Červenec 2017

Reviews - Tisíc polibků | Navěky. Navždy a věčně

31. července 2017 v 18:51 | Patricie |  Reviews

Tisíc polibků | Navěky. Navždy a věčně

Autorka: Tillie Cole
Žánr: YA, romance, contemporary,
Díl: -
Série: -
Originální název: A Thousand Boy Kisses
Počet stran: 352
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Yoli
Překladatel/ka: Renata Heitelová







***


Rune a Poppy jsou dva lidé, kteří se téměř jako rukou osudu setkali už jako děti. V pěti letech toho člověk o životě a o lásce ještě moc neví. Ale jak později a postupně oba zjišťují, asi jim bylo souzeno se toho dne, kdy jim oběma bylo pět, setkat. O deset let později jsou Rune a Poppy stále spolu, stále nerozdělitelní a stále šťastní, že mají jeden druhého.
Jenomže věci se mají změnit a změna ne vždy jde ruku v ruce s láskou. Runeho rodina se musí kvůli otcově práci vrátit zpět do rodného Osla a vztah Poppy a Runeho musí projít zatěžkávací zkouškou.
O dva roky později se Rune a jeho rodina vrací zpět do Ameriky. Rune a Poppy spolu skoro celou tu dobu nekomunikovali. Důvod pro to dvouleté mlčení se brzy ukáže jako věc, která nejednomu zlomí srdce...


Rune a Poppy a jejich příběh začíná už velmi brzy. Pokračuje poměrně dlouho. Možná, že ale fráze, že mají celý život před sebou, je luxus, který si nemohou dovolit.

Ihned na počátku knihy jsem zabředla do vod, které by se daly velmi statečně označit nálepkou: "Jestli se vám líbilo Než jsem tě poznala a Hvězdy nám nepřály, tohle budete milovat."
Nejsem si jistá, jestli autorka zamýšlela Tisíc polibků napsat tak dojemné nebo to jednoduše v konečném závěru vyšlo samo od sebe. Záměr, nezáměr, vyšlo to přesně tak, jak mělo. Čtenář se bude snažit číst přes potoky slz s hromadou posmrkaných kapesníčků vedle sebe.
Upřímně se přiznám, že když jsem se s knihou seznamovala, zjišťovala, o čem je a zda by se mi mohla líbit, čekala jsem něco opravdu jiného. Nějakou oddechovou romantiku, která bude mít, s trochou zamýšlených bojů a problémů, šťastný nejen konec, ale ve své podstatě i celý děj. Někde jsme už všichni přece jenom slyšeli, že prý by měla naděje umírat poslední. Poppy a Rune svým čtenářům postupně ukazují, že když přestaneme toto tvrzení brát jako samozřejmost, vyjde nám z toho život v té nejčistější možné podobě. Krásný a přesto velmi nevyzpytatelný.

Tisíc polibků je velmi sladkobolně romantická love story, razantnost děje je nicméně velmi dobře vystavěná na všeobecně známém a proklamovaném citátu, že máme žít každý den naplno. Zní to trochu jako velmi povědomé klišé. Věc s knihou Tisíc polibků se má také tak, že hodně připomíná směs již vydaných světových bestsellerů, který každý zná, ať už chce nebo ne, Hvězdy nám nepřály a Než jsem tě poznala. Prvky obou těchto titulů mezi řádky určitě poznáte. Musím ale zároveň říct, že v tomto novém podání od Tillie Cole je to zase něco trochu jiného, co si čtenář nebude mít problém zamilovat. Děj má spád, čte se krásně a rychle a já jsem rozhodně z těch lidí, co opravdu s nadšením kvitují autorčin playlist. Jakmile si to přečtete, budete vědět proč.
V celkovém závěru si troufám říct, že se Tisíc polibků opravdu velmi povedlo. Slzy jsem já osobně musela otírat už velmi brzy po začátku knihy a stejně stažené plíce a rozbolavělé srdce jsem měla po celou dobu čtení a to až úplně do konce. Závěrečný epilog by se mi sice líbil ještě o pár let později, ale to už je jenom taková kosmetická záležitost. Není každopádně vyloučeno, že s touto knihou to bude podobně jako třeba právě s Hvězdy nám nepřáli; buď ji budete milovat nebo přesně naopak. Každopádně za přečtení a za seznámení se s hlavními postavami a autorčiným čtivým stylem psaní, to rozhodně stojí.


Mnohokrát děkuji nakladatelství Yoli za poskytnutí knihy k recenzi!

Pevnost 08/2017 | Než Temná věž padne...

25. července 2017 v 16:58 | Patricie |  Reviews

Pevnost 08/2017 | Než Temná věž padne...


Srpnové Pevnosti, po řadě komiksových hrdinů, vládne filmová adaptace Temné věže. Námět Stephena Kinga jistě přiláká do kin stovky diváků. King, jako zaručená knižní kvalita, už několikrát do světa filmu samozřejmě zavítal. Temnou věží se ale otevírá něco přece jenom nového.
Pevnost o světě Temné věže ví všechno, co je nutné k tomu, abyste se s nadšením a očekávání okamžitě vrhli do vašeho nejbližšího kina.

Není to tak dávno, co všemi milovaný obrýlený čaroděj s jizvou ve tvaru blesku na čele oslavil své 20. narozeniny. Už tak dlouho oslovuje Harry Potter po světě stále nové a nové čtenáře. Protože jestli je příběh kouzelnější než všechno dobrodružství v Bradavicích, pak nevím, co by mohlo být jiného než právě Harry Potter. Svět Harryho Pottera se naštěstí neustále rozšiřuje a po úspěchu Fantastických zvířat, v němž se do světa čar a kouzel vracíme, se jistě s kouzelnými hůlkami a kouzelníky nevidíme naposledy. Kromě toho, jak se jednou člověk seznámí s Harrym, nikdy ho doopravdy nevidí naposledy.

Kromě filmové novinky dominující srpnové Pevnosti, je zde i náhled a rekapitulace filmu, jehož hlavní postava naopak dominovala minulému číslu Pevnosti. Tom Holland ve snímku Spider-Man: Homecoming, ukázal, že i přesto, že musí pomyslně soupeřit se svými předchozími představitely pavoučího hrdiny v podstatě jako benjamínek, odvedl kus práce a to diváci patřičně ocenili. Rozhodně si recenzi v srpnové Pevnosti na Spider-Man: Homecoming nenechte ujít. A pokud jste ještě neviděli nového Petera Parkera a jeho nového nepřítele, Vultura, na vlastní oči, neváhejte a napravte to.

Další filmovou novinkou je snímek Valerian a město tisíce planet v hlavní roli s Danem DeHaanem a Carou Delevigne. Vedle dalšího hereckého obsazení se v tomto filmu můžete, trochu jako třešnička na dortu, setkat i se zpěvačkou Rihannou. Je ale jasné, že film není jenom o hercích, ale převážně o tom, co s sebou nese za téma či námět. Pevnost má opět připraveny všechny potřebné informace o tomto filmu, který se velmi jednoduše může stát dalším, který budete chtít hned vidět.

Jako obvykle, Pevnost toho pro své čtenáře v srpnovém vydání chystá opravdu hodně. Čtenář si opět má z čeho vybírat a věřte, že jak se jednou začtete, nepřestanete, dokud nedospějete k poslednímu slovu poslední strany.
Pevnost je plná nejnovějších filmových a seriálových novinek, mezi nimiž se také zmíní o nejnovější sérii Her o trůny, která neustále, ale opravdu neustále hýbe světem.
Takže si Pevnost na titulní straně s Rolandem Deschainem (Idris Elba) z Temné věže nenechte ujít!


Mnohokrát děkuji Pevnosti za poskytnutí elektronické verze časopisu k recenzi!

Reviews - Víš, že tě miluju? | Je to láska nebo je to něco jiného....

11. července 2017 v 15:48 | Patricie |  Reviews

Víš, že tě miluju? | Je to láska nebo je to něco jiného...

Autorka: Estelle Maskame
Žánr: Contemporary, YA, romance,
Díl: 1.
Série: Did I Mention I Love You? (The DIMILY Trilogy)
Originální název: Did I Mention I Love You?
Počet stran: 352
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Fragment
Překladatel/ka: Pavla Kubešová









***


Edenin život v Portlandu není ideální. Má své problémy i starosti. Portland je malé město a pro holku, která by možná chtěla v životě objevit trochu dobrodružství a zapomenout na pár nepříjemných momentů, které se jí denně připomínají, je téměř jako klec. Má ale svou nejlepší kamarádku které může a s radostí svěří všechno. Má také svoji maminku, kterou nade všechno miluje a otce, kterému nikdy nezapomene, že je pár let předtím velmi nepříjemně opustil.
Shodou náhod tentýž otec, který Eden i její matku opustil, chce, aby u něj Eden strávila letní prázdniny. Přece jenom oproti Portlandu je Santa Monica trochu jiný svět a Eden se nejen proto rozhodně jet. Pozná novou rodinu svého otce, její nevlastní mamku a její tři nevlastní bratry. To ale ještě neví, že nejstarší z bratrů je někdo, ke komu by mohla kdy cítit více než jenom náklonnost nevlastních sourozenců...


Jedna z pěti nejúspěšnějších knih Velké Británie přišla k nám do Česka s velkým očekáváním. Dívka, která se na letní prázdniny přistěhuje ke svému otci, který ji a její matku opustil. Už jenom léto samo o sobě zavání nějakým pořádně sladkým a hřejivým letním románkem. Nicméně Estelle Maskame přichází s romancí takového druhu, která je nejen nečekaná, ale také hodně zapovězená.

V knihách se o zapovězené, někdy až zakázané, lásce mluví často. Zběhlý čtenář už dobře ví, že na takových příbězích se vždy něco najde a láska je jak čtenářův, tak spisovatelův denní chleba. Někdy to s láskou vyjde, někdy ne. V každém případě ale láska znamená něco jako úspěch. Ať už je to láska klasická, k domácímu mazlíčkovi, knize nebo třeba sourozenecká láska. S jednou takovou sourozeneckou láskou si Maskame trochu pohrála. Přetvořila lásku mezi dvěma teenagery do takových rozměrů, že v hodně případech až skoro bere dech. Že by to bylo tou zapovězeností? Nebo snad tím, jak možná jednou skončí?
Nicméně co u někoho znamená jednoznačný úspěch, se někdy může proměnit v přesný opak.

Víš, že tě miluju? je jednoznačně kniha s potenciálem, proto jsem se od začátku snažila jí dávat jednu šanci za druhou. Když už jsem ji chtěla navždy odložit s pomyslným hastagem a nápisem nedočteno, řekla jsem si, že možná, když si přečtu ještě pár kapitol, dostanu se do toho. Dávala jsem šance, dokud jsem nějaké měla a musím říct, že i přes všechnu neumírající naději jsem DIMILY sérii nepřišla na chuť. Některá témata v knize, mimo onu lásku a trápení, léto a slunnou Santa Monicu, jsou velmi důležitá a závažná. Nicméně myslím, že podaná jiným způsobem by vyzněla o hodně jasněji. Estelle se snažila dát dohromady různé problémy potomků i rodičů, jenže dohromady z toho ani jedno nevychází se zaslouženou pozorností. Jako čtenář jsem měla při čtení pocit, že jsem se snažila soustředit úplně na všechno, což v konečném závěru vyšlo tak, že jsem se nesoustředila vůbec na nic. Podle mého názoru je Eden poměrně plochá postava a chování jejího nejstaršího nevlastního bratra Tylera bylo až přespříliš rebelantské, vulgární a jednoduše jsem ho nedokázala uchopit v užším kontextu. Teenagerovské contemporary knihy mi nevadí, moc ráda je čtu. Víš, že tě miluju? je ale i na mě trochu příliš. Věřím, že čtenář ve věku tak 15 let si tuto knihu užije mnohem více, i když si myslím, že z chování některých postav by si měl brát jenom pramalý nebo vůbec žádný příklad.
Z mého původního očekávání mě tudíž čekalo vesměs zklamání a opravdu si myslím, že u nás se do TOP 5 nejoblíbenějších YA knih/sérií všech dob nedostane.


Mnohokrát děkuji databázi knih za poskytnutí knihy k recenzi!

Reviews - Bez srdce | Příběh ze světa, kde láska kvete, ale nevyhrává

3. července 2017 v 20:33 | Patricie |  Reviews

Bez srdce | Příběh ze světa, kde láska kvete, ale nevyhrává

Autorka: Marissa Meyer
Žánr: YA, contemporary, fantasy, retelling, romance
Díl: -
Série: -
Originální název: Heartless
Počet stran: 416
Rok vydání: 2017
Nakladateství: Egmont
Překladatel/ka: Martina Šímová








***


Krutost a zloba je něco, co Srdcovou královnu předchází jako zlý předvoj. Tak ji zná každý. Každý ví, jaká je a proč je lepší se jí obloukem vyhnout. Za krutě získanou maskou královny je ale obyčejná dívka, která chtěla žít. Měla sny, měla chuť se každý den nadechnout dortového těsta, lásky a všeho, co jí její mladý život nabízel. Nikdo se ale neobtěžoval vidět, co sama Catherine považuje v životě za opravdu důležité. Všichni se chovají jako by věděli o Cathině životě více než ona sama a důležitost vlastních rozhodnutí považují za naprosto neslušné pro vznešenou dámu.
Potom se ale objeví nový dvorní šašek a Catherine si uvědomuje, jak moc stojí o vlastní sny, o vlastní rozhodnutí i o vlastní lásku. Všechno ale má svou cenu a zpočátku Catherine neodhadne, jak moc bude její zdánlivá svoboda stát...


Převyprávění příběhu Srdcové královny z Alenky v Říši divů díky Marisse Meyer nabývá úplně nových rozměrů. Bez srdce ukazuje bezcitnou královnu, když ještě nebyla bezcitná a věřila v život, v naději i v lásku.

V klasické Alence je Srdcová královna stěžejní postavou, nicméně vždycky poměrně dvourozměrnou a prskající oheň kolem sebe. Marissa Meyer ji ukázala v tom nejupřímnějším trojrozměrném zobrazení. Po přečtení už Srdcovou královnu čtenář nedokáže vnímat jenom jako zlou královnu, která si přeje zkázu. Vidí, co všechno vedlo k tomu, jaká je a proč je tak krutá a zlá. I ty nejvíce absurdní věci mají svůj dobrý důvod a Cathin život má v rukou skoro každý, jenom ne ona sama. Každý Marissin příběh a převyprávění je originální a Bez srdce není výjimkou. Je to sice trochu jiný pohled na Říši divů a za zrcadlem než z pohledu Lewise Carolla, ale jednoznačně dělá originálnímu příběhu velkou čest a obnovuje jeho krásu, nadčasovost a nekonečnou neobjevenou představivost.

"Nejlehčí způsob, jak něco ukrást, je přesvědčit danou osobu, aby se toho vzdala dobrovolně."


Bez srdce je od začátku zahaleno tou pravou bláznivě ztřeštěnou atmosféru Říše divů, kterou nádherně doplňuje legendární Kloboučník a kocour Šklíba se svou zálibou v tuňáku. Další věcí, kterou jsem na celé knize naprosto zbožňovala byla postava Šprýma a to nejen proto, že v mých představách fakt hodně dobře vypadá. Hlavně z toho důvodu, že jeho charisma je nesmírně povznášející a opravdu okouzlující a celkově jak ho Marissa napsala stálo za to neustále jenom číst a číst a číst. I romance mezi hlavními hrdiny mi přišla nesmírně krásná, tolik zakázaná a tajemná. Něco na té zkáze je.
Marissa Meyer knihou Bez srdce absolutně nezklamala. Po Měsíčních kronikách vytáhla těžký kalibr a rozhodně to zvládla úžasně. Nesmírně mi Cathin příběh trhal srdce a od začátku až do poslední možné chvíle jsem doufala, že post Srdcové královny si s radostí převezme někdo jiný. Velmi oceňuji, že mezi řádky to není jenom moderní fantasy s prvky klasické pohádky, ale také se zároveň vcítíte do kůže Catherine, jejíž život byl celou dobu ovládám lidmi jí nejbližšími, kteří považovali za nejlepší věci, do kterých byla od začátku vyloženě nucena.
Myslím, že tohle dílo Marissy Meyer, uvádějící Srdcovou královnu v úplně nových, neobjevených souvislostech, je opravdu triumfální. Moc bych si přála, abych byla po přečtení Bez srdce alespoň v půlpořádku.


Mnohokrát děkuji databázi knih za poskytnutí knihy k recenzi!

Knižní Zúčtování - Červen

2. července 2017 v 16:20 | Patricie |  Mé Knihy


Ahoj,

jsem tady opět s knižním zúčtováním a jak jsem v tom předešlém slíbila, červnové vydání bude mít speciální hlavní hvězdu, kterou vám asi představím hned. Kromě toho, že byl červen na knihy velmi bohatý, (možná díky tomu, že ze zkoušek jsem měla o hodně větší chuť si něčím spravit náladu) jsem několik týdnů, které se protáhly do necelých dvou měsíců, dávala dohromady legendární sérii s nádhernými obálkami do reedice a pro mě také v originálním jazyce, což je v tom případě, jako u většiny případů, angličtina. A když říkám legendární série, tak opravdu legendární. Není možné, aby ji někdo neznal. Mám ji už v češtině a jako česká verze, tak i ta anglická je mnou velkou chloubou.




Jsem na Harryho Pottera velice pyšná a na tuto UK edici opravdu nejvíc. Je naprosto náherná a okouzlující a zdobí celou sbírku jenom tím, že je.
Další knihy za červen vám ukážu jako obvykle v kategoriích s fotkami a občasným popiskem. Je tu také knížka Justýnka a asistenční jednorožec, kterou jsem si koupila už minulý měsíc, ale do zúčtování jsem ji zapomněla přidat, což napravuji v dnes.


Knihy, které jsem si koupila




Ne, opravdu Harryho Pottera není knihy dost. Navíc měl přece 20. výročí. Konečně můžu říct, že i Harry Potter and the Cursed Child mám v obou vydáních, v českém i anglickém. Neustále nové přírustky do čarodějného světa Harryho Pottera jsou stejně samozřejmá jako potřeba dýchat. Posedlost se v tomto případě pozná naprosto jednoznačně. Když už máte asi milion vydání jedné knihy, ale ani vlastní rozum vám už nebrání v nakupováním dalších vydání.



Jestli je další kniha a série, kterou naprosto zbožňuji, pak je to Wonder ((Ne)obyčejný kluk) od R. J. Palacio. Četla jsem k této série všechny knihy, doplňkové citátové knihy i deníčky a nemohla jsem se dočkat, až si projdu a přečtu i We' re All Wonders. Je to velká a tenoulinká knížka s krátkými citáty s mým milovaným Auggiem Pullmanem a je to jedna z nejkrásněji ilustrovaných knih, jaké jsem kdy viděla. Nemám k ní co víc dodat. Je naprosto úchvatná a stejně jako jsem se těšila na ni se těším na film, který koncem roku míří do kin.



Tyto dvě knihy jsou pro mě velmi speciální. Obě jsou od Joyce Simard, která je autorkou konceptu Namaste Care pro lidi s demencí. Možná to ode mě nevíte, ale moje mamka pracuje už několik desítek let v místím domově pro seniory, kde nedávno Joyce přijela již zmíněný koncept péče pro seniory s demencí předvést a odprezentovat. Za všechny ty roky, co do domova chodím za mamkou a co tam sama každé léto pracuji, mi péče o seniory je bližší a práce, kterou tam lidé denně odvádějí je neocenitelná. Na střední škole jsem závěrečnou práci věnovala tématu seniorské demence a poměrně hodně času s lidmi tam strávila. I z toho důvodu, a dalšího mě osobního důvodu, jsem chtěla do tohoto tématu zabrousit více. Kouzelný magnetofon je kniha pro děti, která velmi jednduše popisuje, co se s lidmi postiženými Alzheimerovou chorobou děje a jak se k nim chovat zdvořile a uctivě. Je to onemocnění, které může postihovat i vaše zmáné a blízké a pokud jste se s tím setkali, víte, jak náročná péče o člověka je, i když to třeba pro nezasvěcené může připadat přesně naopak. Nesmírně ráda jsem investovala do koupi Kouzelného magnetofonu, objednávala jsem z oficiálního eshopu České Alzheimerovské Společnosti. Prague Musings je také kniha od Joyce Simard, ve které sepsala své postřehy z života v Praze. Jako rodilá Američka má naprosto unikátní a vtipný pohled na naše hlavní město a její styl nejednoho zaručeně pobaví.



Řekla bych, že všechny tyto knihy mluví samy za sebe. K Hope and Other Luxuries od Clare B. Dunkle bych jenom řekla, že jsem ji měla vyhlídnutou už od té doby, co vyšla. Nicméně byla na zahraničních eshopech, kde normálně knihy v angličtině nakupuji opravdu hodně drahá, takže jsem si chtěla počkat a najít levnější. Knihu její dcery Eleny, Elena Vanishing, jsem už měla nějakou dobu doma, ale teprve nedávno jsem si ji přečetla a nesmírně to se mnou na jednu stranu otřáslo a na druhou ještě více otevřelo oči ohledně tématu bulimie a anorexie. Potom jsem neváhala a knihu Clare B. Dunkle našla za skvělou cenu na Better World Books a rozhodně si ji plánuji přečíst co nejdříve.



K těmto knihám mám takovou malou historku. Po své předposlední zkoušce, kterou jsem úspěšně šložila (2. pokus) jsem cíleně zašla do Dobrovského s tím, že si jdu pro Hanu. Já nicméně vždycky, při každé návštěvě, zabrousím i ke knihám v anglickém jazce. A přesně tam jsem našla oddíl knih, které byly v neskutečné slevě doslova za 50 korun jedna. Skoro jsem začala vyskakovat do vzduchu a asi půl hodiny se probírala knihami se slevou. Až jsem si odnela ty, které vidíte na fotce. Rozhodně můžu říct, že jsem měla úspěšný den.






Knihy, které jsem vyhrála




Po asi milionu letech můžu také říct, že jsem zase něco vyhrála. Opravdu je to už hodně dlouho, co jsem měla to štěstí a výhrala nějakou knihu nebo knižní ceny. V tomto případě obojí. Moc za všechno děkuji nakladatelství Yoli, které uspořádalo na Instagramu úžasnou soutěž, kterou jsem měla to velké štěstí jako jedna ze tří vyhrát. Vybrala jsem si knihu Pád, jak vidíte, a i přesto, že to není nejúžasnější kniha na světě, tak když jsem s blogováním začínala, byla to první z knih, kterou jsem četla a poměrně hodně si užívala, a proto je to také kniha, která mi připomíná velmi pěkné časy a pár mých opravdu dobrých rozhodnutí. Ještě jednou Yoli moc děkuji za výhru, mám z ní neskutečnou radost. Ty ponožky jsou naprosto, ale naprosto kouzelné.


Knihy, které jsem dostala ke zrecenzování




Mám tady taky pár knih k recenzi. Jednou z nich je i Růže pro Charlotte, na kterou jsem se velmi těšila, ale nakonec z ní nebyla tak nadšená, jak jsem doufala, že budu. Celou recenzi si můžete přečíst ZDE a uvidíte, co tím myslím.
Za Růži pro Charlotte také moc děkuji nakladatelství Yoli.
Druhou knihou je jedna z nejpopulárnějších knih ve Velké Británii, Víš, že tě miluju?. Opět je to kniha, na kterou jsem se velmi těšila. Pravě jsem ji začala číst a zatím teda můžu říct, že mám hodně smíšené pocity. Jak to všechno dopadne a jak se mi bude líbit se teprve uvidí. Každopádně ještě doufám, že se mi bude číst lépe.
Za Víš, že tě miluju? moc děkuji databázi knih.


Všechny knihy pohromadě





To je vše k mému červnovému zúčtování. Je toho docela hodně. Ale na druhou stranu jsou to opravdu moc pěkné knížky, na které jsem právem hrdá. Očividně asi jako na všechny ostatní, které doma mám.
Budu moc ráda, když mi napíšete v komentářích, jaké knihy jste si v červnu pořídili vy.
Chtěla bych vám také moc popřát, ať si užíváte volna a prázdnin a hlavně čtení a objevování nových příběhů a světů.

Zatím se mějte nádherně.


Patricie
Get your own free Blogoversary button!