Březen 2018

Knižní Zúčtování - Prosinec 2017/Leden 2018

31. března 2018 v 21:21 | Patricie |  My Books


Ahoj,

už dlouho jsem se tady s tímto článkem neobjevila. Knižní zúčtování mi od Vánoc nějak uniklo a jelikož jsem nafotila fotky až včera nebo předevčírem, tak jsem už docela zapomněla, co mi přibylo v knihovničce v jaký měsíc. Ale po asi hodině třídění jsem to dala dohromady. Snad.
Nebudu to tady více okecávat a přejdu rovnou ke knihám. Vánočním/novoročním.


Knihy, které jsem si koupila




Pokud jsem na nějakou knihu nezapomněla, tak tohle jsou jediné, které jsem si za prosinec/leden koupila. Dívku na kusy jsem sledovala už opravdu hodně dlouho, ještě před vydáním v angličtině. Neskutečně jsem se na ni těšila a jakmile bylo jasné datum, kdy vyjde u nás, tak jsem v podstatě hned vyrazila do knihkupectví a poté začala číst. Úžasná!!! Ohníčky všude kolem jsem ještě nečetla, ale od Celeste Ng jsem četla Vše, co jsme si nikdy neřekli, což je také titul, který se mnou velice pohnul. Jsem si jistá, že tato bude stejně skvělá.


Knihy, které jsem dostala jako dárek




Další jsou knihy, které jsem našla pod stromečkem. Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu je kniha, po které jsem také pokukovala už opravdu dlouho. Rodičovský Ježíšek byl u toho, když jsem zmínila, že by se mi líbila. Společně s planetou tedy nadělil i Polibek v New Yorku, což si myslím, že bude krásná romantika. Jelikož jsem ji přes minulé Vánoce nestihla přečíst, tak si ji asi nechám na ty letošní. Zpětně ještě jednou děkuji moc, mami, tati. Mám vás strašně moc ráda!



Tyto dvě knížky jsou od mých kamarádek. O kocourovi, který přišel na Vánoce mám od kamarádky Any, která moc dobře ví, že miluji knížky o kočkách. Opravdu takové knížky miluji a v podstatě kdykoli se mi naskytne možnost nějakou přidat do sbírky, neváhám. Takže moc a moc děkuji! Almost Midnight mám od kamarádky Klárky a hned, co jsem si tuto krasavici potěžkala v rukou, zamilovala jsem se do ní. Takže ještě jednou moc děkuji.


Knihy, které jsem dostala ke zrecenzování




A jako poslední je tady Drž mě pevně, kterou jsem nemohla při čtení odložit. A to hned ze dvou důvodů. Jedná se o scénář, takže v podstatě jen text hry, což já osobně hodně můžu. Za druhé je od Davida Levithana a je s lgbtq+ tématikou a to taky hodně, hodně můžu. Byla to velmi příjemná, humorná oddechovka, kterou slupnete během pár chvil. Recenzi si můžete přečíst ZDE.
Za knížku moc děkuji nakladatelství Yoli.


Všechny knihy pohromadě




Tady jsou všechny tituly společně. Není jich mnoho, ale každopádně stojí za pozornost a ještě více za přečtení. Přibližně takhle nějak vypadaly moje knižní Vánoce a Nový rok.
Jaké byly vaše úlovky z konce/začátku roku?

Zatím se mějte krásně, brzy se uvidíme u dalších recenzí a článků a zúčtování.


Patricie

Pevnost 4/2018 | Když do války, tak všichni!

27. března 2018 v 8:52 | Patricie |  Pevnost

Pevnost 4/2018 | Když do války, tak všichni!


Jistěže dubnové Pevnost vévodí Steve Rogers a vlastně všichni Avengers a další marvelovští hrdinové, na které jenom pomyslíte. Do kin se totiž nezadržitelně řítí Infinity War, která nás naprosto smete. Nikdo si nebude moci stěžovat, že nezahlédl svého oblíbeného hrdinu, protože vedle původních Avengers potkáte i Black Panthera, Dr. Strange, Strážce Galaxie nebo i Spider-Mana a mnoho dalších. Bude to velký trhák. Také proto vám Pevnost nabízí Avengers: Infinity War na několika stranách plných vašich oblíbených hrdinů!

Nová Lara Croft, která vládla obálce minulého čísla Pevnosti, už má svou premiéru za sebou. Jak dopadla u vás? Jak dopadla u Pevnosti, to se také dozvíte, protože si budete moci přečíst upřímnou recenzi. Možná budete souhlasit, ale možná také ne.

Poslední dobou se také vyrojilo pár nových seriálů. Jedním z nich, o kterém Pevnost povídá více, je i Altered Carbon. Děj seriálu se odehrává ve 24. století a nic, opravdu nic, není tak, jak to známe teď. Vlastně už nikdy nebude nic stejné.

Další z filmů, který se chystá roztrhat sály v kinech, je i Spielbergův Ready Player One, podle knižní předlohy Ernesta Clinea. Pevnost vás jednoznačně na tento film navnadí. Kromě toho dostanete ještě malé okénko jako ohlédnutí se zpět za jedněmi z nejlepších Spielbergových filmů. Co víc si přát?

Pevnost se v dubnovém vydání zabývá třemi knihami, které by vám rozhodně neměly uniknout; Tvář vody (Guillermo del Torro), Nesvá (E. Lockhart) a Renegáti (Marissa Meyer). Jedna lepší než druhá. Tvář vody už je nějakou dobu dostupná, Nesvou si nově můžete zajít koupit do knihkupectví a na Renegáty si budeme muset ještě chvíli počkat. Tak či onak, všechny vás strhnou. A Pevnost vám poví proč.

Dále z knižního světa se, nejen, dle Pevnosti napjatě očekává pokračování knihy Spící obři od Sylvaina Neuvela, Probuzení bohové. Jak bude všechno pokračovat a proč do tohoto druhého pokračování jít, zjistíte v dubnovém vydání. Zřejmě to bude stát za to.

Bezpočet dalších věcí týkající se knih, filmů, seriálů a počítačových her na vás ještě čeká, když se půjdete po dubnové Pevnosti podívat k vašemu nejbližšímu stánku. A to opravdu co nejdříve.

Mnohokrát děkuji Pevnosti za poskytnutí elektronické verze časopisu k přečtení!

Reviews - Nightingale Way | Něco končí a něco začíná

23. března 2018 v 8:36 | Patricie |  Reviews

Nightingale Way | Něco končí a něco začíná

Autorka: Samantha Young
Žánr: New Adult, Romance, Contemporary
Díl: 6.
Série: Dublin Street (On Dublin Street)
Originální název: Moonlight on Nightingale Way
Počet stran: 352
Rok vydání: 2018
Překlad: Zdeňka Zvěřinová
Nakladatelství: Ikar










***


Grace miluje svůj klid. Ve svém bytě má svou práci i lásku, knihy. Živí se jako redaktorka na volné noze a o to, kde je, se zasloužila sama, bez cizího přičinění. Její rodina jsou její nejlepší přátelé, neboť rodina, kterou by měla považovat za svou, se k ní více než jen otočila zády. Její život se teď zdá být v dokonalém souladu s jejím rozvrhem. Dokud se do vedlejšího bytu nenastěhuje trochu hlučnější nájemník, který bezostyšně ruší Grace v práci i rozjímání svými čím dál častějšími, divokými sexuálními hrátkami. Grace si to nenechá líbit a taky se proti tomu brání. Logana ze začátku vyloženě nesnáší a pokud by mohla, nejraději by ho sama vynesla v zubech. Nicméně mezi láskou a nenávistí je velmi tenoučká hranice. Co začíná jako hra na kočku a myš postupně rozkvétá do něčeho hlubšího, co Grace mnohem víc než jen zamotanou hlavu.


Nightingale Way, jakožto už šestý a poslední díl, uzavírá romanticko-erotickou sérii, Dublin Street. Čeští čtenáři se se Samanthou Young a jejími knihami seznámili už v roce 2013, kdy poprvé navštívili universum celé Dublin Street. Dnes jsme tady kvůli jejímu závěru.

Grace je knihomolka. Její představy o lásce jsou realistické, nicméně pohledem milovníka knih, celkem nedosažitelné. Navíc s přítomností jejího nového souseda Logana, dostávají všechny její představy na frak. Musí nicméně uznat, že Logan je přitažlivý muž, což je přesně myšlenka, která Grace zradí. Čím víc toho o Loganovi ví, tím více padá do pocitů, které přerůstají hranice nenávisti. Všechna Graceina ofenzíva navíc úplně zmizí, když se na prahu Loganova bytu objeví mladá dívka, která má tu moc všechno obrátit vzhůru nohama. A Grace vezme s sebou. Autorka popisuje lásku v různých podobách, které se od sebe v konečném závěru až tolik neliší. Ba přesně naopak, doplňuje se a tvoří krásný celek.

Nightingale Way je opět plná kvalit, které zaručuje styl Samanthy Young. Jednou z věcí, kterou je na knize třeba ocenit, je čtivost. Velmi rychle se čte a má opravdu svižný děj a rychlý spád událostí. To všechno je pro Nightingale Way, a i celou série, typické a opravdu nedocenitelné. Stejně takový je i další aspekt typický pro Samanthu Young, temná, psychologická, emotivní minulost či zkušenost jedné nebo obou hlavních postav. Oproti jiným knihám stejného nebo podobného žánru se ani jedna z knih této série hned nevrhá do žáru žhavých sexuálních scén. Z dobrého důvodu se série zařazuje do erotické literatury a ne už skoro pornografické. Young k tomuto přistupuje pomalu a s postupem knihy. Nejprve si dává záležet na představení příběhu a postav a až potom odhaluje erotiku. Velmi si tohoto aspektu cením a úplně nejvíce právě v Nightingale Way. Milostné scény se ukazují až poměrně dlouho po začátku knihy, takže má čtenář mnohem větší prostor pro poznávání příběhu. Všechny postavy Samanthy Young mají její jedinečný podpis a charakteristiku a většinou není těžké si na zvyknout nebo si je oblíbit. Nicméně u Nightingale Way přichází kámen úrazu v podobě hlavní postavy, Grace. Její povaha a chování mohou být poněkud iritující a ne úplně příjemné. Další věcí je samotný závěr. Vlastně by se dalo říct Závěr s velkým Z, neboť Nightingale Way opravdu uzavírá celou sérii. V takové situace čtenář napjatě očekává, co se bude dít. Beze spoilerů mohu říci, že se nic tak strašně strhujícího neděje. Je velmi příjemné se nakonec ohlédnout za předchozími příběhy, ale zde je Young přespříliš sentimentální, což může v součtu působit nuceně. Přese všechno je ale Nightingale Way opravdu skvělá kniha. Jsem si každopádně jistá, že nejeden čtenář vždy ocení čtivost a rychlý spád knih. Nightingale Way těmito kvalitami disponuje také. Což jsou jen dvě z nespočtu věcí, díky kterým rozhodně stojí za přečtení.


Mnohokrát děkuji nakladatelství Ikar za poskytnutí knihy k recenzi!

Reviews - Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr | Strach je občas to nejlepší, co nás může potkat

21. března 2018 v 8:02 | Patricie |  Reviews

Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr | Strach je občas to nejlepší, co nás může potkat

Autorka: Krystal Sutherland
Žánr: YA, Contemporary, Romance,
Díl: -
Série: -
Originální název: A Semi-Definitive List of Worst Nightmares
Počet stran: 328
Rok vydání: 2018
Překlad: Ondřej Kronich
Nakladatelství: YOLI













***


Ester pevně věří, že její rodinu stíhá prokletí. A to takové, které bude zbývající členy její rodiny stát život. Na světě nejspíš není člověka, který by se ničeho nebál. Existují přece pavouci! Kdo by se těchto potvůrek nebál? Nicméně Esteřinu rodinu trápí mnohem větší strachy, které za celé ty roky dosáhly tak daleko, že dřív nebo později jim jejich vlastníci podlehnou, aniž bys tím mohla Ester něco udělat. A proto se Ester svému Velkému strachu snaží vyhnout. Nebo ho najít dřív než ji postihne jako její mámu, která se má strach ze smůly, jejího tátu, který už šest let nevyšel ze sklepa, jejího bratra, jenž obestřen světlem nikdy nesnese tmu a nebo její dědečka, který se bojí vody. Situace, ve které se nachází Ester se svou rodinou je velmi náročná a v podstatě neřešitelná. Dokud nepotká kluka, který se před pár lety z jejího života úplně vypařil a všechno šlo ještě více do háje. Znovusetkání s Jonahem je jako dar z nebe stejně jako z pekla. Ten bude Ester stát všechny její strachy i její starý život. Protože snažit se přitáhnout samotnou Smrt a domluvit se s ní na zrušení onoho strachuplného prokletí, nebude zadarmo.


Ne, Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr opravdu není nějaká temná fantasy o smrti a strachu. Jeto kniha o Smrti s velkým S a hodně i o strachu. Nicméně je to nádherný příběh o tom, že strach je občas to nejlepší, co nás může potkat.

Co víc, je to i příběh o lidských chybách, které možná sami na sobě nevidíme, ale které nejsou úplně neviditelné. Ne pro ty, kteří jsou nám nejbližší. Stejně jako nikdo na světě, ani Ester není dokonalá a ona sama si to ani náhodou nemyslí. Myslí si to totiž přesně naopak a se svým seznamem všeho, čeho by se mohla potenciálně nejvíce bát, se dostává do situace, kdy nic kromě nezdaru nezná. Krystal Sutherland si opravdu nádherně pohrává s jazykem i stylem psaní. Stejně jako v její první knize (Láska v prachu hvězd) se snoubí láska se smutkem i radost s trápením. Láska v prachu hvězd je opravdu hluboce emocionální kniha s opravdu velmi psychicky náročnou dějovou linií. V případě Skoro úplného seznamu těch nejhorších nočních můr jsem si myslela, že se bude jednat o přesný opak. Že kniha bude nádherně vtipná a plná euforie, radosti, smíchu. Nemohla jsem se více mýlit. Krystal si na jednu stranu zachovala svůj nádherný a chytrý humor, ale jinak je to opět emocionální jízda na horské dráze, která se nezadržitelně řítí dolů a která svému čtenáři nedá šanci se nadechnout.

Což je přesně věc, která je na knihách Krystal Sutherland úžasná. To, jak popisuje, co postavy cítí, jak vnímají věci a situace kolem sebe, které jsou ne vždycky úplně optimistické. Autorka má schopnost všechen strach, smutek, trápení vyjádřit svým osobitým, originálním a stravitelným způsobem. Ester, jakožto hlavní hrdinka, je ve všech ohledech opravdová stejně jako téměř imaginární. Její záliba v převlecích jako způsob, jak skrýt své pravé já i její emotivní vyprávění a humor jsou na knize jedny z těch nejlepších věcí. Při čtení čtenář vnímá každou její obavu i jistotu a má pocit, že je Ester kamarádka, jenž sedí naproti u stolu a vypráví srdceryvný příběh o ztrátě, strachu ze ztráty, obavách, o vlastní nedostatečnosti. Jak jsem zmínila výše, je to emocionální horská dráha, která ale není úplně obvyklá v tom, že byste byly jednou dole, jednou nahoře. Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr se řítí dolů, hodně dolů předtím, než se opět vyhoupne nahoru. Zpočátku je to sice emoce za emocí, která drtí a bolí a nutí vás těžce dýchat. I přesto ale víte, že vás tam dole někde čeká místo, ze kterého se musíte opět vyhoupnout nahoru. A takový je příběh Ester Solarové. Je plný strachu, nejistot, obav, emocí, které vám zlomí srdce, ale zároveň je to příběh plný naděje, která opravdu umírá, pokud vůbec umírá, jako úplně ta nejposlednější.


Mnohokrát děkuji nakladatelství YOLI za poskytnutí knihy k recenzi!

Reviews - Replika | Jejich životy jsou rozdílné. Osud mají ale společný.

2. března 2018 v 8:16 | Patricie |  Reviews

Replika | Jejich životy jsou rozdílné. Osud mají ale společný.

Autorka: Lauren Oliver
Žánr: Sci-fi, fantasy, dystopia
Díl: 1.
Série: Replica
Originální název: Replica
Počet stran: 456
Rok vydání: 2018
Překlad: Romana Bičíková
Nakladatelství: CooBoo










***


Lyra je dívka, jejíž život se odjakživa odehrával za zdmi Havenova Institutu. Mezi čísly, která tam dostávají místo jmen a věcmi, kterým dala Lyra alternativní přezdívky. Považuje institut za svůj domov a život mimo něj si jen těžko dokáže představit. Pro ni je institut nedobytná pevnost, kde má každá replika své místo. Až do jedné noci, kdy je její takzvaný domov zničen.

Gemma naopak zná život venku. Nejraději by od něj utekla, od lidí v něm i od sebe samotné. Být středem posměšků celé škole není něco, co by si Gemma dobrovolně zvolila, vysnila. Jenže je těžké utéct od něčeho, od čeho tak úplně utéct nelze. Dokud se náhodou nedozví o spojení svého vlivného otce s místem, které je opředeno záhadami, Havenovým institutem. Takzvanou nehodu, která se v institutu stala, považuje za svou příležitost jak zjistit víc. A možná, jak najít ve svém životě konečně smysl.


Lyra a Gemma už by v podstatě nemohly být odlišnější. Přesto je jim oběma souzeno poznat pravdu, která jim byla celé jejich životy tak dlouho a tak pečlivě utajována. Dva životy se spojí v jeden a obě dívky budou jejich odhalení stát více než jen ztrátu iluzí a reality v podobě, jakou ji obě znaly.


Způsob, kterým Lauren Oliverová Repliku psala je asi nejvíce atraktivním aspektem celé knihy. Nicméně i přesto, že dystopií zná celý čtenářský svět už bezpočet, Oliver i navzdory tomu přišla s nápadem, jehož potenciál dosahuje až hvězdných výšin. Tomu, že se Replika dá číst na několik způsobů, kde nejvíce doporučuji číst kapitoly obou dívek střídavě, se nedá vůbec nic vyčíst. Je to originální, neokoukaný nápad, který se u knih až tak běžně nevidí. Ale jak všichni víme, celou knihu dělá to, co je uvnitř. Lauren Oliver je velmi kvalitní spisovatelka, která své knihy píše opravdu se zápalem, s nímž dokáže strhnout i své čtenáře. Právě onen zápal knize rozhodně nechybí. Její velmi osobitý a kvalitní styl psaní je také přítomen, díky čemuž úroveň knihy dál stoupá. Na druhou stranu, jak už jsem zmínila, přijít v dnes už v rozmanitém a rozsáhlém světě dystopií a sci-fi příběhů s něčím novým, se pomalu blíží statutu mission impossible.

Nemůžu říct, že by se mi Replika nelíbila. Osobně si myslím, že onen potenciál tam je a opravdu se snaží dosáhnout všech čtenářských očekávání a představ. Taky si myslím, že se rozhodně dá říct, že Lauren Oliver se začátkem knihy opravdu stoupá. Děj je dynamický a plný tajemství, které jen čekají, až budou odhaleny. Avšak čím více se kniha blíží ke svému konci a čím více se oba příběhy obou dívek spojují, tím více docházejí autorce síly. S tím vším, s čím se Replika blížila do svého finále, by si zasloužila o něco více šokující a nečekané rozuzlení. S tím množstvím potenciálu, který si s sebou Replika od začátku nesla, se na konci zdá poněkud nevyužitý. Replika ale má své velmi přitažlivé osobní kouzlo a kvalitní autorku stojící za opravdu skvělým nápadem, jak obohatit knižní si-fi svět. To, že Lauren Oliver opravdu umí psát, je fakt, který podporuje atmosféra. Je velmi reálná askutečná a jen se modlíte, že místo jako Havenův institut je opravdu fiktivní a ne naopak. Replika celkově, i přes maličkosti, rozhodně stojí za povšimnutí a ještě více stojí za přečtení.


Mnohokrát děkuji databázi knih za posytnutí knihy k recenzi!
Get your own free Blogoversary button!