho manželky Grety. Jejich životy jsou plné nejistot a bojů, které se navzdory názorům společnosti mohou uskutečnit, když v sobě najdou dost sil.

Hledání štěstí je běh na dlouhou trať, ale věřím, že Einar/Lili je jednou z velkým světových inspirací. To, co se na první pohled zdá nenápadné pro jednoho člověka, je velkou věcí pro jiného a já jsem si opravdu užívala upřímnost každého autorova slova, užívala jsem si a obdivovala každý krok Lili Elbové za svým vlastním snem i svou identitou. Dánská dívka je brilantní, silný příběh o lidské odvaze a vůli jít za tím, co nás dělá tím, kým jsme bez ohledu na to, jak moc lidí to na nás nemá rádo. V knize se mimo jiné jmenované aspekty setkáte také s obrovskou podporou, bezmeznou láskou a povznášející loajalitou a respektem. Odvaha v tak upřímné a otevřené podobě je velice přímočarou součástí knihy, která čtenáře dokáže ohromně inspirovat, otevřít oči a najít respekt nejen k lidem okolo, ale hlavně k sobě samému.

Dánská dívka se čte doslova sama, i přesto, že jsem původně spíše očekávala, že se setkám se stylem psaní, který mému čtenářskému apetitu nebude úplně vyhovovat. O to víc mě celá kniha bavila, o to více jsem cítila úžasné spojení a sounáležitost s postavami bojujícími za význam vlastní existence. Postava Einara Wegenera/Lili Elbe ukazuje, že někdy dát světu něco jiného neznamená předem prohrát. Ukazuje, jak neobyčejným způsobem může jeden člověk změnit svět.
David Ebershoff tímto dílem pojednávajícím o velkém a současném tématu obohatil svět literatury, ale i svět jako takový. Věřím, že mnoho lidí najde v příběhu Lili pochopení i vlastní hodnotu. Výsledek je velkolepý, zůstane vám v srdci dlouho, dlouho po dočtení poslední strany.



Inspiration (128) - Dear Beginnings...

17. ledna 2016 v 17:08 | Snow Fairy |  Inspiration
-Meme od Nikki Finn.


Ahoj,

je to něco málo přes dva týdny, co nám začal nový rok a já nějak nevím, co očekávat dál. I když jsem měla na konci minulého roku pocit, že letos to bude maximálně jiné a lepší, ukazuje se zatím všechno nějak přesně naopak.
Dějí se věci, které bych raději nezažila a které bych, když už, chtěla vědět jinak a za celý tento nový rok už odešli dva pro svět velmi významní lidé, včetně toho nejlepšího profesora lektvarů, jakého kdy svět mudlů i čarodějů viděl. Přijde mi, jako by se svět otočil zády ke všem lidem. Vím, že to takhle nebude celý rok, budou i ty úžasné chvíle, nezapomenutelné, jenom je teď to momentální rozpoložení poněkud mimo kurz.
Posledních pár dní jsem neměla nápady a i když jsem chtěla moc fotit, nějak se mi zdá, že ani to mi nešlo. Doufám tedy, že stejně jako se dny prodlouží a prosvětlí a zase nám všem vyjdou vstříc, se trochu zlepší moje focení. A moje inspirace pro vás.

























Quote of the Week #12

13. ledna 2016 v 17:12 | Snow Fairy |  S hlavou v oblacích

Quote of the Week



Ahoj,

na dnešek jsem si vybrala tento článek, protože opět mám v hlavě tak prázdno a jsem tak neschopná normálně myslet, že kdybych vám měla psát nějakou recenze, tak by absolutně nedávala smysl. Ani jediná věta. Proto sázím, že tohle bude jistější. A třeba se vám bude líbit i citát, nebo spíše úryvek, který jsem vybrala. Možná jste si včera na facebooku všimli fotky s knihou Colleen Hoover, Maybe Not. Pokud sledujete, jak Colleen vychází knihy, tak určitě víte, že Maybe Not už dávno vyšlo, ale jenom v elektronické podobě.
Teprve s koncem minulého a začátkem nového roku vyšlo Maybe Not jako fyzická kniha. Stejně jako naprosto úžasné a bezchybné bylo Maybe Someday, tak i tato krátká novelka je naprosto úchvatná. Colleen píše jako kouzelnice, vždycky něco, co mě dostane a na co se nedá zapomenout.


"I don't want you to change, Bridgette. I'm not in love with who you could be, or who you used to be, or who the world says you should be. I'm in love with you. Right now. Just like this."


- Colleen Hoover (Maybe Not)



Reviews - Dopisy na konec světa | s Kurtem Kobainem až na konec a zpátky

11. ledna 2016 v 20:52 | Snow Fairy |  Reviews

Dopisy na konec světa

Autorka: Ava Dallaira
Žánr: YA, Contemporary, Romance, Fiction, Death
Díl: -
Originální název: Love Letters to the Death
Počet stran: 272
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: YOLI


Srdce na několik kusů a nikde na obzoru člověk, který by je dokázal složit dohromady, snad kromě Laurel samotné. Ale Laurelin život je natolik roztříštěný, že než se dostane ke svému srdci, musí projít ještě dlouhou cestu.
Žití je plné paradoxů a zklamání a Laurel si připadá na všechno sama. Po tragickém odchodu sestry už po boku nemá nikoho, kdo by se mohl May vyrovnat, kdo by mohl Laurel provést životem tak, jako její velká sestra a nejlepší kamarádka v jednom.
Člověk si ale občas ani nestíhá uvědomit, jak moc věcí se mění ve stejnou chvíli. Laurel se prostřednictvím dopisů slavným osobnostem snaží vypsat ze své vlastní bubliny plné zármutky, beznaděje a zlomeného srdce.

***


Představte si, že vám ve škole zadají úkol, napsat jakékoli osobnosti, která zemřela. Jakou byste si vybrali? Snažili byste se vykoupit slovy pro někoho, kdo je vám blízky nebo pro někoho, o kom si myslíte, že by vás pochopil?
Laurel je nesmírně uzavřená osoba. Všechno se v ní ještě více zlomilo po smrti setry a odchodu matky. Laureliny dopisy slavným osobnostem, v čele s Kurtem Kobainem, ale odhalují více než zdrcující fakt, že se jí život doslova rozdělil na několik kusů. Každý dopis je dojemnější, upřímnější a více srdcervoucí než ten předchozí a síla slov vás zasáhne se zdrcující mocí, která je schopná bořit hranice mezi mlčením a hlasitým, otevřeným vyznáním.


Ava Dellaira se nicméně v dopisech zaměřila také na to, jak se mezery v životě Laurel začínají zaplňovat. Novými lidmi, okamžiky, vzpomínkami a láskou. A řekla bych, že podnět lásky je pro mě v této knize asi úplně nejemotivnější a nejvíce jsem ho oceňovala. Nejednalo se totiž jenom o lásku jako takovou, ale specifický druh lásky mezi přáteli. Laurel je, jak už jsem psala výše, nesmírně uzavřená a její projev je vyloženě nulový, ale autorka nádherně ukazuje, jak přátelství může změnit celý projev. Laurel v průběhu knihy nádherně rozkvétá a začíná se vyrovnávat se vším, o co v jejím životě jde. Samozřejmě je to kniha i o lásce a i když to není láska převelice vášnivá, tak musím říct, že číst o tom, jak Laureliny city pro lásku začínají vyplouvat na povrch, je něco nesmírně čistého, upřímného a krásného.

Dopisy na konec světa je zároveň kniha s velkým významem, který zasahuje do všech oblastní společenského života prakticky každého člověka. Deprese, nevyrovnanost, traumatické zážitky, které nechají rány, i ty, které nejsou vidět, se často stanou lidem, které byste na to absolutně netipovali. Ava Dellaira nenásilně vtiskla knize význam a poukázala na to, že svěřit se není projev slabosti.
Nejhlavnější koncepcí celé knihy jsou nicméně dopisy. Nejedná se o normálně psanou knihu, je to příběh sestavený z dopisů. Což mě obvykle příliš nebaví, mám pocit, že takové knihy postrádají určitou atmosféru, že si díky tomu plně nevychutnáte příběh. Ale u této knihy to bylo přesně naopak. I když čtete o Laurel a jejím životě a o tom, co se děje, je to styl, který žádným způsobem neochudí čtenáře o atmosféru, sílu celého příběhu ani o celkový dojem z knihy. Laurel v dopisech vypráví a tím kompenzuje veškeré nedostatky, takže i když je kniha složená z dopisů, vyzní jako normální kniha.

Já osobně považuji Dopisy na konec světa za opravdu nesmírně brilantní a povedenou knihu. Ukazuje na současné téma, čtenářům přestavuje různé strany života. Ukazuje a učí své čtenáře o ceně přátelství i tíze zrady a uvědomění si vlastní lidskosti. Ne každý na tuto knihu pěje ódy, to je jenom v pořádku, ale já osobně na ni nedám dopustit.


Za recenzní výtisk knihy mnohokrát děkuji nakladatelství YOLI!

Inspiration (127) - Thinking Out Loud

10. ledna 2016 v 18:20 | Snow Fairy |  Inspiration
-Meme od Nikki Finn.


Ahoj,

už je to zase nějaká chvíle, co jsem naposledy sestavovala článek do Inspiration. Teď ale mám pár fotek, které bych s vámi ráda sdílela.
Líbí se mi, jak i po novém roce neustále narážím na zbytky Vánoc. U nás doma, stejně jako u mnohých z vás, pořád ještě máme stromeček, v obchodech je ještě krásná výzdoba, která, když se na ni podíváte, září více barvami než je na první pohled patrné. V obchodech vládnou monstrózní slevy, lidé chodí s taškami většími než oni sami a všechno se zdá být tak napůl. Jako bychom jednou nohou byly stále ještě v minulém roce o Vánocích. Což mi přijde takové euforické a nostalgické, ale přejemně. Vzpomínáte na prožité chvíle s rodinou a příbuznými a hned se i ten nový rok zdá nadějnější.

Abych pravdu řekla, tak co zůstalo z Vánoc u nás ve škole, tak je s největší pravděpodobnosti nevyspalost. Nic jiného si vysvětlit nedokážu. Nebo jsme všichni vzali příliš doslova, že se říkám "New Year. New Me." Tento první týden po Vánocích mi přišlo, jako bychom se všichni znovu poznávali, jako by neuběhly měsíce společně. Nebylo tak zlé, jak to popisuji, jenom to tak zní. Ale před Vánocemi bylo mnohem jednodušší jen tak spolu ve škole být a vykládat o blbostech. Jsme pořád super skupina, jenom si asi potřebujeme pořádně zvyknout, že je čas začít zase pořádně pracovat. A hlavně si musíme zvyknout na pravidelné vstávání o několik hodin dříve než o prázdninách. :)























Reviews - Kam jsi odešla

8. ledna 2016 v 20:38 | Snow Fairy |  Reviews

Kam jsi odešla

Autorka: Gayle Forman
Žánr: YA, Romance, Contemporary, Realistická literatura, Drama
Díl: 2.
Originální název: Where She Went
Počet stran: 224
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: YOLI

Obsahuje lehčí spoilery na předchozí díl!

Tři roky žije Adam jen napůl. Jenom napůl vnímá vzestup a úspěch svojí kapely a jen napůl prožívá každý jeden den od té nehody, od té doby, kdy odešla Mia, aniž by vysvětlila jediným slovíčkem, proč tak uděala. Celou tu dobu Adam všechno prožívá naprosto bez nadšení. Jeho život ztratil očekávání i veškeré naděje. Život rockové hvězdy není takový, jak si Adam představoval a veškeré rozhovory dělá s novináři spíše z povinnosti.
Ale stejně jako ho hudba kdysi dovedla ke smyslu života, stejně jako o ten smysl následně přišel, ho hudba a nečekaný okamžik přivede k tomu smyslu zpět.

***


Příběh Gayle Forman v takové podobě, jakou ho podala, je stejně dojemný jako pohled na padající hvězdu. Přesně takový jsem měla pocit u prvního dílu, Jestli zůstanu (Zůstaň se mnou). Emoce mi při čtení hořely, slzy se mi valily po tvářích a já už jsem nevěděla, co dělat, abych si nepřipadla jako absolutní hromádka emocionálně nestabilních trosek. Pokračování Kam jsi odešla pro mě bylo takovým sice intenzivním, ale spíše dohoříváním. Gayle dala do vyprávění emoce, jako obvykle, což nesmírně uznávám, obdivuji a zbožňuji, ale oproti prvnímu dílu jsem vůči druhému zůstala poněkud chladnější.


Adamův úhel pohledu byl nicméně neskutečným způsobem imponující a při čtení doslova vnímáte Adamův zmatek, neporozumění, proč Mia jednoduše odešla, beze slova, bez vysvětlení, i přes všechno, co spolu jako dvojice zažili. Adamův náhle nedbalý přístup k životu i ke všem povinnostem je až mrazivě realistický a čtenář nemá absolutně žádný problém porozumět, proč se tak chová, i když si jasně uvědomuje, že to není nejrozumnější chování.

Adam je pro mě o prvního dílu oblíbená, povedená postava. Řekla bych, že je to přesně typ kluka, kterého by si holka přála mít po svém boku. Je to sympatický, talentovaný a ochranitelský kluk. Co víc si přát? Já kdybych věděla, že je mém životě kluk, který by mě ráno budil brnkáním na kytaru, asi bych se vám roztekla do cukrkandlové louže.
Tudíž si myslím, že jestli si něco Adam opravdu zasloužil, tak je to rozhodně vysvětlení. V tomto ohledu se mi v Kam jsi odešla opravdu nezamlouvala Mia. Já opravdu dokážu pochopit, že po tom všem, čím si musela projít, není žádné rozhodnutí jednoduché. Ale tím více bych kolem sebe potřebovala někoho, kdo by mě podpořil, jak fyzicky, tak hlavně psychicky.

Co se ale týká ukončení knihy, rozluštění všech nedorozumění, je Gayle Forman poněkud předvídatelná. Což ale v žádném případě není nevýhoda. Alespoň v případě Formanové ne. Konec očekáváte, ale to, co k němu vede, je vždy jenom na jejím brilantním stylu psaní, který mě osobně velmi sedí a velmi se mi líbí. Kam jsi odešla nezklamala. Pro mě je to ve srovnání s prvním dílem trochu méně emotivní a méně intenzivní, s největší pravděpodobností proto, že jsem ten typ čtenáře, který skoro doslova vstřebává, když se v knize děje něco, z čeho mu z trnou zuby smutkem. Gayle si ale drží úroveň. Její knihy budou vždycky populární a nadčasové, protože pojednává o reálných situacích a všechno, co píše dává smysl a čtenáři dodává pocit, že se setkal se skutečnými postavami. A to jsou kvality, které budou vždy, opravdu vždy, uznávané a vážené.


Mnohokrát děkuji nakldatelství YOLI za poskytnutí knihy k recenzi!

Reviews - Dárek z pravé lásky

7. ledna 2016 v 16:03 | Snow Fairy |  Reviews

Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení

Autoři: Holly Black, Ally Carter, Matt de la Pena, Gayle Forman, Jenny Han, David Levithan, Kelly Link, Myra McEntire, Stephanie Perkins, Rainbow Rowel, Laini Taylor, Kiersten White
Žánr: YA, Romance, Vánoce, Contemporary, Povídky, Fantasy, Fiction, Holiday
Díl: -
Originální název: My True Love Gave To Me
Počet stran: 384
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: ZDE


Vánoce jsou oslava rodiny, rodinné pohody, jídla, radosti a hlavně lsáky. O Vánocích se dějí zázraky a věci, kterým bychom normálně nepřikládali velkou váhu.
12 světově proslulých a milovaných autorů a autorek nám o Vánocch přinášejí dárek, který zahřeje nejedno čtenářské srdce. S mini i s těmito povídkami jsou Vánoce plné barev, světel a těch nejsladších políbení ze všech.

***



Další povídkový soubor, který příjemným a milým způsobem naladí na Vánoce.
Dárek z pravé lásky je už ve světě profláknutá young adult knižní bomba. A i když se u nás objevila teprve ke konci minulého roku, své úspěchy sklízí i tady. Myslím, že tento soubor povídek od jedněch z nejlepších autorů žánru pro teenagery a mladé dospělé se velmi povedl. Řekla bych, že úplně nejvíc, co se povedlo je vizuální zpracování. Obálka je tak neskutečným skvostem, provedení uvnitř knihy je o to kouzelnější, se všemi těmi světýlky. Tomu se jednoduše nedá nic vytknout. Hlavní věcí u této knihy jsou ale povídky. A ty, jak už lákají samotná jména autorů, se většinou krásně povedly.


O půlnocích - Rainbow Rowell


V této úvodní povídce mě Rowellová nezklamala. Osobně mám moc ráda styl psaní Rainbow Rowell v jakékoli podobě, ať už kratší nebo delší. Tohle bylo sice kratší, ale dávalo to krásně smysl. Všechno do sebe zapadalo a já mám hodně velkou slabost pro samotný fakt v podstatě nerozlučného přátelství, tak silného, že mezi ním a láskou je už jenom velmi, velmi malá hranice. Je to milé, příjemné, hřejivé, i když se část povídky odehrává ve studené silvestrovské noci.

8/10


Dáma a liška - Kelly Link


První setkání se stylem psaní Kelly Link mě mile překvapil. Povídka o Dámě a lišce se četla velice rychle a příjemně. Atmosféra celé povídky je krásně vánoční a zasněžená a jako dělaná pro snílky. Kontext je příjemný a myslím, že i hodně originální. A na Vánoce ještě o to kouzelnější, jelikož se i ze snu může stát jistá skutečnost a všechno může být nakonec přesně tak, jak si přejete, i když než se k tomu nejlepšímu dostanete, může to trvat i roky. Dáma a liška je jedna z povídek, které se mi opravdu líbily, a které jsem měla radost číst a číst a dočíst do konce.

8/10


Andílci ve sněhu - Matt de la Pena


Další povídka od autora, u kterého jsem doposud nečetla jedinou knihu. Matt de la Pena mě nicméně velmi mile překvapil. Jeho povídka je také velmi čtivá, příjemná, upřímná a realistický romantická a vánoční. Samozřejmě hlavní hrdina není flákač, na pozadí celé jeho postavy je toho mnohem víc k objevení. Rodinná situace doma je taková, že si od ní přeje na chvíli utéct. A myslím, že ten mužský pohled celé povídce opravdu nesmírně seděl. Je to romantické, neočekávané a mužským pohledem zamilované.

9/10


Najdeš mě podle Polárky - Jenny Han


Povídka najdeš mě podle Polárky má tak neskutečný potenciál. Ale za mě je ten potenciál v určitých místech nevyužitý. Han je autorka, se kterou jsem se setkala a jejíž knihy, jsem si zamilovala a oblíbila. Tohle ale byla povídka vytržená z kontextu. Velmi se mi líbilo zasazení příběhu na Severní pól i to, že hlavní hrdinka je součástí rodiny Santy Clause. Jenny je brilantní autorka s originálními nápady, to jí zůstává, ale celou povídku nějak nepodpořila. Měla jsem na konci pocit, že to nemělo pořádně hlavu ani patu. Konec byl takový ustřižený a končí přesně v tom okamžiku, ve kterém by měla pokračovat.
Milá, příjemná, nádherně vánoční povídka, ale neukončená.

5/10


To je Yulský zázrak, Charlie Browne - Stephanie Perkins


Stephanie Perkinsová je už také ověřená autorka. Když chcete číst nějakou z jejích knih, víte, že můžete čekat něco hodně dobrého. To můžete i od její povídky To je Yulský zázrak, Charlie Browne. Někdy, když už máte pocit, že se nic příjemného nemůže stát, postaví se vám do cesty snad ten nejošklivější vánoční stromek.
Mě se povídka líbila, ale oproti samostatným knihám Stephanie Perkinsové je poněkud slabší. Zrovna od Stephanie jsem čekala něco ještě lepšího, něco víc, no, perkinsovského. Není to špatná povídka, ale opět se mi zdála trochu vytržená z kontextu, jako by měla pokračovat, ale víme, že nebude.

7/10


Váš záskok za Santu - David Levithan


David Levithan je v podání svých příběhů velmi přesvědčivý. Nesmírně od něj uznávám a zbožňuji knihu Líbali jsme se a moc se mi líbilo, že stejná tematika byla ponechána i pro tuto povídku. Řekla bych, že je vánoční, ale s tím, že hodně naředěná realitou a možná maličko nepochopením situace v rodině. Levithan to ale pojal krásně a tato povídka se zařadila k těm velmi oblíbených.

9/10


Krampuslauf - Holly Black


U této povídky jsem hleděla jako z jara. Holly je drsňačka a i když se jedná o vánoční povídku, kde by v podstatě samozřejmě měly vystopovat vánoční, příjemné postavy a měly by se dít krásné vánoční věci. Holly to pojala vánočně svým vlastním způsobem a jako imponující prvek celé knihy postavila uhrančivého Krampuse, samotného ďábla.
Neskutečně jsem si tuto povídku užila. Je originální, tajemná, fantasy a nepředvídatelná. Zaslouženě se povídka Blackové umístila v mém žebříčku na druhé místo.

9,5/10


Cos to sakra provedla, Sophie Rothová? - Gayle Forman


Je to těžké, když má člověk pocit, že absolutně niak pořádně nezapadá. Když má pocit, že na vás každý kouká jako na outsidera. A hlavně potom o Vánocích jde pořádně do tuhého. Gayle Formant to vzala taky krásně podle sebe. Náznak cestování, romantika, Vánoce, ale přesto se nepřestala lišit.
Rozhodně si Forman zachovala svou vysokou spisovatelskou úroveň a originalitu i smysl pro každé slovo a realitu, kterou do příběhu ze srdce vložila

8/10


Kyblíky s pivem a jezulátko - Myra McEntire


Myra McEntire ve své povídce ukazuje, že na Vánoce opravdu platí všechny dobré skutky minimálně dvakrát a i ten největší mistr triků je v hloubi duše člověk s velkým, obrovským srdcem.
Opět, Myra McEntire je autorka, se kterou jsem se dosud nesetkala, ale myslím, že kdybych se někdy k její samostatné knize dostala, rozhodně bych ji moc ráda přečetla. Kyblíky s pivem a jezulátko je roztomilá povídka o hledání vlastních předností a lásky. A taky o velké spoustě sněhu.

8/10


Vítejte ve Vánocích, CA - Kiersten White


S radostí vám představuji povídku na mém prvním místě. Vítejte ve Vánocích, CA. Tohle je za mě ta absolutně nejlepší povídka z celé kolekce. Příběh je originální, romantický, realistický, ale krásně vánočně laděný. Střetávají se zde různé aspekty života i osobnosti, na které můžete narazit. Městěcko s názvem Vánoce, o kterém ani nevíte, že existuje a Láska s velkým, které neodoláte a která voní cukroví. Tohle je můj vrchol, úplně jsem při čtení cítila opojnou vůni perníčků a Vánoc. Kiersten White je skvělá autorka fantasy, ale podle této povídky, je ještě lepší autorka romantiky.
Nádhera.

10/10


Betlémská hvězda- Ally Carter


Betlémská hvězda je jedna velká směs dvou světů. A jak se může všechno rázem obrátit, když se tyto dva světy prohodí, když si prohodí všechno.
Ally Carter je také skvělá autorka, s níž už jsem měla tu čest. Ukázala Vánoce z pohledu postavy, která svůj život prožívá jako za mléčným sklem. Svůj život, ten, který by doopravdy chtěla žít, ztratila a ten, který má teď je trochu jako vězení. Celkově je tato povídka dle mého názoru trochu smutná, ale neskutečně plná naděje a aspekt naděje, která opravdu umírá jako poslední a lásky, která potřebuje vyrůst, než začne kvést, je dojemná.

8/10


Dívka, která probudila snílka - Laini Taylor


U této povídky musím říct, že jsem byla trochu v šoku. Laini Taylor napsala něco, co jsem absolutně neočekávala. Abych se přiznala, tak při čtení této povídky jsem ani nemyslela na Vánoce, i když o Vánocích opravdu je. Ale je to poněkud drsný příběh, ze života dívek, které neměly na vybranou, když přišlo na vdavky. A jedna z dívek měla mít vždycky tu největší smůlu. Postava snílka je zde ale velmi impozantní, řekla bych. Abych ale byla upřímná, tak jsem se v této povídce nenašla, nenašla jsem v ní zalíbení a i když je opravdu kvalitně napsaná, nepřišla jsem jí na chuť. Věřím, že Laini Taylor je autorka nejvyšších kvalit, ale tohle není úplně můj šálek kávy, i přesto, že mi normálně trochu drsnější příběhy nevadí.

4/10


Dárek z pravé lásky je v případě, že ho někomu darujete, opravdu dárek z pravé lásky. Příběhy jsou plné lásky, Vánoc, naděje a nesmrtelného vánoční kouzla.
Nejvíce, absolutně nejvíce, jsem si oblíbila právě Vítejte ve Vánocích, CA. Je to přesně ta povídka, kterou bych klidně četla neustále pořád dokola a vím, že by mě nepřestala bavit.


Mnohokrát děkuji databázi knih za poskytnutí knihy k recenzi!

Reviews - Sněží, Sněží

5. ledna 2016 v 19:50 | Snow Fairy |  Reviews

Sněží, Sněží


Autoři: John Green, Maureen Johnson, Lauren Myracle
Žánr: YA, Povídky, Romance, Vánoce, Contemporary
Díl: -
Originální název: Let It Snow
Počet stran: 264
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: YOLI



Jednoho dne začal padat sníh. A spolu se sněhem začala padat i veškerá dopravní komunikace, telefony a pevné linky dočista ohluchly a všichni zůstali doma (nebo v práci) zapadaní sněhem.
Tak doslova to úplně není, ale takovou sněhovou vánici jste už dlouho neviděli. Ale jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Jedna noc plná sněhu, lidé, kteří potají doufají v zázrak jejich života, ale navenek se chovají jako by se nic nedělo. Jako by jim všechno vyhovovalo přesně tak, jak je to teď. Tyto příběhy nejsou o předstírání nebo nošení masek. Jsou to příběhy o tom, jak moc je pravdivé, že vánoční zázraky se opravdu dějí.

***




Než vám napíšu ke každé vánoční povídce něco málo, musím říct, že jsem neskutečně nadšená, že jsem na tuto knihu mohla položit ruce. Už několikrát jsem ji s velkou radostí a entusiasmem držela v rukou v originále, ale nikdy mi nepřipadal krásnější než v YOLI hardbackovém vydání.
A to není jediná věc, kvůli které jsem si Sněží, sněží chtěla přečíst ještě o to více. Dalším důvodem je John Green, což už zní jako klišé, ale stejně. Dalším důvodem je, že jsou to povídky o Vánocích, což už mluví samo za sebe a v neposlední řadě je to povídka Lauren Myracle, kterou jsem si před čtením zamilovala už kvůli názvu: Archanděl prasátek.

Musím říct, že když jsem se pustila do čtení, nevěděla jsem, co čekat. Ano, vánoční povídky, ale to je pro mě docela široký pojem. Potom jsem ale začala pořádně číst a odhalovat všechna tajemství té v podstatě obyčejné, ale neskutečně zasněžené noci. Čtení takových povídek je před Vánoci mimochodem neskutečně kouzelné, ještě kouzelnější, než by se mohlo zdát. A fakt, že všechny tři povídky mají spojitost a odehrají se během jedné zázračné noci, je pro mě prostě skutečně nápaditý, milý a tak moc romantický, že jsem měla chuť vyletět ven z domu v té nejteplejší zimní bundě, i když u nás nebyla ani vločka sněhu a teplota vzduchu, že bych se mohla koupat.

Zasněžený expres - Maureen Johnson



Sněží, sněží otevírá povídka od Maureen Johnson. Dívka s nádherně svátečním jménem, Jubilee Douglasová, se za velice zajímavých okolností ocitá ve vlaku na cestě za svými prarodiči na Floridu. Což je samo o sobě dost otravné, v zimě o Vánocích na prosluněnou Floridu? Ale no tak! Nicméně duch Vánoc to chtěl ještě jinak. Na cestě za prarodiči vlak uvízne v lavině sněhu a jak to už o Vánocích může být, cestou do i z komerčního Waffle House se začnou dít mimořádně kouzelné věci.

Nesmírně jsem si tuto povídku užívala. Nebylo to sice takové, že bych si z toho sedla na zadek. Nicméně čtení této povídky je rychlé a miloučké a plné studeného sněhu, který jsem si užívala jako malé štěně, když mu jedna sněhová vločka sedne na nos. Maureen Johnson píše skvěle, přímočaře a velmi příjemným způsobem, takže se pořádně ani nenadechnete a už jste na konci.

7/10


Vánoční zázrak - John Green


Tři nejlepší přátelé společně s Jamesem Bondem odhalují, jak moc je pohodlné a příjemné v takové vánici o Vánocích nevystrčit nos z domu. Tobin, Vévoda a JP mají o jasno. Dokud nezavolá jejich kamarád Keun a neřekne že ve Waffle House na ně čeká parta roztleskávaček horoucně natěšených, až přivezou Twister. Nicméně kromě příslibu roztleskávaček si Tobin začne uvědomovat, že ten pravý (nejen vánoční) zázrak je blíž než si myslí.

Green je klasik. To prostě je. Jeho humor je neotřesitelný a ať už situace vypadá jakkoli bídně, Greenovi stačí říct jedno slovo a všechno hned vypadá jako by se nic nedělo. Ale přesto je mezi řádky vždycky skrytá i taková ta greenovská záhada. Tohle je povídka plná věcí, která od Greena znám, těch "rozhodně méně devastující psychické zdraví čtenáře" věcí. Jsem u něj zvyklejší na srdcervoucí, dojemné příběhy, přičemž Vánoční zázrak je opravdu spíše příjemná romantika o uvědomění si vlastních citů. Opět to nebylo nic z čeho bych potřebovala udělat nutně pauzu na vydýchání. Neříkám, že se mi povídka nelíbila, líbila, není snad věc, kterou by napsal Green a která by se mi nelíbila. Bylo to opravdu fajn počtení. Ale je tu ještě něco lepšího.

7/10


Archanděl prasátek - Lauren Myracle


Addie je holka, na kterou se o Vánocích všechno sype. Láska, kterou měla, se zatoulala poměrně krutým nedorozuměním ve sněhové vánici a všichni její přátelé o ní říkají, jak myslí jenom na sebe.
Naštěstí jsou Vánoce, čas zázraků, a to nejroztomilejší hrníčkové prasátko, které by mohlo dokázat, že Addie nemyslí jenom na sebe. A její láska, která se na nějakou dobu odstavila ve Waffle House, možná přece jenom není tak úplně ztracená...

Neuvěřitelné překvapení v podání autorky, se kterou se setkávám poprvé. Ale už ten samotný název je roztomilost sama o sobě.
Všechno začíná ve Waffle House a končí ve Starbucks. Lauren napsala ten nejkrásnější, nejzázračnější, nejromantičtější vánoční konec celé této povídkové kolekce. Dlouho jsem se u knihy nerozplývala tak, jako u povídky o malém prasátku v hrníčku z limitované edice vánočních hrníčku ze Starbucks. Lauren je skvělá pisovatelka, která touto krátkou povídku rozhodně dokazuje, že její tvorba je jasnozřivou a vždy dobrou volbou. Podle mě absolutně nejlepší povídka. Ze všech tří, je to právě tahle, ze které bych si opravdu, a s radostí, sedla na zadek, jak moc se mi líbila.

10/10


Na závěr můžu už jenom říci, že Sněží, sněží rozhodně stojí za přečtení. Myslím, že i v jakékoli období roku, ale o Vánocích má to pravé, zářivé kouzlo. Když ji budete číst o Vánocích, budete mít pocit, že něco podobného, jako našim milým hrdinům v povídkách, se může stát i vám. Sněží, sněží krásně naladí na Vánoce, přidá jim lesk a pokud není sníh, tak věřte, že tato kniha vám ho dá habaděj.


Mnohokrát děkuji nakladatelství YOLI za poskytnutí knihy k recenzi!

Merry Bookish (and more) Christmas - Merry Merry Giveaway - Winners

4. ledna 2016 v 14:00 | Snow Fairy |  Projekty


Ahoj,


konečně vyhlašuji výsledky. O pár dní jsem se zpozdila, ale to víte, jsem líná jako veš a včera, den před prvním dnem školy po vánočních prázdninách, se mi nechtělo hnout ani prstem.
Tak vám výsledky soutěže přináším dnes.

Nebudu tady toho na začátek moc povídat. Chtěla bych vám hlavně poděkovat, že jste se zúčastnili soutěže a chtěla bych vám poděkovat, i když jste třeba nesoutěžili. Prostě vám moc děkuji všem. A doufám, že vás ceny potěšili a vítěze snad potěší ještě víc.


1. cena - Sempre: Navždy - J. M. Darhower a Vyvolená bohy: smrtící dotyk - Melinda Salisbury

Nessa


2. cena - Všechny staré nože - Olen Steinhauer a Nečekané setkání - Gail McHugh

Kiki


3. cena - Čaj s nápadníkem - Mardžán Kamalíová

Terybookstory


4. cena - Mapa Anny - Marek Šindelka

Markétt



Ještě jednou všem moc děkuji za přízeň blogu. To, že má vůbec někdo o moje články akecy zájem, je pro mě odměna sama o sobě. Doufám, že brzy vám zase budu moct u dělat radost s nějakou soutěží. Do té doby se mějte krásně a uvidíme se u nějakého jiného článku nebo recenze.


Snow Fairy
Get your own free Blogoversary button!