Říjen 2016

Reviews - Pomsta & Rozbřesk | Mladé královny a hedvábné provazy

31. října 2016 v 20:07 | Snow Fairy |  Reviews

Pomsta & Rozbřesk

Autorka: Renée Ahdieh
Žánr: YA, Contemporary, Fantasy, Tales, Retelling
Díl: 1.
Série: The Wrath and the Dawn (Pomsta & Rozbřesk)
Originální název: The Wrath & the Dawn
Počet stran: 400
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: CooBoo










***


Mladý "Král králů" Chálid Ibn Al-Rašíd si každou noc bere novou manželku. Každou noc jinou mladou a krásnou dívku, kterou ráno čeká stejný osud jako všechny ostatní před ní a všechny ostatní po ní. Smrt hedvábným provazem kolem krku. Oprátkou, která i přesto, že je tak luxusní, je tak nesmírně smrtící a konečná.
Až jednou přijde dobrovolně na řadu Šeherezáda. Její cíl je naprosto jasný. A hedvábná oprátka to opravdu není.
Dala si za úkol nemožné; přežít a vybrat si pomstu na člověku, bezcitné stvůře, která jí sebrala nejlepší přítelkyni a spřízněnou duši.
Ale někdy nejsou věci takové, jak se na první pohled zdají. Stejné je s kalifem Chorásánu, který i přes všechny nevysvětlené vraždy dívek, je někdo úplně jiný...


Hned na úvod musím říct, že Pomsta & Rozbřesk je jednou z nejnápaditějších knih ze všech těch, které jsem letos četla.
Inspirace v nádherné pohádce, kterou zná celý svět a vlastní, nutno podotknout, velmi originální úprava a dynamičtější zápletka.
To všechno, a ještě mnohem víc, je Renée Ahdieh a její pomsta, která nebude mít úplně hladký průběh.

Tisíc a jedna noc je jednou z těch nejkrásnějších pohádek, jaké můžeme dnes znát. Nicméně se můžeme setkat s verzemi, které dosahují úrovně samotného originálu.
Mladičká Šeherezáda ztratila velmi brutálním a ošklivým způsobem svou nejlepší přítelkyni, duši, kterou odjakživa považovala za polovinu svojí. Jednoho dne se ale všechno mění a Šeherezáda je rozhodnutá jednat. Dobrovolně se provdat za vraha všech mladých žen a dcer, kterým za rozbřesku skončil život stejně jako její nejlepší přítelkyni Šívě. Ale Šeherezáda je rozhodnutá nezemřít za rozbřesku.
Kombinace klasické pohádky, fantazie a dramatických, fiktivních prvků dává Pomstě & Rozbřesku velkou moc a nesmírně půvabnou, zároveň průbojnou a nezaměnitelnou atmosféru.

Jedním z nejvýraznějších aspektů této knihy je autorčin vzletný a nepopiratelný styl psaní, k němuž si čtenář velmi jednuše najde cestu, z níž je později naopak těžké se odpoutat. Poměrně nenápadným způsobem se v knize prolíná několik úhlů pohledu, jež se střetávají na pozadí stejného objektu zájmu.
Pomsta & Rozbřesk není jednou z těch knih, u kterých si na postavy, situace nebo atmosféru musíte vyloženě zvykat. Nějakým způsobem je už od počátku cítit určité spojení s postavami, aniž byste si ho museli těžce budovat. Jistě je tohle otázka určitých čtenářským preferencí, nicméně, jak jsem se zmínila výše, styl psaní autorky umožňuje se velmi jednoduše a rychle s celou knihou ztotožnit.
Trochu brutální stránka knihy také potěší čtenáře, kteří rádi napětí a neočekávané. Pomsta & Rozbřesk je hodně atraktivní směsicí napětí, pomsty, avšak také naděje a lásky, která si musí najít svou vlastní cestu přes spousty překážek, ale nakonec má váhu větší než samabezútěšná pomsta.


Mnohokrát děkuji databázi knih za poskytnutí knihy k recenzi!

Today Is the Day...

25. října 2016 v 14:21 | Snow Fairy |  Thinking About...

Today Is the Day



Ahoj,

takhle ten nadpis vyzní všelijak. Dovolte mi ho tedy dokončit. Dnes je ten den, kdy chci ocenit a poděkovat životu.
Takhle to zní také všelijak. Nicméně chtěla jsem tím říct, že i přesto, že je dnešní svět uspěchaný, neustále v jednom kole, plný starostí i strastí, stejně jako dobrých i špatných věcí, měli bychom si alespoň jednou za měsíc udělat čas, nemusí to být celý den, může to být klidně jen pár hodin nebo pár minut, kdy bychom měli poděkovat sami sobě, svému životu a ocenit, že jsme tady, přítomní.


Napsat tento článek mě napadlo cestou po Olomouci, když jsem si šla koupit pár knih do knihkupectví. Než jsem se vydala na cestu, měla jsem určitou představu o čísle knih a o titulech, ale taky mi dnes odpadla jediná hodina celého dne a i když se mi tento určitý předmět líbí, tak mi upřímně spadl kámen ze srdce. Najedou pro mě bylo slunečno i přesto, že je zamračeno a poprchá. Najedou mi přišlo, že se na mě svět usmívá a mává mi nazpět. Jednoduše mě to nutilo se usmívat mnohem víc a mnohem radostněji. A tak jsem své původní číslo knih, které chci koupit, o něco navýšila.

A k tomu jsem se rozhodla udělat dnes den očisty zdraví. Sice mě dnes ještě čeká hodně učení na předmět, který je mi občas trošku, trošilinku, španělskou vesnicí, ale věřím, že s odhodláním se do toho pustím tak, abych to všechno hezky zvládla. Dnes není jediný den, kdy budu mít na učení čas.
Očista zdraví znamená, že nebudu nikam spěchat. Na svém nákupu si dám hezky načas a potom si v klidu sednu a nebudu se ani vnitrně hnát za něčím, co, pokud je mi opravdu souzeno, se stejně stane, ať už chci nebo ne.
Budu si číst a udělám si horký čaj, prohlídku si omalovánky, které jsem k jedné knížce dostala jako dárek a budu se dívat z okna a hledat detaily světa a života, které jsem ještě neobjevila.


Pro dnešek jsem se rozhodla prostě přijmout život takový, jaký je, se všemi těžkostmi a starostmi, ale i všemi radostmi a věcmi, na které se ještě můžu těšit. Ocením svůj život tak, jak si zaslouží a udělám z obyčejného přemýšlení tak trochu očistný rituál.
Kromě jiných, je tu jedna velmi důležitá věc, kterou mě vysoká škola naučila a kterou vás nenaučí nikdo z žádné přenášky, z žádné učebnice ani PDF dokumentu.


Život je dar, štěstí je cesta a domov je místo, které bude vždy místem, kde máte doopravdy být.

I Need Your Help

24. října 2016 v 14:20 | Snow Fairy |  Ukázky

I Need Your Help



Ahoj,

nelekejte se, nic tak závažného se rozhodně neděje. Spíš bych na vás měla takovou prosbu o malou výpomoc. Pokud tady u mě nejste poprvé, tak jste nějaké články možná viděli, pokud jste tady poprvé, tak vás moc a moc vítám a děkuji, že jste sem zavítali. Někdy minulý měsíc jsem zvěřejnila pár článků, jejichž podtext je silně vysokoškolsky zabarvený. Takže asi tušíte, že jsem na vysoké škole, kde se snažím pobrat všechno, co se v hodinách probírá, abych to mohla v závěru (nějak) zúročit ve zkouškovém období.
Jeden z takovým úkolů je hlavním tématem dnešního článku. Studuji anglický jazyk a jedním z předmětů je praktická angličtina se zaměřením na mluvení a prezentace. Úkolem mým a mých spolužáků je něco jako výzkum zaměřený určitým směrem. Naštěstí je ten směr knižní a čtecí. To se mi sem docela hodí. První, co mě tedy napadlo, bylo do toho výzkumu zahrnout i vás všechny čtenáře a blogery, protože přece jenom mluvím o knihách a my tady zbožňujeme knihy a celkově je otázka směřovaná právě na lidi jako vy.

Abych to dlouze neokecávala, nechám vám níže odkaz na dotazník týkající se onoho výzkumu. Jeho hlavní otázkou je:

" Co je pro Vás rozhodující pro čtení nebo koupi knih?"


Můj úkol je vyloženě v anglickém jazyce, ale protože bude určitě pohodlnější číst v mateřštině, celý dotazník je v českém jazyce. Budu opravdu moc ráda, když na odkaz kliknete a pár minutek mu věnujete. Není toho moc, slibuju.
A protože každou jednou odpovědí mi děláte velkou službu, můžete se později těšit na nějakou hezkou knižní soutěž o nějaké ty knižní ceny.

Předem vám všem moc děkuji, budu ráda, když si formulář rozšíříte mezi kamarády a zmáné, ať jen vás více. Každopádně děkuji moc a moc


Čtenářský dotazník


Mějte se krásně !


Snow Fairy

Reviews - Copatá máma | Není maturita jako maturita

20. října 2016 v 21:24 | Snow Fairy |  Reviews

Copatá máma

Autorka: Barbora Bečvářová
Žánr: Román, Realistický, Moderní
Díl: -
Série: -
Originální název: Copatá máma
Počet stran: 264
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Yoli










***


Opravdu není maturita jako maturita. Většina z nás zná maturitu jako zakončení (útrpného) pobytu na střední škole a jako první krok do dalšího života, který častokrát pokračuje vysokou školou, dalším studiem, pověstným studentským životem a teprve za dalších pár let práce a rodina.
Hlavní hrdinka Lucie má ale trochu jinou maturita. Zatímco všichni její spolužáci řeší, co si obléknou na maturitní večírek a jak se proboha vlastně naučí všechny maturitní otázky, Lucka řeší své neplánované těhotenství, příchod miminka a její plnou zodpovědnost za nový život.


Když se řekne maturita, vybavíte si čtvrťák na střední a svaťák, kdy se skoro na poslední chvíli snažíte naučit všechno učivo za několik let. Vybavíte si stres, bolesti hlavy a přísahy, že místo cesty do školy na vaše oficiální zkoušky, se raději zamčete v pokoji, ze kterého nevylezete nejdříve po maturitách.
Protagonistka knihy Copatá máma, Lucka, taky zažívá stresy a nejistotu, ale v tak trochu jiné podobě. Zatímco ostatní si lámou hlavu, jak se všechno proboha za tak krátkou dobu naučí, Lucka řeší, kde bude nakonec rodit.

Musím říct, že čtení Copaté mámy ve mě vyvolávalo nesmírně nostalgické pocity a vzpomínky na mou vlastní "zkoušku dospělosti." Při popisu maturity jsem si okamžitě vzpomněla na vlastní svaťák, dva týdny, které jsem proseděla u stolu s hlavou hluboko zahrabanou v učebnicích, knihách, sešitech a obhajobách. Nesmírně stresující období, jehož konec mi přinesl nesmírnou radost.
Copatá máma mi ale ukázala, že ne každá maturita je stejná. Lucka si musela projít něčím mnohem složitějším než jenom učením se na zkoušku. Musela si projít celým těhotenstvím a zkušeností, která mění absolutně celý život a ne jen jeho určitou část.

Celá tato kniha je postavená na životních zkušenostech, které jsou při čtení nesmírně autentické a opravdové, takže vám čtení přijde v podstatě jako byste si vším procházeli společně s Luckou. Je to krásný náhled do duše a i do života. A já musím říct, že jsem si každou stránku vyloženě užívala. Barbora Bečvářová má milý a bezprostřední styl psaní, který působí jako důvěrný rozhovor s kamarádkou.
I přesto, že čtu spíše tituly zahraničních autorů, stala se pro mě Copatá máma knihou, která ukazuje, že tady v Česku opravdu máme úžasné, nadané a talentované spisovatele a spisovatelky, na které můžeme být více než pyšní.
Copatá máma je čtení, které potěší a jednoznačně vykouzlí úsměv na tváři. A to opravdu za všech okolností.


Mnohokrát děkuji nakladatelství Yoli za poskytnutí knihy k recenzi!

Recenze - Harry Potter a prokleté dítě | Albus Severus Potter dorazil do Bradavic!

19. října 2016 v 18:23 | Snow Fairy |  Recenze

Harry Potter a prokleté dítě

Autoři: J. K. Rowling, John Tifanny, Jack Thorne
Žánr: Fantasy, Magie, Kouzla, Contemporary, Fiction, Divadelní hra
Díl: 8.
Série: Harry Potter
Originální název: Harry Potter and Cursed Child
Počet stran: 424
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Albatros










***


Devatenáct let zpět to byl proslulý Harry Potter, kdo dorazil do Bradavic ve vší parádě a s příslibem netušených dobrodružství a nebezpečí. O devatenáct let později je to Harryho syn, Albus Severus Potter, kdo dorazil do Bradavic, nicméně taková sláva to nebyla. Všichni vědí, kdo Albus je, to ano, ale nikdo o něm němá až příliš valné mínění a po rozhodnutí moudrého klobouku o jeho osudu to s ním jde ještě víc z kopce.
Všude kolem v Bradavicích kolují fámy o údajném dítěti poraženého lorda Voldemorta a chudák mladý Albus si postupně říká, jestli náhodou on není tím dítětem, které každý předem zavrhuje a tituluje jím jeho nejlepšího přítele Scorpiuse Malfoye. Vlastně jeho jediného přítele. Protože Albus se navzdory očekávání nedostal do Nebelvíru, ale do Zmijozelu...


Jeden z nejočekávanějších titulů letošního roku se dočkal svého vydání a myslím, že zaslouženě může sbírat všechnu slávu i obdiv.
Příběh ze světa Harryho Pottera, kde je Harry přepracovaný muž středního věku s problémy se synem, je něco úplně jiného, než by se dalo očekávat.

Ze samotné anotace se toho opravdu moc nedozvíte. Příběh se odehrává o devatenáct let později a jeho hlavním aktérem je Harryho syn Albus, který ale na rozdíl od svého táty veškerou slávu opravdu nesklízí. S Albusem je to spíše naopak. Až na jednoho nejlepšího kamaráda, Scorpiuse Malfoye, který je všemi předem odsuzován jako ono zakleté Voldemortovo dítě, nemá v podstatě nikoho a po zařazení do koleje, které se nejvíce obával, se po něm všichni ohlíží a ne v úplně dobrém slova smyslu.
Jak se ale postupně ukazuje, je v něm z Harryho více než by si vůbec myslel. Albus je rozhodně synem svého otce, jenom to dává najevo trochu jiným způsobem. Ale v závěrečném souboji s někým, kdo měl být dávno zapomenut, se ukazuje, že být synem Harryho Pottera je mnohem více než jen otrava.


"They were great men, with huge flaws, and you know what- those flaws almost made them greater."



Musím říct, že přes všechny smíšené názory všude po světě jsem si čtení Prokletého dítěte opravdu užila. Návrat do Bradavic, do světa kouzel, je nesmírně nostalgický a sentimentální. Setkání se Severusem Snapem i Brumbálem mi pomalu vhánělo slzy do očí a představovat si Harryho, Rona, Hermionu i všechny další tak známé postavy dospělé bylo něco hodně speciálního.
Jsou i názory, že to tento díl není to pravé potterovské, ale já si naopak myslím, že i přesto, že to není úplně klasické pokračování, nýbrž scénář divadelní hry, tak to na celkovém zážitku neubírá. Alespoň mě to tak rozhodně nepřišlo. Čtení jsem si užívala stejně jako bych četla klasickou prózu a mému nadšení to jednoduše neubíralo. Řekla bych, že styl je opravdu otázkou čtenářských preferencí, nicméně si myslím, že tak jako tak Prokleté dítě opravdu stojí za to. Je to jiné, není to Harry Potter jak ho známe, je to pokračování, které si svůj obdiv musí získat maličko jinak. Ale Rowlingová a ten kouzelnický svět je tam stále. Cítíte tu moc a všechna kouzla a myslím, že je to opravdu pocit k nezaplacení. Konec je možná trochu přitažený za vlasy a maličko nad tím zůstává rozum stát, ale nějakým zvláštním (asi kouzelným) způsobem se to k tomu prostě hodí. Čtení Prokletého dítěte za to rozhodně stojí!


Pevnost 11/2016 | Fantastická zvířata už jsou za dveřmi

18. října 2016 v 9:58 | Snow Fairy |  Reviews

Pevnost 11/2016


Další, tentokrát už listopadová, Pevnost pro vás má opět spoustu úžasných článků, informacích a novinek, které jednoduše budete chtít znát a vědět.
Hned na úvod se vám v celé své kráse a kouzelnosti ukazuje Mlok Scamander se svým kufříkem plným fantastických zvířat, která se tak nějak nešťastnou shodou náhod ocitnou v ulicích New Yorku mezi mudly.

Očekává se, že to bude velká kouzelnická nálož a i přesto, že s Harrym Potterem se nesetkáme, návrat do kouzelnického světa J. K. Rowling bude stejně fantastický jako každá jedna potvůrka, kterou v tomto filmu uvidíme. Co se týká Eddieho Redmayna jak Mloka Scamandera, věřím mu absolutně ve všem a věřím, že díky němu to také bude stát za to. Když tak občas přemýšlím nad Eddiem jako kouzelníkem, přicházím na myšlenku, proč se někde takhle neobjevil už dřív? Pevnost přináší několik stránek plných všeho, co potřebujete vědět.

Kromě očekávaných a velkolepých Fantastických zvířat a kde je najít se hodně z nás těší na další bombastickou Marvelovku. Doctor Strange v podání Benedicta Cumberbatche slibuje mnohé a myslím, že mnohé taky dostaneme. Pevnost Doctora Strange představuje jako Harryho Pottera od Marvela. A stejně jako tomu bylo u výše zmiňovaného kino trháků, i v případě Doctora Strange přináší Pevnost rozsáhlého průvodce světem této novinky.

Anthony Ryan. Tohle jméno bude jistě hodně čtenářům hodně povědomé. Fantasy sága o válečníku Vélinovi. Fanoušci této série určitě ví, že za pár dní se už mohou těšit na vydání třetího dílů, Královna ohně, který na svých 688 stranách přinese všechno, po čem hladové čtenářské oko prahne.

Stejně jako se blíží Královna ohně, blíží se i vydání čtvrtého dílu Měsíčních kronik, Winter, v němž Marissa Meyer opět předvede klasickou pohádku, v jiném, originálním a fantastickém kabátku. A tentokrát přichází na řadu Sněhurka a její příběh.

Jak u Pevnosti dopadl filmový Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti nebo jak si vedla Dívka ve vlaku nebo Kubo a kouzelný meč? Pevnost vám přinese shrnutí posledních velkofilmů, které jste mohli nedávno navštívit v kině.

Další knižní, stále ještě poměrně novinkou je Sůl moře od fantastické spisovatelky Ruty Sepetysové, kterou jste o víkendu mohli potkat na knižním festivalu Humbook v Praze. Její knihy jsou fantastické a mluví o věcech, o kterých by se opravdu mluvit mělo a každý její titul představuje jinou stránku života v těch nejtěžších obdobích našich dějin. Sůl moře je nejnovější knihou u nás vydanou. A rozhodně má tu moc, aby vás přivedla k slzám.

Je toho ještě velká, velká spousta, co všechno listopadová Pevnost nabízí. Doporučovala bych vám si pro ni na stánek dojít, neboť v čelem s Mlokem Scamanderem, následovaným Doctorem Strangem a dalšími postavami z knih, které celý knižní svět netrpělivě očekává je opravdu na co se těšit a o čem číst.


Za poskytnutí elektronické verze mnohokrát děkuji časopisu Pevnost!

Filmová recenze - Miss Peregrine's Home for Peculiar Children/Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

10. října 2016 v 17:21 | Snow Fairy |  Filmové recenze

Miss Peregrine's Home for Peculiar Children

Režie: Tim Burton
Žánr: Fantasy, YA, Contemporary, Dobrodružný
Délka filmu: 128 minut
Datum české premiéry: 29. 9. 2016
Název knižní předlohy: Sirotčinec šlečny Peregrinové pro podivné děti (Miss Peregrine's Home for Peculiar Children)
Autor knižní předlohy: Ranom Riggs
Scénář: Jane Goldman

Hrají:
Asa Butterfield, Eva Green, Ella Purnell, Samuel L. Jackson, Allison Janney, Judi Dench, Terence Stamp, Milo Parker a další.






Trailer:



Mladý Jacob Portman musí ve velmi krátkém čase čelit hned několika problémům. Jeho dědeček, který mu rozuměl více než kdokoli jiný, byl napaden a zabit zákeřnou nestvůrou, kterou, zdá se, viděl jenom Jacob. Z toho vyplývá další problém. A to, že jej za to téměř každý považuje za blázna. Jeho víra v děti žijící na anglickém ostrově v krásném sirotčinci jeho reputaci taky právě nepomáhá.
Postupně začíná i Jacob sám věřit, že je blázen. Ale najedou, z čista jasna, se objeví důkazy, které nasvědčují tomu, že Jacob přece jenom úplný blázen nebude.
Nicméně cesta na kterou se vydá je přinejmenším podivná a bláznivá...


Ještě asi týden před plánovanou návštěvou kina jsem knižní předlohu neměla přečtenou. Nicméně jsem svým způsobem šla do sebe a přibližně den před kinem jsem měla víc jak tři čtvrtiny knihy za sebou. A neskutečně jsem si tuto série oblíbila. Předloha je absolutně fantastická, sice mi z příběhu jako takového mráz po zádech moc neběhal, avšak z těch autentických fotografií už jsem respekt docela měla.
Do kina jsem proto šla jen s polovičním očekáváním, protože jsem se rozhodla kromě knihy nic o filmu nečíst, nedívat se na trailery ani na nic jiného a jednoduše se nechat překvapit. Jediné, co v mé mysli hrálo roli, byla knižní předlohy a fakt, že vím, o co jde a že do filmové adaptace jdu naslepo vlastně jenom napůl.

Musím říct, že Tim Burton opravdu ví, co dělá. To ostatně víme všichni a taky všichni víme, že jeho režisérské schopnosti jsou nedocenitelné. Už jenom z plakátů a obrázkových upoutávek šla ta pravá burtonovská atmosféra. Stačí se podívat na oficiální plakát a hned je vám jasné, že Burtonova ruka na tomto filmovém počinu je hodně znát.
Než se pustím dál, řeknu vám, že Asa Butterfield (Jacob Portman) je asi ten přirozeně nejburtonovštější herec jakého jsem kdy viděla. Hluboký tón jeho černých vlasů, bledé tváře a ledově modré oči jsou naprosto autentické a on je jednoznačně nejlepší volba pro takovou roli.

Kromě toho, že Burton je jako režisér naprosto fantastický, fakt, že schopnosti Emmy a Olivy byly prohozené mě poněkud hodně překvapily. Myslela jsem si, že onen knižní základ bude zachovám právě v takovým detailech.
Nicméně i přesto, že tento aspekt si se mnou chvíli pohrával, jelikož z knižní předlohy, kterou jsem měla v naprosto čerstvé paměti, to šlo všechno trochu jinak, jsem si postupně nemohla celý film vychutnat více.
Myslím, že Burton i další scénáristé a filmaři si dali záležet, aby vytvořili autentickou kulisu jednoho z nejpodivněji originálních příběhů, jaké dnes známe. Ransom Riggs svou knižní předlohou vydal jasný signál, že tohle budou čtenáři milovat, protože je to kniha originální a nápaditá. Pro filmová studia tohle musela být pravděpodobně nejjednodušší volba.


Celkově si o filmu myslím, že je hodně povedený. Kostýmy, scény, doprovodná hudba i všechno ostatní je jedním slovem perfektní. Herecké výkony jsou také naprosto dotažené do toho nejpodivnějšího detailu. Musím říct, že pohled na slečnu Peregrinovou byl opravdu skvostný, Eva Green do své role dala vše a rozhodně je to poznat.
Prohozené schopnosti Emmy a Olivy mě sice opravdu na chvíli vytrhly z koncentrace, ale jinak je filmový Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti naprosto úžasně podivná podívaná.


Hodnocení
90%

Reviews - Dvůr trnů a růží | Boj o život i o lásku

4. října 2016 v 16:11 | Snow Fairy |  Reviews

Dvůr trnů a růží

Autorka: Sarah J. Maas
Žánr: YA, Contemporary, Retelling, Kráska a zvíře, Romance, Fantasy, Paranormal,
Díl: 1.
Série: Dvůr trnů a růží (A Court of Thorns and Roses)
Originální název: A Court of Thorns and Roses
Počet stran: 440
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: CooBoo









***


Kdyby byl život jenom o trochu spravedlivější, nemusela by lovit. Nemusela by chodit do lesů lovit zvěř, kterou by uživila celou svou rodinu. Jak přísunem jídla, tak tou trochou peněz, která, jak Feyre ví, je nikdy nebude moci opravdu zachránit. Kromě hrozby ze společnosti se může obávat i hrozeb z tajemného Prythianu, říše víl a kouzelných bytostí, které jsou přes svou neskonalou krásu, nesmírně nebezpečné. Říká se, že kdo jednou do této říše vstoupí, už nikdy se nevrátí.
Proto Feyre jednou při lovu překvapí nečekaný návštěvník. Obrovský vlk, který jednoznačně nemůže být obyčejným vlkem. A tak se rozhodne využít jediné své možnosti. Jasanového šípu, jediného, který má a který může tuto kouzelnou bytost usmrtit. Moc dobře si uvědomuje, že tato oběť by mohla její rodině na dlouhou dobu pomoci. Ztráta takového života je pro lidi v podstatě ničím a Feyre s podvědomou nenávistí v srdci nemine.
Potom se ale stane něco, co by nikdy nečekala. Oběť vlka není zadarmo. Její dluh v Prythianu za ni také nezaplatí nikdo jiný než ona sama...


Ve světě, kde už skoro neznají slitovaní, čeká bojovnice z rodu lidí právě na to. Nebo na zázrak.
Nicméně, to, co najde, je něco, co nečekala, že by ji kdy mohlo potkat. Nikdy by nečekala, že místo, kam nechtěla, odkud je radno raději utéct při první příležitosti, je zároveň místo, ze kterého se jí možná nebude chtít odejít.

Co se Dvora trnů a růží týká, je to kniha, kterou předchází její kvalita a vlastně tak nějak i sláva. Stačí se na ni jenom podívat a jednoznačně víte, co za knihu máte před sebou. Já pro to mám jednu jedinou odpověď: Za vším hledej autorku. Ano, za vším hledejte Sarah J. Maas. To ona přivedla na svět převyprávění legendární Krásky a zvířete do podoby, která je tak krutá a přesto tak krásná, že se vám nebude chtít ji odložit, odkud nebude na poslední straně.
Příběh mladé lovkyně Feyre a zvířete je jedním slovem fenomenální. Hned takhle na začátku můžu říct, že ta kniha má jednoduše všechno, co od opravdu fantastické knihy chcete. Postupem čtení toho však nabízí stále více a více a nakonec se ocitáte na místech, ze kterých mrazí a v situacích, ze kterých vám čelist padá k zemi.
Musím uznat, že jsem si čtení hodně, hodně užívala.

Motivy Krásky a zvířete jsou samozřejmě jasně patrné. Myslím, že v případě, že mluvíte o Dvoru trnů a růží, mluvíte o opravdu velmi povedeném převyprávění jedné z nejkrásnějších pohádek, jaké jsme vůbec kdy poznali. Sarah J. Maas z této pohádky vytvořila nový příběh, na který může být právem hrdá. Je sice na jednu stranu diametrálně odlišný, ale osobně si myslím, že originálnímu pokladu se, co do kvality, rozhodně vyrovná.
Feyre je opravdová hrdinka, která se čtenáři dostane pod kůží. Je drsná a citlivá, je silná, zároveň je ale milosrdná a milující, když na to přijde. Navázat s ní nějaké spojení mi sice chvilku trvalo, ale ještě než jsem se dostala do druhé poloviny knihy, už jsem jí rozuměla dost na to, aby mi celkem pevně přirostla k srdci. A to nemluvím o zvířeti...
Celkově mi tento příběh hodně přirostl k srdci. Dosvědčuje to i fakt, že jakmile jsem se dostávala ke konci, stále více jsem si přála, aby knížka byla ještě o něco delší. Neustále mi běželo hlavou, že jsem se dostala do takového knižního světa, ze kterého se mi opravdu nechce odcházet.
Jsem si jistá, že moje doporučení přichází celkem se zpožděním, nicméně potvrdím to, co už bylo potvrzeno asi milionkrát předtím. Dvůr trnů a růží je naprosto fantastická kniha, která vám rozhodně nikomu nesmí uniknout. Je to kniha, od které nejen, že všechno očekáváte, ale i to všechno dostanete.


Mnohokrát děkuji databázi knih za poskynutí knihy k recenzi!

Knižní Zúčtování - Září

2. října 2016 v 18:01 | Snow Fairy |  Mé Knihy


Ahoj,

v minulém zúčtování jsem neměla až tolik knih a ospravedlnila jsem to tím, že v září jich bude pravděpodobně víc. Protože, jak jste si určitě všimli, září se neslo ve znamení nových, úžasných knih, kterým, ve většině případech, nešlo odolat. Já myslím, že víte, o čem mluvím.
Září bylo také období, kdy měl český překlad 8. Harryho Pottera spatřit oficiálně světlo českého čtenářského světa. Takže další důvod, proč je zúčtování za září přece jenom poněkud bohatší.
Všechny knihy, které uvidíte níže, jsem si zamilovala ještě než se mi doopravdy dostaly do rukou. Je to tak vlastně vždycky a se všemi knihami. Chtěla jsem tím ale říct, že některé z knih jsem už přečetla a buď si na ně recenzi už přečíst na blogu můžete nebo ji plánuji velice brzy sepsat. A tak celkově si myslím, že všechny ty tituly mluví hlasitěji než moje slova, tak tedy doufám, že se Vám bude zúčtování líbit a že si ho užijete.


Knihy, které jsem si koupila














Knihy, které jsem dostala jako dárek




Tuto knížku mi dala minulý víkend mamka. Byl to v podstatě dárek pro ni od někoho od ní z práce. Ale říkala, že u mě se této knížce bude dařit líp a tak celkově, že se mi možná bude hodit víc než jí.
Mám z ní opravdu neskutečnou radost, a už jen ten název je nesmírně krásný. Myslím, že je to knížka, která mi pomůže kdeco objevit a nebo třeba i objasnit a vysvětlit.



Knihy, které jsem dostala ke zrecenzování




Za knihu Šťastně až navěky od Kiery Cass mnohokrát děkuji databázi knih.
Recenzi na knihu si můžete přečíst ZDE.



Za Křišťálový meč od Victorie Aveyard mnohokrát děkuji databázi knih.



Za Dvůr trnů a růží od Sarah J. Maas mnohokrát děkuji databázi knih.



Za Pomstu & Rozbřesk od Renée Ahdieh mnohokrát děkuji databázi knih.



Za Copatou mámu od Báry Bečvářové mnohokrát děkuji nakladatelství Yoli.



Všechny knihy pohromadě





Tak, tohle byly moje zářijové knihy. A jaké knihy se nově v knihovnách objevily VÁM?

Mějte se krásně a brzy se zase uvidíme.


Snow Fairy

Not All Those Who Wander Are Lost

1. října 2016 v 18:00 | Snow Fairy |  Thinking About...
Ahoj,

už je to zase nějaká doba, co jsem naposledy přidala článek. Ale nějak mi opravdu začíná docházet, že bývám přes týden ve škole a jediné dny, kdy si můžu trochu sednout, oddechnout a odpočinout s rodinou a milovanými, je o velmi, velmi krátkém víkendu. Tím nechci říct, že přece jenom s blogem končím. To opravdu ne. Jenom jsem si prvních 14 dnů na vysoké škole připadala jako na výletě, jako někde, z kama se velmi brzy vrátím domů. Kde jsem vlastně jenom na návštěvě a kde mi nic nehrozí. První týden mi, upřímně, trval celý měsíc a každý den jako týden. Nicméně jsem se, kupodivu, necítila osamělá. I když jsem si převážně připadala jako na delší exkurzi, připadala jsem si zároveň i tak nějak důležitější. Ne pro jiné lidi, ne pro lidi kolem mě. Ale pro sebe samu. Sama sobě jsem najednou připadala jako dospělý člověk, který může udělat něco dobrého, který může změnit něco na svém vlastním životě k lepšímu a důležitějšímu. Že studium, na které jsem nastoupila, by mi mohlo jednou pomoct překonat spoustu překážek. Nic ale není zadarmo, to všichni víme.

Teď jsem doma a připadám si zase jako holka z jednoleté jazykové akademie. Normální, trochu pohodlná, která má každý den spoustu času na čtení, sledování seriálů a užívání si života se všemi jeho výhodami. Ne, že bych si teď život už neužívala. Je to jiné, ale stejně jako jindy mi to nabízí objevit spoustu nových věcí, naučit se nové věci. A to za to stojí.
Jenom je opravdu pocit k nezaplacení, když můžete být doma, přesně tam, kam patříte, mezi lidi, kteří vás milují a kteří vždycky podpoří vaše rozhodnutí, ať jsou sebešílenější. Být doma je být doma a to se jinak ani popsat nedá.
Každý týden jsem teď jinde, někde, kde to pomalu začíná být i pro mě srozumitelnější. Někde, kde mě čeká ještě hodně, hodně práce a bude to zatraceně těžká a složitá práce, na jejímž konci mě čeká přesně to, co mě potkat má. Budu muset sahat až do záložních zásob svých sil, ale i přesto to nakonec bude stát za to. Každopádně v to doufám a taky doufám v to, že mě síly neopustí, když je budu nejvíce potřebovat. Protože stále jsou tady zákony, kterým musíme vzdorovat, i když jejich následkům se mnohdy tak úplně nevyhneme. Víte, o čem mluvím.

Držím vám všem moc palce, ať už zápasíte nebo vás zápasy teprve čekají. Je to přesně tak, jak říká Tolkienův slavný citát z Pána prstenů: "Not all those who wander are lost."


Get your own free Blogoversary button!